16. část - Passalin

Obrázek uživatele Aveva
Povídka: 
Úvodní poznámka: 

Nezdravá touha neztratit další bod mě přiměla uveřejnit další kousek kapitoly, která tedy stále ještě není celá. Ale příští týden už je květen, tak ji možná konečně zvládnu dorazit.

Kapitola: 

Syn vydechl. Stísněná chodba se otevřela do světlé prostory naplněné šumem přátelského hovoru. Vlevo od otvoru, kterým Miró a Syn vešli, stál u stěny kotlík se sladce a kořeněně vonící tekutinou, odkud si právě několik mužů nabíralo do misek.
“Czcek dneska nešetřil s ibiškem,” říkal právě ten z nich, který se slastně přivřenýma očima nasával těžkou vůni stoupající z hladiny.
Někteří už s mlaskáním upíjeli. Další už si věšeli vyprázněné misky k opaskům.
“Tohle zahřeje po studené noci,” začal muž s právě naplněnou miskou, když zvedl pohled od kotlíku. Jenže už nepokračoval. Jeho pohled upoutal přicházející Miró. Usmál se na něj, ale pak zahlédl Syna. Úsměv zmizel. Tvář se rozlila do přísného bezvýrazu. A tak, pomalu, tvář po tváři rozléval se bezvýraz i mezi ostatními, až zbylo jen ticho a dvě desítky očí tázavě upřených na Syna.

Komentáře

Obrázek uživatele ef77

Ty tváře bez výrazu jsou děsivé!

Obrázek uživatele Tora

To není nic moc tedy, chudák Syn

-A A +A