DMD č. 23 pro 23. 4. 2013. Téma: To druhé město

Obrázek uživatele Erys

Změna plánu

Úvodní poznámka: 

Dnes opět návrat k Padlým poslům.

Fandom: 
Drabble: 

Usadili se tam, kde podle všeho bývalo náměstíčko. Smutní, zaskočení, zklamaní, trpící. Výhled, který odtud měli, až příliš dobře podtrhoval celkový dojem zkázy.
"Kde myslíte, že... jsou ti, kteří... tu žili?"
Lorin mlčel.
A Kera se snažila nepřemýšlet o tom, co jeho mlčení znamená.

---

Zdál se připravený vyrazit na cestu.
"Kam půjdeme?"
"Vzpomínáš, jak jsem ti říkal, že mají města dvě?"
Došlo jí to. Jen si nebyla jistá, co mohou najít. "Myslíte, že to tam může vypadat jinak?"
"Není to pravděpodobné... ale zranění potřebují naději" smutně se usmál.

Nekomentovala, že na těle jsou oba nezranění.
Jejich zranění byla teď horší.

Obrázek uživatele Owlicious

Two Cities

Fandom: 
Drabble: 

Zion was a real gem in the Archangels' crown. Anybody who was fortunate enough to get into the city could not argue with that statement. The Temple was amazing - a true work of the archangels themselves, with all of its 'magical' properties.
For all that, however, Zion and the Temple were a place of corruption and evil.

Tellesberg was not that majestic - it was a city of merchants and workers, a city of sailors and fishmongers. Built only and solely by the hands of men. Its Cathedral was beautiful, but not magical. Yet it was the truer House of God.

Obrázek uživatele Zanthia

Pekelná brána

Drabble: 

Cleveland je vraj mesto ako každé iné. Teda, takmer. Má obchodné centrá, má svoje úrady a má školy. Je zvláštne, že to vždy vyjde práve na školu. Bolo by celkom vtipné, keby bola zase pod knižnicou. Ale to sa už asi nedozvie.

Buffy stála pred vchodom do vyľudnenej, zdevastovanej budovy Clevelandskej strednej a v pravačke si poťažkávala pána Špičku.

Z útrob sa vynoril prvý Turok-Han. Za ním sa z tieňov postupne prikrádali ďalší. Tento krát už aspoň nebude musieť bojovať sama. Zdvihla pána Špičku vysoko nad hlavu a spoza jej chrbta sa vyrútila armáda premožiteliek.

Bez Spikea to nebude ono.

Naděje v pohádce

Fandom: 
Drabble: 

Odmalička rád pozoroval z hradeb okolí. Minas Tirith mu připadalo jako nejkrásnější město na světě a rád se jím procházel s Boromirem. Ten měl vždy pro svého mladšího brášku nějaký příběh. Často se spolu dívali na Minas Morgul a "pohádku" o Sluneční a Měsíční věži měli nejspíš nejraději ze všech.
Uplynulo mnoho podzimů a zdálo se, že snad ještě více zim, a stále na tom samém místě stál a snažil se chytat naději. Vyprávění končilo tím, že jednou zase bude i to druhé město zářit světlem.
Obzor byl temnější než kdy dřív. Tiše doufal, že se realita změní v pohádku.

Obrázek uživatele Blanca

Městská

Drabble: 

Ze začátku se drželi jen v lesích. Pak se osmělili a občas přespali v nějaké vesnici. Někdy dokonce zůstali i pár dní - když jim někdo nabídl práci.
Měst v okolí příliš nebylo, a nijak je netáhla. To se však změnilo, když začali mít věci na prodej - kůže, kožešiny, vyřezávané předměty a další. Jejich první cesta na trh skončila váčkem s několika zlatými, z kterých jim něco zbylo i poté, co nakoupili vše na další cestu. Po nějaké době se tedy zastavili v dalším městě.
To město jim ale, podle Peregrina, byl čert dlužen. Právě tam se k nim připojil Lucien.

