DMD č. 27 pro 27. 4. 2013. Téma: Zabít málo

Nečekané probuzení

Fandom: 
Drabble: 

Bylo to ráno jako každé jiné, když se najednou táborem začal ozývat nehorázný jekot.
"Zabij to, tak už to, sakra, zabij!" vřeští Hawkeye.
"Já se snažím," brání se BJ a snaží se tvora umlátit golfovou holí.
"Tak a je to. Už si spokojený?"
"Je to mrtvý?"
"Jo, je to mrtvý. Už můžu jít zase spát?"
"A je to dost mrtvý?"
"Jistě, že je to dost mrtvý."
"Jsi si jistý?"
"Ano, Hawkeye, jsem si jistý. A teď už slez z té skříně a jdi ještě spát!"
"No jo, no jo. Děláš, jako by ses sám ničeho nebál."
"No, rozhodně ne hadů."

Obrázek uživatele Keneu

Drak a úskalí vzdělanosti

Fandom: 
Drabble: 

Do jednoho vzdělaného království přiletěl drak.
Všichni rytíři měli načtenu romantickou literaturu a knihu Jak porazit draka.
Drak požádal o princeznu, zalezl do sluje a čekal.
Rytíři věrni knihám naklusali jeden po druhém ke sluji, jenže ouha: místo každé useknuté hlavy narostly dvě jiné a milého rytíře si rozervaly na půlky.
Rytíři se dál drželi příručky, ačkoli na zabití draka byla málo platná. V té pohnuté době tam byla vynalezena nepřímá úměrnost: čím míň živých rytířů, tím víc dračích hlav.
Naštěstí se našel jistý Honza, který nikdy nečetl ani kalendář v kadibudce. Vylezl drakovi na záda a zapíchl ho vidlema.

Mrtví se jednou vrátí

Úvodní poznámka: 

Tohle je drabble pocházející z jedné mojí povídky, která je zatím ještě ve fázi rozepsání.

Drabble: 

Otočil jsem hlavu a podíval jsem se na prázdné místo v posteli vedle mě. Kde je?
Posadil jsem se na posteli a zpozorněl jsem. Zaslechl jsem hlasy a vzápětí jsem se zarazil. Poznal jsem ty hlasy.
A pak jsem uslyšel děsivé křupnutí. Poznal jsem ten zvuk. Sám jsem takhle spoustě lidem a upírům zlomil vaz.
Upírskou rychlostí jsem se dostal z postele do sklepa k rakvím. Našel jsem tam svého bratra a u jeho nohou její bezvládné tělo.
Myslel jsem, že jsem ji ztratil nadobro.
Jenže některé lidi je zabít málo a oni se jednou objeví, když je nejméně čekáte.

Stíny

Úvodní poznámka: 

Zmínky o násilí

Fandom: 
Drabble: 

Vykonavatel špinavé práce. Uklízeč. Ten, o kterém se raději téměř nemluví. Ano, to jsem přesně já, stín, který nikdo ve světle pouliční lampy nechce spatřit. Pokud se objevím, o moc víc toho již nespatří.
Ale i já mám své stíny a přišel den, kdy mě dostihly a pohrály si se mnou. Vražedně rychlé, nelítostně smrtící. Zrovna jsem měl fakt smůlu a zbylo mi v kapse jen pár triků.
Zabily mě a hodily do kanálu. Asi slyšely příliš zkazek o tom, co dokáží vnitřnosti Uklízečů, když se někdo pokusí o rozčtvrcení.
Udělaly ale chybu. Jen mě zabít, to je příliš málo.

Nemá slitování

Úvodní poznámka: 

SPOILER k jedné z epizod první hry adventurové série (Phoenix Wright: Ace Attorney).

Fandom: 
Drabble: 

Naparuje se ve svém sametovém saku a krajkové náprsence. Nemá slitování. Pohrdavě posykává, sofistikovaně šermuje ukazováčkem a blahosklonně rozhazuje rukama. Uhýbá pohledem a odmítá mi říci, co dělal o půlnoci u jezera, právě v době vraždy. Výslovně mě odmítl za advokáta a snažil se mi bránit se věcí zabývat.
Jenže, je to přítel. A je nevinný.
Zato ty...
Tobě nestačilo zastřelit kolegu jen proto, že poukázal na tvoje nepravosti. Ještě se to snažíš hodit na jeho vlastního syna, kterému bylo tehdy devět.
Přísahám, že tě dostanu na šibenici, von Karmo. Jestli ne soudní cestou, stluču ji třeba na vlastní zahradě!

