DMD č. 24 pro 24. 4. 2013. Téma: Invaze

Mravenci

Fandom: 
Drabble: 

Byli všude. Kolem mě. Zatracené jaro, zatracené staré byty, zatracené všechno.
Černí i zrzaví, plné skříňky. Jídlo na vyhození, batohu jsem se skoro bála dotknout - a to v něm ani nic sladkého nebo napadnutelného být nemuselo. Spreje už dávno nefungovaly a volat deratizátora se vždycky prodražilo.
Každé jaro, když nastal jejich čas, útočili odevšud. Hnízdo v parapetě, hnízdo kdovíkde ještě, škoda mluvit. Neutuchající invaze, která se ve vlnách opakovala. Nejhorší bylo, když došlo na létající evolvy. Jak se bránit? Pomoc? Představovala jsem si superhrdinu s přeškrtnutým mravencem na dresu, ale i ten by byl asi na toto příliš krátký. Asi.

Obrázek uživatele Kaspar-Len Myslitel

reprexe

Fandom: 
Drabble: 

„Včera, dne 20. srpna 1968 kolem 23.hod…“ Invaze… Ne všechny invaze jsou negativní. Je to jen úhel pohledu. Pro fašisty byla negativní invaze v Normandii. Pro spojence zase nepřijatelná invaze fašistického Německa.
Facebook je také pro někoho invaze. Do soukromí. Nebo do osobních postojů. Invaze v roce 1968 byla protireformní. Život je vlastně jeden velký boj. O svobodu ve skupině. Kuřáci podnikají invazi do soukromí nekuřákům. Hergot – těch negativních invazí je víc, než těch pozitivních. Musím myslet pozitivně. Pustím si hudbu… Soused tluče – podnikám proti němu invazi – do soukromí. Asi odjedu na pustý ostrov. Ale to zase bude invaze jeho…

Mrňavý potvory

Fandom: 
Drabble: 

"Jedno, dvě, tři... dvacet... čtyřicet... To není možný, kde se pořád berou? To je strašná invaze!
Já už nemůžu. Vyhubit, všechny vyhubit. Pořád sem lezou, zas a znovu. Jejich zástupy jsou nekonečné. Copak to nikdy neskončí? Vždyť mi nic nenechají! Ne, tohle už vážně nejde. Už vám nic nedám, vy mrňavý potvory. Deratizéra na vás."
Zvoní zvonek
"Ne, já už znova nevstávám. To mě ani nenapadne. Ne, ne a ne. Všechno sežraly, všechno rozebraly!"
"Já ti říkal, že nemáš před dům dávat tu ceduli, že každé dítě je vítané a dostane sladkost. Jako bys nevěděl, jak to na Halloween chodí."

Obrázek uživatele Owes

All we know is... It´s called the Space Pig

Úvodní poznámka: 

BJB

Drabble: 

Já prostě nechápu, co lidi vede k tomu, aby nás šmírovali, honili po ulicích, nakukovali nám do nákupních košíků a vytahovali foťáky, kdykoli totálně ožralí vylezeme z hospody, vylijeme na sebe colu nebo si přišlápneme tkaničku.
Nedávno jsem našel svoje auto zasypané snad stovkou růžových obálek. Kéž by byl aspoň v jedné antrax. Byly to valentýnky.
Včera jsem si vyrazil na oběd. Celou dobu, co jsem žvýkal biftek, mě natáčela na mobil parta uhrovitých puberťáků.

CAPTAIN SLOW
Pojď ven. Hned.

JEZZA
Ven nejdu, ani kdyby mi před barákem přistálo UFO.

CAPTAIN SLOW
Nesleduješ zprávy? Na Big Benu zrovna jedno přistálo.

Obrázek uživatele Charlie

Za koláč!

Drabble: 

"Dnes v noci zaplatí Amazonky za svojí loupežnou výpravu!" prohlásil John. Zbylé Vlaštovky sborově přikyvovali. Vzpomínka na ukradený koláč a posměšný pirátský vzkaz stále nevybledla.
"Připlížíme se k jejich ležení tajně přes ta křoviska," pokračoval John.
"Paráda!" jásali Roger s Titty.
"Počkej, potmě se v křoví ztratíme," strachovala se Zuzana.
"Neztratíme. Poneseme pádla na odnesení kořisti. Každý se chytíme vždycky jednoho jejich konce a zůstaneme pohromadě!" vysvětlil John. To Zuzanu upokojilo a plán byl schválen.
V noci probudil Amazonky šramot.
"Tisíc láter, podívejme se, kdo nás přišel navštívit," smála se Nancy, když pak šly vyprošťovat nebohé námořníky z trnkové houštiny.

