Sliby - chyby
"Kam půjdeš, půjdu. Kdekoli zůstaneš, zůstanu..." slova svatebního slibu jí splývala ze rtů přirozeně a upřímně. Jeho modré oči něžně opětovaly její pohled, a jeho rty odříkávaly stejná slova. V tu chvíli byli nejšťastnější na světě.
Saskie zastavila přehrávání, aby si došla pro další zmrzlinu.
Doufala, že jí její svatební video pomůže přemoct ten pocit, že všechno je najednou špatně.
Věděla, že nemá důvod si ve svém manželství na cokoli stěžovat.
Proč ji tedy zaplavil takový pocit uvolnění, pokaždé když se ztratila svému muži z očí?
A proč se najednou chovala zase jako zamilovaná puberťačka, když se objevil ten druhý?
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Pocity jsou potvory...
Pocity jsou potvory...
Ráda bych si myslela, že jakmile je člověk jednou závazně zadán, tyhle věci se nestávají, jenže... jenže.
Pocity jsou nevyzpytatelné.
Pocity jsou nevyzpytatelné.
A proto můj táta vždycky říká, že láska je stav vůle.