Z Primavery a zase zpět
Venku září hvězdy, v noci přisněžilo pár centimetrů. Volím červené Skivo, pravidelnými pohyby nanáším a zažehluji. Dokonalá skluzice.
Stoupám po plynovodu, přes Rejdiště a Tetřevky, dřevařskou po vrstevnici. Celý den strávený ve stopě, pár úseků stromečkem, nabírám metry. Rychlý chleba se sýrem v lesním závětří a pak už stoupání nahoru na Lišku. Slunce začíná červenat.
Dokonalý sjezd, vítr ve vlasech, sníh do ruda rozzářený pablesky slunce, stromky na stranách se jen míhají, když se řítím až dolů k můstkům, pár metrů do kopce a další mírný sjezd. Dojíždím na plynovod a sjíždím k chalupě.
Už svítí petrolejky. Nejsem doma poslední.
Primavera je naše oddílová chalupa. Mám to tam rád. Je to v krkonoších.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
O lyžovaní síce neviem takmer
O lyžovaní síce neviem takmer nič, ale toto je moc krásne napísané.
Úplně z toho ty Krkonoše
Úplně z toho ty Krkonoše cítím. :)