Obrázek uživatele neviathiel

Poněkolikáté

Úvodní poznámka: 

Tak trochu BJB. Navazuje volně na dvě loňská drabblata.

Drabble: 

Seděl na schodech.
Už o patro níže slyšela, jak se jeho hlas střídá s Ivaniným, ale vidět ho bylo ještě pořád trochu šokující.
Jakmile za Ivanou zapadly dveře, prkenně se posadila vedle něj a snažila se přitom netřást. Jako zdálky vnímala, že něco říká. Přinutila se soustředit. Přišel si pro informace. Musí mu je dát, a musí si zapamatovat, na co se ptal.
Jednou mu dojde trpělivost. A místo otázek bude následovat druhá invaze do její hlavy. Dosud to neudělal; neodvažovala se přemýšlet, proč. Její vlastní nápady ji děsily.
Nikdy se neodváží ho zeptat. Odpověď by mohla být ještě děsivější.

Obrázek uživatele Carmen

Překažené kutí piklí

Úvodní poznámka: 

Přiznávám se, jest to hodně bjb. *chmurně*

Drabble: 

Generál X: Nepřítel obětuje levé křídlo. Co uděláme my?
Generál Y: Obětujeme pravé křídlo?
X: Chyba! My obětujeme obě křídla!
Y: Geniální.
X: Jsme. Pak...
Y: ...vyhlásíme příměří...
X: ...jen dočasné...
Y: A znovu válku!
X: Obklíčíme...
Y: ...se navzájem. Výborně!
vejde posel, s úklonou oběma předává po jedné depeši; oba čtou, načež běží k oknu, vyhlížejí do krajiny
Generál X (vypadne z konceptu, rozčileně): To snad není pravda! Člověk si nemůže ani v klidu naplánovat válku, aby ho někdo neotravoval s politikou! Co to vůbec je za zemi, a co má tohle...
Generál Z (vchází): Tohle je invaze, pánové!

Obrázek uživatele Birute

Konec civilizace

Fandom: 
Drabble: 

Kolonie začala doslova z ničeho, kdy jejich předkové po přeletu nehostinným Vnějším světem nalezli chráněné místo s příznivým klimatem a dostatkem potravy. Jejich rod se počal utěšeně rozrůstat na náhorní plošině rozdělené rozeklaným údolím i v jejím širokém okolí.
Dějepisci by příchod Trojice nejspíš nazvali invazí. Teologové božím trestem. Smutnou pravdou však je, že z jejich národa nepřežil nikdo, kdo by o osudných událostech onoho dne mohl podat zprávu. Všichni skončili probodení, zakousnutí, ubití nebo utonulí.

„A je to,“ přikývla spokojeně Šebestová, když řádně vydrhla Kropáčkův jazyk rejžákem. Pak se spolu s Machem a Jonatánem zvětšili u Kropáčka v pokoji.

Neviditelný fandom: 
Mach a Šebestová

Průnik

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Past

Fandom: 
Drabble: 

Leželi s propletenými údy, dvě bytosti spojené v jednu, on vnořen v ní a ona potopená v něm, plavala v jeho duši, hledala ono místo, tu hlubinu, ten vír, který byl v sobě vytvořil, aby do sebe mohl pohlcovat a vtahovat sílu těch, co měl nablízku a díky ní žít, a on ji nechal, otevřený a bezbranný, ať hledá, ať najde, ať svým kouzlem zablokuje ty dveře v jeho duši, jimiž tu sílu přijímal, a pak mu vyklouzla a nechala ho uzamčeného, neschopného vzít si cokoli z cizí duše.
Na druhý den si, přesně jak mu slíbila, sundala svůj amulet.

Obrázek uživatele Amy

Já začnu na konci, ty na začátku a potkáme se v půli cesty

Fandom: 
Drabble: 

"Samota je to jediné, co mi zbývá."

