Profesor von Drak

Fiktivní svět jednoho nejmenovaného středočeského gymnázia, kde působí Profesor von Drak, vládce obávaných Sbírek. Více viz stránky autorky.

Obrázek uživatele Profesor

Ticho ve sbírkách

Úvodní poznámka: 

Nikdy nepanuje úplné ticho. Vždy vnímáme nějaký podprahový šum. Úplné ticho nejsme schopni vydržet. Ve sbírkách je ovšem ticho námět na horor.

Drabble: 

Školní depozitář byl toho dne nezvykle tichý. Poplašňák se někam ztratil, kostlivci neskřípali pantem. Zmizel obvyklý šum i podprahově vnímané zvuky vydávané tisícovkami drobných nožek putujícího hmyzu i červotočů chroupajících ve svých chodbičkách.
Ticho bylo ohlušující. Útočilo na ušní bubínky Daniela von Draka. V první chvíli ho napadlo začít dýchat hlasitěji, aby nahradil chybějící zvuky, ale raději od toho upustil. Naopak dech zadržel. Ve vzduchu se mohlo vznášet cokoli.
Potom začal slyšet šum. Rozhlédl se okolo, neviděl však nic. Nepohnula se ani pavučinka, jenom krev v jeho žilách proudila jako burácející řeka. Kyslík v plicích syčel, jak pronikal do krve.

Obrázek uživatele Profesor

Kolegové profesora von Draka 54. - Jaroslav L. a punkový Poplašňák

Varování: 

Je to blbé, ale nic chytřejšího mne nenapadlo. Snad to splňuje téma.

Drabble: 

Poltergeist Poplašňák zezelenal. Jaroslav L. si toho všiml okamžitě po vstupu do sbírek. Neuniklo mu ani pestrobarevné číro, které zdobilo poltergeistovu hlavu namísto obvyklého uhlazeného účesu.
"Proč je Poplašňák zelený?" zeptal se bez většího zájmu Daniela von Draka.
"Asi je mu špatně," pokrčil rameny tázaný. "Nebo ho časová skluzavka zanesla do Británie v době vzniku punku. Nevystopovali jsme ho hned."
"Aha."
Poplašňák poletoval kolem a tvářil se nanejvýš nevinně, což vybičovalo smysly pedagogů k pohotovosti.
Najednou začalo cosi vířit vzduchem. Vypadalo to jako malé papírové vločky. Potom si Jaroslav všiml, že jsou to známky. Na všech stálo Punk is med!

Obrázek uživatele Profesor

Kolegové profesora von Draka 53. - Marek P. a muzejní kočičky

Drabble: 

"Představ si, Danieli, že moji primáni přišli na to, že i učitel se učí," oznámil Marek P. cestou do kabinetu za sbírkami.
Daniel von Drak se usmál. "To je pravda. Já jsem například zjistil, že všechno to harampádí okolo nejsou exponáty, ale muzejní předměty. Exponáty to budou, pokud ho vystavíme. Jestli to platí i v případě výuky, ale nevím."
"No... Poplašňáka si na výstavě představit nedokážu," otřásl se Marek.
Daniel se ušklíbl. On si to naopak představil velmi živě.
"A Danieli? Tyhle kočičky jsou co?" zeptal se Marek po chvíli mlčení.
"Čerstvě nařezané kočičky z roku 1942. Přinesl je Vraspír."

Obrázek uživatele Profesor

Hon na poltergeista - výslech čtvrtý, Marek P.

Úvodní poznámka: 

Máme tu poslední z výslechů. Jsem ráda, že vyšel zrovna na svátek svatého Marka, protože Marek drabble vypráví.

