Zlámaljelitovi

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Na grilovací sešlosti

Úvodní poznámka: 

Když se rodiny Pankráce a jeho bratra sejdou na Zlámaljelitovic chatě, je příležitost předvést se jako hostitel.

Drabble: 

Maso se griluje, horko zintenzívňuje a Pankrác vytahuje soudek s pivem. A Zdirad se hrne k čepování. Pochopitelně mu to nejde, sklenice je plná pěny.
Avšak Pankrác mu to trpělivě předvádí a synek je učenlivý. Po krátké chvíli již jsou všechny půllitry řádně naplněny a táta, strýc Ignác i zletilí bratranci Záviš, Zbyšek a Zikmund mohou vychutnat pěnivý mok.
Mezitím Jenovéfa se švagrovou Angelikou mizí ve sklepě. Jako nepivařky si chtějí též přijít na své, pročež odtamtud přinášejí láhev vína. A Jenovéfa volá na synka:
"Zdirádku, tady je vývrtka, naučím tě s ní zacházet. Teprve pak budeš opravdu dokonalý hostitel!"

Závěrečná poznámka: 

Načepovat dobře pivo je umění, ovšem sommelier zní přece jen vznešeněji než výčepní.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Nad maturitním vysvědčením

Úvodní poznámka: 

Bývaly doby, kdy se maturitě říkalo zkouška dospělosti nejen symbolicky, ale i úředně. A tak je při probírání se rodinnými archiváliemi o čem diskutovat.

Drabble: 

"...uznává se dospělým s vyznamenáním, aby mohl býti zapsán jako řádný posluchač na universitě..." předčítá Zdirad z dědečkova maturitního vysvědčení. A napadá ho:
"Tu zkoušku má každý dospělý?"
"Každý ne," odvětí táta Pankrác, "víš, Zdirádku, být plnoletý, mít maturitu a být dospělý, to jsou tři různé stavy. Každý vyzráváme jinak, nejen věkem a vzděláním."
"A kdy ses ty stal dospělým?" dostává Pankrác otázku takříkajíc na tělo.
Pankrác se zamyslí. Sdělit Zdiradovi svůj pocit, že to bylo po vystřízlivění z opice po maturitním večírku, mu připadá nevýchovné. Nakonec praví:
"To musí, hochu, posoudit jiní. Zkus se na to zeptat třeba maminky."

Závěrečná poznámka: 

Pankrác se z odpovědi vyvlékl, avšak riskuje, že se Zdirad od Jenovéfy dozví, že tatínek dospělý dosud není.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Protialkoholní osvěta nad jídelníčkem

Úvodní poznámka: 

Když je dítě ve svých čtenářských začátcích, snaží se přečíst , co může. A tak občas narazí na úplně nové pojmy a pro rodiče je příležitost k etymologickému vysvětlování.

Drabble: 

Rodinka sedí v restauraci, Zdirad vehementně předčítá jídelní a nápojový lístek. I tam, odkud rodiče určitě vybírat nebudou.
"Gin be-e-fe-a-ter", slabikuje.
"Čte se to džin bífítr", opravuje Pankrác.
"Jako ten džin z pohádky?"
"Ano, mají hodně společného. Oba jsou v láhvi a mohou být hodní či zlí."
"Tatínku..." mírní jej Jenovéfa, ale Pankrác pokračuje:
"Ovšem lihoviny jako džin jsou většinou zlé. Zničí člověka k nepoznání, když to s nimi neumí. Beefeater znamená pojídač hovězího a svádí to k myšlence dát si jej k té námi vybrané roštěné. Přesto si dám jen jedno pivo jako digestiv a maminka ani to ne."

Závěrečná poznámka: 

Pankrác se samozřejmě odchýlil od reality při etymologii džinu i v případě přímé souvislosti značky Beefeater s hovězím masem. Hlavně však, že poučení mělo výchovnou složku.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Frutti torrente

Úvodní poznámka: 

Pravidelné čtenáře fandomu tato Jenovéfina gastronomická extravagance jistě nepřekvapí.