Sedíš v baru a svá slova zdánlivě neadresuješ mně, nýbrž sklenici alkoholu. Já ale vím lépe.

"Nemá to smysl. Všechno nakonec odezní a nikdy se nevrátí."

Prýští z tebe tolik zoufalství, že se ho prakticky dokáži dotknout.

"Nedá se tomu utéct," ušklíbneš se hořce a znovu napiješ.

Vím, jaké to je. Podobné myšlenky mě též pronásledují, den za dnem, noc za nocí, neustále, nelítostně. Téměř jako invaze, ale bránit se proti ní je skoro nemožné.

Skoro.

Natáhnu ruku a zahledím se do tvých neuvěřitelně modrých očí, když konečně vzhlédneš.

"Pojď se mnou, Jacku."

Obrázek uživatele Demis

Necita

Úvodní poznámka: 

(1944 AD)

Drabble: 

„Piješ mi krev!“ postěžovala si dlačice a mrkla přes dlouhé řasy na Prince De’Lafoe.
„Vinen,“ odpověděl, ale přes bílou masku, kterou měl stále na tváři, nebylo možné zjistit, jak se tváří, „proto jsem si tě také koupil.“
„Romantiku.“
„Naivko.“
„Kéž by ses uchlastal a shořel!“
„S tebou se mi to bohužel nepodaří.“
„Nesnáším tě.“
„A já ti to věřím.“
„Proč musíš být takový? Proč… tě třeba nezajímá to, co se děje v Evropě?“
„Myslíš válka, genocida, a tak?“
„Ano, plno našich je součástí invaze za osvobozením světa před nacizmem a ty nic. Proč?“
„Protože si za to lidi můžou sami.“

Obrázek uživatele Erys

Rozhodnutí

Úvodní poznámka: 

Zase Padlí poslové, zase s pocitem, že to vůbec nedopadlo dobře.
Mimochodem, neviděl někdo mé rozhodnutí psát pozitivně?

Fandom: 
Drabble: 

Pod oknem rázovali vojáci. Spousty vojáků, z jejichž zbraní teď kapala krev -- a jinak nikdo. Těžko se tomu divit.
Selia zoufale hleděla na Terika a stále se nechtěla smířit s jeho rozhodnutím. "To se opravdu jenom tak vzdáme? Vždyť to bude konec Akademie!"
Terik jí oplatil smutný pohled. "A jediná naděje pro ty, kteří se teď krčí ve zdech svých domů."
"Naděje na co?" ptala se hořce.
Terik se zahleděl ven. "Pro nás je důležitější svoboda než smrt. Oni to mají naopak. A ani my je nedokážeme ochránit všechny."
Bylo to odporně logické.
Ostatně, nejspíš proto bylo ultimátum formulované takto.

Spánek rozumu plodí příšery

Úvodní poznámka: 

Také jedna obrazová inspirace.

Fandom: 
Drabble: 

Skromně vyhlížející, oduševnělý muž sedí u stolu s hromadou listů. V jeho mírně unavené tváři se zračí ušlechtilost a vyrovnanost.
A přece stačí málo, jen aby únava po náročném dni nabyla vrchu. Hlava klesá, přichází spánek.
A z temnot mysli se noří celé hejno přízraků, fantómů. Krouží kolem, zbaveni pout, rozestírají křídla nad hlavou nešťastníka. Ponuré myšlenky, obavy, úzkost, zloba, beznaděj a další, nepojmenovatelné, beztvaré, o to děsivější.
Úsvit, náhlé probuzení, přízraky rozežene. Muž je opět jako předtím, vyrovnaný, ač možná v první chvíli trochu otřesený.
Dokud jsou fantómy spoutány jasným rozumem, je vše v pořádku. Běda, když se osvobodí.

Závěrečná poznámka: 

Inspirováno dvěma Goyovými obrazy: Portrét Gaspara Melchora de Jovellanos (španělského šlechtice, myslitele a vysokého státního úředníka) a známou kresbou z cyklu Caprichos - Spánek rozumu plodí přízraky, na němž je vypodobněn muž spící s hlavou na stole, obtěžovaný přízraky. Protože muži na obou obrazech zaujímají podobnou polohu a jsou podobně oblečeni, nabízí se tato paralela mezi bdícím a snícím.
Omlouvám se, ale vkládání odkazů mi moc nejde.
Dodatek: Naštěstí za mě práci odvedli jiní, takže odkazy na oba obrazy jsou v komentářích.

