Realita

Obrázek uživatele Furfante-Celestiale

Sežrán spasitel

Byla malá a netoužila po ničem jiném, než že změní svět. Přizpůsobí ho k obrazu svému, na stromech porostou místo jablek bonbóny, už nikdy nebude muset jíst brokolici.
Když rostla, její sen se zdokonaloval. Ztrácela tak ony dětské kouzelné sny.
„Doháje, to je podělaná zima!“ procedila mezi zuby a posunula hůl o kus dál. Již týden tomu je, co se rozhodl tým podniknout výpravu na záchranu ledních medvědů. „Co to? Jé, ten je nádherný…“
Na kolik okamžiků dokáže pohled omámit?
Tři vteřiny! Hladové zvíře se vrhlo po teanegerce. Na kusy ji rozcupovalo.
Dosáhla svého, spasila medvědí rodinu, alespoň pro dnešek!

Fandom: 
Obrázek uživatele zvmLune

výberovka :)

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Konečne sa dostávam k výberovke...je to makačka a veľmi ťažké, pretože z toho množstva skvelých drabble, ktoré som tu prečítala sa ťažko vyberá len pár...

Varování: 

bez poradia, som rada, že som sa k tomu vôbec dostala :)

Drabble: 

snáď na nikoho nezabudnem, ale páčili sa mi
-mathejove drabble s Hansem... najviac tieto dve, ktoré sú milé
Ovčáci, čtveráci
Hagene, Hagene, ozvi se!
-veľmi dobre som sa zasmiala na ChaosPrince a brum. k tomu sa viac nedá napísať :)
Brum.
-nemožem vynechať celú sériu od Aries a kedže napriek všetkému som milovník dobrých koncov uvediem
Západ slunce
- taktiež séria od Tory má svoj náboj aj dobrý koniec
... a jedeme dál
-medvedpolarni má taktiež krásnu sériu Letenských listú a najviac sa mi páčili, na tých sa pobavila aj mamina (nedalo mi, musela som jej to prečítať)
Devadesáté narozeniny
-mamut má tiež krásne minipríbehy...najviac ma pobavil nasledujúci, také milé ohliadnutie do detstva
Nechci pusu!

Závěrečná poznámka: 

nestíham všetky, možno ak sa dostanem doplním :) ale počet slov si nestrážim, zatiaľ 113 =P

Obrázek uživatele Keneu

Přeletěl pták a křivka letu...

Fandom: 
Obrázek: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuju téma DMD č. 8. pro 8. 4. 2023. Namaluj mi svět

pro kapitána

Drabble: 

Začaly jsme v srpnu. Tys sebrala všechnu svoji kreativitu a tvůrčí síly, já zase drzost tvářit se, že umím zacházet s Audacity.
O dvacet pět epizod a čtyři rozhovory později tě slyším za každým tvým slovem na obrazovce a odposlouchala jsem i výslovnost esejinu (ačkoli v posteli mu budeme nadále říkat radši pane).
Jak tak brejlím do vln tvého hlasu (hledajíc to zatracené j), začínám si všímat obrazů, které mi maluješ různými odstíny frekvence.
Ptáček v letu.
Kopce a velehory, prolákliny a údolí kouzelného světa, který nikdo jiný nevidí.
Děkuju, žes mě vytáhla na tuhle cestu. Oh, captain, my captain!

Obrázek uživatele ChaosPrince

"Nebudu to dělat!"

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Je čas na další pracovní drabbli - "držte mě" je taková moje osobní mantra od devíti do pěti.
Musím ale podotknout, že konverzace níže se nikdy v plném znění nestala - spíš je to takový konglomerát :)

Drabble: 

Akademická osoba: "Dobrý den, rád bych zažádal o peníze."
Já: "Dobrý den, samozřejmě. Četl jste podmínky výzvy?"
Akademická osoba: "Jaké výzvy?"
Já: "Výzvy. Tam se dozvíte, jak si zažádat. Je tam velmi jednoduchý formulář."
Akademická osoba: "To dělat nebudu."
Já: "Tak to vám nedáme žádné peníze."
Akademická osoba: "Ale já mám nárok! Napsal jsem knihu!"
Já: "Výzva je nenároková. Publikační činnost podporujeme, ale musíte vyplnit žádost."
Akademická osoba: "Jakou zas žádost?"
Já: "No u té výzvy."
Akademická osoba: "To já dělat nebudu! Napsal jsem knihu, nebudu psát ještě žádost!"

