Autorův výběr 2013

Obrázek uživatele strigga

Nahoře a dole

Úvodní poznámka: 

Tak ještě jednou, kvůli tomu věnování - protože obdarovaný si toho pořád nevšiml a já si pořád říkám, že by si to zasloužil. :) Věnováno kopapakovi, jehož dvojčatovská drabblátka mě tady letos několikrát rozesmála, strašně mi sedne jeho styl psaní a doufám, že se příští rok vrátí v plné síle. :)

Téma: V pravé poledne

Drabble: 

Hromada bomb hnojůvek a Weasleyovských výbušných velerachejtlí. Žádné svíčky nebo tak. Kateřinská kola ve vylepšeném provedení, dokončil jsem je sotva před týdnem. Prskavky, zářící hipogryfové a drak, co fakticky chrlí oheň. Jakmile odbije dvanáctá, mávnu hůlkou a rozsvítím oblohu. Mluvil jsem o tom s taťkou, říkal, že to pak na Ministerstvu s mudly nějak vyřeší. A mamka? Znáš ji, asi mě přizabije, ale potom to pochopí.
A pak přijde hostina, pozvali jsme spoustu lidí - na každého vychází aspoň jeden kanáří piškot nebo omdlévací oplatka.

Dneska je to rok, Frede. Chci, abys tam nahoře viděl, že jsem to tady dole nevzdal.

Závěrečná poznámka: 

Jinak popravdě nejsem schopná říct, které ze svých drabblat mám nejradši. Možná mi nakonec nejvíc sedla Vedlejší kolej, díky níž jsem si mohla napsat něco, co jsem si skrytě napsat strašně chtěla; ale není nic, co bych považovala vyloženě za špatné nebo úplně BJB. Ono je to asi i mou soukromou challengí - když budeš cítit, že něco napsat nedokážeš, tak se na to prostě vykašli. Protože to děláš pro sebe, pro radost a pro ostatní, ne pro body. Kupodivu se mi právě díky tomuhle přístupu povedlo něco napsat pokaždé (jen ty stroje jsem nestihla).
Ale tohle mám taky hodně ráda. Mám k němu takový dost osobní vztah, stejně jako ke dvojčatům, už od doby, kdy jsem se stala jedním z nich. ;)

Obrázek uživatele Urrsari

Chcel by to vrátiť späť

Úvodní poznámka: 

Keď osamelý hobit spomína a sny sa takmer stávajú skutočnosťou, ale napokon mu ostávajú už iba listy a tie vŕzgajúce pánty. Vŕzgali aj vtedy, pamätáš sa, milý Bilbo? Akožeby nie...

Drabble: 

Bilbo si sadol do starého kresla a s fajkou v zuboch sa začal prehrabávať starými listami. Á, tu bol jeden od Oriho. S úsmevom si spomenul na mladého trpaslíka, ale obálku odložil.
Chcel tomu zabrániť, ale nedokázal. Myšlienky sa mu rozbehli k tomu dňu, keď jeho noru zaplavili trpaslíci a Gandalf a on sa bláznivo vydal na ich výpravu. Vtedy ešte netušil...
Zvonec pri dverách sa hlasno rozcengal. Vyskočil a bežal ku dverám. Otvoril ich. Vonku nestál nikto. Pomaly dvere zase zavrel a vrátil sa ku starému kreslu.
Všimol si, že pánty vŕzgajú, ale nechcel ich opraviť. V skutočnosti nie.

Závěrečná poznámka: 

Dwalin (ktorý prišiel 1.) vo chvíli, keď sa toto odohráva, žije, ale náš milý hobit si vysníval tých, ktorí sa už vrátiť nemôžu.
Moja srdcovka z DMD č. 9. pro 9. 4. 2013. Téma: Vrzavé panty :) Ďakujem za čítanie!

Obrázek uživatele Wee-wees

Rusalka

Úvodní poznámka: 

Letos bych našla hned několik drabblí, s nimiž jsem tak nějak spokojená. (A taky pár dalších, které považuju za děsný kýč.) Nakonec jsem do výběru zvolila Rusalku, protože má podle mě určité kouzlo, aniž by příliš tlačila na pilu. A miluju příběhy, v nichž se nadpřirozené velmi přirozeně míchá s... přirozeným. Nebo tak nějak. ;)

Drabble: 

Oheň kreslí stíny po stromech, spolužáci jsou opilí a Mara někam zmizela.
„Kde je Mara?“
„Kde by,“ odpoví, „je to rusalka, ne? Běhá po lese a láká poutníky do hlubin.“
Smějí se, pitomci. Rusalka, tu přezdívku jí vymysleli, že má zelené oči a věčně mokré vlasy.
Přitom ona jen miluje tu chladivou vlhkost, když jí pramínek vody stéká po zádech.
Nejhezčí holka z ročníku. Moje Mara.

