Když sen vyroste
AU; jsem zvědavá, jesti mě za tohle neumlátíte
Málem jsem ho nepoznal. Zlaté vlasy měl obarvené načerno, v obočí piercing a oproti svému dřívějšímu já vypadal o pár let starší, ale o hodně míň dospělý, trochu vzdorný, trochu nejistý. Dlouhá léta jsem se týral otázkou, jestli beránek sežral růži nebo ne. Teď jsem měl možnost se zeptat, ale jaksi mi ta otázka náhle připadala trapná.
„Co doma?“ zeptal jsem se jen.
„Nevím. Dávno jsem tam nebyl. Nějak... mi tam všechno bylo příliš malý. Už ani nevím, jestli bych ten svůj asteroid ještě našel.“
Víc jsme si neměli co říct. Díval jsem se jak odchází, dokud nezmizel za rohem.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
!!!
Teda... já má spíš chuť praštit jeho.
Ty bláho, co se mu to stalo?!
*šokovaná, konsternovaná a kdoví co ještě*
Malému princovi? Čoby, došiel
Malému princovi? Čoby, došiel do puberty...
Né, on né! *fňuk*
Né, on né! *fňuk*
Já tě mlátit nebudu, mně se
Já tě mlátit nebudu, mně se chce spíš zvolat "konečně!"
Dík :-)
Dík :-)
Já tě taky mlátit nebudu,
Já tě taky mlátit nebudu, poněvadž si připadám poněkud zmlácená.
Uf.
Teda.
Auvajs!
Auvajs!
Asi si to budu muset okecat tím, že prošel nějakou černou dírou, pak červí dírou a ještě několika dalšími vesmírnými fenomény.
Teda Amaranta, hned u první
Teda Amaranta, hned u první věty jsem vyprskla. Tohle nám dělat, takový zvrhlárny!
Perfektní, smutná AU realita,
Perfektní, smutná AU realita, rozhodně neumlátím.
A z Malého prince se stal Anjel. http://canny.obribroskev.cz/anjel.php