Drabble: 

Ta skluzavka byla vážně strašná. Po bitvě u Thermopyl nás seždímala a vyhodila na svatbě. Na regulérní židovské svatbě, která už byla v plném proudu. Na regulérní židovské svatbě, na které došlo víno.
Viděl jsem Ježíše, jak posílá služebníky pro vodu a věděl, že v jedné z nádob k očišťování se schoval Poplašňák. Nevím, jestli to Ježíš věděl, ale asi ano, když věděl všechno.
Dobře, já vím, že to věděl, ale pořád nechápu, proč ho nevyhnal. Zlovolný je ten poltergeist až až. Každopádně se ale Ježíšovo víno stalo pákou na to, jak Poplašňáka chytit.
Zázračné víno mu zkrátka neodolatelně vonělo.

Obrázek uživatele Profesor

Hon na poltergeista - výslech třetí, Jaroslav L.

Drabble: 

Bitva u Thermopyl. Poplašňák se vyřítil ze soutěsky a řval "Hrr na ně!" Kolem zuřila bitva a on poletoval sem a tam a řval. Potom někde splašil koně.
Ten kůň musel být pominutý z bitvy, když snesl, aby na něm poletovala modrá ektoplasmatická potvora. Pokud vím, tak zvířata tyto entity nemusí. Poplašňák dál řval to své "Hrr na ně!"
Do bitevní vřavy jsme nezasahovali, jelikož jsme na rozdíl od poltergeista smrtelní a nechtěli jsme přijít k úrazu.
Viděl jsem vojáky, kteří se pokoušel Poplašňáka probodnout. Jiní na něj stříleli z luku. Padl pouze kůň.
Poplašňák dál křičel "Hrr na ně!"

Obrázek uživatele Profesor

Hon na poltergeista - výslech druhý, Daniel von Drak

Drabble: 

Skluzavka byla bohužel jedna z těch vzácných multitemporálních skluzavek, které školenému strážci nabízí průchod do více časových rovin. Poltergeist Poplašňák však zůstal zcela věren své nátuře a prostě se sklouznul. Žádná paralýza výběrem.
První zastávkou byl starověký Řím. Ti nebozí křesťané, kterým spadl rovnou do Večeře Páně si nejdřív mysleli, že je to Panna Maria. Svůj omyl si uvědomili velmi rychle.
Císař Nero byl stejně šílený, takže ho modrý chlápek v paláci nikterak nepřekvapil. Dobře si popovídali. Na oslavu seznámení se rozhodli pro pořádný táborák...
Co k tomu dodat. Velký požár Říma je historicky doloženým faktem, ačkoli původně vznikl jinak.

Obrázek uživatele Profesor

Hon na poltergeista - výslech první, Vraspír

Drabble: 

Jak jsem již uvedl, nakonec jsme tam strávili měsíc. Všichni víme, že čas v tunelech běží jinak, takže vnější čas v těch chvílích stál. Možná to bylo štěstí, protože pak následoval víkend a učitelé se mohli trochu vyspat.
Poplašňák je známý kazisvět a potížista. Poletování časovými tunely bylo něco pro něj. Následná honička ho spíše pobavila. Naštěstí pro nás byl poltergeist v tunelech pravděpodobně poprvé a ještě neznal své možnosti. Unikal nám tedy klasickým způsobem.
Problémy nastaly poblíž Karpatské brány.
Měsíc v jiném světě nabral na obrátkách. Poplašňák objevil časoprostorovou zkratku. Bohužel byla typu skluzavka. A Poplašňák se rád klouže...

Obrázek uživatele Profesor

A dveře se otevřely

Drabble: 

Dveře na konci deváté uličky byly pootevřené. Škvírou se do školního depozitáře vkrádala tma a zima. Příšeří v uličce houstlo. Strážný duch Siegfried znepokojeně nasál vzduch. Okamžik postál, rozhlédl se, a pak se rozplynul.
Znovu se zformoval až v kabinetě správce přímo před zraky Daniela von Draka, Jaroslava L., Marka P. a Vraspíra.
"Dobré odpoledne přeji, vážení pánové," pozdravil.
"Dobré odpoledne," odpověděl správce. "Děje se něco, Siegfriede?"
"Dveře prázdnoty se otevřely. Studí mne ektoplasma a poltergeist zmizel," oznámil Siegfried.
"Chutě do prázdna," zamnul si ruce Vraspír.
Marek se otřásl. "Nestačilo by zavřít?"
Daniel zavrtěl hlavou. "Uděláme si výlet do prázdna."