Stojím na okraji lesa.
„Maro,“ hlesnu nejistě.
„Tady jsem,“ ozve se ze tmy. Vykročím tím směrem.
„Maro?“ volám a pod nohama mi měkce čvachtá bláto.
„Pojď... už jsi skoro u mě.“
A já jdu.

Závěrečná poznámka: 

Téma: smrt v hlubinách

Velmi volně inspirováno povídkou Kouzelné vody klín od Catherynne M. Valente. Česky vyšlo v antologii Trochu divné kusy 3. Vřele doporučuju. Tu povídku i tu antologii.

Obrázek uživatele Blueberry Lady

Tepající město

Úvodní poznámka: 

Tentokrát jsem nemohla vybrat. Jak jsem házela drabble co pes, to ves, je hrozně těžký něco vypíchnout. Původně jsem myslela na Manželskou etudu s madame Vastrou a Jenny, protože vůbec, ale už jsem ho viděla v nějakém výběru (děkuji moc!), tak nemusí být všude.
Nakonec vyhrálo téma č. 23: To druhé město, ještě jednou děkuji Rebelce, že vymyslela tenhle námět. <3

Fandom: 
Drabble: 

Dlouhá a Široká, páteř a hlavní tepna, narýsované podle plánů nikdy nevytvořily to pravé pulzující srdce bývalého židovského města. Srdce je třeba hledat jinde. To pravé, které pohání život a rozlévá energii vlásečnicemi ulic, které se noří mezi domy odvážně vysoké, to leží až za Haštalem. Někdy se uličky všemi prostředky snaží nezvané návštěvníky přesvědčit o své obyčejnosti. Když však překonáte odpor a nepodlehnete převaze zápachu Ve Stínadlech a pořádně si prohlédnete pomalovanou zeď, možná objevíte heslo. Pár slov, která otevřou bránu do Druhé Prahy. Třeba potom potkáte chlapce, který z kostelní věže vyšel do nebe. Možná i Velkého Vonta.

Obrázek uživatele Iantouch

Paralelní série

Úvodní poznámka: 

Docela dlouho jsem se rozhodoval, co zařadím do výběru, protože se mi zdá, že letos měla moje drabblata poměrně konstantní kvalitu.
Nakonec jsem se nerozhodl pouze pro jedno drabble, ale vybral jsem alternativní minisérii začínající drabbletem Ten druhý Cardiff. Nemůžu říct, jestli je to to nejlepší, co jsem letos napsal (to ať posoudí jiní), ale v každém případě mě to ze všeho nejvíc bavilo. Snad mi za to nikdo hlavu neutrhne.

Závěrečná poznámka: 

P.S. Pokud přece jen trváte na jednom jediném, pak to bude nejspíš Výchova chlapců ve Walesu, ale bez těch ostatních je poněkud vytržené z kontextu.

Obrázek uživatele Gary Stu

Věčný boj

Úvodní poznámka: 

...byl jsem přemluven, abych to sem dal jako své nedoceněné operní drabble. Tak prosím :-)

Téma: Do větru (drama)

Drabble: 

Vystupují:
Sbor molekul vody (SMV)
Prachové zrno (PZ)
Kapka - tvořená SMV a PZ

Čistá obloha.
SMV Jak krásně tu plujeme na nebi, pozvednuti žárem. Slastná svobodo!
PZ Tak samo tu jsem. Samo v oblacích, jen kdybych společnost mělo!
Stahují se mraky.
PZ (uvidí tvořící se mrak) Hle, tam zamířím. Jistě v mračnu osud svůj potkám!
SMV (uvidí blížící se PZ) Ach, pozor! Jen ať se nesrazíme.
Začíná déšť.
Kapka (SMV) Je pozdě. Ach, pryč je naše krásná svoboda! Jak svazující je pád z nebes!
Kapka (PZ) Jak slastné je být uprostřed všeho. Obklopeno tak velkou společností. Nechť to nikdy neskončí!

