K propadlišti a in memoriam

Obrázek uživatele Vinpike
Úvodní poznámka: 

6. 12. 1978 Praha / prosinec 1978 Říčany
Motto:
Co tady civíte? Zkoušíte vzdechnout,
copak si myslíte, že jsem chtěl zdechnout?
Z lampasů je nám zle, proč nám sem leze?
Kašlu vám na fangle! Já jsem chtěl kněze!

Karel Kryl

Drabble: 

„Vstaňte, odsouzený Bareši,“ velí bachař, „konečně se dostavil pan soudruh prokurátor.“
„Chtěl bych… chtěl bych kněze,“ vysouká ze sebe vězeň.
„Moc koukáš na zápaďácký filmy, vrahoune,“ odsekne vrchní obsluha oprátky, „tady nejsme na nějakym kapitalistickym tržišti, co nabízí pozlátka!“
„Je svatýho Mikuláše,“ hlesne Robert.
„Dyť právě! Moc se necukej, ať se mi neutrhneš a já jdu někdy domů za dětmi!“

Prezident ČSSR udělil in memoriam státní vyznamenání Za statečnost při ochraně života studentů říčanského gymnázia řidiči Janu Novákovi, který byl zákeřně zavražděn teroristy. Vyznamenání odevzdali manželce zástupci politické správy Pohraniční stráže a správy SNB hlavního města Prahy a Středočeského kraje.

Komentáře

Obrázek uživatele Aries

Krutá ironie

Obrázek uživatele Faob

A ještě ta drzost, že jí vyznamenání odevzdávají skuteční vrazi jejího manžela... Díky!

Obrázek uživatele netopýr budečský

smutné

Obrázek uživatele Faob

Tak jest. Děkuji.

Obrázek uživatele wandrika

To vyznamenanie tomu pridáva ďalší level príšernosti.

Obrázek uživatele Faob

Děkuji, zpráva z tisku citována prakticky doslova...

Obrázek uživatele Aveva

To je tak depresivní :o(

Obrázek uživatele Faob

Je, díky.

Obrázek uživatele Aplír

Jak nejlépe zamaskovat zločin? Dát vyznamenání.
Skvěle jsi zpracoval děsivou skutečnost, která všechno včetně žaludku obrací naruby.

Obrázek uživatele Faob

Děkuji převelice, to jsou milá slova pochvaly...

Obrázek uživatele Regi

Chtěla jsem napsat, že je to k zblití. Ale tys to vyjádřila přesněji a navíc poeticky.

Obrázek uživatele Faob

Děkuji a souhlasím...

Obrázek uživatele Tora

huh, co na to říct... zameteno, uklizeno, ještě dostali určitě odměnu a bylo. Co na pár životech, však vezměme si vzor, ich mnogo
ach jo, je mi z té vzpomínky smutno na duši, protože... protože když vidím, co se dnes děje, daleko od tohohle obávám se už zas nemáme.

Obrázek uživatele Faob

A to já zas doufám, že přeci jenom jsme dál, než se v některých věcech zdá, byť povzdechu opravdu rozumím. Děkuji!

Obrázek uživatele Zuzka

Chytala jsem během dubna jen náhodně, tak jsem si to čtyři dny zpátky pročetla v kuse a teď už jen každý den dočítám. Je to hroznej příběh, deptá mě smrt řidiče, který měl doma mladou rodinu, deptají mě ty prázdné sliby (asi jsem naivní, ale moment, kdy jim pohraniční slíbili průjezd a v dalším drabblu se střílelo, to jsem se naprosto zarazila, že jako cože??). O téhle události jsem nikdy neslyšela, ačkoliv o mnoha jiných příšernostech z doby podobné ano. Je to depresivní. Ale napsal jsi to velice živě, přesvědčivě, lidsky.

Obrázek uživatele Faob

Děkuji moc, to je krásný komentář... Ten střih byl schválně, nejsyrovější scénu si nechávám na samotný závěr...

Obrázek uživatele Killman

Jakoby takový metál něco znamenal...

Obrázek uživatele Faob

Paní Irenu i po dlouhých letech jenom chtěla vědět, kdo vlastně zabil jejího manžela...

-A A +A