Léto dvacet pět
Vzduch se tetelí horkem, na poli češe vítr zlátnoucí obilí, potok tiše zpívá bublavou písničku. Za lesem houká vlak. Tmavě zelený automobil se staženou střechou projíždí třešňovou alejí. Vzadu sedí tři ženy, ta vlevo je nejspíše matkou zbylých dvou. Místo vedle šoféra náleží vysokému tělnatému muži, zřejmě hlavě rodiny. Nejmladší dívka se směje a marně se snaží vrátit své vlasy do uhlazeného drdolu. Nakonec se raději vzdá a nasadí si hnědý klobouk. Ta starší něco říká, ale vítr jí bere slova z úst. Matka se klidně usmívá, pozoruje krajinu. Otec vypadá zamyšleně.
Nejbohatší emigrantská rodina míří na prázdniny do Kolodějí.
Vladimir Popov, jeho žena Sofie a dcery Marusja a Gali.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Dokonalý popis.
Dokonalý popis.
Díky.
Díky.
úplně z toho sálá ta pohoda a
úplně z toho sálá ta pohoda a začátek prázdnin
Díky
Díky
Přesně tak.
Přesně tak.
Díky.
Díky.
Vždycky se za tím ukrývá
Vždycky se za tím ukrývá ještě nějaký "smutno"... Stejně mám tyhle tvoje příběhy hrozně ráda. :)
Jako... jo. Ale tady je to
Jako... jo. Ale tady je to smutno vcelku malé, snasitelné a vůbec O:)
Díky
Krásně napsané, velice letní
Krásně napsané, velice letní :-)
Díky :)
Díky :)
Mám chuť nasadit si klobouk a
Mám chuť nasadit si klobouk a jet na letní byt!
Beru to jako poctu! :)
Beru to jako poctu! :)
Moc hezké.
Moc hezké.
Díky.
Díky.
Krásně slovy vymalován obraz
Krásně slovy vymalován obraz - ještě v čase, kdy to vše vypadalo na podivný začátek století, ale nakonec ještě tři čtvrtiny "krásného dvacátého století" před...
Děkuji.
Děkuji.
Hezké
Hezké
Díky
Díky