Obrázek uživatele Zuzka

Průzkum

Úvodní poznámka: 

Nakonec jsem se rozhodla umístit do autorova výběru něco odlehčeného.
Přiznám se, že letos mám z většiny svých drabblat jen takový "průměrný" dojem. Ta, která zůstala méně povšimnuta, zůstala tak právem.
Na druhém a třetím místě pomyslného žebříčku "toho lepšího" jsou Marshalsea a Výjimka. Ano, toto je sprostá reklama.

Drabble: 

Za rohem krásné chodby Mansfieldu...
"A sakra!" Dobové dekorum mě poněkud opustilo. Pořád jsem doufala, že Fanny bude vypadat spíš jako Frances O´Connor, než jako...
"Á, slečna... (dlouhá chvíle přemýšlení) Burnwoodová!" Zazubí se hrdinka.
"Přesně tak, you b... Billie," ucedím.
Tak mě ta čelist bude zase strašit ve snech.
Podává mi ruku: "Pojďte, má drahá, všichni už jsou v zahradě."
"Edmund také?" Svitne mi naděje.
"Jistěže," usmívá se blonďaté nebezpečí.
Ovšem... pokud ona je Fanny pak Edmund bude nejspíš ­a la pan Elton.
Poněkud dost mi sklapne. Začínám hledat skulinku, kterou bych se z tohohle příběhu co nejdřív elegantně vypařila.

Závěrečná poznámka: 

A mám-li v reklamě pokračovat (znáte to, deset minut programu, dvacet minut reklamy z obou stran), svůj díl slávy si snaz zaslouženě užila Period dramas poznávačka (PIFKA), Relax (Milionový nápad) a Bezvadný dojem (Otisk).
Všem moc děkuju, že se u mých drabblat občas zastavili a upustili kachnu či komentík.
Teším se na vás na pikniku :)
Z.

Obrázek uživatele Dangerous

The Locksmith of Narcissus

Úvodní poznámka: 

Nemohla jsem si vybrat. Letos jsem si strašně moc užila psaní Scolares, kterým jsem věnovala většinu měsíce. Ale do výběru jsem nakonec vybrala tuhle drabble na Doriana. Mám ji ráda, užívala jsem si charaktery postav, které jsem se snažila využít, jak jen to v drabble jde. A předtím dostala málo kačenek. :) A ano, je to víceznačné a je tam všechno, co v tom vidíte.

Téma č. 19, zámečník.

Drabble: 

“There is no key to art. It is locked in a room, or a garden, which ordinary people aren’t allowed to enter. All they can do is to peep through the keyhole if they are lucky. Artists are like locksmiths, carefully playing with... pins and sticks and all those tools they have until the door clicks and sighs and all the beauty spreads itself before them...”
“Shut up, Basil, will you?” Wotton drank up his glass and was about to leave. “Don’t you see that your work of art here,” he gestured towards Dorian, “needs his locksmith, too?”

Závěrečná poznámka: 

Mimochodem, knihu můžu jenom doporučit. :)

Obrázek uživatele Lee

Quia nominor leo

Úvodní poznámka: 

Dlouho jsem váhala. DMD jsem se zúčastnila první rok a nemyslím, že bych napsala něco opravdu dobrého a přece jsem si některá svá stoslůvka oblíbila. Narnijská především. A tak jsem nakonec vybrala tuhle, protože byla první, ze které jsem měla opravdu radost, a protože vyznívá přesně tak, jak jsem chtěla.

Drabble: 

Seděla skrčená a útrpně snášela sníh, pod kterým byla téměř pohřbená. Už dávno ztratila sílu bránit se mu. Vždycky, když se ho zbavila, napadl zase další. Celých sto let neroztál. Tak ji pod sebou nakonec celou pohřbil. Usnula. Bylo to to nejlepší, co mohla udělat. Zvířata se smutně šourala hlubokým sněhem a dívala se na stromy, které už po sto let nepromluvily.

Náhle se dryáda probudila. Kdosi z ní oprašoval sníh. Byla by mu řekla, že je to zbytečné, ale zima ji odnaučila mluvit. Tentokrát to ale bylo jiné. Ucítila paprsek slunce. Pohlédla šťastně na svého osvoboditele.
"Aslan se vrátil."

