Ježíškové pro Julii

Obrázek uživatele sos
Rok: 
Rok 2 011

Ježíškové, obdarujte Julii!
Podrobnosti zde

Přání:

Drahý Ježíšku,

tak se po roce zase shledáváme. Já vím, že jsem loni zlobila a napsala jen drabble. Doufám, že se mi to povede letos napravit. Myslíš tedy, že bys mi mohl dát druhou šanci? I když budu chtít samé divné věci?

Takže moje první přání:
Ježíšku, znáš film Inception? Sny ve snech a podobně? Myslíš, že bys mohl do tohohle světa vpustit Doktora? Ideáně desátého nebo devátého. A nebo Sherlocka (BBC nebo klidně i klasického)? Případně pokud bys chtěl, můžou se tam klidně potulovat oba:-)

Mé druhé přání:
Co takhle Válka s mloky a Budeč? Moc ráda bych si přečetla něco o mločí kouzelnické škole.

A do třetice všeho šíleného:
Ještě jeden crosover s klasickou literaturou. Respektive... s významnou literární osobností. Ježíšku, dokážeš si představit, co by se dělo, kdyby se setkal Jack Harkness z Torchwoodu s E. Hemingwayem? Obzvlášť by mě zajímalo, co by se stalo, kdyby oba pálili za stejnou slečnou.

Jedno navrch, protože Harry Potter je povinný:
Ježíšku, kdyby se ti chtělo přece jen psát jen a pouze toho Harryho Pottera, tak bych si přála příběh úplně obyčejného dítka z mudlovské rodiny, které v jedenácti letech zjistí, že je kouzelník. Samozřejmě musí jít do Bradavic, přestože nechce, neboť mělo naplánovanou zcela jinou a třeskutě mudlovskou kariéru (třeba chtělo být kosmonautem).

Více méně nemám žádné specifické požadavky a nic mi nějak obzvlášť nevadí. Budu ti moc vděčná, ať mi napíšeš cokoli.

Předem díky!

Komentáře (archiv): 

Po, 2012-02-27 15:39 — Birute
Šeptanda

„Hm, vy ještě neznáte tu story o Vantouchových salamandrech?“ ušklíbl se páťák.
„Ne,“ odpověděla Šárka a Radek pokrčil rameny. Pocházel z početné kouzelnické rodiny a nechtěl vypadat jako trubka.
„Profesor Vantouch je tady choval v 16. století. Chtěl vytvořit hyperinteligentní obojživelníky a taky se mu to povedlo. Někteří tvrdí, že přitom používal černou magii. Tu nejčernější z celýho spektra černi. Jak se salamadrům zvětšoval mozek, tak samo, že rostl i zbytek těla. Nakonec byli skoro tak velcí jako vy,“ namířil na ně páťák prstem „A jednoho dne zdrhli z nádrže. Normálně od Vantoucha odkoukali nějaký magický základy a otevřeli zámek, potvory mazaný. Dostali se do kanálů pod Budčí a založili si tam kolonii. V noci lezli ven a kradli všechny možný knížky o magii, přísady do lektvarů, tuby, nože s druidskými rytinami a podobný srandy. A nejen to...“
Páťák se významně odmlčel.
„V roce 1562 začali mizet prváci, druháci a někteří menší třeťáci. Ztráceli se na záchodech a ve sprchách a tak. Všichni věděli, že za to můžou salamandři. Jen se nevědělo, jestli je žerou,“ a teď páťák ztlumil hlas a naklonil se k nim, „anebo je používají na nějaký vlastní experimenty. Šli jste si takhle po setmění chodbou a najednou se zpoza rohu u sprch vynořil lepkavý spár, popadl vás a zatáhl ho do tmy. Zbyla po vás akorát tak ozvěna posledního výkřiku.“
„Vantouch se spolu se skupinou kouzelníků, kteří měli elitní bojový výcvik, spustil do podzemí a po hrozné bitvě dokázali salamandří doupě zničit. Jenže tím to neskončilo.“
Radek polkl a Šárka se zamračila ještě víc.
„Několik salamandrů prý uniklo. Tutlalo se to, ale fakt je, že profesor Vantouch opustil školu podél Zákolanskýho potoka směrem na Vltavu a nakonec to vzal kolem Labe. Zmizel kdesi na moři. Říká se, že jeho potomci tam dodnes hledají uprchlý salamandry, protože moc dobře vědí, že se jednou vrátí a … no, asi si dokážete představit, co se stane.“
Páťák se kradmo rozhlédl.
„A možná se to už stalo. Občas jsou tu v noci slyšet plácavé kroky a šplouchání, co přicházej odněkud zdola, zpod podlahy. Tak si dávejte bacha, špunti.“
Otočil se k odchodu a rozloučil se se slovy: „Užijte si prvák.“
„Vymýšlí si,“ zavrtěla hlavou Šárka, ale nevypadala moc přesvědčeně.
Co se Radka týče, ten se rozhodl, že nepůjde v noci sám potmě na záchod, i kdyby měl prasknout.

