Píseň o samotě

Obrázek uživatele strigga
Úvodní poznámka: 

Přece jen nápad na něco aspoň trochu poetickýho :)

Drabble: 

Stěny jsou tiché, když padá večer, silná vrstva kamene a hlíny mlčí poprvé za dlouhé týdny jako čerstvě vykopaný hrob. Poslední zvědavci, kteří ještě dole postávali v naději, že něco zaslechnou, se vytratili se soumrakem. Vzduch voní předjařím, sráží se v obláčcích páry vydechovaných němými ústy. Chvěje se včerejšími tóny jako ruka, která naposledy pohladila dřevo i struny, než strachem ztuhlá upustila smyčec.
V noci se pak některým zdá, jako by to všechno bylo zpátky, jako by zase slyšeli plynout tichou tesknou melodii vladykovy ukolébavky. Kámen nasáklý vzpomínkami zpívá o samotě. Jen Daliborovy housle tu leží opuštěné a ztichlé navždycky.

Komentáře

Obrázek uživatele Keneu

Jé, to je nádhera. Výborný nápad.

Obrázek uživatele Apatyka

Skvělý nápad
:'(

Obrázek uživatele Aveva

Krásné a smutné.
Výborný nápad na tohle téma.

Obrázek uživatele Aries

nádherné

Obrázek uživatele Carmen

A jak krásný nápad (i zpracování)! :))

Obrázek uživatele netopýr budečský

To je nápad!
Ještě Šemíka musíme konečně napsat :-D

Obrázek uživatele Terda

Nádherné.

Jé, to je krása!
Tak trochu se mi mihl hlavou, ale nic víc. A tohle je opravdu poezie par excellence.
Potlesk.

Obrázek uživatele Rya

Ale to je nádherné!

Obrázek uživatele Killman

pěkné

Obrázek uživatele Rebelka

Ach <3

Obrázek uživatele Remi

Smutný, ale krásně napsaný. :)

Obrázek uživatele strigga

:) Mockrát všem děkuju! Bývala to moje oblíbená pověst, když jsem byla malinká a táta mě vodil po Praze a všechny ty příběhy mi vyprávěl. :)

Obrázek uživatele Peggy Tail

Velká tlustá kachna.

Obrázek uživatele Tajiš

Krásné!

Obrázek uživatele Profesor

Krásné. Smutné.

-A A +A