Obrázek uživatele Layla TB

K vůdci

Úvodní poznámka: 

Minulé drabble: Oboustranná komunikace
Začátek příběhu: Slovo na "ef"

Fandom: 
Drabble: 

"Jadoonové," povzdychl si Doktor. "Dají si záležet na protokolu, takže to chvíli potrvá."
Vedoucí nosorožec si odfrkl. Zamířil přístrojem k Doktorovi. "Pán Času. Jste zatčen."
"Za co?"
V tu chvíli veliteli jednotky zarachotilo ve vysílačce: "Popaden? Zabít málo."
Amy jen tázavě pozdvihla obočí.
"Předpokládám, že vás poslala P.I.F.K.A. Jejich zaměstnanci měli vždycky podivnou slovní zásobu," pronesl, když se s námahou zvedl ze země. Směrem k Amy ještě dodal: "Tím chtěli říct, že nás mají odvést a zácházet s námi jemně."
Pohodil si v ruce sonickým šroubovákem.
"Tak proč ne. Tady jsme. Vemte nás k vašemu vůdci."
S úsměvem roztáhl paže.

Obrázek uživatele Tess

Špatná volba

Drabble: 

„Tak jsem ji položil. Kde jsou moje prachy?“
„Cože? Jaký prachy? Ještě nejsi hotovej.“
„Ale už je definitivně mrtvá. Ani se nehne.“
„No tak... stáhnout, vyvrhnout, naporcovat!“
Práce řezníka nebyla tak lehká, jak by se zdálo. Jako by nikdy nekončila. Kráva za kravou, ovce za ovcí. A žádný pic kozu do vazu, zákazníci chtěli kompletní servis.
Kašlu na to. Dám se naverbovat, pomyslel si Matt. Bude to pohoda, však co by mohlo hrozit. Invaze?
Své myšlence se zasmál.
O dva roky později, když stál ve formaci a s hrůzou hleděl na temnou masu nepřátel, změnil názor.
Radši měl zůstat řezníkem.

Obrázek uživatele L.P.Hans

Lekce

Fandom: 
Drabble: 

Inkvizitor se pátravě rozhlédl po třídě.
„Kdo z vás mi může říct tři způsoby zamezení znovu-povstání upíra?“
Ze skupiny učedníků vybral jednoho.
„Základem je kůl. Některé prameny zmiňují kůl osikový, ale stejně poslouží kůl z jabloně či lípy. Důležité je zasáhnout srdce aby došlo k vypuštění vampýrovy esence. Dále je nutné proseknout hrdlo srpem a ještě lépe vampýra dekapitovat a svázat ruce stříbrným drátem aby si ji nemohl znovu nasadit. Posledním krokem je zabití ocelového hřebu skrz lebku, tak aby pronikl až do mozku. Tím se vampýrovi zamezí v použití magie.“
„Výborně! A nyní si povíme něco o služebnících upírů.“

Obrázek uživatele Envy

Co si o ní myslíš?

Drabble: 

Chvilku se plazí po trávě a pozoruje květiny. Poté se ohlíží za motýli. Pak začne lézt na stromy a snažit se něco domluvit chudáčkům opeřencům. Následně skáče z roští do roští. Musí zkoumat pulce tak zblízka, že si strčí hlavu do vody. Na chvilku oběhne do lesa a přinese si zmítající se lišku, se kterou pak porovnává barvu svých vlasů a jejích chlupů. Počež shledá, že její vlasy jsou hezčí a lišku pouští.

"Tak, co si o ní myslíš teď?" Mávnu rukou k Erwin.
Náš nový společník jen nevěřícně zírá a pak ztěžka pronese: "Zabít málo."
A já pouze přikyvuji.