Ošlapané střevíce

Fandom: 
Drabble: 

Moderní obytné budovy, šestiproudé ulice, mohutné obchodní domy, prosklené kanceláře. Pyšné historické paláce, dokonalé francouzské zahrady, obrovitá náměstí.
Nikdy se mi nepodařilo zjistit, proč se v nich necítím šťastně.
Všetečné oči na pomezí dětství a dospělosti často zahlédnou, co jim nepřísluší. Úzký průchod. Černookou stařenu prodávající úlomky snů. Ošlapané střevíce na okně. Trávu rašící z dláždění.
Někdy zůstanou zaujatě hledět. Někdy už se neodvrátí.
Někdy se nohy rozeběhnou. Někdy se mysl rozhodne.
Svět moderních budov vzkvétá, bují a nám, tvorům z mezer mezi skutečností a nepředstavitelností, bere konečně nalezený domov.
Neviditelní a opovrhovaní zároveň, kdo žijeme na hraně záblesků stínu.

Obrázek uživatele hidden_lemur

To druhé město

Úvodní poznámka: 

Obávám se, že se na mně ty cesty noční Prahou fakt začínají podepisovat.:D

Fandom: 
Drabble: 

„Nádhera, co?“
„Co myslíš, Herberte?“
„Ten výhled. A konečně roztál sníh.“
„A že mu to letos trvalo. Ty, hele…“
„No?“
„Kam se poděl Ctirad? Teď tady byl.“
„Jestli ono se mu neudělalo špatně. Já mu pořád říkám, že má ty ptáky nechat na pokoji.“
„Pravda, smrdí to, a blbě se to žvejká. Toho peří v zubech…“
„Povídám ti, že mu začíná harašit. Vloni touhle dobou slejzal dolů a plížil se někam do Tróje. Prej čuchat k sakurám, nebo co.“
„Divný zvyky.“
„Ještěže neloví turisty…“

Na svatovítskou katedrálu padá soumrak. A s ním se probouzí. Druhé město. To, které patří chrličům.

Obrázek uživatele Owes

Damascus is burning, Damascus is burning

Úvodní poznámka: 

Syrská válka se táhne už více než dvě léta. Padly tisíce obětí. Padají vzpomínky na období míru, kdy město Damašek vzkvétalo a jeho lidé spolu žili ve vzájemné úctě a toleranci. Historicky to bylo jedno z nejklidnějších a nejbezpečnějších míst Středního východu, kde spolu křesťané a muslimové klidně popíjeli kávu. Dnes se ti místní, kterým ještě zbylo trochu rozumu v hlavě a naděje v srdci, modlí, aby válka skončila dřív, než z jejich domova zbyde jen popel.

Drabble: 

Na světě existuje velmi málo míst, kde jsem nebyl, a všechna – ať už byla sebekrásnější nebo přívětivá – v žádném jsem si nedovedl představit svůj život.
Až do chvíle, kdy jsme v roce 2010 navštívili Sýrii.
Bůh byl mým svědkem, když moje srdce explodovalo a těch tisíc kousků zasypalo Damašek. Staré, velkolepé město, zaváté horkým pískem a sálavé čistým, slunečním žárem. Nádherné a dechberoucí.
Uvědomil jsem si, že Londýn už navždy bude „tím druhým“.
Teď je rok 2013 a BBC mi ukazuje, jak moje město umírá v plamenech. Kousky svého srdce sbírám z popela a chci to pochopit.
Modlím se.
Pláču.

Obrázek uživatele L.P.Hans

Obětiny

Fandom: 
Drabble: 

Obyvatelé podzemního města tráví většinu času v dolech, továrnách a na plantážích. Většinu svých výtěžků posílají na povrch jako oběť bohům, aby konečně skončilo mnohaleté období devastace a povrch byl znovu obyvatelný.
„Dnešní obětiny: 4000kg. Pošlete je nahoru.“ Předák se jen s tichou modlitbou díval za mizející zdviží.