Držte mě. Držte mě dva, tři, nebo jich pět, šest zabiju.

Závěrečná poznámka: 

Ale stejně mám hezkou práci :)

Obrázek uživatele Birute

Průšvih

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Varování: blbí dospělí; týrání dětí

Drabble: 

Čím vším se člověk může provinit už takhle malý?
Tím, že pokreslil zeď.
Že si broukal, když měl stonat a skuhrat.
Že nechal svítit v koupelně.
Že nenechal svítit v koupelně.
Že svou úžasnou historku vyprávěl při seriálu, který viděli už stokrát.
Že rozbil okenní tabulku.
Že se schovával venku a neozýval se.
Že tenistky prohrály.
Že hokejisti prohráli.
Neví, čím to je, ale začíná tušit, že to s ním zase až tolik nesouvisí.
Vřískání, třískání, nadávky, mlácení talíři a dveřmi.
Při všem tom hluku si ani nevšimli, jak se malý člověk noří do ticha.
Ani jak to ticho řve.

Obrázek uživatele Blanca

Mothersong

Obrázek: 
Drabble: 

Když najdete duši na stejné vlně, i když je z jiné generace a z druhé strany světa, chytnete se jí a nepustíte.
Spojuje nás (osamělost) mateřství, píseň v srdci a touha být tak trochu divoké, tak trochu divné, tak hodně jiné.
Neúnavná, hlasitá politická aktivistka, přesvědčená tvrdohlavě o své pravdě.
Unavená, ne tichá, ale vždycky spíš na okraji, politicky apatická věčná hledačka smyslu.
Nepravděpodobné partnerství, vzniklé kvůli těm, které potřebují kruh.
Kruh, ve kterém není strach; kruh ve kterém je hluboký pokoj; kruh obrovského štěstí; kruh bezpečí.
Protože ta, která ho přes třicet let vytváří, hledá svoje jádro na Pouti.

Závěrečná poznámka: 

Měla jsem v plánu něco jiného, ale nakonec jsem potřebovala zhmotnit vlny/vibrace dnešního dne.

Mothersong je program, který mi poslední rok a půl zachraňuje příčetnost. Obvykle ho vede osmdesátiletá Joya, která se tak nějak stala mojí mentorkou (a kromě hudby s dětmi mě učí divadelní improvizaci). Joya se vydala na pouť do Santiaga, a aby Mothersong nemusel dva týdny nebýt, rozhodly jsme se zkusit veliké boty jeho vedení vyplnit já a Joyphil (na plakátu). A víte co? Řekla bych, že jsme nějaké pozitivní vlny spáchaly.

Obrázek uživatele Ampér

Koncert

Obrázek uživatele Ampér

U Hrocha

Fandom: 
Drabble: 

V hospodě U Hrocha seděla parta trampů, cpala se gulášem a popíjela pivo.
„Ten guláš je výbornej,“ pochválil přinesené jídlo jeden z party. „Co asi do něj ten hospodskej dává?“

„Mňaaauu,“ ozval se strejda od vedlejšího stolu. „A pěkně čerstvé, jemně nakrájené mňau,“ přisadil si jeho soused.

Sandy zesinal, zvedl se a rychle zamířil na onu místnost, odkud se po chvíli ozvaly dávivé zvuky. „Bleje, milej pane, bleje,“ komentoval to jeden z vandráků. Po chvíli se otevřely dveře s panáčkem a v nich stál trampský kmet, z jehož očí tryskal žal. „Vy blbouni, mě tam spadly zuby.“

Hospoda lehla smíchy.

Tolik možností!