Obrázek uživatele Profesor

Do hrnce hoď kůže myší...

Drabble: 

"Jedno oko mločí,
klepeta dvě račí.
Z vola shnilý zub,
psův šedivý chlup.
Tucet švábích oček
kilo z ovsa vloček.
Z rukávy vyceď pot,
slámu přidej z bot.
Míchej, když to bublá,
jinak budeš brzy ztuhlá.
Do hrnce vhoď slámy vích,
by touhy těla vzplál hřích."

Hlas odkapával jako med. Ulpíval na stěnách depozitáře, stékal po předmětech v policích, zachycoval se na pavučinách, ale za kořist pavoukům se nehodil. Stékal do uší malých myšek krčících se v temných koutech. Vousky se jim třásly hrůzou.

"Do hrnce hoď kůže myší,
ať var se trochu ztiší.
Jedna myška, druhá,
bude trošku tuhá."

Obrázek uživatele Profesor

Kolegové profesora von Draka 52. Alena S. a pohřbení velmistři

Drabble: 

Bum!
Prásk!
Třísk!
Vrzzz!
Třísk!
Bum!
Prásk!
Ratata!

"Co se děje?" zeptala se Alena S. Daniela von Draka. Ten se ušklíbl.
"Poplašňák účtuje se šachovými velmistry."
"Co prosím?!" divila se pedagožka.
"Víte, milá kolegyně, ve škoním depozitáři se do dnešního dne nacházel poměrně rozsáhlý soubor bust šachových velikánů," vysvěloval správce.
"A Poplašňák se jim rozhodl dát šach mat?" kontrovala kolegyně.
"Je to možné," přitakal Jaroslav L., který právě vstoupil do sbírek. "Nevypadáš, že by ti to nějak zvlášť vadilo," prohodil ke kolegovi.
Úšklebek na biologově tváři získal na potměšilosti. "Poplašňákovy zábavy se mi nelíbí obecně. Při téhle zatím nikdo neumřel."

Obrázek uživatele Profesor

Sbírky profesora von Draka 90.

Úvodní poznámka: 

Tohle téma se mi ani nechtělo psát. Naštěstí pomohly přednášky o biochemii života na YouTube. Hezké počtení.

Drabble: 

Dobrý den, vážení studenti. Vítám vás ve svých sbírkách. Rád vás vidím i po písemné práci z biologie. Výsledky se dozvíte následující hodinu.
Dnes se budeme věnovat neživé přírodě. Vzadu v uličce patnáct, která je věnovaná minerálům, jsem objevil i nějaké modely proteinů.
Máte bystrý postřeh. Opravdu jsem označil proteiny jako neživé. A ony vskutku živé nejsou. Jsou organické, ale z biologického pohledu neživé.
Poznávací znamení života podle vědců jsou pohyb, růst neboli vývin, rozmnožování, dědičnost, dráždivost alias reakce na podněty, metabolismus a také evoluce čili vývoj v čase. Věděli jste, že tuto definici nesplňují červené krvinky? Nemají totiž jádro.

Obrázek uživatele Profesor

Za pět let?! - Duchové

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Pohled z druhé strany

Drabble: 

"Pět let! Ona se ho zeptala, jestli tu bude za pět let!"
"On tu chce být?"
"Co je to za blázna?!"
"Ten mladej neni normální."
"Je vidět, že ještě nezná tebe, Poplašňáku..."
"Já ho naučím slušnému chování! Bude před námi mít strach a hrůzu..."
"Jen aby on nenaučil tebe, náfuko jeden modrá."
"Brbly, brbly, brbly!"

