Návštěva
Malý kousek z mého chystaného románu.
Upraveno pouze do formy sta slov (což znamenalo vyškrtnutí jedné částice ;-)) Kopr tam byl od samého začátku.
Praha, 1922
Když se zhluboka nadechla, ucítila vůni kopru. Nejspíš někdo vařil koprovku a – jak už to v činžovních domech bývá – vůní své večeře či zítřejšího oběda oblažoval i sousedy. Jenže kromě vůně kopru tu ve vzduchu bylo ještě něco… Něco ne úplně zřetelného, něco, co člověk bez zvláštního nadání nejspíš vůbec vnímat nedokázal. „Sůl?“ naznačila bezhlesně rty.
Cosette kývla. Sůl. Ano. Jako kdyby tu byla ve vzduchu cítit určitá slanost, taková jiná, suchá slanost. Ne jako u moře.
„Zvláštní,“ zamumlala Doramo. Znovu střelila pohledem ke schodišti umožňujícímu dostat se ke dveřím na dvorek. Nejraději by se po něm vydala hned teď.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Hleďme, to znám. A ono to
Hleďme, to znám. A ono to funguje i úplně samostatně. Paráda.
Znáš :-) Mně to došlo večer,
Znáš :-) Mně to došlo večer, že vlastně kopr mám :-)
Zvláštní napětí z celého
Zvláštní napětí z celého textu přímo sálá, tam se něco bude dít...!
možná anebo taky ne ;-)
možná
anebo taky ne ;-)
Já se těším... :)
Já se těším... :)
to mne moc těší, že se těšíš
to mne moc těší, že se těšíš ;-)
to je sklep u té sadistické
to je sklep u té sadistické tety?
jop
jop
akorát tam není sklep, jak jsem zjistila bližším průzkumem reálií a konzultací s osobou, co bydlela ve stejném bloku domů
fakticky je to moc blízko řeky, aby tam byly skutečné sklepy