Pá, 2012-03-09 14:14 — Aries
Nemůžu si pomoct, už to zase

Nemůžu si pomoct, už to zase dělám. Jsem strašná, že kradu cizí dárky, ale Birute, tahle povídka by se krásně vyjímala na Budči. Julie už se pokochala, takže jí nic nebrání, aby se o dáreček rozdělila, že Julinko? ;-)

Út, 2012-03-06 15:11 — Julie
Já jsem málem odjelaa

Já jsem málem odjelaa nepoděkovala! Je to úžasný! Fakt skvělý! Moc děkuju.

Po, 2012-03-05 21:42 — Danae
Výtečný!!!

Výtečný!!!

Pá, 2012-03-02 01:39 — Aries
Přesně takhle to bylo!

To jinak není možný.

Po, 2012-02-27 00:36 — hippopotamie
Kdopak by nechtěl do Bradavic?

„Tak kdepak je ten váš chlapec?“ hlaholil Brumbál, zatímco stoupal do patra, kde mu bylo řečeno, že jsou ložnice obou synů. Prý je to chytrý kluk - Brumbál se už těšil na ta rozzářená očka, úžas a slova díků, až bude dalšímu dítěti odhalena báječná novina, že v něm byly rozpoznány kouzelné schopnosti a že od září nastoupí do nejúžasnější čarodějnické školy na světě.
Brumbál vstoupil do místnosti, která vypadala poněkud zvláštně na pokoj malého chlapce: na poličkách stály různé baňky a zkumavky, na stole lidská lebka a u stolu hubený černovlasý kluk, otočený k Brumbálovi zády, zaujatě hleděl do mikroskopu.
„Moje odpověď je ne.“
„Co prosím?“
„Říkám, že moje odpověď je ne, profesore Albe Percivale Wulfriku Briane Brumbále, nashledanou.“
„Ale …“, vzmohl se na slovo Brumbál, “Jak víš, kdo jsem a co ti chci říci?“
„Podle monogramu A.P.W.B.B., vyšitého růžovou nití na na vašich ponožkách, soudím, že jste Albus Brumbál, ředitel školy v Bradavicích, odkud mi došlo několik dopisů, tímto jménem podepsaných; jinak o vás nevím skoro nic: jen to, že jíte rád sladké, vaše zuby nejsou pravé, jste ješitný, zabýváte se chemií – ne, alchymií, znáte dobře cizí jazyky, chováte vzácného ptáka, nejste zvyklý nosit oblek, jste starý mládenec, jste chytrý, máte bratra, za něhož se stydíte, měl jste kdysi i sestru, jste gay, ale ne pedofil …“
„Stačí chlapče, stačí …“ brzdil ho Brumbál.
„…a chcete mi nabídnout místo v nejúžasnější škole pod sluncem. Čarování není exaktní věda užívající logiku, proto říkám ne, děkuji.“
„Jak …“, nezmohl se na slovo Brumbál, „ty ovládáš nitrozpyt?“
„Nevím, co je to nitrozpyt, avšak to, co jsem vám před chvílí řekl, je pouze výsledkem mého pozorování; říkám tomu věda dedukce. Že jíte rád sladké, je vidět na vašich vousech, upatlaných od bombónů; podle vůně, která z vás táhne do vzdálenosti dvou metrů až ke mně, citrónových; o své zuby tedy moc nedbáte, a jelikož jste už dost starý, předpokládám, že vám už všechny vypadaly a nechal jste si udělat nové; protože jsou však žluté a trochu křivé, mají zřejmě imitovat vaše zuby původní, jste tedy trochu ješitný a nechcete, aby to na vás někdo poznal; na rukou máte několik flíčků po chemikáliích, z toho jsem nejprve usuzoval vaši zálibu v chemii; pak jsem si vás však prohlédl lépe a podle symbolu na vašem pektorálu a podle toho, že vám z kapsy vykukuje kniha Zósima z Panopole, usuzuji, že se zabýváte spíše alchymií; knihu čtete v originále, tedy ovládáte cizí jazyky; podle malých dírek na rameni vašeho obleku, jejich hloubce a vzdálenosti mezi nimi soudím, že tam seděl větší pták; kousek trusu, který vám na oděvu zanechal, neodpovídá žádnému z 243 dosud známých druhů trusu domácího a okrasného ptactva, proto soudím, že tento pták je vzácný; podle vašich ohořelých vousů na té straně, kde pták seděl, usuzuji, že má něco společného s ohněm. Nejste zvyklý nosit oblek – kravata se totiž nosí vepředu, ne vzadu; nejste ženatý, protože žena, ať už jakákoli, by vás na to upozornila; jste chytrý, protože …“
„Protože tě nenechám nastoupit do Bradavic,“ dokončil Brumbál.
„Přesně tak,“ dodal chlapec.
Albus Brumbál odtamtud vypadl jako cukrář.