„Šéfe, dnešní zásoby ze Spodního města jsou tady: 4000kg.“
„Výborně, odeberte 400kg a zbytek pošlete dál bohům.“
Odlehčená zdviž se vydala znovu na cestu.
„Nenapadlo vás někdy, že tam nahoře může být další město živící se ze zásob zespoda?“
„Ticho! To je rouhání.“

„Šéfe, dnešní zásoby z Dolního města jsou tady: 3600kg.“

Jedno město rozdělené na dvě

Fandom: 
Drabble: 

Já vidím krásnou oblohu plnou krásných mráčků, ty uvažuješ jestli bude pršet.
Já se prodírám davem a usmívám se na ostatní stvoření, ty nadáváš, že ti někdo stoupnul na nohu.
Já se těším, až potkám své známé v práci, ty se mračíš, že uvidíš svého šéfa.
Já hladím roztomilého pejska uvázaného na ulici, ty jsi mrzutý, že budeš od chlupů.
Já si objednávám v pekařství svoje oblíbené sladké croisanty, ty uvažuješ, jestli nemáš držet dietu.
Žijeme v jednom městě, ale jako bychom žili každý v jiném. První je veselé a to druhé je pochmurné. Nechci žít v tom tvém druhém.

Obrázek uživatele Tirik

To druhé...

Drabble: 

Na štaci platí, že když je člověk líný a nenasbírá si před setměním v lese klestí, nemá teplou večeři.
Ve městě se za teplou večeři platí.

Na štaci platí, že se na cestu přes nebezpečné hory nebo bažiny kočovné soubory spojí, aby měly větší šanci dojet v pořádku a v bezpečí.
Ve městě se za bezpečí platí.

Na štaci platí, že každý dělá, co je potřeba. Třeba stlouká provizorní jeviště ze starých prken a vysazených vrat od dvou, tří stodol.
Ve městě se za pronájem sálu platí; mnohdy i víc, než se vybralo na vstupném.

To první je prý divočina.

Závěrečná poznámka: 

(V rámci souvislosti s tématem si dovoluji požádat laskavé dámy sosačky, aby si na konci drabble ještě nahlas nebo v duchu vyslovily název tématu.)

Obrázek uživatele Stevko

Mesto

Úvodní poznámka: 

BJB

Drabble: 

Tyador sa prechádzal po ulici. Po svojej strane ulice. Druhá strana bola niekde inde. Samozrejme, že ju mohol vidieť, rovnako, ako by z nej mohli vidieť jeho, ale za tie roky si človek zvykne nevnímať druhé mesto. Netušil, čo by sa stalo, keby prešiel na druhú stranu. Vedel samozrejme, že by ho vzali Trans-g, ale netušil, čo sa stalo s ľuďmi, ktorí to skúsili. Ak by tam chcel dôjsť, musel by prejsť hraničným prechodom. Ale nepotreboval to. Jeho rodný Besźel mu vyhovoval. Raz bol s kamarátmi na výlete v Ul Qome, ale prišlo mu, že je nejaká chladnejšia a tmavšia.

Dva světy v jednom městě

Fandom: 
Drabble: 

Tanagura. Město všech. Dobrých, špatných, bohatých, chudých.
Blondies - ti bohatí - ho vnímají jako svoje město, kde se místy pohybují různí parazité.
Mongrels - ti nejchudší - ho mají za svoje hřiště s přísně stanovenými mantinely kam smíš a kam ne, které je třeba porušovat. Kde vládne nespravedlnost nadřazených. Vlastně jsou to dvě města, dva světy. Alespoň tak to vnímají.
Rozdělení na "pány s právem na vše" a "švábi bez práv".
A přesto v těchto rozdílných světech se najdou ti, co mají něco společného. I když jsou z opačných světů. Jako den a noc, černá a bílá, Mongrel a Blondi.
Riki a Iason...

Obrázek uživatele Saphira

Ten druhý dům

Drabble: 

Dům z jeho snů mu přišel jako z jiného světa. Byl stejný, jako tenhle, ale přesto byl odlišný. Jako by byl jeho přesnou kopií, ale stál na jiném místě u jiné vesnice nebo města, obydlen mnoha lidmi.
V domě z jeho snů se konaly slavnostní večeře, plesy, večírky, místnosti se třpytily křišťálem, který odrážel malá světýlka po zdech a zrcadlil se v honosných číších s vínem.
Iorghovi se po tom čase občas zastesklo. Přál si něco takového vidět na vlastní oči, protože to nikdy nezažil. Jeho život byl místo toho pustý a osamělý, plný úzkostného strachu z budoucnosti a neznáma.

