Králův rádce
Téma tomu chtělo, že u nebohého Václava II. ještě zůstanu. Tentokrát na něj však nebude tlačit jeho starší sestra Kunhuta, ale jeho matka - královna vdova Kunhuta.
Královna ve vdovském rouše klečela na kolenou před svým synem. Útlá ramínka malého chlapce, na něž byla právě nasazena veškerá tíha vlády, se mírně chvěla. Veliké oči, stejné, jako měl jeho otec, se mračily v úporném zamyšlení. Královna se čelem téměř dotýkala podlahy, když dětský hlas pronesl mužné rozhodnutí.
"Dobrá, matko. Období Branibora skončilo, ujmeme se naší vlády a regenta již nebude nám zapotřebí. A teď vstaňte, matko."
Královna se slzami v očích objala svého syna. "Nebudeš na to sám, milovaný, pošlu k tobě rytíře udatného, co se vším ti bude pomáhat. Bude se ti líbit." Stejně jako i mně.
Královna-vdova Kunhuta získala u svého syna Václava II. nejenom milost sama pro sebe, ale hlavně pro svého tehdy ještě ne manžela, ale už otce dalšího dítěte Záviše z Falkenštejna. Rozhodnutí zbavit se Oty Braniborského bylo rozhodně celkem dobrou radou, nicméně za ní byly pouze osobní motivy, které navíc vedly k něčemu, co by se dalo nazvat občanskou válkou.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Moc dobré. A hurá, konečně
Moc dobré. A hurá, konečně zas něco, na co se chytám
jó, tohle byla taky doba na
jó, tohle byla taky doba na pěst.
Někdy je dost děsný představit si to optikou těch dětských panovníků... ať si kdo chce co chce říká o dřívějším dospívání.
Jé, tady jsem se i chytla!
Jé, tady jsem se i chytla! Poslouchání Toulek českou minulostí mi k něčemu bylo! :-)
Ale skví, Záviš!
Chudák malej Václav. Ale skví, Záviš! :)
Huh. Skvělé.
Huh. Skvělé.
Přemýšlím, jak se asi tehdy
Přemýšlím, jak se asi tehdy říkalo Kunhutě familiérně. Huta? Kuňka?
Huťka? :D
Huťka? :D
Dobré
Dobré