Závěrečná poznámka: 

Erwin a její šílené nápady....

Obrázek uživatele Carmen

Důsledky zákeřností fialových kořínků

Úvodní poznámka: 

Pokračování tohohle: http://sosaci.net/node/5782

Fandom: 
Drabble: 

Kouř se valil všude kolem nich. Harry se pokoušel vyčíst z učebnice, jak spoušť napravit, ale přes štiplavý dým nic neviděl. Ron kombinoval kašel s přívalem sprostých slov. Trénink byl definitivně ztracený, a až na tohle Snape přijde... Kouř se už nutně musel valit i po chodbě, brzy někdo přijde...
Možná měla Trelawneyová pravdu a čeká mne tragická smrt, chmurně si pomyslel Harry.
„Snape nás zabije,“ zaúpěl Ron, „zabije, Harry!“
„Trénink!“ přidušeně zaštkal Harry.
„Lákavý, leč příliš mírný trest, pane Weasleyi,“ ozval se jmenovaný zlověstně, „a pokud jde o famfrpál, soudím, že se Nebelvír do konce roku obejde bez chytače.

Obrázek uživatele Lady Lestrade

Chyť mě, když to dokážeš

Fandom: 
Drabble: 

„Jsi celý rudý v obličeji,“ konstatoval.
„To se ti jenom zdá,“ tlumeně zavrčel.
„Nezdá. Jsem přeci vzhůru. Sny má člověk v noci. Ty jsi naštvaný?“
„Hádej.“
„Já nehádám, jen logicky vyvozuji z dostupných dat.“
„Ne, vůůůůbec nejsem naštvaný.“
„To je dobře.“
„To byl vtip.“
„Vtip je kulturně podmíněný. Obávám se, že mi unikla pointa.“
„Fakt chceš vědět, co mě štve? Ty. Ty, jak mě stále chytáš za slovo.“
„Za slovo tě vlastně chytat nemůžu, když je to pouze zvukový vjem.“
„Sklapni na chvíli!“
„Chvíle je relativní pojem.“
„Zabít málo,“ vražedně procedil mezi zuby.
„Počkej, co ti to Málo udělalo?“
„Uáááááááá!“

Obrázek uživatele Innes

Mužská věc

Drabble: 

Agnes se naposledy kriticky zkontrolovala v zrcadle. Ještě trochu tvářenky a mohli s klidem vyrazit. Vešla do obývacího pokoje a úsměv jí zmrzl na rtech. Liam, Leandros, András i Marty seděli na pohovce zcela hypnotizováni dějem na obrazovce.
Agnes protočila panenky, sedla si v kuchyni a nalila si víno. Ostatní dívky se na ni soucitně dívaly. „Taky máte plány v háji?“
Fénix jen přikývla.
Z vedlejšího pokoje se ozývaly typické fanouškovské zvuky.
A cinkání sklenic.
„Na co se to vlastně dívají?“
„Snooker. A session teprve začala, takže s nima tak tři hodiny nehnem.“
„Chlapi,“ odfrkla si Irena „prostě zabít málo.“

Obrázek uživatele Ebženka

Stokorcový masakr přesazovací lopatkou

Úvodní poznámka: 
Varování: Nečtěte to. Už jsem to zase udělala. Jsem zlá, zlá, zlá...
Fandom: 
Drabble: 
Začalo to dírami v záhonech. Pú s kamarády hledali poklad. Králíček si pachatele zapsal na černou listinu. Pak se Pú stavil na návštěvu a vyjedl všechny zásoby, od chleba až po kondenzované mléko, o medu nemluvě. Pak si Pú přišel med půjčit, tedy spíš "půjčit", protože mu, ehm, došel. A nakonec Pú med donesl. Že prý na oplátku. Trval na tom, že ho vlastnoručně uloží do skladu. Když dával svůj dárek na medovou polici (která visela nad policí se smíšenými suchými plody, policí mrkvovou a policí ředkvovou), vzrušením uklouzl a strhl ji. Med byl všude. Králíčkovi se zatmělo před oč...
Obrázek uživatele eliade

Věčné ticho

Fandom: 
Drabble: 