Obrázek uživatele Tirik

Konkurence

Úvodní poznámka: 

Pro dobrou míru ještě jedno nesoutěžní.

Drabble: 

Principál zachmuřeně pozoroval, jak na náves vjíždí řada maringotek.
"Koukejte se klidit!"
"Ani nápad! My tu hrajeme každý rok!"
Zástup čumilů vůčihledně vzrostl.
"Do větru!" zadržel satirik napřaženou principálovu pěst, "když už si chcete rozbíjet nosy na veřejnosti, což si nechat zaplatit?"
"Dámy a pánové!" rozhlédl se principál, "zveme vás na mimořádné představení! Trójská válka! Podaří se potomkům Priamovým obhájit město? Plaťte krásné Heleně!"
Principálka začala obcházet s kloboukem a takovým úsměvem, že jí raději něco dal každý.
"Kdo prohraje, potáhne na jinou štaci!" zavrčel principál na konkurenta.
"Dobře, ale vybrané peníze rozdělíme na polovic."
Principál dohodu zpečetil pádnou pěstí.

Obrázek uživatele Tess

Klid před bouří

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Druhou stranu.

Drabble: 

„Než začnete plnit misi, počkejte pár dnů. Zvykněte si na jiné tempo, splyňte s davem. Až tam budete jako doma, potom...“
Tak zněly instrukce.
A oni se jimi řídili. Nechtěli zklamat důvěru, která do nich byla vložená. Musí uspět.
Takže splynuli. Bylo to neuvěřitelně snadné.
Ráj na zemi. I když...
Ve městě panovala atmosféra neurčitého strachu. Co nevidět se určitě vynoří nepřátelské invazní síly a připraví je o všechny jejich vymoženosti, cennosti a životy.
Bylo to blízko, ale ne úplně přesně.
Invaze už začala.
Jedna invazní síla se zpíjela ve společnosti děvy volnějších mravů, zatímco druhá objevovala zázraky opečené slaniny.

Obrázek uživatele hidden_lemur

Jak zabránit invazi

Úvodní poznámka: 

Věnováno všem, kteří při letmém zaslechnutí jistého hlasu skřípou zuby, a touží utlouct lopatou jak jeho majitele, tak psychopatického kreativce, který ho vymyslel. Děkuji za pozornost.

Fandom: 
Drabble: 

V zasedačce bylo strašlivé ticho. Krizový štáb, poskládaný z kapacit vědních oborů, které by přišly bizarní i Mulderovi, svorně hypnotizoval láhev rumu. Byla skoro prázdná. Prokazatelně neobsahovala metanol, což, jak si někteří tajně mysleli, byla v této situaci skoro škoda.
Odehrávala se zde jedna ze situací, na níž by čistě teoreticky měli být připraveni. Na některé krize vás však nepřipraví absolutně nic.
„Přátelé,“ promluvil konečně jejich šéf, „situace je vážná, nikoli beznadějná. Korunní princ Slizariánů svolil, že od invaze upustí. Měl ale požadavek. Rád by byl na Zemi mediálně znám. Omlouvám se, výsledek je poněkud drastický.“
Cvak.

„Sto tabletů týýýdněěěě…“

Obrázek uživatele Lady Lestrade

S dobou nebo proti ní

Fandom: 
Drabble: 

Vešel do třídy a posadil se za katedru. Celou cestu od dveří k židli měl sklopené oči. Nechtěl se na ně dívat. Zapsal do třídnice, připravil si materiály a pak už nebylo zbytí. Musel jim čelit. Och, jak je nesnášel. Ty jejich uhlazené paličky s ofinkou, která padala do očí tím neskutečně rozčilujícím způsobem. Další nechutná módní invaze, stejně odporná jako dlouhé vlasy, účesy na ježka či dohola. Se zvoněním si sbalil věci a spěchal do svého kabinetu. Zrcadlo stálo u dveří. Podíval se na své vyčesané černé vlasy zářící gelem a lehce pohladil elvisovskou vlnu. „Nikdy tě nezradím, Králi.“

Obrázek uživatele Demis

Velmistrův vzdor

Drabble: 