Drabble: 

"Mami, co bude k večeři?"
"Pizza, Zdirádku."
"Jaká?"
"Frutti torrente."
"Tu neznám."
"Však uvidíš."
A Zdirádek skutečně překvapeně zírá na raky v pizze.
"S tatínkem jsme si kdysi v Itálii dali pizzu frutti di mare, čili plody moře, a jak nám chutnala! Tady na chatě ovšem moře nemáme, takže se musíme spokojit s plody potoka, tedy frutti torrente. A to jsou ti raci", vysvětluje Jenovéfa. A dodá:
"Neošklíbej se a jez. Nebo ji dám těm kolemjdoucím turistům, vypadají ušle a hladově."
"To nevím, zda by si dali", ozve se Pankrác, "to budou Korýši a kanibalismus by se jim asi příčil."

Závěrečná poznámka: 

Zde musím vysvětlit, že Korýši jsou jeden brněnský turistický klub, který vždy jednou za rok pořádá stokilometrový okružní pochod okolo města.
A pokud nějaký italista mezi námi objeví, že překlad onoho názvu pizzy nesedí, omlouvám se, tímto jazykem nevládnu, překladač mi nabízel různé varianty, řídil jsem se nakonec jen citem.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Poučení z příznivého vývoje

Úvodní poznámka: 

Volně navazuje na úplně první drabble celého fandomu ( http://sosaci.net/node/4133 ).
Zlámaljelitovi slaví výročí svatby a tak se přetřásá i historie seznámení.

Drabble: 

"A jak jste se vlastně seznámili?"
"Jednoduše, Zdirádku, přes seznamku. To je taková služba, která dává ženichy a nevěsty dohromady", odvětí Pankrác.
"Až budu velký, také si najdu nevěstu přes seznamku."
"To můžeš, ale musíš přes nějakou slušnou seznamku", poučuje Jenovéfa. "Když použiješ facebook a jiné čertoviny, prostě anonymní metody, naletíš nějaké ochechuli."
"Která tě například okrade a zbudou ti jen oči pro pláč. To víš, ženské plémě je proradné!", doplňuje Pankrác.
"No tatínku..."
"Samozřejmě, jsou i hodné ženy, například maminka. My jsme ovšem svá jména znali hned od prvního okamžiku."
"A že ta Zubatá tatínka vyděsila...", konstatuje pobaveně Jenovéfa.

Závěrečná poznámka: 

Na poučení dítka před nástrahami světa není nikdy brzy.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

O jevech náhodných a kauzálních

Úvodní poznámka: 

Pankrác se synkem Zdiradem se zase jednou vypravili do lesa.

Drabble: 

"Tati, kdy už se objeví ty srnky?"
"Asi dnes máme smůlu, Zdirádku, jsou někde zalezlé."
"Ale sliboval jsi mi je..."
"Nesliboval, to, jestli se srnky objeví, je náhodný jev."
"Co je to náhodný jev?"
"To je něco, co neovlivníš svou vůlí a svým konáním. Takových jevů je spousta."
Tu zafouká vítr a ze stromu spadne před Pankráce a Zdirada šiška.
"Vidíš, další náhodný jev!"
"Jé, tady je to les náhod, les náhod!", vykřikuje Zdirádek.
"Neřvi tady, Zdirade", kárá jej okamžitě táta Pankrác, "nebo přijde hajný a požene tě z lesa ven sukovicí. A to už nebude jev náhodný, ale kauzální!"

Závěrečná poznámka: 

Zdirádek se nepochybně okamžitě zeptá, co je to kauzální.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Úvaha o ekologickém stylu života

Úvodní poznámka: 

Rodina je zase jednou na chatě.

