16. část

Obrázek uživatele L.P.Hans
Fandom: 
Povídka: 
Úvodní poznámka: 

Inspirováno dílem Jiřího Kulhánka. Nevhodné pro děti a mladistvé. Obsahuje násilí a krev.

Kapitola: 

“Tak co jseš zač?” zeptala se s těžko zastíranou zvědavostí.
“Jak jsem říkal, smrt, teda aspoň v přeneseném významu.”
“Kde máš teda kosu?”
Zavrtěl jsem hlavou: “Ne tahle smrt. Jak jsi na tom s řeckou mytologií?”
“To jako Odysseus a Trója? Argonauti a zlaté rouno? Bohové na Olympu?”
“Bingo! Akorát ne zrovna z Olympu.”
Chystala se mi znovu oponovat, ale já ji nenechal promluvit: “Určitě víš, že bohové měli děti. Třeba Zeus tím byl proslulý. Můj otec byl Hádes, bůh podsvětí.”
Nechal jsem ji tuhle informaci chvíli strávit a pokračoval: “Narodil jsem se někdy kolem roku 400 před naším letopočtem v malé vesnici na řeckém pobřeží.”
“Nemůžeš být bůh, to přece nejde,” nechtěla si Alice připustit pravdu. “Jako bůh bys byl všemocný. A nemusel by ses schovávat. A…”
“Když jsem byl dítě, místní kněz poznal co jsem zač. Tak mě pro jistotu přikoval ke skále a spoutal moji moc.” Zvedl jsem levou ruku a ukázal jí poslední řetěz. “Visel jsem tam celé generace, pochybuji, že ty pozdější věděli proč…” Teď jsem se pro změnu odmlčel já.
“A proč po nás jde ten chlap, co se mu nechce umřít,” zeptala se do ticha.
“Hádes je mrtvý a nástupník na trůn podsvětí může být jen jeden. Musí být jen jeden.”

-A A +A