44. část

Obrázek uživatele L.P.Hans
Fandom: 
Povídka: 
Úvodní poznámka: 

Inspirováno dílem Jiřího Kulhánka. Nevhodné pro děti a mladistvé. Obsahuje násilí a krev.

Kapitola: 

Stále se usmívajíc, Baron vytasil vlastní zbraň - lehký jednoruční meč se zdobenou záštitou. Ve své době býval vyhlášeným šermířem a doba strávená ve službách mého bratra mu jistě poskytla mnoho příležitostí. Nuže, muziko hraj.
Sekl jsem po něm z úkroku, ale on můj útok vykryl parádou. Piruetou přešel do protiútoku, obratně se vyhnul dalšímu výpadu a sekl mě do boku. Cítil jsem jak mi teplá krev prosakuje kabátem, zatnul jsem zuby a bleskurychle uskočil. Koutkem oka jsem spatřil obloukem se blížící čepel a ránu s třeskotem vykryl. Využil jsem sílu protiúderu a vyvedl Barona z rovnováhy. Zároveň jsem ukročil a kopnutím mu podsekl nohy. S heknutím dopadl na záda. Stočil jsem zbraň a bodl směrem dolů, ale hrot křísnul do mramoru - Baron se odkulil stranou. Ramenem mi zapulzovala bolest, když mi do něj narazilo křesílko, které po mě Baron mrštil. On mezitím využil volného okamžiku a vyskočil na nohy. Vrhl se na mě sérií rychlých výpadů a já měl co dělat, abych je všechny odrazil. Zatlačil mě o několik kroků zpět, než se mi ho podařilo zastavit. Místo odražení útoku jsem se mu prostě vyhnul bleskurychlou piruetou. Baron promáchl do prostoru a zapotácel se. To bylo vše co jsem potřeboval. Můj meč se zakousl do svalů a kostí - málem jsem Barona přesekl vejpůl.
Ještě před okamžikem hrozivý protivník se svíjel na zemi v agónii. Bylo by mi ho líto, kdyby to nebyl takovej prevít. Ještě jsem si do něj párkrát sekl. Když jsem se ujistil, že tentokrát už nevstane, odjistil jsem svazek gránátů, podstatně účinějších než ty při našem posledním střetnutí. Pohodil jsem je mezi posekané končetiny, sebral ze země P90 a urychleně opustil halu.
Když jsem vstoupil na schodiště do podzemí, budovou otřásla série výbuchů a já jen stěží potlačil úsměv nad dobře odvedenou prací. Sestoupil jsem po schodišti do prvního podzemního patra - dlouhé betonové chodby lemované pancéřovanými dveřmi. Několikero jsem jich zkusil, všechno zamčeno. Až na čtvrtý pokus se zadařilo.
O vteřinu později jsem litoval, že se nemůžu vrátit a věnovat Baronovi víc času. Mnohem víc času. Za dveřmi byla Alice.

-A A +A