Obrázek uživatele eliade

Šotek

Úvodní poznámka: 

Vybrat mi trvalo docela dlouho. Ne proto, že bych si myslela, že jsem napsala tolik úžasných drabblí, ale spíš naopak - ani jedno z nich v kvalitě nijak nepřevyšovalo ta ostatní. Tak jsem zkoušela vybrat podle stejného kritéria jako loni, to, ke kterému mám nějaký zvláštní citový vztah. Ale těch zase bylo příliš mnoho. A tak jsem nakonec zvolila Šotka, drabble na téma Alfasavec, které mi nepochybně dalo úplně nejvíc práce. Zčásti také proto, aby měl případně druhou příležitost ten, kdo by si třeba ještě chtěl vyluštit tajenku a v dubnovém šílenství to nestihl :).

Drabble: 

Mednoho vychravého dno jsel ledaleko lustnatého lesínka uváděla pobíhad šidivého voka.
Přišto mé lo volice stlašidelné, mróz ploběhl mjě páteřú.
„Rykhle utént!“ vykřisl moudlý rodce, olovutný rozek. Prodlouženě jícha sklamala všal znočně, protole nepokázala zkamenělu noty rezhýbat. Divý vok zpozoruvav dílku zcelu taralyzovanou ptíšernou úzkostě, trylkem telášil mni ostříc. Uvílivě zavil, ktyž duběhl. Okoro fypadal lípe zbovzdálí. Nyně le ni juvil dešťastný, tagže předchuzí obaly mí břešly du mítosti.
„Jaku, fážený vltu, smutki přížerné tulik do tebu zgrušují?“ chrabže povýdám.
Vlg zovzlyká. „Lá mával jset kdysy sumičku, lakovou líbiznou. Ťábelský sloduch proratně dlahou odlákel fšak pane, alfasavec ošklibý!“ naříků rmutně.

Obrázek uživatele Sindual

ONA

Úvodní poznámka: 

Dlouho jsem váhala jestli tohle, nebo Lobéliin dopis :) Ale tohle nakonec zvítězilo protože...inu, protože mě to jaksi podvědomně nutí vycenit zuby v úsměvu :oD

Drabble: 

"Takže vy říkáte, že najednou nemáte vůbec chuť k životu?" otázal se zamyšleně pan Vančura, nejlepší psycholog v Praze.
PŘESNĚ TAK, potvrdil Smrť a spokojeně pokývl kosou.
"Aha-hm," protáhl zamyšleně pan Vančura a cosi si načmáral do bločku, "a necítíte se někdy sám?"
SÁM? ANO, MYSLÍM, ŽE TO JE VÝSTIŽNÝ VÝRAZ PRO MŮJ ŽIVOTNÍ ÚDĚL.
"Pak je to jasné, pane Smrť, chybí vám žena!" Pan Vančura si spokojeně protřel ruce zatímco Smrť na něj nejistě mžoural modře zařícíma očima.
ŽENA?
"Přesně tak. Musíte si nějakou najít a všechno bude v pořádku. Takže, jaká by měla být vaše ideální partnerka?"
ZUBATÁ?

Obrázek uživatele Arengil

Neblahý veškostn

Úvodní poznámka: 

O tomhle si myslím, že se mi snad povedlo nejvíc. Smůla, že Magie pro začátečníky je poměrně neznámá, nicméně drabble se dá číst i bez znalosti fandomu. Kdo ví, třeba někoho tou svou povídkou k přečtení kánonu nalákám. ;)

Téma: Klepeta

Drabble: 

Složit zdivočelý příborník z dvěstěpadesátého byl úkol pro hrdinu, jak v minulém díle princi Křídloňovi důvěrně sdělilo orákulum lístkového katalogu. Festovní kus nábytku nebezpečně mával naostřenými klíšťkami na koblihy a podupávání zakřivených lvích nožek bralo odvahu všem, kteří byli tak pošetilí, aby se odvážili do jejich blízkosti.

Vzhledem k tomu, že tenhle díl Knihovny pro ně nahrála Talis, se Elisabeth předčasně nedozvěděla, jak dopadne Princ Křídloň, využiv pomoci pirátských mágů, kteří se hned potom, co ho vlákají do naostřených klepet příborníku, vypaří po anglicku, a nebýt Lišky, zůstal by v nich viset jako kobliha doteď...

"Vzbuď se, Elisabeth, televize hoří!"

Obrázek uživatele Rya

Někdy jest lépe domov opustiti...

