Pevné body v čase

Obrázek uživatele Blueberry Lady
Fandom: 
Drabble: 

Známe je, ale vlastně máme uložena jenom jména. Při troše štěstí k nim můžeme přidat číslo. A někdy, velmi výjimečně přidáme i tvář. Ikonu, jež na nás hledí z lesklého plátna vyvedeného v olejových barvách, prázdný pohled se zatuhnutým úsměvem kamenných soch. Uvězněni v jediném bodu své existence, navždy připoutáni ke své době. Králové, generálové, duchovní, světci...
Ale v prachu pod nimi, pod našima nohama i ve vzduchu, který dýcháme, jsou defilující miliardy. Lidí beze jména. Lidí s pocity, které se nenávratně ztratily v čase. Co o nich víme, když jednou budeme jako oni? Nebo také skončíme zamrzlí v obraze?

Závěrečná poznámka: 

Dnes místo příběhu krátká úvaha o tom, že i ikony a sochy kdysi byli lidmi jako jsme my, plní emocí, snů a třeba i zášti. Dovedete si představit, že byste se jednou stali dějepisnou látkou? Nebo hůř, uvědomujete si, že se jí pravděpodobně nestanete?

Komentáře

Obrázek uživatele Rya

Jsem smířena stím, že se jí nestanu :-) Krásně zachyceno.

Obrázek uživatele Blueberry Lady

Uvažovala jsem o spáchání atentátu, ale zatím jsem nenarazila na někoho natolik významného, kdo by mi tu nesmrtelnost zajistil. Tady jde tak trochu o Princip.

Obrázek uživatele Arenga

to je zajímavé
copak dějepisnou látkou, taky se člověk může stát archeologickým materiálem, že jo ;-)

Obrázek uživatele Blueberry Lady

Já nařizuji muži, že pokud zemřu první, chci být archeologický nález. Nejlépe pohřbený se dvěma zcela anachronickými artefakty. :D

Obrázek uživatele Esti Vera

Zajímavé zamyšlení. Káč!

Obrázek uživatele Nathanel

Poněkud mrazivější úvaha. Sochy hledí na svět, kterým kdysi proudily úplně jiné myšlenky zcela odlišných lidí, a přesto zůstáváme kdesi uvnitř stále stejní.

Obrázek uživatele Tyfónek

ale zase třeba ti, co kdysi něco napsali, nám jsou mnohdy blíže než většina našich současníků ... a předky máme v krvi :)
(omylem odesláno ze synkova účtu)

Obrázek uživatele Faob

Zajímavá úvaha, Boží zákaz být zobrazován má svou hlubokou logiku, neboť každé zachycení vlastně umrtvuje (jak cítili i Indiáni), vytrhuje sice z času pomíjivosti, ale zároveň zkameňuje přítomnost, zabíjí čas, který přitom naší nejvlastnější součástí... Dobře Jsi to napsala!

-A A +A