A je to tu.
Upřímně? Po přečtení úvodního drabble jsem netušil, co bych mohl psát. A pak přišel nápad.
Jak už jsem psal v komentářích - měl jsem jinou vidinu konce. Ale už dávno vím, že lepší je nechat příběh žít, než se ho nutit držet vymezené cesty. Nu, snad vás alespoň trochu bavil.
Děkuji všem, kteří se mnou vydrželi až do samého konce. Vážně si toho moc vážím. A pokud někdy najdete cestu do mé hospody - nebo narazíte na moji hlavní identitu - máte u nás pivo (nebo cokoliv, co pijete a nezruinuje nám to peněženku).
