18: Krok, na který můžeš být pyšný

Obrázek uživatele Owes
Kapitola: 

Tentokrát kabinet Obrany sdíleli tři. Remus, Severus a nová posila profesorského sboru Sirius Black. Seděli tam už půl druhé hodiny, od doby, co kvapně opustili zahajovací hostinu, a jejich rozhovor se neustále točil kolem nejčerstvějšího důvodu proč emigrovat.
„Pettigrew,“ vyplivl Sirius nenávistně (už asi podesáté) a zapil pachuť v ústech lokem ogdenské starorežné, jíž donesl na uvítanou. „Největší slizák na Ministerstvu. Hnusák, co by si pro Umbridgeovou třeba uřízl prst. Příborovým nožem.“
„Z toho ovšem vyplývá, že byl na nově zřízené místo učitele Zdravého kouzelnictví tím nejžhavějším kandidátem,“ prohodil Remus a posunul popelník k Severusovi, který se chystal odhodit nedopalek.
„Jasně, že byl tím nejžhavějším kandidátem,“ potvrdil Sirius. „Vsadím se, že taky jediným.“
„Tuhle sázku bys nejspíš prohrál,“ ušklíbl se Severus a zapil pralinku hltem starorežné. „Slyšel jsem, že o tu funkci měla zájem Bellatrix Lestrangeová. Překvapilo mě, že ji nedostala. Ačkoli je pravda, že ona na rozdíl od Pettigrewa není taková krysa. Je zvyklá jednat přímo, ba dokonce impulsivně. Pettigrew má větší šanci tady něco vyčmuchat.“
„Kdy jsi to zaslechl?“ zeptal se Sirius a v hlase mu zavibroval dobře známý, vrčivý podtón, který zazníval vždy, když někdo převedl řeč k jeho milované sestřence. „Myslel jsem, že pro všelijaký letní radovánky nemáš na klepy čas.“
„Na klepy si udělám čas vždycky. Krom toho, o tažení Dolores Umbridgeové proti rakovině kouzelnického světa se toho dost napovídá i v zahraničí.“
„Je prvním politikem za posledních téměř padesát let, kdo vzkřísil myšlenku čisté rasy,“ přikývl Remus. „A kdo rozjel kampaň v takovém měřítku. Odpor proti mudlovskému obyvatelstvu, strach z odlišných bytostí obdařených magickou mocí, obviňování vlkodlaků ze záhadných zmizení dětí, označování vodního lidu za příčinu tání ledovců, svalování viny za kdejakou pohlavní chorobu na strigu nebo upíra - to všechno tu samozřejmě bylo odjakživa. V malých, izolovaných společenstvích to přetrvalo i po pádu Grindelwalda. Teď však povstal kolos, který je těžké ignorovat. Je přirozené, že se o něj zajímají zahraniční pavlače.“
„Bohužel zatím jen pavlače,“ povzdychl si Severus. „Francouzský tisk mlčí. Tamní úřady dělají, že se nic neděje, přestože v Paříži působí rozsáhlá skupina sympatizantů s naším novým režimem.“
„Kde jsou sympatizanti, najdou se i odpůrci,“ pronesl rozšafně Sirius. „Nebude to dlouho trvat a navážeme s nimi spojení.“
„Nebo oni s námi,“ dodal povzbudivě Remus.