Někteří říkali, že zabít mě je málo. Že bych za své činy měl strávit celý zbytek života pouze ve společnosti svého svědomí.
Ano, kradl jsem, ačkoliv jsem žil v nadbytku, mučil jsem a vraždil, jen abych si dokázal svou sílu.
Obyčejná smrt by pro mě prý byla nezaslouženou odměnou. Jenže co je vlastně obyčejná smrt? Smrt je obyčejná pro svět, ne však pro člověka. Ve světě se objevuje neustále, ale svět o ní nic nepoví. Člověk také ne. Nemůže.
Já vyprávět můžu, jenomže mě nikdo neposlouchá. Možná je tohle ten nejhorší trest.
Jsem tichem.
Ne do konce pozemského života. Navěky.

Obrázek uživatele Charlie

Průzkum terénu

Drabble: 

Nováček se spokojeně vracel z průzkumné mise. U brány ho zastavila hlídka.
"Lehká šichta?" zeptal se přátelsky legionář na stráži.
"Jo, ty vaše povídačky přehánějí," odpověděl mladý voják.
"Tak tos měl štěstí, žes nepotkal domorodce," řekl strážný.
"Ale potkal. Byli jen dva, tak jsem se jich šel zeptat, co dělají v lese. Že prý šli na menhiry a divočáky, což sedělo, měli obojí. Pak se ptali nazpátek mě, tak jsem řekl, že jsem průzkumník a že můžou někdy zaskočit k nám do tábora. Diplomacie na jedničku," hrdě vyprávěl nováček.
"Ty idiote!" zařval legionář. Za hradbami se ozval veselý Galský pokřik.

Obrázek uživatele Justinka

Výcvik

Drabble: 

Vikyho Cabadaje bylo zabít málo, pomyslel si profesor Karda už u autobusu, když našel v jeho zavazadlech alkohol a on s vážnou tváří tvrdil, že mu to zabalili doma.
Na přilepšenou!
Nevěděl, čeho všeho se ještě dočká. Jinak by sebou nebral dceru Mariku.
Samozřejmě neměl problém si s drzými floutky poradit. Léta praxe. Všechny provokace jako „dřepkins“ a protesty z principu, jen když se jim to hodí, to tu bylo mockrát. Jen to mléko byl originální trik! Že to ale letos dopadne brutální pitkou, otravou alkoholem Máchy a podmínečným vyloučením ze školy Radka Převrátila, to nečekal ani v nehorším snu.

Nedrážděte hada bosou nohou

Úvodní poznámka: 

Poprvé jsem na tohle téma psala vážně. Tohle je pro radost Esclarte a pro radost ze psaní :-)

Drabble: 

„To je vážně neskutečné, co všechno sem dokážou přijmout,“ prohlásila afektovaně pohledná plavovlasá dívka s pyšně ohnutým nosíkem a pohlédla významně směrem k Alence a Pavle.
„To je Ambra Vopitschkova,“ pošeptala Pavla Alence. „Celá jejich rodina si prej o sobě strašně myslí.“
„Ono nestačí, že sem může přitáhnout kdejaká žebrota,“ pokračovala nafrněná blondýnka dostatečně hlasitě, aby ji slyšeli ti, jimž byly její urážky určeny. „Berou sem i amagovskou verbež.“
V tu chvíli zbledl kromě Alenky i světlovlasý chlapec s chrpově modrýma očima.
„Zabít málo,“ zasyčela Pavla.
„Copak, někdo zlobí?“ optala se sladce Pavlina starší sestra a zálibně pohladila svou hůlku…

Obrázek uživatele Kaspar-Len Myslitel

profík

Fandom: 
Drabble: 

Ležel jsem na střeše a čekal. Pušku zalícenou a v hledáčku zaměřovače seděl v kanceláři muž. Čekal jsem. Dal bych si kafe. Ten chlap ho teď pije a cosi píše do počítače. Čekám na signál.
Je hezky, svítí slunce a nedaleko ode mě právě dosedl na asfalt střechy pták. Co je to za ptáka? Měl bych se víc vzdělat. Poznávat ptáky podle barvy peří, zobáku. Když už u mě takhle přistanou, abych věděl. Ale co s tím? Sakra. Je horko.
Ozve se telefon. Displej oznamuje „Zabít ho je málo. Chci, aby trpěl.“ Zamířím. Pohybem pták odletí. Muž v kanceláři telefonuje.

