Dlouhá chvíle v ulici Kol
Nahrazuji téma č.29. Trh.
Sobota se líně překulila v odpoledne. Přijeli do domu v ulici Kol teprve před dvěma dny a Seregil už se neskutečně nudil. Ale co naplat, bylo zase potřeba chvíli hrát šlechtice.
Alek pozoroval přítele z druhé strany pokoje a cítil jeho neklid.
"Pojďme ven, než začneš lézt po zdech."
Seregil se usmál omluvně i trochu provinile.
Oblékli si sametové kabátce a zdobené pláště. Když už je má být vidět, tak ať vypadají k světu.
"Mohli bychom navštívit Thera v Domě Orësky."
Vzali to oklikou přes Podzimní trh a vlastně to byla celkem příjemná procházka, zakončená výborným vínem a lahodnou večeří.
Včera jsem si vzpomněla na tyhle zlatíčka a měla potřebu o nich napsat aspoň ještě jedno malé bezvýznamné nic. Asi si to potřebuju znova přečíst :-)
Tak sbohem a šáteček!
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
<3 a to lezení po zdech zní
<3 a to lezení po zdech zní dobře dvojsmyslně
To samo, opravdu :-D
To samo, opravdu :-D
Máš je ráda a ze střípku je
Máš je ráda a ze střípku je to cítit.
A pro mě příjemná vzpomínka :
A pro mě příjemná vzpomínka :-)
Zlatíčka! Náhodou je boží, že
Zlatíčka! Náhodou je boží, že se jim jednou pro změnu nic nestalo :D
Žejo. Zasloužej si taky
Žejo. Zasloužej si taky trochu klidu :-D
To je moc pěkné. :)
To je moc pěkné. :)