Vozová hradba

Byli tu. Jejich zbroj se leskla, jak je doprovázelo slunce, ne ale bůh. Každý z nich na statném oři, v ruce meč se zdobeným jílcem a hurónským křikem odhodlaný. Byly jich tisíce. Na druhé straně pár hadrářů počítaných maximálně na stovky. Scenérie jako šitá pro obraz, a že pár pánů malířů tohoto námětu využilo…
Stejně rychle, jak slábne křik křižáků, sílí píseň husitů. Kopyta koní se noří v hlubokém blátě. Těm, co tam neskončí svépomocí, pomohou husité. Jen vystřelí a schovají. Stále dokola až řady křižáků prořídnou úplně. Pak teprve může vjet na scénu sama vozová hradba. Taktika statečných husitů.