Závěrečná

Úvodní poznámka: 

Těsně navazuje na Průnik

Fandom: 
Drabble: 

Sundala si amulet a sledovala, jak jeho výraz pomalu přechází od vítězoslavného přes nechápavý až ke směsici pochopení, šoku a bolesti.
„Ty svině,“ vydechl. „Cos mi to udělala?“
„Coby. Zatla jsem ti tipec.“
„Jenomže já musím... Ty nevíš... Jinak bych umřel...“
Pokrčila rameny.
„Moje kamarádka taky umřela. Kvůli tobě. Laura, vzpomínáš?“
„To mě mrzí. Nechtěl jsem ji zabít. Nějak... jsem to holt přepísk.“ Tvářil se jako uličník, co omylem vytloukl sousedům okno.
Přepísk. Na chvíli chtěla být větší svině. Ublížit mu víc. Pak se zastyděla. Včera ho přece odsoudila. Ke krátkému životu, vyplněnému dlouhým umíráním. Co horšího mohla ještě udělat?

Rozhovor

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Znovuzrození II.

Drabble: 

Oáza. Mečení divokých koz. Vedro. Ráif vykopal hrob, do kterého pohřbili staré Džalílino tělo.
„Co teď?“ zeptala se bohyně.
„Půjdeme do mé vesnice.“
Naklonila se k němu na vzdálenost stěží dvou dlaní.
„Proč ho chceš zabít?“
„Nejen to, zabil mně přítele.“
„Zabil?“
„Vzal si jeho tělo.“
„Není to to samé, co jsi udělal té dívce?“
„Nikoho neměla. Sama to řekla.“
„To je rozdíl?“
„Pokud se někdo bude chtít pomstít, ať přijde.“
Džalíla mu vtiskla polibek a odtáhla se.
„Co!?“
„Ta dívka to s tebou dělala taky, jen jsem chtěla vědět, jaké to vlastně je.“ Usmála se. Ráif jí úplně propadl.

Obrázek uživatele Amy

Dlouho za datem záruky

Fandom: 
Drabble: 

"Skončí to někdy?"

Slyším tvůj hlas a jen silou vůle se přinutím neotočit. V oné jediné větě se skrývá celá naše sdílená minulost a nevlídná budoucnost.

Nemůže, nepromluvím, ale ty mě přesto slyšíš.

Přistoupíš blíž a položíš mi ruku na rameno. Tvé studené prsty mě na kůži hřejí.

"Nestačí všechno, co jsi doposud udělala?"

Krátce se ostře zasměji. Oba víme, že jsem již dávno překročila hranici, z níž ještě bylo návratu.

Zhluboka se nadechnu. "Jak jednou začneš, tak se nedokážeš zastavit. Zabít, zničit málo nestačí... už dávno ne. Můžeš to změnit?"

Uvědomuji si, že jsem zavřela oči, když zašeptáš:

"Ne."

Obrázek uživatele Profesor

To vám teda povim

Úvodní poznámka: 

Já za to nemůžu, to ta písnička… (To máme mládež)

Drabble: 

Magdalena Vytáčková podřimovala na lavičce u krámu. Otevřenými dveřmi k ní doléhal šum hovoru. Natočila hlavu tak, aby slyšela co nejlépe.
„Nevím, co s Lukášem. Neučí se, kouří a chlastá. Co mi dalo práce ho na tu školu dostat…,“ stěžovala si Karla Spěvná.
Babka na lavičce se uchechtla. Všichni věděli, jak těžká „práce“ to byla.
„Nemáš to, holka, lehký,“ litovala ji stará Bartáčková. „Klukovo Patrik taky hulí jako fabrika.“
„Já to řikám furt! Zabít je někdy málo. Úctu ke starším nemaj!“ nadávala bába Milerů.
„To je ta moderní výchova. Prý, ať sami poznají, co je správné,“ přisadil si děda Fialů.