***

Duchové se vznášeli v uličce devět. V nastávající tmě slabě zářili. Poletovali vzduchem a rokovali o novém správci školního depozitáře.
Vůbec se jim nezamlouval. Nebylo jim po chuti, že by měli podléhat takovému nedochůdčeti.
Poplašňák napínal ektoplasmatické bicepsy a kasal se, jak s mladíčkem zatočí.

Obrázek uživatele Profesor

Poprvé a za pět let?

Drabble: 

Ředitelka gymnázia za sebou zavřela dveře kabinetu za školním depozitářem.
"Viděl jste sám. Nebudu vám situaci lakovat na růžovo. K vaší pozici patří i správa školního depozitáře a kabinet si budete muset uklidit," ukázala na nepořádek okolo.
Daniel von Drak se zamyslel. Tušil, že cestou sem neviděl ani zlomek toho, co sbírky dokáží. Usmál se.
"Paní ředitelko, já to beru," řekl jí.
"Abyste nelitoval," řekla ponuře ředitelka a vzápětí vypálila otázku. "Kde se vidíte za pět let?"
"Přímo tady, líbí se mi tu. S duchy si na sebe zvykneme a mohl bych tu mít i svou anakondu. " odpověděl mladý kantor.

Obrázek uživatele Profesor

Kolegové profesora von Draka 51. - Jiřina N. a slova

Úvodní poznámka: 

Na úvod mimo mísu. Pro tohle drabble jsem si na googlu hledala cosi k PCR (polymerázová řetězová reakce, dost významná metoda). Dostala jsem parlament a policii. Generátor náhodných slov hadr.:-)

Drabble: 

Jiřina N. učila češtinu a dějepis. Za dlouhou kariéru pedagožky na různých typech škol zažila všechno možné. Toho dne ji čekal další podivuhodný zážitek.
Když v doprovodu Daniela von Draka vešla do sbírek, zdál se v nich panovat klid. Vydržel přesně čtyřicet pět vteřin. Pak se modře zablesklo a všude pršela slova.
"Antiochie.
Agrippa u piva s tribunálem.
Triceratops na borůvkách.
Vysoce inteligentní biomiska.
Polymerázový řetězový parlamet.
Řehoř sněžící broučí hlavy.
Snědený zlatobýl na šampaňském.
Kaviár pivní v kostele.
Lidé protivní nazdar.
Brekekekeke!"
"Poplašňák zkouší psát básně nebo jen náhodně generuje slova?" obrátila se Jiřina na kolegu. Ten pokrčil rameny.

Obrázek uživatele Profesor

Sbírky profesora von Draka 89.

Úvodní poznámka: 

Profesor von Drak a jeho svět dnes slaví třináct let od svého vzniku. Přejme mu hlavně pevné nervy, pádnou ruku a rychlé reflexy, to se ve sbírkách hodí vždy.

Drabble: 

Dobrý den, moji milí bývalí studenti. Víte, že je to dnes třináct let od vaší první návštěvy zde?
Do oddělení kostí vás ovšem vzít nemohu. Prochází rekonstrukcí po řádění nekalého živlu.
Tento si bohužel našel jinou zábavu. Proměnil několik uliček v kluziště.
Věděli jste, že i voda je schopna vytvářet dvoušroubovice, podobně jako DNA? Před časem to zjstili vědci, kteří dělali pokus na uhlíkových nanotrubičkách naplněných vodou.
Ano, vědci vodu zkoumají se značnou vášní. Věděli jste, že vzniká dokonce i působením hvězdného větru na vesmírný prach?
Inu, tichá voda... A ve vesmíru to platí dvojnásob. Ve vakuu není slyšet nic.

Obrázek uživatele Profesor

Sbírky profesora von Draka 88.