Úvodní poznámka: 

Nakonec jsem se rozhodla vybrat drabble, které mi nejvíc zvedlo náladu. Bylo mi ten den smutno a ještě navíc vyšla dvě přesmutná májovská drablata, a já měla vždycky pro toho ubohého vězně slabost - tak jistě, byl to loupežník a taky ta otcovražda, ale kdo z nás je dokonalý, že? A když jsem navzdory třem krvelačným autorům dosáhla pro Viléma happyendu, udělalo mi to tak dobře...
Takže AU, pro Dangie a pro Lejdynku a taky pro všechny milovníky šťastných konců ;)
Jo, a některé kousky jsou od pana Máchy, ale ty jistě poznáte.

Drabble: 

„…zemi milovanou, kolébku mou i hrob…“
...tu poslední myšlenky odsouzencovy přerušeny jsou hlučnými údery kopyt a divokými výkřiky. Dvé známých silných paží do sedla jej zdvíhají, zatímco houf zbojníků ostrými meči drží v šachu vojenský pluk.
Nehnutý stojí lid i kat, zatímco vězeň jest ku svobodě unášen. Když nad dálkou temných hor poslední požár plá a v hluboké ticho měsíce vzchází zář, jsou již daleko. Pátravý pohled Vilémův jeho uchvatitel rozpačitě oplácí.
„Měli bychom odjet,“ navrhuje. „Přesunout se pod slunce jiného světa. Možná Itálie - loďky bílé – věž – město – bílých ptáků rod – vše stopeno v lůno vod…“
„Proč ne,“ souhlasí Vilém.

Závěrečná poznámka: 

Ten rozpačitý únosce pochází z Dětinství mého věku od Dangerous.

Obrázek uživatele Kleio

V zemi lva

Úvodní poznámka: 

V zásadě bylo hrozně těžké vybrat jednu. Původně jsem chtěla dát svoji bajku, ale nakonec mi přišlo, že tenhle kousek se dá chápat zcela samostatně, bez toho všeho zmatku okolo, který jsem tím různým mozaikovým skládáním vytvořila. Navíc to byl jediný zoufalý (a nakonec neuskutečněný) pokus o poezii.
V rámci historického poučení ještě jednou říkám, že dáma pobouřená Kristem je Alžběta Stuartovna - česká královna.

Téma č. 28: Růže

Drabble: 

Rytíř chrabrý ze země růže přijel do vlasti bílého lva. Věrně a dobře lilii bílé, již pobouřila nahota Kristova, sloužil. Jméno jeho ne nadarmo znělo jak upomínka Ráje, mládec sám měl vzezření jak anděl. Nad rámec povinností, poupátka bílá, zajíčky bez lsti, rád zbavoval jejich nevinností. Za bradu vodil kudy jen chodil, na každém prstě tři. Jen jeden beránek ďáblovi s andělskou tváří se vzepřel.
A rytíř bez cti zpět do své vlasti nedojel. Konec hodný zrádného reka – malá díra ho otevřela z druhé strany než by čekal, z koně spadl, s růžicí přes celá záda, neviděl nikdy svého vraha.

Závěrečná poznámka: 

Děkuju všem, co si moji "třicítku" oblíbili, ráda jsem ji pro vás psala.

Obrázek uživatele Bilkis

Řečí metafor

Úvodní poznámka: 

Proč právě tohle drabble zařadit do autorova výběru je nasnadě: Ačkoliv se jedná v podstatě o přepis komiksové scény s využitím dialogů přímo z ní, má pro mě nezaměnitelnou chuť a vůni. Filmová Vrána je totiž moje srdeční záležitost a je v lecčem první. Je to první film natočený podle komiksové předlohy, který jsem kdy viděla. První film, který mě přivedl k žánru fantasy, ke thrilleru, první film s hororovou atmosférou, na který mě jako malou nechali koukat. Je to film, ke kterému mě přivedl můj bratr. Vidím to jako dnes, jak jsem pozdě večer seděla před televizí, bylo mi snad devět nebo deset let, a chápala jsem svým dětským mozkem jen málo. A pokaždé, když jsem ho viděla znovu a znovu, chápala jsem o trochu víc. A nové, rozšířené, vydání komiksu, mi ještě o trochu víc otevřelo oči. Je to cca 15 let, od chvíle, kdy jsem Vránu viděla poprvé a dodnes jsem ji nedokázala pojmout úplně, protože to ve skutečnosti ani nelze. James O'Barr si vyčítal hodně věcí, prožil hodně bolesti a přetavil tu bolest a vinu a vztek do milostného příběhu. Je starý víc než 30 let, je plný násilí a metafor a temnoty, ale je nádherný a vždycky bude mít co říct.