Když Sherlock mnohem později scházel dolů k večeři, potkal pod schody svého bratra. „Díky za informace o jeho rodině.“ „Teď už tě snad ty sovy přestanou otravovat,“ podotkl Mycroft, a bok po boku vešli do jídelny.

Ne, 2012-03-18 20:04 — Anne
Áno, skvělé! Ta dedukce...

Áno, skvělé! Ta dedukce... mhí *představuje si Brumbálův výraz*
Přesně "čarování není exaktní věda užívající logiku" to by nemohl být Sherlock (i když je mu teprve jedenáct), aby něco takového neřekl.

Čt, 2012-03-08 22:10 — Keneu
ík!

to je dokonalý!
*poskakuje*
moc mě to pobavilo
^_^
Sherlock s Mycroftem jsou ďábelský tým a svět má štěstí, že se pohádali...

Út, 2012-03-06 15:14 — Julie
Ježkovyvoči, já si to tak

Ježkovyvoči, já si to tak živě dokážu představit. I to jak se pak Brumbál vrátí di Bradavic a musí Trelawneyové šlohnout sherry, aby si uklidnil nervy. To je skvělej crossover. Úplně by to chtělo pokračování.

Čt, 2012-03-08 10:52 — hippopotamie
Díky, to jsem ráda, že se

Díky, to jsem ráda, že se dárek líbí. No, v podstatě mne něco jako pokračování napadlo, tak až si to trošku sedne a budu mít čas, snad to napíšu, možná v rámci DMD.

Po, 2012-03-05 21:46 — Danae
Oh. My. Goodness. Až tady

Oh. My. Goodness. Až tady dokvílím a dosípu, tak ti řeknu... že se strašně těším na všechna tvoje letošní drabble!

Čt, 2012-03-08 11:14 — hippopotamie
Díky za milý komentář, já se

Díky za milý komentář, já se zase opravdu strašně těším na ta tvoje!
(letos v dubnu budu mít hodně práce, protože do května musím dokončit školu, ale jak se znám, tak čím více jsme nucena psát odborný text, tím větší mám tendenci vymýšlet něco, co s tím nemá nic společného; takže určitě něco napíšu)

Čt, 2012-03-08 14:30 — Danae
U mě to takhle taky funguje

U mě to takhle taky funguje ;)

Po, 2012-03-05 18:43 — Rebelka
nadšená

To je prostě naprosto kouzelné! Úplně je vidím před sebou. Škoda, že Sherlocka přerušil, protože by mě vážně zajímalo, jak poznal, že je gay, ale ne pedofil ;o). A taky si docela dobře dokážu představit Brumbála, jak odněkud vypadne jako cukrář :D.

Čt, 2012-03-08 10:54 — hippopotamie
Naštěstí ho přerušil, protože

Naštěstí ho přerušil, protože bych to také nevěděla :)

Pá, 2012-02-17 13:45 — Rebelka
Vnuknutí

Veselé Vánoce, milá Julie! A asi sis to přání představovala trochu jinak, ale inspirace je potvora vrtkavá :o).