Obrázek uživatele Amy

Far away, long ago

Fandom: 
Drabble: 

To první město

Mraky se prohánějí po obloze, prší a já jsem přesto doposud nespatřila nic krásnějšího.

Procházím úzkými uličkami, jejichž pronikavý zápach sice cítím, ale nevadí mi.

Všude vidím lidi, staré, mladé, bohaté, chudé... všichni vypadají tak živě, barevně...

Dívám se okolo sebe a zeširoka usmívám.

Jsem doma.

To druhé město

Mraky se prohánějí po obloze, prší a já si razím cestu davy.

Procházím širokými ulicemi... a nic necítím.

Všude vidím lidi, staré, mladé, bohaté, chudé... všichni působí tak neživotně, prázdně...

Dívám se okolo sebe, avšak v mysli spatřuji jiné město, kdysi dávno, kdesi daleko.

Ztratila jsem můj domov.

Obrázek uživatele kytka

Gomora

Fandom: 
Drabble: 

Ještě pamatuji první město. Zrcadlení červených cihel ve vodě kanálů, plachetnice s nákladem koření, pach petroleje a rybiny i slaný vítr od moře.
Pamatuji i Velkou ohnivou bouři. Peklo rozevřelo svůj chřtán a začalo město požírat. V ulicích bublal žhavý asfalt, voda v kanálech syčela a zdálo se, že hoří samotný vzduch. Když požár konečně pohasl, z hrdé hanzy zbyl zčernalý oharek.
Z popela jako bájný Fénix povstalo druhé město. Ve vodě kanálů se znovu zrcadlí červené cihly, ve skle se rozpustile odráží slunce, po jezeře se rozlétly plachetničky a ulicemi se honí ozvěna Beatles se slaným větrem od moře.

Závěrečná poznámka: 

Gomora byl název leteckého pumového útoku na Hamburk v roce 1943, během kterého bylo město zcela zničeno a zahynulo nejméně 40 000 lidí.

Obrázek uživatele Envy

Konečně na konci cesty

Drabble: 

Už konečně se blížíme ke konci naší cesty. Je na dohled a my jsme skoro tam. Kde na nás čeká Erwin, se kterou se tam máme sejít...

Tak jo, už toho mám dost, třikrát už jsme prošli město kolem dokola a ona nikde. Jak je možné, že tak výraznou osobu jako je ona nemůžem nikde najít?
"Pánové, potřebujete pomoc?" Přistoupí k nám jeden ze zdejších obchodníků. Dřív než ho stihnu odbýt, říká mu můj společník: "Hledáme vyšší rudovlasou a velice hlučnou dámu, neviděl jste ji tu?"
"Aha, to ne. Nejspíš je v tom druhém městě. Třicet kiláků nazpět, odbočka doleva."

Obrázek uživatele Carmen

Lamželezonebovazův vítězný návrat z hrdinné výpravy

Úvodní poznámka: 

Já vím. Psané na poslední chvíli a tak vůbec...

Fandom: 
Drabble: 

Slavný Lamželezonebovaz stanul před králem.
Působil rozruch jen zjevem; ženy padaly do mdlob, zatímco se jim samy rozvazovaly korzety, muži zhnuseně huhlali něco o steroidech a depresivně odcházeli do krčem.
Lamželezonebovaz byl zkrátka třída, a pokud šlo o likvidaci nepřátel, nikdo nebyl lepší. Tím jej ostatně král pověřil...
Podél Západní cesty se rozkládala dvě města; Pravé bylo hlavním obchodním spojencem. Levé hrozilo válkou. Lamželezonebovaz měl situaci „vyřešit“.
„Pane, jak jsi mi přikázal, vlevo ležící město jsem zničil tak, že se z toho léta nevzpamatuje!“
„Podej mi pravici, synku,“ pronesl král slavnostně.
Lamželezonebovaz natáhl levou ruku.
Králi se zatmělo před očima.

Obrázek uživatele Lunkvil

Pro ni cokoliv

Úvodní poznámka: 

To jsem první, kdo na tenhle fandom píše (mimochodem díky, Birute), nebo jsem jenom název fandomu napsala ve špatném tvaru?

