Vodníkův pláč
Je to divné drabble, nejsem totiž právě romantická duše. Přesto doufám, že tam aspoň trošku romantiky najdete. Smrt je tam určitě.
AU.
„Nechoď dcero, nechoď na jezero,“ matka dceru zapřísahá.
Však vodník pohledný sladce líbá. Dívka vlasy splétá, prádlo v uzlík váže.
Šatečky z vodních pěn v den svatby obléká. Samodruhá.
Syn oči matčiny má. Kůži jemně zelenou.
Otec přešťastný rodičce lekníny dává, náhrdelník třpytivý.
***
V kraji nemoc děti kosí. Matka marně o pomoc prosí.
„S vodníkem, dcero, dítě máš. U něho pomoc hledej!“ stará ulevit odmítá.
Dítě umírá. Pohřební zvyk rodový zničí málem vodníkovo manželství.
„Ženo má, odpusť, žádám tebe. Krutý jest rod můj. Lepším ty děláš mne. Lásko má,“ vodník na kolenou žádá. Pláče.
Žena tváře uslzené hladí. Slunce zapadá.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Hezké. Taky jsem si na
Hezké. Taky jsem si na Vodníka myslela, dobře, že jsem to nechala na povolanějších.
Děkuji.
Děkuji.
Klidně ho napiš. Mně to vadit nebude.;-)
Ne, ne, já už svoje mám :o)
Ne, ne, já už svoje mám :o)
Ty jo, to je krásná
Děkuji ti.
Děkuji ti.
Páni! To je krásně odlišný
Páni! To je krásně odlišný pohled na věc. Je to tak nějak milosrdnější než originál, i když možná o to smutnější.
Děkuji.
Děkuji.
Z toho mě normálně oběhl mráz
Z toho mě normálně oběhl mráz! Výborné zpracování Vodníka.
Jo?
Jo?
Tak to děkuji velice. Jsem potěšena.
Pozitivní Vodník, díkybohu za
Pozitivní Vodník, díkybohu za něj!
Za málo, Lejdy.
Za málo, Lejdy.
Já děkuji za komentář.