Všichni se ji báli jak Simba vody a když už něco přikázala, tak to s tichým vzdorem snášeli, ale vocamcaď pocamcaď. Každý věděl, že spíž a lednice se stává cílem nočních nájezdů, které ale jen zřídka končily absolutním vybílením všech zásob. Všichni to přehlíželi, protože jen málokdo se těch nočních nájezdů nikdy nezúčastnil.
Až jednou školnice shledala nefunkčnost jejího nepřekonatelného zámku a podala stížnost k nejvyššímu, ve které požadovala tvrdé tresty a okamžitou nápravu.
Champie se rozhodoval, co dál, přeci jen mu často otvírala zavařovačky, ale nakonec zvítězil zdravý rozum, návrh roztrhal a osobně zorganizoval hromadnou invazi na zbytek zásob.

Obrázek uživatele Saphira

Holý život

Drabble: 

Když po tom neštěstí opustili s manželem dům jen s tím nejnutnějším, lidé z vesnice rozkradli jejich majetek. Se slzami v očích sledovala, jak rozkrádají stříbrné sady příborů, čínský porcelán, francouzský nábytek, odvádějí si přeživší dobytek a rozebírají hospodářské nástroje. Ženy se tahaly o šaty, které tu zbyly po mrtvých. Jen šperky se jí podařilo odnést, ale i o ty přišla, aby měla čím platit.
Když se po mnoha měsících vrátili zpátky, z domu zbyl už jen stín. Invaze prostých lidí tam jen zázrakem zanechala pár kusů nábytku. Měla sice zpátky své panství, ale jinak nebyla víc, než prostou žebračkou.

Obrázek uživatele vatoz

Dobrá zpráva

Úvodní poznámka: 

Seriál BBC - černý humor apod.

Fandom: 
Drabble: 

„Mám pro vás dobrou zprávu,“ doktor Strachen si lehce posunul brýle na nose. Ještě jednou nahlédl do výsledků testů: „Bude se jednat jen o malý, neinvazivní zákrok.“

Z narkózy jsem se probíral velmi zvolna. Tiché pípání EKG, doktor s ustaraným výrazem.
„Bohužel, dělali jsme, co jsme mohli...“ omlouval se.
Byl bych nad ním sprásknul ruce, ale zjistil jsem, že mě o jednu připravil.

Pár let poté, co zničil integritu mého těla, začal se pokoušet o totéž s mou duší. Ta děsivá tyranie každodenních překvapení, ty invaze do mého soukromí, ty jeho abnormální hrátky.

Jak rád bych ho pořádně, obouruč, profackoval.

Obrázek uživatele Layla TB

Odkud jsme přišli?

Úvodní poznámka: 

Toto úvaha jest.

Fandom: 
Drabble: 

Odkud jsme přišli?
Zeptáte-li se na tuto otázku rodičů, pravděpodobně vám navypráví něco o čápech, jablíčkách, lásce a sexu. Záleží na tom, kolik vám je. Takový biolog popíše rýhování buněk. A historik? Většinou se ztratíte na neandrtálcích.
Křesťan by vám popsal Adama a Evu. A starý Řek by vyprávěl o Prométheovi. Možná byste se dostali i k Milétské škole nebo Zemi s hořící atmosférou a oceánem močoviny. I o Africe by se vedla řeč.
Člověk od člověka však odpověď na tuto otázku hledá věčnost.
Třeba nám jednou média odprezentují, že jsme zde byli vysazeni, když se vzdálená civilizace zbavovala handicapovaných.

Cíl cesty

Úvodní poznámka: 

Divná romantika. Nějak jsem z formy a na ty témata, mě nic lepšího nenapadá.

Drabble: 

Azíza si nikdy neuvědomila, jak moc opevnila srdce apatií, když musela opustit rodnou oázu a vydat se do Pouště. Pak ho uviděla. Oslepil ho paprsek slunce odražený od cetek, které prodávala. Podíval se na ní, zahlédla hnědé oči.
Projevil zájem. O ní! Tak šla s ním, i když nevěděla kam.
Cestovali Pouští a on byl celou dobu zamlklý. Choval se k ní chladně, ale ona uvnitř věděla, že jí potřebuje. Věřila tomu.
Večer třetího dne, konečně invazní síly citů, zdolali krustu kolem srdce a ona přišla do jeho lože. Druhý den ráno uviděla cíl jejich cesty. Oázu obklopenou stádem koz.

