Východ na západě
22. 5. 1978 Říčany
„Kdo to tu zas tak z paty smrkal?“ nakoukl do dveří dětského pokoje táta.
Denisa stáhla mokrý kapesník pod polštář a mrkla na bráchu.
„To já,“ houkl neochotně.
„Holka se z toho dostává a kluk to chytí,“ zavrčel otec, „já se z vás picnu!“
Vešel, rozhlédl se.
„Deny, nevypadáš furt dobře. Ještě se změř. Nemocnou tě nikam nepustím, nezlob se.“
„Už jsem se měřila!“ lhala, „třicet šest sedm.“
„Nechci, abys tam padla, a na řeči, žes někoho nakazila, taky nejsem zvědavý!“
„Já se do Výmaru hrozně těším, tati! Je to cizina!“
„Ne tak docela, milá zlatá. Je to Východní Německo.“
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
dokonale výstižný obrázek
dokonale výstižný obrázek doby
Až tak? (Popravdě: s mrkem
Až tak? (Popravdě: s mrkem smrkem se mi v thrilleru pracuje obtížně...) Díky!
Jo, jo, pro nás i to Východní
Jo, jo, pro nás i to Východní Německo byla cizina.
:-) Dík!
:-) Dík!
Jo, Východní Německo, to už
Jo, Východní Německo, to už dnešní mládež ani nezná.
Ale tak Východní Německo se
Ale tak Východní Německo se taky počítalo :-)
:-) Dík!
:-) Dík!
Śmarjá, odtud jsme pašovali
Śmarjá, odtud jsme pašovali boty, džíny a záclony :( to už nikdy nechci zažít.
:-))) Co já se všechno díky
:-))) Co já se všechno díky komentářům nedovím!
Jasně, žádná cizina. Východní
Jasně, žádná cizina. Východní Německo se nadá počítat.
Tak nějak si to taky pamatuji
Tak nějak si to taky pamatuji, my naštěstí nesměli nikam...
Já se teda asi počítám k
Já se teda asi počítám k nevědoucí mládeži, i když teda Východní Německo znám, třebaže jsem nezažila, tak asi nejsem ani ta správná mládež a nevím, co vlastně jsem. :D Ale jsem za všechny historický drabbly, a zvlášť z tohohle období, moc ráda. Právě proto, že spousta lidí už opravdu nezná a nedokáže si představit a měli by, je třeba některý věci připomínat, jenže hodiny dějepisu nestačí... a tohle je pro mě skvělej způsob, jak se dost věcí dozvědět nebo se na ně podívat zase z jiný perspektivy. Takže díky. :)
Jsi milá, děkuji moc. Tohle
Jsi milá, děkuji moc. Tohle je hodně zapomenutá (a příznačná) epizoda i pro dospělé...
No jo, ale když ono se nikam
No jo, ale když ono se nikam jinam moc nemohlo... Když mi bylo třináct, byli jsme na školním výletu: Berlín, Dražďany, Míšeň. Jela jsem s antibiotikama. Prostě bych si to nenechala za žádnou cenu ujít.
Děkuji za milý komentář a
Děkuji za milý komentář a jsem hrozně rád, že jsem se neseknul...!
inu, i Východní Německo byla
inu, i Východní Německo byla cizina
plastická scéna
Dík!!!
Dík!!!