Drabble: 

„Ale nebuď tak línej, Marty!“
„Ty si vůbec nedovedeš představit, jaká je to námaha, vláčet se sem tam takovou dálku!“
„To opravdu nedovedu. A chceš se tam radši vypravit se mnou autem?“
„Dobrá, dobrá. Jenom kvůli tobě…“ zmizel. Hned byl ale zpátky. „A jak vypadá?“
„To by sis měl pamatovat spíš ty! A běž už!“
„Byl to ten dlouhý, že?“ ujišťoval se.

„Ani ťuk,“ hlásil za minutku.
„Tak zkus ještě to druhý město!“
„Jeffe!“
„Hele, na mě nekoukej. Děláme to přece pro Jeannie.“
„Fajn, ale je to poslední pokus,“ smlouval.

„Vyšlo to, Jeffe,“ hlásil duch. „V Dorkingu ten deštník nechala.“

Závěrečná poznámka: 

No jo, pointa za moc nestojí. Holt není každý den každé DMD posvícení...

Obrázek uživatele Lady Lestrade

Kam ten svět tleje

Fandom: 
Drabble: 

„Písemný test? Co by propána na u těch přijímaček na Oxford nechtěli?“
„Že jo. Taky si říkám. Loni tam prý po nich chtěli, kdy bylo založené NATO.“
„Hmm… To jsou ti doktoři, jak jezdí pomáhat, ne?“
„Jojo, ale kdy bylo založené?“
„Přece před válkou.“
„Jakou?“
„No tou jednou… Ech, odborářů?“
„Nejspíš.“
„Na co se ptali dál?“
„Myslím, že hlavní město Německa. Takový to velký.“
„Amsterodam?“
„Ne, to druhý velký.“
„Česká republika?“
„Jo! To je ono. Seš fakt dobrej. Jak to, že sis na to vzpomněl?“
„No jednoduše, Česká republika musí být hlavní město Německa, protože Němci přece dělaj nejlepší pivo.“

Město

Fandom: 
Drabble: 

Historické centrum, staré budovy, velkolepé katedrály, náměstí a parky, široké bulváry, romantické úzké uličky, útulné kavárny a vinárničky, kde po večerech hraje hudba, i sterilně čisté sklobetonové moderní budovy, banky, hotely, udržované trávníky, na kterých nenajdete rozházené odpadky ani psí výkaly. Slušné místo pro slušné lidi.
Tvář města, vystavovaná na odiv.
Jak často se zapomíná na jeho druhou tvář, město bezdomovců, žebráků, narkomanů, toulavých čoklů, město páchnoucí močí, alkoholem a zažranou špínou, zatrpklostí, beznadějí a apatií. Město přehlížené, nechtěné, zametané pod koberec. Lidi, které nevidíme, na které se nedíváme, aby nerušili krásný dojem z toho jinak nádherného, opravdu nádherného města.

Obrázek uživatele Wee-wees

Dvě města

Úvodní poznámka: 
Fandom: 
Drabble: 

Miluje Londýn; hrdé, barevné velkoměsto, které ji ochotně přijímá do svých zdí a každý večer konejší ke spánku ukolíbavkou šumění řeky a troubení taxíků. Miluje oba Londýny. Ten první, divoký a moderní, jeho divadla, galerie, knihovny a nákupní centra. A to druhé město, staromódnější, nebezpečnejší; spojené s tím prvním víc, než by si přálo.

Jde po ulici, v květovaných šatech a saku, zapadá do davu prvního města. A hůlka, kterou cítí v kapse, ji neodvolatelně spojuje s tím druhým.
Tak jako město i ona je dvojí. Země i kouzla, černá i bílá, krev obou světů.
Jinak by to ani nechtěla.

Závěrečná poznámka: 

Klíčová věta soundtracku:

I like it in the city where two worlds collide

Nikdo mě nepřesvědčí, že Adele není ve skutečnosti čarodějka. ;)

Obrázek uživatele Scully

Staré město

Úvodní poznámka: 

Pravděpodobně se asi budu vykrádat s dalšími lidmi, kteří se nechali inspirovat Prahou, ale nešlo tomu odolat. Ne poté, co se mi dneska několikrát připomněl Urbanův Lord Mord...
EDIT: Trošku jsem zalovila internetem a vylovila fotografii Smilesovy ulice ještě před asanací.