Drabble: 

„Nemohl jsi ji zachránit, Eriku.“

„Měl jsem...“

***

Ten vyděšený pohled v koňských očích už viděl. I tu nezměrnou bolest. Kdysi dávno. Z prázdného vlaku? Ano, určitě z vlaku. Z vlaku, kde lístky kontroloval kostlivec v klobouku. Z vlaku, který po vedlejší koleji nikdy žádný jiný vlak nemíjel. Záblesk bílé přerušený rudými krůpějemi tekoucími z ran způsobených ostnatým drátem. Co jen dělal tady v Huertgenském lese?

„Už jsi někdy slyšel koně hrůzou ržát?“

„Zastav to!! Prosím, zastav to!!“

„Nemůžu to zastavit - je to tvůj sen.“

„Co mám udělat?“

Nemohu ho zachránit, stejně jako jsem nemohl zachránit Shelly.

„Bůh mi odpusť.“

BOOM!

Závěrečná poznámka: 

Téma: Vedlejší kolej

Obrázek uživatele se.id

Pan Poledník vypravuje

Úvodní poznámka: 

Ačkoliv se to vyvinulo víceméně náhodou, stát se pohádkářem nakonec bylo neobyčejně zábavné. A když došla klasika (já vlastně moc pohádek neznám), ukázalo se, že Křemílek je více než ochotný stát se akčním hrdinou.
Ale nejraději mám tuhle. Už pro tu představu, jak dlouho asi trvá poledne v tom předlouhém polárním dni... ;)

Fandom: 
Drabble: 

Hnusný pomluvy! Kór s tím zalknutým dítětem!
Tahle rodina nebyla domov. Mlátili se navzájem, malýho mlátili voba. On si ji bral s outěžkem, děcko nenáviděli a pravej otec… no, hádám, že to „cikáně“ nebyl jen řečnickej vobrat.
Moje žena… prostě chtěla dítě. Nám nebylo přáno a Polednice se úřadům nezdála jako vhodná pěstounka pro žádnýho sirotka.
Neřikám, že tohle bylo nějaký čistý řešení. Jenže kdoví, jak by klouček dopadl.
Žijeme teď radši za polárním kruhem. Poledne bejvá většinou jen na hodinách, ale když přijde to pravý, táhne se pěkně dlouho.
Malej běhá po ledu a oči mu září jak Severka.

Obrázek uživatele Rebelka

Druhé město

Úvodní poznámka: 

Moje největší srdcovka je bezpochyby tohle drabblátko. Sice není příliš ozdobené, ani moc kachen kolem něj neplave, ale právě pro tu jednoduchost ho mám fakt ráda.
Fandom berte s rezervou. Je to trochu Koralína, trošičku Ajvaz a Sandman a hodně já ;).
A tohle k němu hezky ladí: http://www.youtube.com/watch?v=ESMsF__aoN8

Fandom: 
Drabble: 

Ještě pořád existují místa, kudy protéká čas pomalý, hustý a ulepený jako med. Realita tam má krátké ruce a nejistý hlas.
Koralína ta místa pozná okamžitě. Proto ve svých pětadvaceti začne pracovat v knihovně na předměstí, kde ještě pořád mají papírové průkazky a kde vzduch voní kuličkami proti molům.
Vchod do Druhého města objeví hned druhý den v regálu naučné literatury. Se zavřenýma očima přejíždí rukou po knihách a nepodívá se, ani když se jejich hřbety začnou vlnit jako hladina moře. Realita zasténá a prohne se.
Koralína se už dávno nebojí. Ví, že Druhé město žije v každém z nás.