Obrázek uživatele Neferet

Tajemství

Úvodní poznámka: 

Pokračování Ztracená síla

Fandom: 
Drabble: 

"Mám dobré zprávy," usměji se na ni, když se ráno probudí.
"Jaké?" zajímá se ve chvíli, kdy na mě upře zvědavý pohled.
"Máme před sebou poslední den cesty," prozradím jí.
Pohled se jí rozzáří. Na rtech jí zahraje úsměv.
Zvážní. Posmutní.
"Myslela jsem si, že to nezvládneme," zašeptá tiše, provinile. "Že nás dostihnou a..."
"Zabijí?" doplním za ní a sevřu jí v náručí. "Kdepak, ani smrt by nám nezabránila uniknout."
Usměji se na ní a poprvé si uvědomím jak hluboký cit k ní chovám.
Ta křehkost. Ta důvěra. Ta nevinnost.
Něco takového neumírá.
Navíc kdyby nás dostihli... nezabili by nás.

Obrázek uživatele Blanca

Temná

Úvodní poznámka: 

Opet diakritika bude doplnena pozdeji.

Drabble: 

"Víš, kolik opravdu satčí k tomu, aby se ti podařilo někoho zabít? Málo. Velmi málo," povídal Lucien večer u ohně, na tváři temný výraz.
"Ty už jsi někdy zabil?" zeptala se Laureen.
"Co myslíš, že právě jíme?" zavrčel Peregrin.
"Myslela jsem člověka. Zabít zvíře je... míň. Zabít člověka je něco úplně jiného," odsekla mu Laureen.
Lucien tiše odpověděl: "Není nijak příjemné muset někoho zabít. Naštěstí v mém případě bylo málo lidí, u kterých nebyla jiná možnost. Ano, už jsem připravil lidskou bytost o život. Přej si, abys ty nikdy nemusela."
Trojice kolem ohně se ponořila do tíživého ticha vlastních myšlenek.

Obrázek uživatele Dangerous

Poslední

Fandom: 
Drabble: 

Třásl se. Napůl seděl, napůl klečel zarývaje nehty do kamenného stolu. Marná snaha nalézt pevný bod, jistotu, chvilkové vysvobození, když mu chlad a bolest zatemňovaly vědomí. Noc před popravou sužovala tělo vězně zimnice a mysl panika.
Ležel již nehybně. Údy mladé, pevné, které plné síly bývaly, lámaly se jako borovice zasažené bleskem, ohýbaly se jako keříky vřesu ve větru, podlitiny rozlévaly se jako inkoust, jež rozervaný básník omylem převrhl. Po setnutí tělo vězně v kolo vpletli.
Díval se prázdnýma očima. Za jasných dnů mlčel, za bouřlivých nocí se smál, zuby drkotal. Nekonečná léta držel poslední popravený na popravčím vrchu stráž.

Obrázek uživatele Wee-wees

Ať všechna zloba zemře s námi

Úvodní poznámka: 

Svým způsobem souvisí s Rebelčiným drabbletem "Na cestu" - http://sosaci.net/node/5903 , respektive s písničkou Bring him home, kterou k tomu připojila. Moc se mi k Petrovi hodila a nakonec z toho vzniklo tohle.
Rovněž doporučuju si to k tomu pustit, zvlášť ta pouze orchestrální podoba je skvělá:
http://www.youtube.com/watch?v=5mJ08-pyDLg&list=PL298F69EEEC47DEF3

Fandom: 
Drabble: 

Někdy v noci na něj padne tíha jeho vin. Lapá po dechu, cítí, že umírá, snad stokrát.

Když nakonec zemře doopravdy, je to stejné – krátký dech, rozdrcené hrdlo, tma.
Znovu prožije každé špatné rozhodnutí, zaváhání, chybu. Chápe to jako trest – jen zabít by ho bylo málo.
Pak, po dlouhé době, přijde světlo.
Stojí na měkké trávě. Slunce hřeje, jezero se třpytí. Oni sedí pod stromem.

Je tohle peklo? Vidět je, spolu, a nemít už nikdy právo k nim patřit?

Náhle se Lily otočí a pokyne mu, aby přišel blíž.
„Už toho bylo dost,“ řekne.

