Země nesužovaná bolestí
Org.: Zdržte se prosím orgovských komentářů. Vím, že nebudete bodovat.
Málo se vídám s Aglûkem a Žígur. Kovárny mají napilno. Vojsko lidí z moře – Númenořanů – pochoduje k Hradebním horám.
Pohraniční oddíly hlásí mrtvé a Rašigúr se vrátila bez ruky.
„Copak jsi nehledala bezpečí?" podivuje se Mobhaš.
„Bezpečí,“ usměju se, „jen pro sebe, zatímco jiní pro mne umírají?
Chci, abyste měli kdy prožít alespoň tolik radosti, kolik jsem už stačila prožít já."
„Radost?" zaváhá Rašigúr.
Ano, Rašigúr, radost. Život Divokého není jen soustavným sledem strádání. Je v něm víc lásky, soudržnosti i potěšení než v poklidném Mordoru.
Ale to množství bolesti ji přesto zastiňuje.
Proto Mordor, země nesužovaná bolestí, nesmí padnout.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Je důležité mít za co bojovat
Je důležité mít za co bojovat. Hezké drabble.