Fandom: 
Drabble: 

Berek... Berek ne, ten by prostě ten sklad zbraní vybrakoval. Mossi a knihy! Ne, ne... co takhle Trins? Nebo...
Zeměplocha? Výsměšek, Partricij, Smrť? Nebo... nebo že bychom použili Vlahoše von Rosreta? Nebo pana ze Slova? Teda Mikuláše? Tedy...
Harry Potter? A co s ním? Ten je úplně nepoužitelný, za to Sevík a jeho lektvary... třeba... čím koho otrávit, teda, čím zneschopnit Pátou kolej? Co takle vzít je naplocho mečem? Krutomorem? Hele Rogan! A co jako? Ten se má rozhodovat mezi čím? Jestli je rozpárat zleva doprava nebo odshora dolu?
Ale kuš!
Geralt? Marigold? Villentretenmerth?
Nebo co takhle Kedrigern?
Do háje!

Závěrečná poznámka: 

A jsem dobrá, páč se mi Borcha povedlo napsat už na poprvé!

Obrázek uživatele Tess

Život v druhém světě

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tenhle stand-up se podezřele podobá některým částem mých přednášek.
Téma Měsíc v jináči jsem totiž vztáhla na fanfikce obecně. Neb jest chronicky známou špatnou fanfikcí.

Varování: 

Drogy, sex a rockenrol.
Dobře, jedno ze tří stačí.

Drabble: 

Lidi často říkají, že je lepší psát fanfikci než brát drogy.
Je přece tolik lepších věcí než brát drogy!
Koukat na televizi je lepší než brát drogy.
Hrát počítačové hry je lepší než brát drogy.
Ono i trhat mouchám křídýlka je lepší než brát drogy.
Ale... produkovat fanfikci pro uspokojení svého ega...
Fanfikce samotná je droga. I v dobrém!
Pravidelně pracujete, rozšiřujete svou slovní zásobu, procvičíte fantazii, přinesete čtenářům radost. To je dobrá droga.
Nebo... o garamatiku se nestaráte, až budete slavní, budete na to mýt lidi, jde přece hlavně o příběh, stejný, jako stovky dalších?
Dejte si radši práska.

Na otočku

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Hele, s těma plevelnejma fandomama musíme něco udělat!

Drabble: 

"Jsem tam zkejsnul měsíc. Řeknu vám, co s tim pořád mají? Viděli jste to tam? To nikoho nenapadne pro začátek vykydat Strážci? Člověk je nejen mrtvej, ale první, na co narazí, je mega příšeří hromádka? A někdy narazí doslova? ***
A co tam máme dál? Řeka Duší? Uvažoval někdy vládce o lavičkách třeba? A co kachny? Teda, pravděpodobně by je něco sežralo, ale i kostřičky jsou občas malebné, ne? ***
A když jsme u těch kostřiček, co takhle občas utřít prach? Mátoh se tam potácí dost, stačilo by dát do rukou hadr, koště... to by to prokouklo! A aspoň by se nenudily. ***

Závěrečná poznámka: 

*** smích publika a takovéto zahrání na bicí (bum, bum, cink)

Obrázek uživatele kytka

Zač je v Pardubicích kolo

Fandom: 
Drabble: 

Cestujete-li po železnici, poznáte Pardubice podle nelibého pachu, jehož původcem je rafinerie hned vedle nádraží.

Cestujete-li autem, poznáte Pardubice podle cyklistů. Snad nikde jinde v Čechách nepotkáte tolik bicyklů jako tady. Uvidíte maminku s jedním děckem v sedačce a druhým v bříšku, potkáte dědu, který šlape s trubkou od kamen v podpaží a taky babičku, co venčí psa, potkáte hejno dětí, ale potkáte i policisty v uniformě, načesanou dámu v dlouhých šatech a taky puberťačku v minisukni a manažera v obleku, který si sepnul nohavici kolíčkem na prádlo, aby se mu nedostala do řetězu, a ti všichni pojedou na kole.

Znamení zcela jednoznačné

Fandom: 
Drabble: 

Bylo to něco neuvěřitelného! Během dědického řízení se dozvěděl, že má kdesi nevlastní sestru. Mladší sestřičku si vždycky přál. Najednou si po otcově smrti nepřipadal tak osamělý.

