My jsme TI
Nábřeží se leskne deštěm. Dlažební kostky kloužou, člověk si musí dávat majzla, když v běhu zahýbá do zatáčky.
„Stůjte, darebáci! Já vás dobře viděl! Nechám si vás zjistit! Poč... Jauvajs!“
Hlídač z kurtů si zjevně majzla nedával. Stejně nás nedostane. Na to by si musel přivstat....
Smějeme se jako blázni. Zítra ho převezeme znovu. A potom zas. Známe všechny zkratky. Tmavý průjezdy. Díry v plotech. Zídky, který se dají přelézt.
„Lexo! Dělej,“ křiknu a vytáhnu toho padavku nahoru. Odře si loket, ale ani necekne. Navzdory andílkovský tváři je totiž jeden z nás. A my jsme TI.
Přístavní čtvrť máme přečtenou...
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
*velice spokojené předení*
*velice spokojené předení*
Andílek Lexa je stejně kapitola sama pro sebe.
*no other notes*
*satisfied*
Jak mně se po nich stýskalo..
Jak mně se po nich stýskalo...:D
Děkuji mnohokrát.:)
Tohle tak dokonale vystihuje
Tohle tak dokonale vystihuje téma! Strašně se mi to líbí
:) Jé, děkuju. Jojo, taky mi
:) Jé, děkuju. Jojo, taky mi připadá, že je to téma pro tyhle milé hochy z Přístavní jako dělané...:)
Nechám si vás zjistit!!! To
Nechám si vás zjistit!!! To je epická věta z dob minulých (ukažte ovčanku, mládežníci!!!) :D
Hele taky se mi po nich stýská... a po těch druhých ještě víc....
*významné ticho, upřený pohled*
Že jo!:D
Že jo!:D
Mno, já slibuji, že se s tím pokusím něco udělat, když už si tu tak placatá ležím...:D Ale ještě dlužím literární dárek Wees a Julii a... sakra, skoro každýmu!:D
*stále upřený pohled*
*stále upřený pohled*
*ticho*
*upřený pohled tří párů očí, z nichž dva jsou v Dánsku....*
Auch...:D Já vím. Já na tom
Auch...:D Já vím. Já na tom dělám, já na tom makám, já na tom sedím přes tejden a vono né a né a né...
Jestli to takhle půjde dál,
Jestli to takhle půjde dál, asi si tu knížku najdu a přečtu. :)
Jojo, přečti, je moc fajn.:)
Jojo, přečti, je moc fajn.:)
Rozhodně jí děláš výbornou
Rozhodně jí děláš výbornou reklamu. :)