V polích

Obrázek uživatele Saphira
Drabble: 

Každý den utíkal do plenéru. Mezi zlatá pole a nazelenalou oblohu, do bouřlivých mistrálů a pod žhnoucí slunce. Pryč od lidí. Od lidí, kteří mu stejně nerozuměli, kteří ho nechápali, snad ani nechtěli.
Jeho malby pro ně byly projevy blázna. Možná mají pravdu, myslel si Vincent.
Vrány se shlukovaly mezi klasy pšenice a umocňovaly jeho samotu. Zlověstné krákání a blížící se čerň na nebi. Maloval výjev před sebou a maloval svoje osamění.
Každý den potkával v malém městě ty stejné lidi, zdravili ho, ale nic víc. Pár přátelských pohledů, ale Vincent se jim vzdaloval. Sám a sám, dál a dál.

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že téma je dost patrné v té sebeizolaci - není to karanténa jako taková, ale spíše přenesená.

Komentáře

Moc krásné, i když tragické. Tenhle barevný střípek mě tenhle večer opravdu potěšil.

Obrázek uživatele Saphira

To jsem ráda! :)

Obrázek uživatele Tenny

Krásnosmutné. Vidím před sebou jeho obrazy polí.

Obrázek uživatele Saphira

Děkuju!

Obrázek uživatele Carmen

Miluju tvoje vincentovské drabbly! :) krásné - a smutné

Obrázek uživatele Saphira

Díky :))

Obrázek uživatele Aplír

Pěkně vykreslená samota Vincenta obklopeného neporozuměním.

Obrázek uživatele Saphira

Moc děkuju :) někdy se to píše samo...

Obrázek uživatele KattyV

Ten obraz miluju a tvé vystižení jeho duše je skvělé.

Obrázek uživatele Saphira

Moc děkuju! :)

Obrázek uživatele Achája

Káč.

Obrázek uživatele Saphira

^_^

Obrázek uživatele Evangelista biolog

Moc krásné a moc smutné.

Obrázek uživatele tif.eret

takové smurno krásné, připomnělo mi to píseň Starry starry night.

-A A +A