Obrázek uživatele Lunkvil

Hlavně nenápadně

Fandom: 
Drabble: 

Nejdřív se objevil jeden. Malý, nenápadný zvěd, který obhlížel situaci a zjišťoval umístění potenciální kořisti. Nechtěli nic uspěchat, nebo dokonce vyvolat podezření.
Potom se dostavili dva. Každý z jiné strany, aby provedli co nejpřesnější průzkum.
Třetí, početnější vlna byla zlikvidována v zárodku. Objevili je.
Hlavní velitelství však od svého záměru nehodlalo upustit a vysílalo jednoho vojáka za druhým. Většina přicházela zpět s úlovkem a dobrými vyhlídkami do budoucna. Co na tom, že se sem tam někdo nevrátil. Bylo to pro dobro celého společenství.
Těsně před tím, než nájezdy dostoupily vrcholu, rozhodli se nepřátelé tvrdě zakročit a koupili Biolit proti mravencům.

Závěrečná poznámka: 

Tenhle nápad asi musel mít každý, kdo kdy našel mravence v kuchyni, že? Ale zlatí mravenci oproti molům!

Obrázek uživatele Ebženka

Dokonalá jednotka

Drabble: 

John Haddock odložil housle a poslouchal. Už to začíná, jsou tady. U vchodu zahlédl hemžení a i přes halas sálu zaslechl afektované výkřiky.
John byl vysloužilec, člen merytonského orchestru, a jako bývalý voják ten jev uměl pojmenovat: invaze. Rychlá, dokonalá. Když dámy Bennettovy vstoupily kamkoliv, okamžitě ovládly prostor.
Nebylo to jen jejich počtem, spíš rozložením sil.
Hašteřivé matróny besedovaly s paní matkou, bláznivky a lehkomyslní chlapci s nejmladšími, upjatí mravokárci oceňovali Mary, milovníci jiskřivého vtipu se shlukovali kolem Elizabeth, a kdo zatím odolal, toho fatálně smetla nevtíravá laskavost a zářivé úsměvy Jane.
Rodina Bennetova byla prostě z vojenského hlediska neporazitelná.

Pavouci jsou všude

Fandom: 
Drabble: 

Začalo to v létě. S kamarádkou jsme se bály u horroru Paranormal Activity. A právě v tu chvíli kamarádka nadzvedla deku a vyběhl velký hnusný pavouk.
Jenže tohle nebylo všechno. Jednou večer kousek od mojí postele proběhnul velký pavouk. Bohužel v noci se mi pak o něm zdál sen, ve kterém mi ho spolužačka hodila do výstřihu a já z toho pak upadla do šoku.
Od té doby mě pavouci pronásledovali. Jednou mě něco lechtalo na ruce, když jsem se soustředila na hru Gothic a pak jsem uviděla na svojí ruce velkého pavouka.
Takže vidíte? Pavouci jsou všude. Hotová invaze.

Obrázek uživatele Stevko

Aj tak vyhráme

Úvodní poznámka: 

BJB, ako vždy. Fandom skoro určite poznáte.

Drabble: 

Vyzerá to tak, že dobyť túto planétu bude poriadne ťažké. Šéfstvo sem posiela jednu vlnu lodí za druhou, ale domorodci sa stále bránia. Ja si síce myslím, že by sme mali zmeniť taktiku, predsa len, postupujeme stále rovnakým spôsobom - úhyby a pomalé klesanie - a akurát každá ďalšia vlna je rýchlejšia, lenže o tom nerozhodujem ja. Dúfam, že vedia, čo robia. Ale zatiaľ to fungovalo všade. Ešte nám nikto neodolával naveky. Aj tímto sme už všetky bunkre rozstrieľali. A v poslednej vlne sme sa dostali fakt nízko. Nasledujúca už bude asi posledná, dostaneme sa na povrch a tam už nemajú šancu.

