Od kolébky do hrobu
Pět třicet! Crrrr! Robůtku, vstávej!
Pět čtyřicet. Robůtku, vyčistit zuby a opláchnout obličej!
Pět padesát. Robůtku, vypij si ranní kávu.
Šest deset. Robůtku, odchod do práce, no tak dělej, mazej, máš málo času!
Za deset sedm. Odpíchnout si příchod. V kanceláři uvařit a vypít další kafe. Mezitím zapnout počítač.
Jedenáct. Robůtku, poklusem do kantýny na čvoch!
Jedenáct třicet. Makat, makat, makat.
Patnáct třicet. Robůtku, vypni počítač a padej domů, čeká tě ještě plno práce.
Šest večer. Večeře.
Půl sedmé. Robůtku, zapni televizi, dávají ti seriál.
Jedenáct v noci. Robůtku, je čas jít spát, fofrem!
Matka Příroda jen nevěřícně kroutí hlavou.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Brrrr.
Brrrr.
Že jo - brrr
Že jo - brrr
To teda jo! Strašný to úděl.
To teda jo! Strašný to úděl.
A strašný je, že plno lidí
A strašný je, že plno lidí takhle žije a vůbec si to neuvědomujou
oj, to bolí, tohle
oj, to bolí, tohle podobenství...
Díky!
Díky!
Tvůj robůtek se má, 5:3...
Tvůj robůtek se má, 5:3...
U mě zvoní 4:30, 4:40, 4:50 a v 5:05 mě můj druhý robůtek vyhazuje z peřinky, že už dávno byl ČAS :D
Skvěle vystihnutý kolotoč
Děkuji Ti
Děkuji Ti
Aspoň v tom dubnu by nám
Aspoň v tom dubnu by nám *umělcům* měli dát volno. Protože tohle je přesný. :D
Přinejmenším v tom dubnu :-)
Přinejmenším v tom dubnu :-)
Trpký pohled na naše
Trpký pohled na naše každodenní pachtění! (A ta půl sedmá až jedenáctá je vyplněna nějak - netvůrčím způsobem!) Dobře napsáno!
Díky!
Díky!