A Petr jde.

Vrací se domů.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Z dámského sedánku

Úvodní poznámka: 

Naše staré známé trio Šoustek, Šuk, Tydlitát opět na scéně. Tentokrát jsou tito kamarádi z mokré čtvrti propíráni svými drahými polovičkami.

Drabble: 

Vincencie, Scholastika a Timea se svými dvojčaty v kočárku sedí u kafíčka a dortíčku.
"Dokud Jimram chodil za ženskými, tak se v domácnosti snažil, teď ho musím ke všemu dokopávat", praví Vincencie Šoustková.
"Lev, ten po sobě sám taky neuklidí, musím nad ním stát jak dráb", přidává se Scholastika Šuková.
"Tadeáš, když může, tak se jde zašít do sadu, ale úroda stejně není nic moc", přisadí si Timea Tydlitátová.
A Scholastika rozohněně pokračuje:
"A jaké má Šuk blbé řeči o rodinném krbu, když se vrací z putyky! Zabít málo!"
"Žabíť májo", zažvatlá malá Tabita, zatímco bráška Tobiáš dál nerušeně vyspává.

Závěrečná poznámka: 

Jako muž nevím, jak to na dámských sedáncích chodívá, je to tedy jen můj odhad, jak by ta rozprava mohla vypadat.

Obrázek uživatele Lejdynka

Kat a kladivo

Úvodní poznámka: 

Jsem ošklivá. Vím to.

Fandom: 
Drabble: 

Je znovu temný pozdní máj,
vězni tluče v srdci skon.
Už chystá pro něj krutý ráj
ten kdo bije v živý zvon.

Teď na kolo ho pokládají,
ruce, nohy k dřevu váží.
Ty černé oči nevydají
slzu, ač se tolik snaží.

Jen život rychle vezměte mi,
nenechte mě trpět věky.
Což meč v mé šíji? Trudno je mi,
když myslím na ran doteky.

Meč v tvé šíji? Zabít snadno?
Blázníš, blouzníš, mladý vrahu.
Zabít málo. Není radno.
Zemřeš s křikem na mém prahu.

Tvoje bílé oudy zpění
kladivo nejtěžší váhy.
Snadná smrt? Ne, jek mučení.
Zemřeš v krvi, řvoucí, nahý.

Obrázek uživatele Aveva

Výhodná investice

Fandom: 
Drabble: 

V noční temnotě bylo slyšet ale úplně všechno.

Chrchlání a chrapoty v kvalitě nejméně Déčkových hororů. Tlumené nárazy hole o podlahu. Ty z třetího patra.

Převalil se na druhý bok, ale nepomohlo to.

Sklo v okně se rozdrnčelo. První houkající sanitka. Druhá houkající sanitka. Třetí houkající sanitka. Tramvaj.

Převalil se zase zpátky. Ani nedoufal, že by to mohlo pomoci a nebyl ve svém očekávání zklamán.

Hučení ve zdi. Zase si někdo dával noční koupel. Vyjící pes v přízemí. Cupitání švábů po podlaze. Podezřelé rány.

Přikryl si hlavu polštářem.

Ale čemu se divil, když za ten byt zaplatil tak zatraceně málo.

Horší než smrt

Fandom: 
Drabble: 

Bílá tvář stála schlíple uvázaná k mučednickému kůlu. Kolem ní náčelníci nejsilnějších kmenů kraje rokovali, co se zajatcem provést - a rozhodnout museli, než je stařešinové zavolají k obědu.
"Já bych mu nasypal do bot kamínky a nechal ho tak běžet domů," navrhoval náčelník Vlčí tlapa.
"Já bych ho spíš hodil do kopřiv," přednesl svůj nápad slovutný náčelník Ležící medvěd.
"Ne, úplně nejlepší by byl zahrabat ho do země, namazat mu obličej marmeládou a vysypat na něj mravence; takovou smrt si zaslouží bílá tvář."
"Podle mě je smrt málo," ozval se malý Vašík.
"A jaký trest tedy navrhuješ, Ospalý jestřábe?"
"Zlechtat!"

Stránky

-A A +A