Křupan

„Podívej se na něj. Princátko zatracené. On to křoví normálně kácí!“ pohoršeně pronesla jedna hlava a předala dalekohled druhé.
„Kdyby ho aspoň normálně kácel. Takové krásné křoví to bylo a on do něj řeže mečem, to fakt svět neviděl,“ zakroutila sebou druhá hlava.
„Půjčte mi to na chvilku,“ ozvala se sedmá, kterou už vážně štvalo, že se na ni vždycky dostane až naposled. „No teda to je neuvěřitelné. A jak se u toho zhnuseně tváří! Křupan jeden.“
„Jo, přesně tak, křupan,“ přitakala třetí hlava, které se podařilo dalekohled ukořistit.
„Co s ním?“ zeptala se první, už trochu znuděná.
„Coby. Pokřoupat.“