Drabble: 

Dobrý den, vážení studenti. Rád vás znovu vidím ve svých sbírkách. Výsledky školního kola biologické olympiády budou známy příští týden. Dnes se budeme zabývat raději ovcemi.
V České Republice je chována poměrně pestrá škála ovčích plemen, na celé světě je jich zhruba šest set. Zajímavostí je, že i takový muflon je ovce, která zdivočela, pochází z Korsiky a jeho předkové se zde proháněli již v neolitu.
Zda může být ovce černá? Jistěže. Rovněž také hnědá či strakatá. Běžně chované ovce šumavská a valašská jsou ale bílé.
Bílá ostatně může být i vrána, ale ta ve volné přírodě příliš dlouho nepřežije.

Obrázek uživatele Profesor

Meditace o smrti

Drabble: 

V tunelech času je mnoho věcí neslučitelných se životem včetně tunelů samotných. Muži, který kráčí jejich temnotou, to nevadí, má své zkušenosti. Ví, že po každé noci přijde svítání.
Největší soupeřkou pro život je smrt a ta v tunelech hrozí na každém kroku. Ticho je obyčejně pouhý klid před bouří. Muž v kápi slyší vzdálený praskot ohně.
Cesta je daleká. Chodby času nevedou přímo. Muž prochází závoji věků bez jediného zaváhání.
Je Bílá sobota. Tedy alespoň tam, kam muž jde. Ministranti s knězem stojí okolo paškálu. Smrt je neslučitelná se životem, ale někdy nevyhrává.
Muž ve stínech se něžně usměje.

Obrázek uživatele Profesor

První máj

Úvodní poznámka: 

Letos se to zdá být hlavně o Poplašňákovi... To mě teda potěš. A Daniela von Draka taktéž, asi bude mít letos hodně práce.

Drabble: 

Byl pozdní večer, první máj a Poplašňák to dobře znal. Poletoval školním depozitářem láskou zcela ozářen. Nebo to alespoň hlasitě ventiloval písní. Návštěvníci sbírek se obávali o své ušní bubínky.
"Láskou zcela ozářen?! Já bych ho radši ozářil uranem, obohaceným!" vrčel Jaroslav L.
Daniel von Drak se ušklíbl. "To by bohužel nepomohlo. Několik studií nezávisle na sobě potvrdilo, že ektoplasmě radioaktivita neškodí. Nepotvrzené teorie navíc tvrdí, že poltergeistí ektoplasma je sama o sobě mírně radioaktivní."
"Z čehož vyplývá, že vrásky z Poplašňákovy lásky budeme mít pořád," uzavřel Vraspír.
"Jo. Z té k demolici a jinému záškodnictví," bručel Jaroslav.
"Tak jest."

Obrázek uživatele Profesor

Hospodský kvíz ze školního depozitáře profesora von Draka

Drabble: 

Poplašňák je kdo?
a) ten nejlepší a nejhodnější přízrak na světě
b) oddaný pomocník správce školních sbírek
c) vždy připraven umýt okno (s) některým kolegou
d) nekouzelnější paranormální entita na téhle planetě

Malířský styl, kterému se Poplašňák věnuje, se nazývá
a) magický realismus
b) skeletální airkubismus
c) paranormální impresionismus
d) neoexpresismus

Siegfried je
a) suchar, který vůbec nerozumí modernímu umění
b) někdo, kdo nemá pochopený pro citlivou duši umělce
c) hloupý nudný patron
d) praschprostý žalobníček

Doplňující otázka prvního kola.:
Uhodnete, kolik kostí použil skvělý kostlivec Poplašnák při práci na malbě nazvané Nový svět koster? (Tolerance plus mínus pět kostí.)

