Kterak jel úplně poprvé
Já se omlouvám, ale první, co mě napadlo, je první, co mě napadlo! Naštěstí mám úžasně neurážlivého chotě, a navíc je to čistá pravda. :D
Vykulil na mě nevinné udivené oči a ty oči říkaly:
Pohorky? Do hor? Na co?
Pokusila jsem se mu to vysvětlit. Pak znovu. Pak ještě dvěstěkrát.
Nakonec svolil, že teda dobře, ale jedině nějaký levný, načež jsme je sháněli několik týdnů, protože takhle levný nikde neměli.
Následovalo, v chronologickém pořadí:
Bunda? Do hor? Na co? Hele, tuhle epesní mám od třinácti let a vždycky mi stačila!
Popruhy na krosně? Na co? Hele, tahle je báječná, nosil ji už pradědeček, koukej, jak mi končí pěkně u kolen!
Pohodlnější kalhoty? To zase proč? Mám snad džíny, ne?!
Rezignovala jsem. Aspoň bude sranda.
A byla :-)
Abych to uvedla na pravou míru, dnes je z něj zkušený horský medveď, ale na tu první Malou Fatru už nikdy nezapomenu!
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
:-)))
Tohle mi připomíná jednu naši kamarádku. S tou byly první puťáky docela náročné.
:-) Díky! Dobrý je, že když
:-) Díky! Dobrý je, že když ten člověk vydrží a neodpadne po prvním výletu (pár takových jsem taky zažila), obvykle se tak nějak otrká a oťuká sám. :-)
Ale chápu ho...
Taky jsem taková. Chodím do hor ve dvacet let staré softshellce, lyžařskou výbavu jsem si vybrala hlavně podle cedulky "50% sleva" a tak :D
Nejlepší je věta "... protože takhle levný nikde neměli." :D
Kdyby to byla aspoň
Kdyby to byla aspoň softshellka, tahle... věc se na něm při prvním dešti prakticky rozložila na jednotlivá vlákna.. :D
Ale taky jsem ho chápala - do jistý míry jsem stejná, ale ocamcaď pocamcaď. :D
Tvůj muž snad promine, ale
Tvůj muž snad promine, ale tohle mě fakt rozesmálo. I proto, že jsem podobná.
:))) Myslím, že promine rád.
:))) Myslím, že promine rád. Taky ho vlastně chápu :-)
Klika, že tě aspoň měl s
Klika, že tě aspoň měl s sebou... tyhle začáteční případy bejvaj v horách o ústa.
(Já mám co řikat, když i coby relativně ostřílená nosím do lesa nejradši "pracovní" džíny...)
Trošku jsem se pravda bála,
Trošku jsem se pravda bála, ale účinek stál za to - hned na další cestu si pořídil bundu, kalhoty i krosnu. :D
Nicméně pohled na něj, jak zoufale kulhá - předposlední den ho zradilo koleno - s obrovskou krosnou, jejíž spodek ho do toho kolena při každém kroku znovu šťouchne, ve mně jisté dojetí vzbudil, to je pravda. :-))
:D Tak ještě že to nakonec
:D Tak ještě že to nakonec šťastně dopadlo, i když to asi bylo dobrodružné. :D
No, říkala jsem si, že když
No, říkala jsem si, že když se se mnou nerozešel po tomhle, tak je to na dobrý cestě. :D
Jo, ale aspoň nebyl takový
Jo, ale aspoň nebyl takový pako jako já, co si na supertúru koupilo úplně nový boty a v těch úplně nových neprošlapaných botách vyrazil. Kus mého prstu je dodnes na Ještědu zahrabán jako obětina božstvům. :D
Jau! Na to byl upozorněn, to
Jau! Na to byl upozorněn, to je fakt. :D Připomnělo mi to, jak s námi jednou vyrazila babička do Tater v nových pohorkách. Vypadaly skvěle, ale co jí udělaly s nohama, to jsem v životě neviděla. Týden pak trávila na chatě a v sandálech obcházela dokolečka symbolický cintorín. :D
Já pak i na zkoušku musela v
Já pak i na zkoušku musela v žabkách, protože jiný boty se nedaly. :D
:-)))))))))))))))))))))))
To mi připomíná, jak jsem po dlouhých a dlouhých letech vyrazila zase jednou na lyže... s lyžema, co jsem na nich jezdila ještě ve škole, a s koženýma šněrovacíma botama... Tenkrát byly skvělý, ale za ty roky se sjezdovky začaly trochu jinak upravovat...
:D Inu... člověk se pořád učí
:D Inu... člověk se pořád učí. :D
To je ještě dobrý. Moje
To je ještě dobrý. Moje reakce by byla "do hor? A proč?"