Notář mu sehnal adresu, napsal sestře dopis a s napětím očekával odpověď. Přišla záhy.

„Drahý bratře, ráda se s Tebou sejdu,“ psala sestra a navrhla i park v centru města, kde bydlela. Poznávací znamení, které navrhla, bylo jednoznačné a vylučovalo nedorozumění v případě zásahu Vyšší moci.

V určený den seděl na lavičce v parku. Je to tahle? Nebo tamta? Tak která?

Dát si sraz s těhulkou nedaleko porodnice fakt nebyl ten nejlepší nápad.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Malé osobní zamyšlení

Fandom: 
Varování: 

Jeden vulgarismus.

Drabble: 

Vstoupiv na alma mater, viděl jsem se za pět let s diplomem. To se mi podařilo, leč za odlišných společenských podmínek. Namísto ČSSR jsem měl na diplomu čerstvě vzniklou Českou republiku.
V profesním životě jsem většinou po pěti letech byl u odlišného zaměstnavatele než na začátku "pětiletky". Necítím se však jako fluktuant, většina těchto firem dnes už neexistuje či nefunguje. Nyní jsem u velkého korporátu s nadějí, že tento by tu mohl být dlouhodoběji. Leč prognózovat si nic netroufám.
Když to shrnu, budu rád, když za pět let budu živ, zdráv, v pracovním procesu a nestihne mě žádný velký průser.

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že otázku ze zadání tohoto tématu nebudu muset odpovídat na vážno, alespoň ne příliš často.
Aby nedošlo k mylnému výkladu: žít a pracovat v podmínkách tržní ekonomiky je náročné, ale určitě bych neměnil za dřívější totalitní bezčasí.

Obrázek uživatele Tajiš

Budoucnost

Fandom: 
Drabble: 

Ztratila se budoucnost. Dříve, když jsem byl malý, bylo vepředu vždycky něco oslňujícího a neznámého. Něco, na co se dalo těšit. Teď přesně vím, co bude potom, třeba za těch pět let. To samé co dnes. Dělat budu to samé, i když možná trochu jinak. Budu chodit do stejných kaváren, nebo do jiných, podobných. Budu jezdit přibližně stejným autem, i když toho bude umět víc. Místo budoucnosti je přítomnost. Akorát nějaká přítomnost se odehrává teď a nějaká bude potom. Nejhorší je to, že se mi moje přítomnost líbí. Auto je dobré a kavárny jsou útulné, ale budoucnosti je mi líto.

Obrázek uživatele Elluška

Já nevím, proč mě napadají letos takovéhle literární útvary.

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

*nesoutěžní*
(dneska druhé)

Drabble: 

Vidí se, jak stojí na vrcholku hory
Nádobí
Jak pluje peřejemi divoké řeky
Vycachtané z vany
Jak se vznáší na klidné, chladivé hladině
Matrace, kam padla vyčerpáním

Vidí se, jak vede vtipný, zajímavý rozhovor
O prdění
Jak podepisuje titulní stranu knihy
O sčítání do dvaceti
Jak má všechno v životě srovnané
Podle Marie Kondo

Vidí, jak za pět let, štíhlá a krásná
Bude její vlastní dcera
Jak si ušije absolutně dokonalé šaty
Na pohřeb
Jak napíše druhý a třetí díl
E-mailu pro učitele

Vidí se, jak na téhle Zemi zanechává odkaz
Na záznamníku
Jak má všechno, co miluje
Absolutní smysl.

Ceterum autem censeo cermatem esse delendam.

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

14. dubna 2023, brzké ráno

Varování: 

brutální násilí na úřednících

Drabble: 

Položil poslední formulář jednotného přijímacího testu na lavici a zarazil se při pohledu na motivační plakát na stěně. “Kde se vidíte za pět let?”
Zasněně zavřel oči.

Revoluce! V Jankovcově ulici vylétají z vymlácených oken poslední úředníci i zbytky archivu. Krví zpitá lůza křepčí okolo stohů hořících formulářů. Většina davu odchází na Nové město a cestou se hádá, zda začít házením zápalných lahví do oken peďáku, nebo zda nejdříve zatarasit dveře zvenčí a až pak to tam zapálit. Táborový řečník radikálů burcuje zbytky k tažení na Malou Stranu…

Znovu je otevřel.
“Na školství nemám. Radši se vrátím k výškovým pracem.”