Závěrečná poznámka: 

Asi už víte, kdo kvíz psal.
Výtvarný styl si umělec stejně nepamatuje, počítat neumí a ostatní je samozřejmě vše správně.:-D

Obrázek uživatele Profesor

Poltergeist malířem

Úvodní poznámka: 

Przním své vlastní téma, ale nelze odolat..
Volně navazuje na Kolegové profesora von Draka 50. - Josefa N. a svobodný duch poltergeista Poplašňáka

Drabble: 

Daniel von Drak procházel školním depozitářem. Opatrně obcházel trosky vitrín a rozházené exponáty, které se v nich původně nacházely. Mlčel a v jeho tváři se nedalo vyčíst vůbec nic.
Po dlouhé a strastiplné cestě stanul v uličce kostí.
Která však již neexistovala. Namísto ní zelo obrovské plátno pokryté množstvím kostí pocákaných všemi barvami. Uprostřed stála skupinka koster. Achondroplastický kostlivec Alfons měl na čele namalovanou duhu. Matěj měl místo lebky zeměkouli. Další planeta právě vznikala na neurokraniu slečny Karly.
"Poplašňáku!" zaburácel správce školního depozitáře. "Co to má znamenat?!"
"Byla tu nuda, tak jsem se rozhodl přemalovat svůj svět," odpověděl Poplašňák nevzrušeně.

Obrázek uživatele Profesor

Kolegové profesora von Draka 50. - Josefa N. a svobodný duch poltergeista Poplašňáka

Drabble: 

Ve školním depozitáři bylo tma a ticho. Josefa N. se podezíravě rozhlédla kolem. Potom pohlédla na Jaroslava L., který ji doprovázel. Tvářil se nevzrušeně, ale zkušenému oku ředitelky neuniklo nepatrné přimhouření očí.
"Aj jáááá!" ozvalo se za nimi. Kolem učitelů prolétl modrý záblesk.
"Dobrrý den, krráásnáá dáámo. Chc-čete si zatančiť?" uklonil se blankytně modrý muž s průsvitnými okraji, ale na odpověď nečekal. Vznesl se do vzduchu a začal divoce vířit všemi směry.
Poltergeistův pohyb nepřipomínal tanec ani v nejmenším. Tupé nárazy a tříštící se sklo však dávaly tušit, že školní depozitář právě přichází k úhoně.
"Juchůchuch!!! Já jsem svobodný duch!!!"

Obrázek uživatele Profesor

Ani Vraspír nezazpíval

Drabble: 

"Inter arma silent musae," drtil Vraspír mezi sevřenými zuby.
"Došel Ti humor, co?" kontroval Jaroslav L. Nebyla v tom ale obvyklá škodolibost. Na to ho příliš zaměstnával boj. Když na něj zaútočil další chumel tunelových krakatic, ucedil kletbu i on.
Jediný Daniel von Drak mlčel. Soustředěně ze sebe strhával agresivní hlavonožce a cpal je do připravené bedny.
Souboj s přemnoženými podrážděnými trval už několik hodin a zdálo se, že ještě nějakou dobu trvat bude. Tma v tunelu a dlouhá chapadla krakatic práci notně komplikovaly. Ne vždy totiž svalnatá hadice v jedné ruce patřila tělu, které lovec svíral v té druhé.

Obrázek uživatele Profesor

Kvartální kontaminace

Úvodní poznámka: 

Drabble splňuje téma poněkud přeneseně. Jako vzpomínky v něm totiž chápu biologický materiál a jeho cesty, které mohou zapříčinit, že se jeden biologický materiál ocitne tam, kde by neměl. Pak přichází otázka, čí že to ten materiál (vzpomínky) vlastně je?

Drabble: 

"Ahoj Danieli. Ty jsi o chemii seřval kvartány?" ptal se Jaroslav L. kolegy chemikáře.
Daniel von Drak zvedl hlavu od mikroskopu a nasadil si brýle. "Ani ne," ušklíbl se.
"Vypadali dosti schlíple," namítal Jaroslav.