První den v roli učitele byl pro Siriuse náročnější než cokoli, co dosud zažil. A počítal do toho i celý bystrozorský kurz, všechny zběsilé honičky na koštěti, při nichž ho od smrti dělil jen jeden ocasní proutek, a šikanu úderného oddílu Dolores Umbridgeové.
Tak nějak tušil, že přebírat předmět po Brumbálovi bude těžké, ale úroveň, na které někteří starší studenti byli, mu vyrazila dech. Havraspárští šesťáci se v jednom kuse na něco vyptávali, jejich zmijozelští protějšci mu dávali dost nepokrytě najevo, že jejich předešlému profesorovi nesahá ani po lem hábitu, až to nakonec nervově nevydržel a proměnou v obrovského černého psa jim vytřel zrak. Během oběda už o tom mluvila celá škola. Včetně duchů, obrazů a oživlých květináčů.
„Ty jsi na příští pololetí naplánoval seminář ze zvěromagie pro šesté a sedmé ročníky?“ dotázal se ho překvapeně Remus.
„Cože?“
„Aha, takže sir Nicholas zase přeháněl. Ale úplně špatný nápad to není. Letošní šesťáci jsou talentovaní. Cedric Diggory a jejich partička mrzimorských se na zvěromagii vyptávali už loni, takže zájem by tu byl.“
„Přemlouváš mě, abych s nima trávil volnej čas?“
„Jen tu část, kterou nebudeš trávit se mnou,“ mrknul na něj Remus, složil příbor do prázdného talíře a vyrazil do učebny připravit třeťákům oblíbenou lekci s bubákem.
Sirius zůstal ve Velké síni ještě další půlhodinu a během monologu, který k němu vedla Pomona Prýtová, si zkoušel představit, jak by takový seminář ze zvěromagie mohl vypadat.
Na konci odpoledního vyučování se přistihl, že už promýšlí jednotlivé detaily. A tak ho ani trochu nezaskočilo, když se na něj při večeři obrátil sám ředitel.
„Doneslo se ke mně, že bys rád otevřel seminář ze zvěromagie. Pokud je to pravda, máš mou podporu a uznání. Předpokládám, že budeš přijímat pouze studenty, kteří již složili zkoušku Náležité kouzelnické úrovně? A to konkrétně ty, kteří se věnují studiu pokročilého přeměňování?“
„Přesně tak jsem nad tím uvažoval,“ přitakal Sirius.
Uvnitř hrudi začínal pociťovat něco hřejivého, co narůstalo s každým Brumbálovým souhlasným mručením a spokojeným pobrukováním. Jakmile probrali veškeré podrobnosti a Sirius obdržel oficiální povolení k vyvěšení oznámení, ani nedojedl dezert a energickým krokem zamířil k Remusovi do pracovny. Už věděl, co se mu tak příjemně rozpíná mezi žebry a co ho hřeje u srdce. Byla to hrdost. Dobře známý pocit, který se za posledních několik let stal vzácným kořením. Jako bystrozor ho cítil málokdy, jako zaměstnanec Ministerstva kouzel ho nezažil nikdy. Pár měsíců před odchodem ze služby už se styděl tak strašně, že odmítal nosit uniformu, odznak nechával v šuplíku a cizím lidem byl schopen raději tvrdit, že pracuje jako uklízeč v Záchranném autobusu.
Směle vkročil do kabinetu OPČM a nedbaje na to, kdo všechno se tam momentálně nachází, zvolal: „Kdybych tě nemiloval odjakživa, tak bych se do tebe zamiloval teď, ty jeden manipulativní pleticháři!“
„Mluvíš ke mně?“ pozvedl obočí Severus a těžko zadržoval smích, rty přitisknuté ke sklence brandy.
„Mluvím o tomhle intrikánovi, kterej se tváří, že neumí do pěti napočítat, ale ve skutečnosti stojí za těma nejzásadnějšíma věcma. O Remusi Lupinovi!“
„A čímpak si Remus Lupin vysloužil takové nařčení?“
„Nakecal Brumbálovi, že budu od druhýho pololetí pořádat seminář ze zvěromagie, a do hlavy mi nasadil brouka, kterej za několik málo hodin nabobtnal do velikosti megaškorpióna! Takže to samozřejmě dopadlo tak, že příští týden vyvěsím oznámení na hlavní nástěnku.“
„Výtečně,“ prohodil s lišáckým úsměvem Remus. „Jsem rád, že ses nakonec rozhodl ten nápad realizovat. Studenty to bude náramně bavit.“
„Myslím, že hlavně profesor Black bude studenty náramně bavit,“ přisadil si Severus.
„Profesor Black je baví už teď,“ prohlásil Sirius. „Při odpoledním vyučování jsem si dvakrát přišlápl hábit, průběžně zapomínal jména všech žáků a na konci poslední hodiny mi na hlavu spadla tabule.“
„Normální den bradavického učitele,“ shrnul to Remus pobaveně.
Zaklepání na dveře kabinetu nikdo nečekal.
Otevřít došel Severus, protože byl nejblíž.
Na prahu stála Hermiona Grangerová, rudá ve tváři a rozcuchaná ještě víc než obvykle. Lapala po dechu. Očividně celou cestu běžela.
„Myslela jsem si, že tu budete,“ vydechla úlevně. „Musíte jít se mnou, pane profesore! Harry... Harry Potter má nějaký záchvat!“

Závěrečná poznámka: 

...do cíle zbývá 32 kroků...

Komentáře

Obrázek uživatele Gwendolína

Obrázek uživatele Owes

:*

Obrázek uživatele gleti

báječné, hlavně Sirius jeho první školní den v roli učitele.

Obrázek uživatele Owes

Díky. :)

Obrázek uživatele KattyV

Ten konec! To se v padesátce stává nepříjemným zvykem.

Obrázek uživatele Owes

Přiznám se bez mučení, že za ten konec může to, že už jsem musel odjet do práce. :D

Obrázek uživatele strigga

To je tak super! Chtěla jsem si nejdřív dočíst předcházející nedočtený kapitoly, ale pak jsem to zhltla jako nic. A Siriusův popis prvního dne ve škole byl.. no, trochu se toho děsím, ale je to strašně vtipný :D

Obrázek uživatele Owes

Já myslím, že i Brumbál se toho trochu děsil, když Siriuse přijal. :) Díky moc!

Obrázek uživatele strigga

Já se spíš děsím toho, že mě to za chvilku taky čeká. :D

Obrázek uživatele Owes

Á takhle! Neboj! Určitě to bude úplně stejně vtipný. Jen tu tabuli ti nepřeju. Našemu chemikáři spadla na nohu a rozdrtila mu nárt. :D

Obrázek uživatele strigga

Báječné vyhlídky! :D

Obrázek uživatele Arenga

Já musím stále opakovat, že se mi to hrozně moc líbí a že chci pokračování!

Obrázek uživatele Owes

Děkuju ti. Jsem moc rád. Pokračování už je téměř hotové.

Obrázek uživatele Wee-wees

Až na tu "oblíbenou lekci s bubákem" super. :)

Obrázek uživatele Owes

Máš snad něco proti vyučovacím metodám profesora R. J. Lupina? :)

Obrázek uživatele Regi

Bezvadné. Siriusův první vyučovací den i ta jemná dobromyslná manipulace. No a konec? To se snad ani vyjadřovat nebudu. ;-)

Obrázek uživatele Owes

Díky! Jsem rád, že se kapitola líbila. Já se budu snažit tam Siriuse mít častěji, dosud jsem ho trochu opomíjel.

-A A +A