Příběh tří bratří
Trochu BJB. Nepěkná syrová realita života.
Žili jednou tři bratři.
Nejstarší stál vždycky trochu stranou. Přestože jako jediný vystudoval, matka si vždycky nejvíc cenila prostředního. Nejmladší byl zase rozmazlovaným miláčkem.
Když se osamostatnili, první bratr se rodině poněkud vzdálil, mladší bratři však rádi nechávali rodiče hlídat vnoučata.
Po letech otec umřel a matka už se neobešla bez každodenní péče. Jenže nejmladší bratr se odstěhoval z města a prostřední namítal, že bydlí ve vzdálené čtvrti. A tak zůstalo všechno na nejstarším. Staral se, jak mohl, jezdil za matkou prakticky denně, odmítal ji dát do ústavu.
Když nakonec zemřela, oba mladší bratři se okamžitě začali zajímat o dědictví.
Nechci se na tohle dívat černobíle, není to vždycky jednoduché. Nicméně poslední věta mluví za vše.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Žel, tak to často bývá.
Žel, tak to často bývá. Drabble skutečně ze života a téma jako vyšité.
Děkuji, Aplír.
Děkuji, Aplír.
Myslím, že jsi to sama
Myslím, že jsi to sama vystihla nejlépe - nepěkná syrová realita života. Posílám kachnu!
Děkuji moc.
Děkuji moc.
Velmi ze života, obávám se!
Velmi ze života, obávám se! Popsáno trochu z pozice nejstaršího, ale ono všechno nelze svést na omyly "subjektivity" či "úhlu pohledu", některé věci se dají okecávat, ale nakonec vždy zůstane nějaká základní pravdivá kostra: a tus popsala ve svém drabbeti! Dobře Ty.
Děkuju. A úhly pohledu mohou
Děkuju. A úhly pohledu mohou být různé, ovšem fakta jsou druhá věc.
Znám ve svém okolí podobný
Znám ve svém okolí podobný případ. Bohužel.
Děkuju za komentík.
Děkuju za komentík.
Bohužel mám pocit,
že takové či podobné věci se dějí čím dál častěji. Moc hezky napsáno.
Děkuju.
Děkuju.