"Pouze jsem jim vysvětlil nebezpečí kontaminace vzorků a putování biologického materiálu," řekl Daniel. "Izolovali jsme DNA z cibule a pánové zkoušeli přimíchat do vzorku svoji DNA. Ve školních podmínkách sice nepoznají, jestli je ta DNA z cibule nebo z třídního kašpara, ale pokud by například použili již jednou použitou pipetu při in vitro fertilizaci, pak se může bělochovi narodit černé dítě. Opatrnost je tedy na místě."

Obrázek uživatele Profesor

Sbírky profesora von Draka 87.

Drabble: 

Dobrý den, milí studenti. Dnes navštívíme oddělení botaniky, konkrétně část věnovanou herbářům. Místní poltergeist a jiné nekalé živly udělaly nepořádek v evidenci. Vezměte si seznam, budete odškrtávat.
Mučenka modrá, Passiflora caerulea. Roztržený karton, odchlipující se páska, potrhané listy, květ rovněž došel újmy.
Věděli jste, že název Passiflora, česky mučenka vymysleli jezuité? Bylo to právě podle mučenky modré. Mniši v něm viděli nástroje umučení Ježíše Krista. Tři černé čnělky uprostřed byly hřeby, prašníky kladiva nebo pět ran Kristových a okolní věnec barevných vláken pak trnovou korunu na spasitelově hlavě. Špičaté zakončené listy představovaly kopí, úponky důtky, deset okvětních lístků deset apoštolů.

Obrázek uživatele Profesor

Sbírky profesora von Draka 86.

Úvodní poznámka: 

Milovat cizí ženu lze různými způsoby. A jelikož Profesor právě objevila Svante Pääba, tak miluje homo sapiens sapiens neandrtálce.
Karyotyp.

Drabble: 

Dobrý den, vážení studenti. Děkuji vám, že jste opět přišli. Budeme pokračovat s prací v oddělení genetiky.
Čeká nás katalogizace sbírkových položek. Máme zde několik notně polámaných doublehelixů, několik RNA a zajímavé snímky lidského karyotypu.
Karyotyp je soubor genů v jádře buňky. Na tomto obrázku vidíte karyotyp muže. Povšimněte si, prosím, že chromosom ypsilon se od ostatních odlišuje svou velikostí.
Nedávno jsem četl, že při zkoumání DNA neandrtálců odpovídal tento chromozom člověku moderního typu. Jedná se tedy o jasný důkaz toho, že mezi těmito lidskými druhy docházelo ke křížení a že homo sapiens sapiens nacházel zálibu také v neandrtálčích ženách.

Obrázek uživatele Profesor

Monolog

Drabble: 

Nemohu popřít sám sebe. Každý den slyším mnoho slov, zvědavé dotazy naštěstí téměř vymizely. Přesto se pokaždé najde někdo, kdo se zeptá. Odpovědět tak, aby pochopil, je téměř nemožné. Ale už jsem si zvykl.
Když se mne kolegyně zeptá, proč jsem se nikdy neoženil, řeknu "Nechtělo se mi." a odcházím. Když se zeptá Jaroslav, odpovím, ale rozmazávat to nebudu. Svým studentům to vysvětlím za pomoci altruismu a dětí své sestry. Většina se jich již nezeptá, jak často k sestře jezdím.
Vraspír jednou řekl, že vymlouvat se z manželství je můj druh mentální gymnastiky. Může to tak být, koníčky má každý.

Obrázek uživatele Profesor

Sbírky profesora von Draka 85.

Úvodní poznámka: 

Zase kostlivci. A nemyslí mi to.

