Pod mostem jarní vody šly
Příběh byl takový: aby ten most žil
a aby lidé po něm chodili,
ten chlapec tady život položil.
A je to dávno. Když ho zabili,
končila válka,
všechno začínalo.
Vedu své muže. Most je malý, zarostlý a prázdný.
V půlce mě přes nos uhodí zvláštní vůně – mráz a lišejník, ostrá a nečekaná.
Magii se jde bránit, byť jí nevládneš, chlapče můj. Poznáš ji po vůni, a když se zadíváš, uvidíš ji.
Pozorně si prohlížím porost na druhé straně. Vzduch se tetelí jak prosetý čárami, rozřezaný napříč.
„Je to past!“ vzkřiknu. „Štíty!“
Roj šípů. Karel si tiskne rameno. Odrážím je štítem, ženu zbrojnoše vpřed. Prvního nepřítele srážím, rána druhého bezpečně sklouzává. Mariannino kouzlo je jak druhá zbroj.
Ostří vonící lišejníkem přichází nečekaně, obě zbroje protíná. Pod žebry pálí jak led.
Předchozí drabble
(bacha, psala jsem teď drabble i v bonusu, tak pokud jste právě teď zmatení z náhlého skoku a kde co dělá jakej most, tak si přečtěte to minulé v odkazu)
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Jo! parádní
Jo! parádní
Díky (i když nevím, jestli by
Díky (i když nevím, jestli by ti Martin za to jásání poděkoval :))
Určitě ne a jestli to
Určitě ne a jestli to nepřežije, tak mi to bude líto, ale když je to tak krásně napsaný...
Já to věděla, že s tím mostem
Já to věděla, že s tím mostem to nebude jen tak!
Jo a výborné proužky :)
Proužky mi dneska úplně
Proužky mi dneska úplně výborně padly do krámu :) díky!