Obrázek uživatele Tajiš

Monolog

Fandom: 
Drabble: 

Generátory náhodných slov jsou již dávno mezi námi! Hned několik vědeckých výzkumů totiž tvrdí, že zdaleka ne všichni lidé mají vnitřní monolog. Tvrdí se, že jím disponuje jen kolem třiceti až padesáti procent obyvatelstva. Teď to všechno konečně dává smysl! Nejméně polovina lidí chodí po ulicích a má úplné ticho v hlavách! Jejich řeč je generována v podstatě jako náhodný proces, bez toho, aby proběhla nějakým filtrem. Dělají to, co je napadne, hned potom, co je to napadne, bez jakékoli sebereflexe! Výsledky voleb začínají dávat smysl! Texty na sociálních sítích začínají dávat smysl! Stav světa okolo dává moc velký smysl.

Obrázek uživatele Rosott

Klid zemřel, ať žije hluk!

Fandom: 
Drabble: 

Protože jsem Prahu nenavštívil již léta, rozhodl jsem se to napravit. Tak jsem si koupil jízdenku na vlak a vyrazil jsem. Již během příjezdu na nádraží jsem byl překvapen tím, jak je tu moc lidu, ale to mne neodradilo v pokračovat v mému znovuobjevování Ameriky. Mým oblíbeným místem v celém městě byla poklidná a útulná Ústřední městská knihovna, kam jsem rázem po příjezdu zavítal. S viděním konečného klidu jsem dorazil na Mariánské náměstí, kde jsem již v dáli spatřil budovu knihovny. A davy turistů, kteří se cpou dovnitř s cílem vyfotit se se sochou Idiom. Klid zemřel, ať žije hluk!

Obrázek uživatele Tajiš

Most

Fandom: 
Drabble: 

Když provádíte v létě v Praze, máte v podstatě dva cíle. První je ztratit co nejméně lidí ze skupiny a druhý je stihnout všechny plány včas. Když nastoupíte na Karlův most, pochopíte, že jsou tyto cíle protichůdné. Lidé vás chtějí slyšet, fotit a stihnout loď. Dav na úzkém mostě má jiné plány. Většina průvodců se svoje skupiny snaží ukočírovat a používat základní pravidlo (chodí se vpravo). Ti, kdo průvodce nemají, dělají chaos okolo. Pak ale přijde socha Jana Nepomuckého nebo nějaký hudebník a úzká cesta se stane užší. Kapsáři mají svátek. Bujará strkanice nedodržuje pravidlo zipu. Člověk ocení povolené ztráty.

Obrázek uživatele Owlicious

Malá velká

Fandom: 
Drabble: 

Před čtyřmi lety, když jsem ji poprvé držela v náruči, byla maličká. Takový trpaslíček.
Je naším údělem takové nosit a chránit a vést k tomu, aby dohlédli dál a natáhli se výš, než jsme kdy dokázali my.
Jeden by řekl, že budou stát na ramenou obrů.
Ale není snad snem každého učitele, aby jej jeho žák překonal?
Není ve skutečnosti přáním každého rodiče, aby to bylo jinak? Aby nakonec z dítěte vyrostl obr, vedle kterého se bude rodič, na jehož ramenou stojí, zdát jako pouhý trpaslík...

A tak můžeme spolu s klasikem říct - on(a) musí růst a já se umenšovat.

Obrázek uživatele Tajiš

Trpasličí kuchyně

Fandom: 
Drabble: 

Co ji to napadlo, tu ženskou fousatou, pozvat domů lidi. Ne že by trpaslíci měli něco proti lidem, ale přípravy jsou děs. Navíc, kdo si pamatuje, co ti lidé jedí! Trpaslíci jsou imunní proti skoro veškerým jedům. Což znamená, že skoro cokoliv se v jejich kuchyni stává kořením, ale co můžou a nemůžou lidé?