Obrázek uživatele L.P.Hans

Vpád Chaosu

Drabble: 

Garak Krvavá Pěst shlížel k obleženému městu. Tisíce démonů, bestií a seveřanů proudily k hořícím opevněním. Démonické stroje pomalu ujídaly z mocných hradeb, mágové obránců neschopni s tím cokoliv udělat.
Dnes v noci Praag shoří na popel, jeho obránci pozřeni Ničivými Silami. Ale to je pouhý začátek. Třetí velký vpád Chaosu započal. Po Kislevu přijde na řadu Císařství. A po něm zbytek světa. Řeky se zbarví krví, nebe vzplane ohněm.
Opit svojí vizí Garak zarazil runami posetou sekeru Požírače Duší do hrudi jednomu ze svých pobočníků.
„Krev pro Boha Krve!“ Garak pozvednul zbraň k rudým nebesům. „Lebky pro Trůn Lebek!“

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Příšery profesora Shatinpota

Úvodní poznámka: 

Něco z (doufám) daleké budoucnosti. Hrdinovi jsem tentokrát dal jméno, které mi v diskusi napověděla kolegyně Dangerous.

Fandom: 
Drabble: 

V zemi neomezených možností byla tajná vojenská základna a na ní tým genetických inženýrů v čele s profesorem Gaylordem Shatinpotem pracoval na ještě tajnějším úkolu. Vytvářel agresivní zvíře jako bojovou zbraň.
A tak se jednou v orlích vejcích začala vyvíjet embrya, v nichž byly zabudovány geny též ze slona, velryby, sršně, želvy a tygra.
Přišel čas a tvorové se vyklubali. Rostli jako z vody. Jednoho dne jim přestalo podávané žrádlo stačit. První byl sežrán profesor Shatinpot. Kolegové jej následovali vzápětí. Marně vojáci vystříleli do příšer své samopaly, krunýř od želv dělal své. Po sežrání posádky se příšery vydaly do světa.

Závěrečná poznámka: 

Nechám na ctěném čtenáři, ať si sám rozhodne, zda příšery ovládly celý svět. Trochu jsem váhal, zda to dát do fandomu sci-fi nebo pohádky, nakonec jsem se rozhodl pro to první. Budiž tato (naštěstí) fantazie varováním, že člověk není pánem tvorstva a ne každý vědecký experiment je vhodné konat.

Obrázek uživatele strigga

Poválečné sny H.G.

Fandom: 
Drabble: 

"Už jdou!"
"Mají vidličky!"
Výkřiky. Zmatek. Strach. Dívá se vyvalenýma očima.
"Ranění ke mně! Zásahy rajčetem sem! Opaření polévkou támhle! Crabbe, co tu
- ach bože, jak se vám tam ta lžíce dostala?"
"Co vlastně chtějí?"
"Platy! Dovolenou! Zaměstnanecké výhody! Kdo jim tohle nakukal?"
Nasucho polkla. A pak je spatřila: šiky drobných lidiček chřestících kuchyňským náčiním, a velkou vlajku sešitou ze zástěr. SMRT UTISKOVATELŮM! SKŘÍTKOVLÁDA NA VĚČNÉ ČASY!

"Hermiono!"
S výkřikem spadla z postele.
"To... to nic," vykoktala, když ji bral kolem ramen.
Nic mu neřekla. Považoval to za jeden z těch poválečných snů, které mívali všichni.
Příštího rána zrušila SPOŽÚS.

Závěrečná poznámka: 

Přiznávám se bez mučení k lehké BuJaBéznosti. Odpusťte. Kamenujte, kdyžtak.

Obrázek uživatele Anne

Invaze žab

Fandom: 
Drabble: 

„Fuj. Co to je za hnus. A co dělá v mý sklenici?!“ nadává nahlas jeden z vědců.
„Vypadá to jako žabí vajíčka.“ přidává druhý svůj názor.
Další z vědců objeví chuchvalce vajíček ve zkumavce.
Do vany naplněné nevábnou tekutinou přibyla další nechutnost. Spousta pulců a odporný sliz kolem nich.

Začali tento závažný problém řešit. Zavolali si meteorologa Cartera.
„Jak se má vaše žába?“ zeptal se majitel sklenice jízlivě.
„Výborně.“ zalhal Carter.
„Opravdu? Jak vysvětlíte tohle?“
„No… utekla mi. Nemůžu ji nikde najít.“
„A chcete mi tvrdit, že je hermafrodit nebo jste s ní prováděl jisté pokusy?“
Carter se nejistě usmál.

Stránky

-A A +A