Varování: 

Jeleni!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!Parohaté kostry!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!Ztracené kšiltovky!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Drabble: 

Dobrý den, milí studenti. Rád vás vidím ve svých sbírkách. Hned na úvod vás zklamu, výsledky školního kole biologické olympiády stále nejsou známy.
Rozhodl jsem se vám to zklamání poněkud vynahradit. Nemohu jinak. Dnes ráno mne při vstupu do depozitáře vítal zpěv písně Už troubějí na horách jeleni.
Jeleni zde nebyli, ale posuďte sami, zda kostlivec s parožím jejich nepřítomnost dostatečně nevykompenzuje.
Kostlivec Matěj netroubil. Nemá hlasivky. Zato mu narostly parohy. A ztratil svou červenou kšiltovku. Troubí jelen lesní, Cervus elaphus, jehož kostru zde neuvidíte.
Troubí v období rozmnožování. Samci se tak snaží upoutat pozornost samic a udržet stádo pohromadě.

Obrázek uživatele Profesor

Sbírky profesora von Draka 84.

Úvodní poznámka: 

Pěkný den všem. Těším se na letošní duben.:-)

Drabble: 

Dobrý den, vážení studenti, vítám vás opět svých sbírkách. Velmi rád vás vidím, potřebuji pomoci v oddělní genetiky. Kostlivci si včera udělali menší večírek a rozmetali několik dvoušroubovic DNA a jednu RNA. Bude nutné sesbírat všechny dusíkaté báze a komponenty cukrfosfátové kostry.
Nebude to jednoduchá práce, avšak pořád to budeme mít jednodušší než vědci, kteří izolují DNA neandrtálců.
Tato takzvaná ancient neboli archaická DNA se totiž nedochovala v podobě, jakou známe z našich buněk.
Vědci v čele s průkoníkem Svante Pääbem vyvinuli metody, jak tuto DNA extrahovat z mitochondrií. Velmi složitá práce, poněkud připomíná sbírání rozsypaného vagonu, který vezl jehly.

Obrázek uživatele Profesor

Exkurz do dějin stavby tunelů času - Harmonius

Úvodní poznámka: 

A šmitec. Nějak to letos uteklo a já si skoro ani neúpla. Achich.

Jsem moc ráda, za každý den s DMD. Děkuji tedy všem organizátorům, autorům drabblí, čtenářům, komentátorům... Zkrátka všem tady. Díky, že jste vytrvali.

Krásné jaro a celý další rok.

Drabble: 

Když se zhroutil tunel v černé díře, Harmonia to nepřekvapilo. Od začátku byl proti jeho vzniku. Stavět časový tunel v místě, kde nefunguje čas a klasická fyzika strachy prchá světelné roky před horizontem událostí, se mu zdálo hloupé.
O kvantové fyzice Harmonius nevažoval. Byl pouhým technikem, navíc pár let po škole. Tunely měl ale rád. Přímo cítil, jak se mu čas tvaruje pod rukama, jak pracuje. On kvantovou fyziku nepotřeboval.
Byli první, kdo se pokoušel stavět tunel skrz černou díru. Byli rovněž poslední. Harmonius dokázal udržel krajovou část.
A šmitec už, řekla by jeho matka, která zemřela ve ztraceném tunelu.

Obrázek uživatele Profesor

Závody v černé díře

Úvodní poznámka: 

Odehrává se někdy po předchozí linii drabblů. Přímá návaznost tu ale není.

Drabble: 

Běžím a všechno kolem se třese. Chci být první. Natřít to tomu nafoukanému Vraspírovi. Nikde ho nevidím. Jenomže tady se blýská. Vidím umírající hvězdy.
Běžím jako o život. Horizont událostí jsem proběhl před hodinou. Tedy... Myslím, že to bylo před hodinou. Tady nefunguje čas. Někde by tu měl být Daniel. Startoval se mnou.
Míjím tu podivnou ženskou, co vlastně není.
Na okamžik zahlédnu Vraspíra. Klečí a modlí se. Málem mne to položí. On se modlí?! Vím, že tady neubíhá čas, ale pořád může prohrát.
Běžím. Bolí mě plíce.

Do cíle se belhám s Danielem po boku. Vraspír nám jde naproti.

Stránky

-A A +A