Obrázek uživatele Terda

O nich se v učebnicích nepíše

Úvodní poznámka: 

Vybrat si z vlastních výtvorů ten nejlepší, je zatraceně težká věc, protože všechny mi jsou svým způsobem blízké. Ostatně Skřivánek je kus mýho života, jeho posádka i on sám rostl a měnil se stejně jako jsem se za tu dobu, co se mi plaví v myšlenkách, změnila já. Přesto jsme si nakonec vybrala jeden z těch nesoutěžních. Hlavně proto, že ti dva vojáci o kterých vypráví nějsou jen smyšlenkou. A nebýt jich, štěstí a taky jistých rozhodnutí, tak bych tu nebyla já. Tímto tohle drabble posílám tam nahoru svému prapradědečkovi, jehož deník z války máme pořád doma, a jeho dědečkovi, který se domů do Švédska už sice nevrátil, ale zato tady v Čechách neumřel a oženil se tu. :)

Drabble: 

19. století

Unavený voják se posadil na patník u cesty. Domov nechal za mořem daleko na severu. Zůstal sám v cizí zemi. Vysoko na nebi cvrlikal skřivan a na obzoru se kupily bouřkové mraky. Vzduch voněl blížícím se deštěm. Pomalu se zvadl. Zamířil k blízkému stavení.

Domů už se nikdy nevrátí...

1914

Utábořili se v opuštěném hospodářství. Na ohni si opékali hubenou slepici. Jeden z nich z kapsy vytáhl notýsek v černých deskách. Na koleni, přesto krasopisem do něj zaznamenal další den ve službách císaře pána.

Jeho zápisky budou dlouhá desetiletí ztracené mezi harampádím na půdě statku, kam se přižení...

Závěrečná poznámka: 

drabble na téma: Píši Vám...

Obrázek uživatele Jeřabina

Body zlomu

Úvodní poznámka: 

Vybrat tu nejsrdcovější ruskou věc bylo docela těžké. Srdcové jsou vlastně tak trochu všechny. Zvláštní místo samozřejmě mají ty, které v zásadě ukazují scény, které jsem sama odehrála, popřípadě celkově linie se Lvem - protože prostě ach, Lev Michajlovič, srdce mé usedá. :) Ale prostě jestli je na tomhle fandomu něco, co bych moc ráda zdůraznila, protože mi to přijde docela silné, je to vztah Sergeje a Tamary. Není to pravá láska sahající až za hrob - jednou větou z "našeho" epilogu, který jsem nakonec neměla to srdce napsat, bylo "Sergej Pavlovič zůstal se svou ženou, kterou nikdy nemiloval - teď už se to nebojí přiznat," - ale je to vztah silný, bolestivý, a přesto trvající, a tohle drabble ho podle mě ukazuje v trochu jiném světle než ta ostatní. Takže tedy neromantická romantika na Smrt v hlubinách.

Drabble: 

Na začátku byly zdvořilé pozdravy, nesmělé dotyky. Snad jako u všech novomanželů.
Vášeň se neobjevila. Ale přišel cit - úcta, časem i blízkost.

To ráno, v ložnici – neplakala, ale tvář měla zešedlou obavami; znovu se nezadařilo. Nevím, kde jsem našel tu odvahu ji obejmout, ale nechala se, hlavu těžkou starostmi mi položila na rameno.
***
Tu noc, to už byl na světě Saška - Sergej mě probudil křikem a zbrocený potem mluvil o tvářích mrtvých vojáků. Tiskl moje ruce, až mi zdřevěněly prsty.

Kam se to podělo? Snad se cit udusil pod nánosy účtů... snad utonul v hlubokých pohledech pána domu a guvernantky.

Závěrečná poznámka: 

Jestli je někdo, koho bavily i moje doprovody (které mi hrozně pomohlo a bavilo si nashromáždit, ačkoliv jich teď mám neuvěřitelné mnoství, které nikdy nezveřejním), věnuji mu zakončení svého ruského soundtracku.

Ať pláčí vrby, ať ty pruty lkají,
nemohou jarní vítr zadržet
a chudák motýl, který hledá květ,
než květy opadají.

A ty si myslíš, že jsou sítě
na lásku, která opouští tě?

Obrázek uživatele ef77

Růže pouště

Úvodní poznámka: 

Původně jsem sem chtěla dát Pozdrav z prázdnin, protože to bylo nejrychleji napsané drabble ze všech (myšlenková linie vedlejší kolej - koleje - vlaky - Antonín Dvořák, a šlo to samo), nakonec jsem se ale rozhodla pro Růži pouště. Má to osobní důvod, na téma mě totiž přivedla moje maminka a já jí ani nepoděkovala.

Drabble: 

Pomalu se snáší soumrak do králových zahrad. Prochází jimi, šťastná za krátkou chvilku osamělého přemýšlení.

Přijela sem, aby na vlastní oči spatřila toho, o kterém jí karavany přes poušť přinášely zvěsti plné obdivu. Aby sama zjistila, zda je jeho město, jeho lid a on sám vskutku hoden chvály.

