Předměstí
Kouř ve vzduchu se pomalu rozptýlil. Místo, kde byl ještě před pár okamžiky park s několika olysalými stromy, se proměnilo ve spálenou pustinu zbrázděnou dírami po leteckých bombách. V dáli stále drnčí poplašná siréna ohlašující nálet. Tu ze suterénu jednoho domu po schodech vybíhá mladá žena, hrnouce se přímo přes rozpálenou plochu náměstíčka. Z ocelových dveří krytu se ozývá křik postaršího muže zkřiveného strachem.
„Katrin, vrať se zpátky, poplach ještě neskončil! Vrať se do krytu.“
Nedbajíc volání utíká dál, vyhýbá se hromadám suti, lehce ale rychle míří k druhému konci náměstí.
„Katrin, každou chvíli se mohou vrátit.“
Vzňáááu!
Ka Booom!
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
To je tak... vtipně morbidní.
To je tak... vtipně morbidní... :D
Asi bych se neměla smát, ale skvěle napsané.
kachna
teď by mě zajímalo, kdo byla Katrin a kam tak spěchala