Fandom: 
Drabble: 

Ulice Starého města jsou prostorné a plné světla. Přesto jsou plné i malých uliček, které zdánlivě vedou do neznámých končin. Ale stačí Starým městem několikrát projít, zabloudit, a dostanete alespoň malou představu o tom, kudy se kam dostanete.
Ty malé uličky ale kdysi nebyly tak přehledné. Staré město už dávno není takové, jaké bývalo – labyrintem plným tmavých průchodů beze jména, které vás dovedly na neznámá místa – nikdy jste z jednoho konce na druhý neprošli stejnou cestou. Židovská čtvrť bývala městem sama pro sebe. Temným srdcem královské Prahy.
A jakmile vás toto srdce pohltilo, poznamenalo vás už navždy svou mlhavou minulostí.

Obrázek uživatele Wendyses

Napadení

Fandom: 
Drabble: 

Hradby se tyčily do noci, hrozivě a nepřátelsky, ale nebylo vidu ani slechu po čemkoliv živém. Jízda se rozjela vstříc opevnění, potichu a přitom s radostí patrnou v obličejích, když je ozářilo světlo pochodní.
Blížila se pomalu, jako se blíží pohroma, ale nikdo uvnitř ještě netušil, co je čeká.
Konečně byla brána stržena a muži se vyvalili dovnitř s rykem a jekotem.
Domy vzplály, obyvatelé utíkali temnou nocí, ale často to stejně nemělo význam.
Město hořelo a měnilo se v popel.
Ale teprve s příchodem světlem si velitel uvědomil jednu věc.
Že napadli špatné město a to druhé stojí dál.

Obrázek uživatele Quiquilla

Některé z jejích částí

Fandom: 
Drabble: 

JDS... JD... Jennifer Schecter... Nejsem si jistá kdo vlastně jsem, protože je nás víc.
Jennifer byla uvězněna uprostřed tvůrčího transu. Srdce jí v hrudi divoce bilo a nikomu skutečně nepatřilo. A nejméně jí.
Mlčky pozorovala den za dnem od chvíle, kdy se přestěhovala do L.A..
Láska, zoufalství, zklamání, objetí, polibky, bolest. Vše prožívala stále znovu a intenzivněji.
Propiska rychle klouzala po papíře. Každé slovo bylo naplněno všemi emocemi, kterých ještě byla schopná.
Ozvalo se zaklepání.
"Už je čas jít?" usmála se, aby skryla smutek. Maska, kterou si dnes oblékne, zůstane neporušená.
Alespoň dokud znovu nebude sama. Se svými vnitřními démony.

Obrázek uživatele Sindual

Sudba

Fandom: 
Drabble: 

"Zachraňte, co se dá! Kroky sudby se blíží!" Ulicemi Minas Tirith se rozléhal naléhavě hlaholící hlas. "Brzy na nás dopadne rána osudu! Naše země skončí pod vlnami za naši domýšlivost! Myslíte, že jste v bezpečí? To si myslelo i to druhé město! A jak skončilo? Padlé pod vlnami!"

"Gandalfe, myslí to vážně?" ptal se vyjukaně Pipin.
"Je to starý pomatenec," zavrčel čaroděj v odpověď.
"A o jakém druhém městě mluvil?"
"O Armenelosu, největším městu Númenoru. Ten byl pohřben pod vlnami za domýšlivost jeho lidu."
"Takže Minas Tirith se taky potopí?"
"Říkal jsem ti přece, že je to jen starý pomatenec!"

Město vystěhovalců

Fandom: 
Drabble: 

To město představovalo nový domov pro mnoho lidí, kteří museli opustit pro víru svou zemi.
Leželo nedaleko od hranic, na Labi, řece, kterou znali i mnozí z vystěhovalců. Jeho ulice a domy s kamennými portály připomínaly česká města. Němčina byla pro některé příchozí mateřským jazykem. A českých vystěhovalců bylo tolik, že mohli žít stále mezi svými a mít i bohoslužby ve svém jazyce.
Náboženskou svobodu zde však nenalezli. Kníže jim povolil pouze luterský sbor, jehož představený přísně lpěl na pravověrnosti.
Nakonec se Pirna domovem Čechů nestala. Padla za oběť válce a exulanti museli jít dál, anebo se vrátit do Čech.

