The Flow
Nahrazuji si téma č. 16: My se nedáme.
Předchozí: The Change
A deep breath. No birdsong, the windows shut. The couch. Again. A sheet of paper. And a pen. No water. No food. Eyes red. The wrist stiff. Inhale. Exhale. The chest hurts, the stomach uneasy, the bladder - ignore the bladder!
The dill's gone.
There's space.
Finally space.
For him to write. And write he does.
It is possible. It is a fluid. Like blood. Only lighter and all around him, like air, but contained within these walls.
The paper turned black.
He reread it - and locked it in a wardrobe because he cannot give this piece of himself to anyone.
Další: The Concerts
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
To má skvělé detaily...
Ta atmosféra. Potřebuje nutně ze sebe dostat něco, co ho trápí...? To je potřeba. Že by ten kontakt s holkou, která mi teda přijde jako dost femme fatale až mrcha, byl průšvih? :)
Ad detaily: "ignore the bladder" - :D To šlo, když jsem byla mladší. Teďka kvalita mého psaní prudce klesá s každou minutou odkládání záchoda. Just writer problems.
Děkuji!
Děkuji!
Ona se tam totiž může vyskytovat ještě jedna (co měla co do činění s tím koprem, který se tam na začátku zjevil, která tam nikdy explicitně zmíněna nebyla, ale to aroma kopru tam pořád zůstávalo... ale už ho vyhodil, jen teď je ta práce se sebou na něm).
Ale tahle je momentálně taky hodně zajímavá (minimálně tím, co o ní neví; všechno záhadný je zajímavý, třeba noví lidi... :)).
Jo, to znám! Buď ho ignoruju, až už se ani zvednout nemůžu, nebo zabírá větší množství mého soustředění. :D