Než se zvedne vítr
Věnování: Milá Julie, tady máš drabble k narozeninám. Všechno nejlepší! Omlouvám se, že jsem na tebe tak zlá.
Vzora se snažila nekousat si nehty.
„Nedupej, nemůžu se soustředit!“ ozvalo se z jeskyně. „A vůbec, pojď už.“
„Tak co?“ vybafla.
„Je to moc hezký, (Vzora se vypnula.) ale… (Ramena jí poklesla. Nesnášela „ale“!) …ještě by se to dalo trochu vylepšit: přehodit slovosled, tohle by Filip neřekl, tady čárka, tohle jsem nepřečetla.“
„Dyťs to rozšlápla!“
„Nechalas mi hrozně úzkej chodníček!“
„Můžu aspoň pátou verzi psát už na papír?“
„Dochází tužka. O papíru darmo mluvit.“
„Já vím. Jenže se bojím, že začne foukat a…“ škytla.
„No, dobře. Ale neflákej se!“ houkla Beta, než odešla.
Vítr už skutečně zvedal první zrnka prachu.
Doufám, že je to pochopitelné. Nějak mám pocit, že umazání poloviny textu, abych dosáhla počtu sta slov, srozumitelnosti úplně neprospělo.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Myslím, že to pochopitelné je
Myslím, že to pochopitelné je. ;)
Tak to jsem ráda.
Tak to jsem ráda.
CHeche! Ty jsi na Julii zlá!
CHeche! Ty jsi na Julii zlá!
Ale alespoň to vysvětluje, proč máme v bytě tolik prachu ;o)
Tak to je o mně obecně známo,
Tak to je o mně obecně známo, že jsem zlá...
A nemáte náhodou doma tolik prachu, že se vám fláká robotek?
Hele, já si nekoušu nehty!
Hele, já si nekoušu nehty!
Ale jinak je to teda odporně přesný. Až na to, že mi tam teda chybí věta "Já to nechápu." A přímá řeč, jak to že mi tam nekritizuješ přímou řeč?
To tam náhodou bylo,
To tam náhodou bylo, minimálně to nechápání, ale musela jsem toho prostě strašně moc škrtnout.
Zlá beta, zlá!
Zlá beta, zlá!
Já vim, měla bych se nad
Já vim, měla bych se nad sebou zamyslet.
Super!
Chí :D
Díky!
Díky!