Závěrečná poznámka: 

Saské město Pirna leží jen kousek za hranicemi a dodnes má malebné historické jádro. V pobělohorské době zamířila velká část českých exulantů právě sem (další české komunity v Sasku vznikly v Drážďanech a Freibergu). Přestože byla česká komunita v Pirně dost velká a významná a saský kurfiřt (v záležitostech víry nepříliš tolerantní) povolil právě zde zřídit český církevní sbor, trvala pouze několik let. Když byla Pirna ve třicetileté válce vypálena Švédy, čeští exulanti odešli - mnozí se vrátili domů, další šli do Drážďan, kde byl také zřízen nový český církevní sbor.

Obrázek uživatele Champbacca

Léno a Llanuwchllyn

Úvodní poznámka: 

(mezitím ve feudálním šestém století)

Drabble: 

Koupená vesnice Llanuwchllyn se Edvinovi okamžitě zalíbila. Llanuwchllyňané byli pracovití, Llanuwchllyňanky krásné, Llanuwchllyňata relativně tichá, prostě dobře investované peníze. Naučil je vařit pivo, porazil jednoho lidožravého obra v sousedství a byl veskrze milovaným feudálem. Občas se zastavil, zkontrolovat je a zdvořile odmítnout zástupy nápadnic, a s potěšením sledoval, jak se Llanuwchllyn rozrůstá.
Až po třech letech víceméně náhodou zjistil, že se pod Llanuwchllynem nachází ještě druhé město, mnohem větší, pár desítek metrů pod povrchem. Jmenovalo se Ššššššš (neoficiálně Podllanuwchllyn) a jeho obyvatelé, trpaslíci, mu z vděčnosti, že je nenaprášil Llanuwchllyňanům, dali tak epickou kroužkovou zbroj, že Artušovo brnění zrezlo závistí.

Závěrečná poznámka: 

A ostatně soudím, že by Llanuwchllyn měl být aktualizován.

Obrázek uživatele Lejdynka

Victoria

Úvodní poznámka: 

Ještě jedna nesoutěžní, která mě napadla večer a nedala pokoj. Myslím, že si to zaslouží.

Fandom: 
Drabble: 

V modré Vídni je tiše vojna.
Zvony se povalují po ulicích.
Střepiny skel.
Modrá a bílá v nebi.
V obličejích krev.
Tma, zima a chladno, protože jsem ho tam hledala a nikde ho nenašla.
Asi odešel za jinou loukou a jiným šátkem.
Asi nebyl.

V zeleném městě je tiše teskno.
Voda tam teče otevřenými dveřmi.
Z komínů se valí pára a mlha.
Seděla jsem večer u vody a slyšela jsem klinkání.
Žádné oči, žádní vojáci.
Ryby ke mně mluvily a zpívaly.
Zpívala jsem s nimi.

Chceš se tam podívat? Bude se ti tam moc líbit, děťátko moje, slibuji.
Pojď.

ŠPLOUCH.

Neviditelný fandom: 
Babička (Božena Němcová)
Obrázek uživatele George

Ankh-Morpork

Fandom: 
Drabble: 

Je všeobecně známo, že všechny cesty vedou do Ankh-Morporku.
Ankh-Morpork -nejproslulejší město na celé Zeměploše.
Skládá se ze dvou částí. Bohatého Ankhu, obývaného majetnými kupci, šlechtou a významnými rodinami a toho druhého města, chudého Morporku, s prohnilým obyvatelstvem, skládajícím se především ze zlodějů a dívek na volné noze.
Zatímco v Ankhu chodí slušní lidé spát po večerce, v zamazaném Morporku se po večerce vstává.
V Ankhu se lidé na ulicích zdraví pozvednutím klobouku či pukrlátkem, v Morporku mávají noži či sekyrami a ženy zvedají sukně jen s velmi jednoznačným záměrem a vyzývavým pomrkáváním.
Přesto, jeden bez druhého nedá ani ránu.

Závěrečná poznámka: 

Obrazně řečeno samozřejmě, Morpork by dal ránu komukoli a kdykoli, pokud by stál dostatečně blízko.
:)

Stránky

-A A +A