Krajina nevědění
Těší mě, že můžu taky jednou přispět do tohohle historickýho rybníčku :))
Zajímalo by mě, jestli ho někdo poznáte :) netuším, jak moc známá nebo neznámá ta historka je.
Třásl se. Choulil se v dlouhém plášti, věděl ale, že to k ničemu nebude, poněvadž tenhle zimomřivý třas jímal teď jeho tělo prakticky pořád. Ulicí poletoval sníh...
A zničehonic se díval do očí koni, černému koni, odfrkujícímu, zjevně nemocnému; a v těch očích bylo tolik bolesti, že i on, soucitem nadevše opovrhující, zatoužil ulehčit zvířeti v jeho trápení.
Vyčerpaným zrakem zaregistroval vozku. Hněvivě na koně křičel, rozpřahoval se s bičíkem. A kůň se ani nehnul, trpěl tiše, jen ty jeho oči - ty oči...
Rozběhl se ke zvířeti, ale to už netušil, kým je.
Blik.
Přivítala jej krásná, neznámá krajina nevědění.
Ten příběh si jenom pamatuju z přednášky a neručím tudíž za jeho věrohodnost, ale pan profesor si obvykle moc nevymýšlí. .)
Friedrich Nietzsche se dvanáct let před svou smrtí psychicky zhroutil v paralytickém záchvatu a ztratil vládu sám nad sebou. Spousta lidí si dodneška myslí, že svoje šílenství celou dobu předstíral; mně nějak připadá logičtější verze, že se zbláznil doopravdy, ale kdoví. Stalo se to roku 1889 v Turinu, když Nietzsche na ulici zahlédl vozku surově trestajícího koně, kterému se nechtělo jít; tehdy upadl na dva dny do bezvědomí, a když se probral, začal svým přátelům rozesílat tak podivné dopisy, že se ho jeden z nich raději ujal. Po zbytek života se o sebe nedokázal starat sám.
Pan profesor Halík má na to takovou zajímavou teorii, totiž že Nietzsche nebyl zdaleka tak silný a tvrdý člověk, jak to o sobě tvrdil - a že navenek soucit nenáviděl právě proto, že uvnitř ho byl plný až po okraj. (A kromě toho už byl tou dobou nemocný ažaž.)
Nějak mi prostě přišlo, že se to k tomu tématu hodí. ;)
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Pekné. Spoznala. Kač.
Pekné. Spoznala. Kač.
Jej, poznala? *nadšeník*
Jej, poznala? *nadšeník* Děkuju! :)
Neznám, ale krásný!
Neznám, ale krásný!
Ó, děkuji! ;)
Ó, děkuji! ;)
Neznám, a ráda jsem poznala!
Potěšení na mé straně! :)
Potěšení na mé straně! :)
Také jsem neznala, ale ráda
Také jsem neznala, ale ráda poznala. Hezké.
*děkujík*
*děkujík*
Neznám, nepoznala jsem,
Neznám, nepoznala jsem, poznala jsem ráda a musím říct, že se mi moc líbí.
To mě těší. Já k němu vůbec
To mě těší. Já k němu vůbec přistupovala dost se skepsí a nakonec jsem si ho oblíbila jako málokoho, tak jsem ráda, že jsem mohla aspoň kousek jeho příběhu předat dál :)
Vždycky se ráda dozvím něco
Vždycky se ráda dozvím něco nového. Zvlášť takovouto dobře napsanou formou :).
*červenající se děkujík* ..
*červenající se děkujík* .. ale stejně si myslím, že tomu to zkracování neprospělo. :)))
Krásně napsané, zajímavý
Krásně napsané, zajímavý příběh! (nejdřív jsem myslela, že je to úvodní scéna filmu Amazing Grace, a ono takhle!)
Přiznávám se bez mučení, že
Přiznávám se bez mučení, že ten film vůbec neznám :) a děkuju moc! .)
Krásný drabble (chudáček
Krásný drabble (chudáček koníček)!
Jak to, že jsem ho poprvé přehlídla???
To netuším, ale moc mě těší,
To netuším, ale moc mě těší, žes ho nepřehlídla teď ;) děkuju! :)