„Jedí lidé zvířata?“

„To asi jo. Lidé nejsou elfové!“

„Upečeme jim ježky?“

„Má to bodliny. To asi nemůžou strávit.“

„Co tak kuře? Všichni jedí kuře.“

„To asi jo. Ale co na něj?“

„Osolíme ho a bude.“

„Sůl je kámen. Lidé nemůžou kámen."

„Tak tam nedávej nic!“

Závěrečná poznámka: 

Poznámka: Trpasličí vaření je ve velkém množství fantasy bez chuti. Nicméně trpaslíci mohou sníst cokoliv, díky imunitě proti jedům. Na druhou stranu lidské jídlo je pro velké množství savců jedovaté (např. avokádo). Trpaslíci mohou používat cokoliv jako koření, ale nevědí, co mohou jiné rasy, tak když vaří pro ně, nedávají nic.

Obrázek uživatele Ampér

Oslava Nového roku

Fandom: 
Drabble: 

„To bude bomba,“ ozvalo se zpoza Karlova stolu. „Už je všechno zarezervovaný, smlouvy podepsaný. Akorát musím do tiskárny, nechat honem rychle vytisknout letáky a dát je vylepit po celým městě.“

„A nad čím tak jásáš,“ špitla Renata od počítače.

„To byste nevěřili, ale na Nový rok odpoledne tady bude super fotbal. Místní mančaft proti mistrům Evropy z Bělehradu. Bude tady Panenka, Viktor, Bičovský, zkrátka celá tahle skvadra, i s trenérem.“

„To byl tenkrát úspěch, ta slavná penalta doprostřed branky. Koučoval tehdá Václav Ježek,“ rozpomněl se Olda. A představuju si ten plakát,“ zasnil se. „Velkej nápis JEŽEK V PECI (pod Sněžkou)!“

Obrázek uživatele Rosott

Jak jsem poznala lásku mého života XI. část

Fandom: 
Drabble: 

Rozhodli jsme se vydat na dovolenou do Francie, protože si ji přítel po nekonečném nátlaku popkultury prostě musel zamilovat. Jeho posedlost Paříží dokonce vedla k tomu, že se na střední věnoval studiu francouzštiny, ale tvrdil, že přestože byl ve studiu odhodlaný a prováděl ho dlouhodobě, stejně mu to nepomohlo a francouzsky moc neumí.
Po příletu do Paříže se nám však ztratili oba kufry, což pro mne značilo to nejhorší, ale místo panikaření se Taki okamžitě rozběhl za prvním úředníkem, a spustil na něj plynulou francouzštinou. Úředník byl nejdřív trochu překvapený, ale kufry rychle objevil a naše romantika tak mohla začít...

Obrázek uživatele Ampér

Na lidský trápení je nejlepší ......

Fandom: 
Drabble: 

„Přísloví lžou“, ozvalo se z druhé strany stolu, kde seděla Hanka. „Nnehádejte se se mnou, mám pravdu. Prý pes, který štěká, nekouše. Kousal.“

„Já mám na rčení stejnej názor,“ vmísil jsem se do debaty. „Všichni to znáte u nás na chalupě. Velká louka, krajem teče potok. Jak vytejká z lesa, má docela spád, takže po dešti nebo když taje sníh, je to docela hukot. Na druhý straně louky pěkně tichoučko, Tichá voda břehy nemele, to ta řvoucí. Nahoře se pode mnou párkrát utrh podemletej břeh.“

„Takže jediný co platí, je že na lidský trápení je nejlepší chlast,“ uzavřela diskusi Petra.

Obrázek uživatele Tajiš

Klobouček

Fandom: 
Drabble: 

Abychom zkoumali módu, musíme se nejprve ponořit do tichých vod studených moří. Nezapomeňte na svůj nejpůvabnější neopren! Pod hladinou se setkáme se známou mořskou designérkou. Pohybuje se s takzvaným K hejnem kosatek dravých. Její první prací byl půvabný nápad využít mrtvého lososa jako nádherný letní klobouček. Postupně se nápad rozšířil i mezi jiná hejna, a celé léto to tak dokonce nosily všechny módní kosatky. Tato móda nakonec vydržela až do příštího léta. I přes to, že to prozatím bylo její jediné dílo, tvrdí, že se nevzdá a bude tvořit dál. Popřejme jí tedy štěstí a inspiraci v další umělecké tvorbě.

