Fukátko

Plavala mezi troskami lodi. Ta tady včera nebyla, pomyslela si. Je úplně nová.
Tvář se jí roztáhla v úsměvu. Prohlížela si vrak očima sběratele.
Když se o několik hodin později vynořila nad hladinu a pátrala očima po rackovi, měla s sebou tašku plnou pokladů, které neznala.
Jedna věc ji však zaujala více než všechny ostatní. Dřevěná věcička, kulatá a bachratá na jednom konci, úzká na tom druhém. Ariel věcičku nemohla pustit z ruky, tak dokonalá byla svým tvarem. Zvedla ruku nad hladinu a pozorovala, jak se na té věcičce v kapkách vody odráží slunce.
Kde je ten pták, pomyslela si.