Kam s ním?

Milý deníčku.
Po velmi neuspokojujícím obědě jsem se pokusila vymyslet alternativní využití kopru, abych předešla v budoucnu dalšímu znechucení při společném stolování.
Nejprve jsem se pokusila zeleně zbavit podstrkováním větviček do krmení. Nesetkalo se to s úspěchem a tuto možnost jsem definitivně zavrhla, když mi ve tváři skončil nazelenalý žmolek sena s Maximovými slinami.
Pak mě napadlo využít estetickou krásu tohoto prostého chvojí. Nikdo však nový prvek neocenil, a když mě Evžen svým přirozeně jemným způsobem označil za nevkusné lesní strašidlo, přistoupila jsem k poslednímu pokusu. Ani dvojnásobné množství cukru však silnou pachuť nepřebilo, což potvrdí stále nepřirozeně zelený Pascal.