Tak já ho nenutila, on jel
Tak já ho nenutila, on jel rád :-)
(Edit ke komentáři psanému v pokročilou hodinu - a samozřejmě proti tomu nic nemám :) lepší než ti lidi, co jedou, protože se nechají někým ukecat, ačkoli sami vědí, že jim to nic neříká a říkat nebude, a pak si to neužijou ani oni, ani ti, co je ukecali, a navíc to někdy ne úplně dobře skončí. Pár takových jsem taky zažila. Za sebe tedy v těchto věcech zásadně nepřemlouvám, když někdo fakt nechce, ať radši nejede :-))
Tak to je fajn, máš další
Tak to je fajn, máš další plus :-)
vlastní zkušenost je k
vlastní zkušenost je k nezaplacení :)
Moje řeč :-)
Moje řeč :-)
Cheche... no je mi to
Cheche... no je mi to rozhodně sympatičtější než osoby navlečené do značkového vybavení, co na sto metrů hlásí, že jsou SPORTOVCI, ale přece jenom ty pohory musejí za něco stát.
Hehe, díky :) tak jasně, já
Hehe, díky :) tak jasně, já jsem taky celkem nenáročný typ, co prochodil křížem krážem Alpy v legínách z Lidlu :D, ale slušný pohorky, nepromokavou bundu a batoh, který ti po pár dnech úplně nezničí záda, beru jako takovej zdravej základ. :-)
No a co, svoji bundu do hor
No a co, svoji bundu do hor jsem zdědila před třiceti let po bývalém manželovi (teda tenkrát po budoucím manželovi) a jak slouží! :-D Úplně chápu! :-)))
A tak to je super, když to
A tak to je super, když to byla už na začátku dobrá bunda – taky jsem hodně dlouho nosila zděděnou po bratránkovi a byla skvělá, vlastně slouží dodnes, jen už na někom jiným :-) jenže když to je už na začátku cosi, co by mnohem líp posloužilo oblepený izolepou, je to pak těžký.. :D
Já když si vzpomenu, v čem
Já když si vzpomenu, v čem jsme chodili na vandry - ale je fakt, že základ byly dobrý boty (jen ty tehdejší pohorky vyšlápnout dalo dost práce a puchýřů) a pak bunda, a to byl problém teda. Proto jsme nosili ty maskáče, a proto na nás všichni tak divně koukali. A sehnat je taky nebylo jednoduchý teda.
To věřím, s těma pohorkama -
To věřím, s těma pohorkama - ale zas dlouho vydržely, pamatuju jedny mamčiny, co pak nosilo ještě několik lidí včetně mě a byly naprosto úžasný :-) dlouho jsem pak chtěla taky celokožený, právě proto, že jsou nesmrtelný, před pár lety jsem na ně konečně ušetřila a miluju je. Maskáče musely být náhodou cool! :D
Jak já mu rozumím. Děkuji,
Jak já mu rozumím. Děkuji, myslel jsem, že jsem na světě sám. Pořizování nových věcí je urážka těch starších služebníků. (Navíc tedy vydržely déle, ale to je na jiné povídání.) Ale samozřejmě - a o tom drabble nakonec je - nové zkušenosti, on výlet do hor není puťák po jižních Čechách, vyžadují adekvátní vybavení!
To je pravda, že ty starší
To je pravda, že ty starší věci většinou vydržely dýl. A taky vás chápu, v mnohém jsem stejná :-) ty věci, co měl tehdy manžel, měly ten problém, že krosna hrozným způsobem ničila záda (právě kvůli absenci jakýchkoli posouvatelných popruhů nebo čehokoli, byl to prostě obří pytel.. těch pět dní s tím vydržet šlo, navíc jsme spali v kempu, takže s ní reálně chodil jen párkrát, ale jinak většinou děláme pochody natěžko a to už si představit nedovedu, že by třeba dva tři týdny chodil po horách deset dvanáct hodin denně s tímhle na zádech) a bunda byla mizerná už v době výroby. :D
Jinak manžel rád říká, že svoje věci bude nosit "do úplného shnití na těle" - neboj, sám zrčitě nejsi! :-))
Jsou lidé, kteří oblečení
Jsou lidé, kteří oblečení nosí do úplného shnití na těle (já).
Jen houšť :)
Jen houšť :)
Ajéje
Jako bych slyšela svého chlapa :-D Oni na to občas přijdou sami... a když ne, tak to hold protrpí buď oni, nebo my, ale vždycky to nějak dopadne :-)
Moje řeč. :D
Moje řeč. :D
To je takový.. hezký. Teda
To je takový.. hezký. Teda když to člověk čte. Kdybych ty hovory měla vést, aai bych se pokusila o vraždu :-D