Obrázek uživatele Rosott

Jak jsem poznala lásku mého života X. část

Fandom: 
Drabble: 

Dále už probíhalo soužití s českou kulturou pro Takiho spíše bezproblémově i přes časté faux pas, ale naproti tomu já jsem začínala mít problémy s mojí vlastní identitou. Vždycky jsem se považovala za Češku, nepříliš hrdou na svůj národ, kulturu či zemi, ale stejně jsem se od mojí nacionality nikdy nedistancovala. Avšak v souvislosti s mým nedávným japonským venkovským dumáním jsem dospěla k tomu, že se cítím býti kospolitní a v homogenní české kultuře jsem pociťovala úzkost. V Japonsku jsem stejně vůbec nekomunikovala česky a naopak jsem si i přes můj počáteční odpor vypěstovala díky příteli vůči japonské kultuře vášeň.

Obrázek uživatele Tajiš

Neptunova robokracie

Fandom: 
Drabble: 

Nový vůdce byl v něčem jiný. Nikdo tomu nemohl přijít na kloub. Byl prostě černou ovcí. Jeden den se zjevil a nebylo jasné, odkud se vzal a co ho sem přivedlo. Na první pohled byl stejný jako ostatní. Vůdcem se stal proto, že byl lepší než ostatní. Šlo mu to. Za celou dobu, co nás vedl, neudělal ani jeden omyl. Byli jsme na tom líp než kdykoliv předtím. Něco však na něm nesedělo. Něco bylo jinak a nikdo tomu nemohl přijít na kloub. Nemělo však smysl to řešit. Když vám osud dává citróny, tak se přece neptáte, kde je vzal.

Závěrečná poznámka: 

NYU Tandon School of Engineering and University of Western Australia vytváří robotické ryby, které by měly převzít vedení v hejnech ryb a pomoci jim přežít a vyhnout se nebezpečným a kontaminovaným oblastem.

Zdroj:

https://engineering.nyu.edu/news/what-makes-robot-fish-attractive-hint-i...

https://georgiastatesignal.com/the-future-of-underwater-robotics-dismant...

https://www.alamy.com/stock-photo-phd-candidate-paul-phamduys-robotic-fi...

Obrázek uživatele Tajiš

Letální genetická choroba

Fandom: 
Drabble: 

Život je letální genetická choroba. Pokud se nakazíte, je to neslučitelné se životem. Většina lidí si myslí, že začínáme umírat hned, jak se narodíme. U většiny lidí to však není pravda. Na počátku života totiž naše tělo produkuje víc buněk a naše buňky se obnovují větší rychlostí, než umírají. Tím pádem umírat začínáme, až když dosáhneme ekvilibria, což se stane mezi 22. a 25. rokem života, a přehoupneme se přes něj. Pak buňky umírají rychleji, než se rodí nové. Tim pádem umírat začínáme přibližně od 25 let. Zeptejte se těch, kdo tuto čáru překročili, jestli vám to potvrdí. Potvrdíte vy?

Obrázek uživatele Rosott

Jak jsem poznala lásku mého života IX. část

Fandom: 
Drabble: 

Ten den jsem přiletěla s Takim do Ruzyně, odkud jsme se měli vydat do nového bytu v Holešovicích. Jelikož mne příšerně bolela hlava, musel Taki vzít věci do svých vlastních rukou. Protože měl o Praze představy značně idealizované, zavolal nám taxíka, směřujícího na Zličín. Ovšem, co Takimu nemohlo dojít, byla smutná skutečnost, že po půlnoci již metra nejezdí. Jen za tuto cestu jsme zaplatili tisícovku a nakonec jsme stejně museli spát na sedačkách před vstupem do metra, poněvadž se Takimu vybil telefon a všechny peníze jsme vyhodili za taxi. Ráda tě zase vidím domove, i když jsem teď bez domova…

Stránky

-A A +A