První úroveň snění – Melodrama.
Dusno. Subjekt sedí v divadle a potí se mu ruce. Herci skáčou a křičí, jako by to bylo poslední představení před koncem světa, ale on je skoro nevnímá.
„Patetické, že?“ nakloní se k němu dáma z vedlejšího sedadla. Její dech bůhví proč páchne jako rybí prsty.
Subjekt kýve, točí se mu hlava, souhlasí, že ta hra je dost přehnaná... ano, samozřejmě herci jsou talentovaní, ale vůbec to není kůl. V tom okamžiku sice nechápe, proč použil právě slovo kůl, ale zároveň si poprvé za svůj život uvědomuje, že talent u herce neznamená všechno.
A ten pocit se mu zarývá hluboko pod kůži.

Pád.

Druhá úroveň snění – Asertivita.
Subjekt bouchne dveřmi kanceláře. Všechny papíry ze stolů, polic i v zásobníku v tiskárně vzlétnou do vzduchu, vytvoří jakési groteskní tornádo a potom se pomalu snášejí na podlahu. Snaží se je rychle uklidit. Padají mu z rukou.
„Nic si z toho nedělejte,“ řekne muž, který se objeví jakoby odnikud, klekne si na zem a okamžitě papíry sesbírá.
Subjekt si všimne, že muži téměř chybí jedno obočí.
„Jde to snadno, když víte, co chcete, a nebojíte se to dát najevo,“ řekne muž.
Subjekt najednou ví úplně jistě, co chce. A je odhodlaný si to prosadit.

Pád.

Třetí úroveň snění – Tajné Touhy.
Výbuch. Subjekt utíká chodbou, plameny se za ním vzdouvají a ozařují jeho siluetu. Před sebou vidí trezor. Cítí, že uvnitř se skrývá něco velmi důležitého.
Kód 28-10-19-82 uhodne hned napoprvé, i když mu tato čísla nic neříkají. Subjekt otevírá dveře, ruce se mu chvějí, snaží se nemyslet na ohnivé peklo za jeho zády. Vklouzne do trezoru a zabouchne. Plameny olizují místo, kde ještě před okamžikem stál.
Chvíli mu trvá, než se jeho oči rozkoukají. Potom překvapeně zamrká. V trezoru stojí ošklivý vyhublý skrček s motýlkem kolem krku.

Pád.

Realita.
Nad spícím Stevenem Moffatem stojí několik vyčepaných postav.
„Nejsem si jistej, jestli to bude fungovat,“ povzdechne si první.
„Musí,“ řekne druhý. „ Vnuknutí. Snění ve třech úrovních. A navíc jsem mu tam strčil tu nápovědu s počátečními písmenky. A taky ten kód od trezoru. Po takovým vymývání mozku bych ho klidně donutil zabít vlastní matku.“
„Zabít matku jo,“ mávl rukou první. „Ale ne obsadit Matta Smitha do role jedenáctého doktora...“

Po, 2012-02-20 12:13 — Julie
Rozhodně jsem si teda

Rozhodně jsem si teda nepředstavovala, že to bude takhle dobrý:-) Děkuju! Opožděný vánoce jsou nejlepší.
Nicméně takhle nějak to muselo být. Akorát by mě zajímalo, která odporná korporace jim to zaplatila. Nebo snad nějaké šílené sdružení fanynek?

Po, 2012-02-20 18:16 — Rebelka
Zaplatil jim za to sám Matt,

Zaplatil jim za to sám Matt, který předtím prodal své obočí nějakému ruskému mafiánovi, takže má teď spoustu peněz :o). Myslím totiž, že žádné združení šílených fanynek by nebylo až TAK šílené.
Jsem ráda, že se ti to líbí.

Pá, 2012-02-17 13:58 — Danae
Juchajdá! Já jsem nadšená, a

Juchajdá! Já jsem nadšená, a to jsem neviděla Inception! Jen počkej, co ti řekne Julie!

Pá, 2012-02-17 16:07 — Rebelka
Já jsem nadšená, že se ti to

Já jsem nadšená, že se ti to líbí. A Inception doporučuju - Nolan je ďábel a aspoň já mu ty jeho nápady baštila přesně tak, jak chtěl :o).

-A A +A