Přepych a bohatství, které jej obklopovaly, dokázala ocenit. Jeho rozum, rozvážnost a smysl pro spravedlnost mohla, sama moudrostí proslulá, obdivovat. Ale úplně si ji získat, to dokázal jinak.

Krásou vpletenou do slov, utkanou z veršů.

Jsem růže šáronská, kvítek lilie v dolinách.

Která žena by dokázala odolat, i kdyby byla tisíckrát královnou?

Obrázek uživatele Wendyses

Trable jednoho prefekta

Úvodní poznámka: 

Popravdě jsem docela váhala, jaké drabble vlastně považuji za to nejlepší... Nakonec jsem skončila u tohoto, napsané na téma Já nejsem mrtvý!. Bláznivé, hrabací, jiné než ostatní, o kterých jsem uvažovala. Popravdě ta další byla: Čísla, pouhá čísla, Ochlazení a Jedno poledne. Ale tohle je takové skutečně hrabací, hezká vzpomínka na chvíli, kdy vaše mysl plodí jeden nápad za druhým - i když je většinou dost bláznivý. :-)

Drabble: 

Nechápavě se díval oknem do Velké síně. Černé vlajky, plačící mrzimoršťí – dobře tohle nic neobvyklého nebylo – a Brumbálův projev, který absolutně nechápal.
Vždyť… není mrtvý!
Sice někde chytil alergii na sluneční světlo, protože se na něm třpytil jako nějaká víla.
Ale to bylo vše.
Tedy kromě toho, že cestou do Bradavic vysál stádo koní.
I s princeznou.
Jenže to stále neznamenalo, že je mrtvý, sakra!

Když zamával na Cho a ona omdlela, vzdal to.
Vykašlal se na zjevně zdrogované čaroděje a odletěl do Ameriky.
Tam se usadil, balil holky, až jednoho dne narazil na Bellu Swanovou. To teprve byla smrt!

Obrázek uživatele Champbacca

Výpal a výpadek

Úvodní poznámka: 

Ono jde sice o úplně nové drabble, ale v zásadě je to testovací Baba a bodláky (přepis tady) "přeložená" ze staré angličtiny. Aliterace tam trochu přibylo, ale zas se mi nepovedlo zachovat rýmy, tak jsem to celé hodil do blankversu s jednou metrickou odchylkou. Plus v tom čmuchám dost vysoké hladiny egomasturbace, takže to sem imho patří.

Drabble: 

Když britským borem vonný vítr vál,
tu panně pěkné prsten přikryl prst,
co čarovně jí čelo čímsi čpí
a rudým ránem rezne její vlas.
Ač krásy květ jí kouzlo sneslo snad,
tak tolik třesu zdatně zvábí zrak,
neb nemá nejspíš kráska klidu kus;
teď kvapně kráčí tam, tu zpátky zas,
na kopec hledí, Kamelot kde hrad,
a místo mysli matné moře má,
pak praví sama sobě směsku slov:
„Mi paměť poví pouhopouhou píď,
však jistojistá je mi jedna věc,
že v dýmku démon bodlák balil mi
a nápad nijak moudrý nebyl to.“
Čímž básník řek: I Viviane má svoje dny.

Závěrečná poznámka: 

Viviane je jedno ze jmen Paní jezera.

A ostatně soudím, že by Jediland měl být... oh, bugger.

Obrázek uživatele sos

Autorův výběr 2013

Zadání: 

Loni se tento Rebelčin nápad velmi osvědčil, a proto...

Do tohoto tématu může každý autor, který se účastnil DMD 2013 (a který bude samozřejmě chtít), znovu vložit jedno jediné drabble, ke kterému má nejsilnější citový vztah, o kterém si myslí, že se mu opravdu povedlo, a které třeba čtenáři napoprvé nedocenili... zkrátka které by vážně stálo za to si připomenout. Může k němu připojit i poznámku, proč vybral právě toto atd.
Jednak tak bude učiněno zadost naší přirozené sebepropagační touze a jednak by mohl vzniknout seznam opravdových skvostů, pojatý zase trošku z jiné strany :)

K drabble prosím připište do poznámky i téma, na které bylo napsáno.
Kromě fandomu daného drabblete připojte také za čárku fandom Autorův výběr 2013.

Platné do: 
31. 5. 2013
-A A +A