Osmnáctá kapitola
Pro připomenutí - minule vytvořili společně ideální plán, jak získat důkazy o Mugambiho činnosti. Podíváme se, jak budou vycházet.
Děvčata se dokonale zhostila své povinnosti. Po večeři obklopila Mugambiho a začala štěbetat jako hejno rozverných vlaštovek. Lucie, která nic netušila, je přejela podezíravým zrakem, chytla Mugambiho za ruku a pokusila se ho odvléct do soukromí. Jenže Magda s Julií jí nedaly šanci. Vyptávaly se Mugambiho na africká zvířata a rostliny, počasí, období dešťů a život v Keni vůbec tak dychtivě, že jim prostě nemohl odolat. Oddechla jsem si. První část plánu fungovala.
Druhá se zadrhla. Ignác byl tak ztuhlý, že jsem pochybovala, že bude vůbec schopný chodit, natož nalézt důkazy, vyfotit je a nezanechat stopy. Vzdychla jsem si, ale nakonec, já věděla, ve které zásuvce se onen papír nachází. Podle toho, jak Ignác vypadal, by byl schopen vyfotit seznam povlečení dodávaného místní prádelnou.
„Půjdu s vámi,“ navrhla jsem. Ignácovi se vůčihledně ulevilo.
Po pravdě řečeno, ulevilo se i mně. Kdoví, co by tam ten vrták natropil. I tak zakopl hned za vchodem o vlastní nohu a fotoaparát, který rádoby nenápadně držel v ruce, upadl a praskla mu čočka.
„Máte s sebou náhradní?“ vzpomněla jsem si na pokyny, které Julie zapsala do plánu.
Zavrtěl hlavou.
„A mobil?“
Další vyjevené zavrtění.
Vylovila jsem z kapsy svůj, rychle otevřela třetí zásuvku shora a vytáhla papír, který jsem už znala. Pro jistotu jsem ho cvakla několikrát a doufala, že alespoň jeden snímek bude použitelný. Za zády jsem slyšela Ignácovo zrychlené dýchání. Že já nešla sama.
„Pane Mugambi, počkejte, prosím!“ proniklo k nám přes stěnu stanu z ničeho nic Magdino zahulákání. Strnula jsem.
„Copak, slečno Magdo?“
„Já se ještě chtěla zeptat, zda je pravda, že... no to s těmi lvy a jejich... no že jako to... ehm souloží až čtyřicetkrát denně?“
Přes všechno napětí jsem se málem dala do smíchu. Magda ječela tyhle zvídavé otázky na celý tábor. Bylo by mě zajímalo, kolik lidí ji právě začalo zaujatě poslouchat. Každopádně to fungovalo. Mugambiho hlas se nepřibližoval, i když zněl nebezpečně blízko.
„Tak u lvů bych použil spíše výraz, že se páří, ale jinak ano, to číslo víceméně odpovídá.“
Papíry jsem urovnala tak, jak byly původně, zasunula zásuvku, popadla Ignáce za rukáv a vlekla ho k východu ze stanu. Škvírou jsem viděla Mugambiho. Byl sice otočený zády a zaujatě odpovídal Magdě, která na něj chrlila další záplavu otázek, ale byl příliš blízko. Vyklouznout se dalo jen těžko. Váhala jsem a cítila, jak se Ignácova ruka chvěje. Pak se Mugambi otočil a zamířil ke stanu. Nezbylo než jednat rychle. Otevřela jsem dveře velké skříně hned u vchodu, vtlačila Ignáce dovnitř a vmáčkla se za ním. Právě včas.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Parádní kapitola. Ignác se
Parádní kapitola. Ignác se teda vyznamenal, hrdina... Už se těším, jak je budeš z té šlamastyky vysekávat. Protože to hrozí velkým průšvihem. ;-)
Myslím, že to bude ještě
Myslím, že to bude ještě zajímavé.
No nazdar. S Ignácem v jedné
No nazdar. S Ignácem v jedné skříni bych teda být nechtěla :-)
Já souhlasím, ale Magda má
Já souhlasím, ale Magda má určitě jiný názor. :)
Chachacha, tak to jsem
Chachacha, tak to jsem zvědavá, co Ignác zvorá dalšího, omdlí ve skříni nebo vypadne ven... těším se na další kousek.
Napadají mě i horší možnosti,
Napadají mě i horší možnosti, ale beru ohled na Blanku.
No chuděra, ta se tedy svezla
No chuděra, ta se tedy svezla. :D
Ale když on by to Ignác - pardon, myslím to naprosto upřímně - fakt nezvládl.
To jsem ještě zvědavá, co bude muset chuděra Blanka s tím dřevem dřevěným ještě podniknout. :D
No, budu je z toho muset
No, budu je z toho muset nějak vysekat. ;)
S Ignácem ve skříni potíže
S Ignácem ve skříni potíže zesílí! Oujé, tuším trable.
Tušíš správně.
Tušíš správně.
Blanka s Ignácem v jedné
Blanka s Ignácem v jedné skříni? UPS, tak to jsem tedy nečekala :-)
Nečekala??? Ale tos měla po
Nečekala??? Ale tos měla po přečtení minulé kapitoly. :D