K propadlišti a in memoriam
6. 12. 1978 Praha / prosinec 1978 Říčany
Motto:
Co tady civíte? Zkoušíte vzdechnout,
copak si myslíte, že jsem chtěl zdechnout?
Z lampasů je nám zle, proč nám sem leze?
Kašlu vám na fangle! Já jsem chtěl kněze!
Karel Kryl
„Vstaňte, odsouzený Bareši,“ velí bachař, „konečně se dostavil pan soudruh prokurátor.“
„Chtěl bych… chtěl bych kněze,“ vysouká ze sebe vězeň.
„Moc koukáš na zápaďácký filmy, vrahoune,“ odsekne vrchní obsluha oprátky, „tady nejsme na nějakym kapitalistickym tržišti, co nabízí pozlátka!“
„Je svatýho Mikuláše,“ hlesne Robert.
„Dyť právě! Moc se necukej, ať se mi neutrhneš a já jdu někdy domů za dětmi!“
Prezident ČSSR udělil in memoriam státní vyznamenání Za statečnost při ochraně života studentů říčanského gymnázia řidiči Janu Novákovi, který byl zákeřně zavražděn teroristy. Vyznamenání odevzdali manželce zástupci politické správy Pohraniční stráže a správy SNB hlavního města Prahy a Středočeského kraje.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Krutá ironie
Krutá ironie
A ještě ta drzost, že jí
A ještě ta drzost, že jí vyznamenání odevzdávají skuteční vrazi jejího manžela... Díky!
smutné
smutné
Tak jest. Děkuji.
Tak jest. Děkuji.
To vyznamenanie tomu pridáva
To vyznamenanie tomu pridáva ďalší level príšernosti.
Děkuji, zpráva z tisku
Děkuji, zpráva z tisku citována prakticky doslova...
To je tak depresivní :o(
To je tak depresivní :o(
Je, díky.
Je, díky.
Jak nejlépe zamaskovat zločin
Jak nejlépe zamaskovat zločin? Dát vyznamenání.
Skvěle jsi zpracoval děsivou skutečnost, která všechno včetně žaludku obrací naruby.
Děkuji převelice, to jsou
Děkuji převelice, to jsou milá slova pochvaly...
Chtěla jsem napsat, že je to
Chtěla jsem napsat, že je to k zblití. Ale tys to vyjádřila přesněji a navíc poeticky.
Děkuji a souhlasím...
Děkuji a souhlasím...
huh, co na to říct...
huh, co na to říct... zameteno, uklizeno, ještě dostali určitě odměnu a bylo. Co na pár životech, však vezměme si vzor, ich mnogo
ach jo, je mi z té vzpomínky smutno na duši, protože... protože když vidím, co se dnes děje, daleko od tohohle obávám se už zas nemáme.
A to já zas doufám, že přeci
A to já zas doufám, že přeci jenom jsme dál, než se v některých věcech zdá, byť povzdechu opravdu rozumím. Děkuji!
Chytala jsem během dubna jen
Chytala jsem během dubna jen náhodně, tak jsem si to čtyři dny zpátky pročetla v kuse a teď už jen každý den dočítám. Je to hroznej příběh, deptá mě smrt řidiče, který měl doma mladou rodinu, deptají mě ty prázdné sliby (asi jsem naivní, ale moment, kdy jim pohraniční slíbili průjezd a v dalším drabblu se střílelo, to jsem se naprosto zarazila, že jako cože??). O téhle události jsem nikdy neslyšela, ačkoliv o mnoha jiných příšernostech z doby podobné ano. Je to depresivní. Ale napsal jsi to velice živě, přesvědčivě, lidsky.
Děkuji moc, to je krásný
Děkuji moc, to je krásný komentář... Ten střih byl schválně, nejsyrovější scénu si nechávám na samotný závěr...
Jakoby takový metál něco
Jakoby takový metál něco znamenal...
Paní Irenu i po dlouhých
Paní Irenu i po dlouhých letech jenom chtěla vědět, kdo vlastně zabil jejího manžela...