Drabble: 

"Zdirádku, ty ředkvičky, co jsme onehdy sázeli, už budou zralé. Půjdeme je sklidit", rozhoduje Pankrác.
A za chvilku již tatínek se synkem sklízejí první úrodu roku. Ředkvičky si posléze rodina dává k svačině a Pankrác si libuje:
"V hypermarketu si takové ředkvičky může koupit každý hlupák, ale my jsme si je vypěstovali! A pěkně bez chemie!"
"Tati, pěstujme si takto všechny potraviny", fantazíruje Zdirádek.
"To bohužel nedokážeme, máme malé záhonky. A kam bychom tady dali zvířectvo?"
"To je škoda."
"Takovému stylu života doba nepřeje, ale trošku zeleniny tady mít můžeme. Pojď, vyplejeme další záhonky. Ať ta úroda stojí za to."

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Kterak se stal Pankrác frekventantem lekcí pěveckých

Úvodní poznámka: 

Některé lidské aktivity začínají nenápadně a nevinně.

Drabble: 

Byv požádán Jenovéfou, aby přišel naproti jí a její kamarádce do hodiny zpěvu, nepřemýšlel Pankrác příliš nad důvodem. V onen den a hodinu byl na určeném místě.
Byl představen starší, leč úctyhodně vitální učitelce zpěvu, která promptně odesílá dámy z místnosti.
"Pane Zlámaljelito, vy prý neintonujete. Tak si něco zkusíme", praví a zasedá k pianu.
A Pankrác začne být postupně zasvěcován do tajů italského zpěvu.
"Lascia il lido e il mare infido a solcar torna il nocchiero...", snaží se zpívat.
"A zítra přijďte znovu", rozloučí se s ním nakonec pěvkyně.
Tak se stal Pankrác frekventantem soukromé výuky zpěvu nejen italského.

Závěrečná poznámka: 

A bude-li se Pankrác snažit, tak mu časem přestanou tchán a tchýně zakazovat zpívat před Zdirádkem, aby mu nekazil hudební sluch.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Sladký dárek k narozeninám

Úvodní poznámka: 

Jenovéfa Zlámaljelitová Zubatá slaví narozeniny.

Drabble: 

Jenovéfa se blíží k domovu a přemýšlí, co to bude za sladké překvapení, které jí naznačil Pankrác. Že by se Zdirádkem upekli dort? Raději jej obstarala sama.
Oslava má standardní průběh. Kytka, gratulace, dárky, ovšem samé nesladké. Večer pokročil, Zdirad dávno spí, Jenovéfa s Pankrácem dopíjejí láhev vína. Oba se chystají na kutě. Snad se Pankrác nerozvzpomněl na nějaké erotické praktiky s medem či šlehačkou?
Náhle Pankrác praví:
"Miláčku, víš co říkala chytrá horákyně? Že nejsladší je spánek! Tak si zítra můžeš hodinku přispat. Sám připravím snídani."
"Díky, miláčku, ani takový dárek není k zahození", s úsměvem odvětí překvapená Jenovéfa.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Zítřek, včerejšek a věčné časy

Úvodní poznámka: 

Když Zdirad objevil diplom, který tatínek získal ve svém mládí v jedné tehdy masově rozšířené soutěži, má Pankrác co vysvětlovat.

Drabble: 

"Tati, co je to za zemi, kde zítra znamená již včera?"
"Ta země už neexistuje, ale dříve to byl náš vzor. U nás mnozí věřili tomu, že to, co je u nich, je ideál, kterého bychom měli dosáhnout, ale šeredně se mýlili. Byl to Sovětský svaz."
"Se Sovětským svazem na věčné časy?"
"Ano, to se říkalo, takže vidíš, jaký to byl nesmysl. Kdo to vymyslel, pozapomněl, že nic netrvá věčně. Ani láska k jedné slečně."
"No tatínku...", pohoršuje se Jenovéfa.
Pankrác bere zpátečku:
"Zdirádku, prostě včera je včera, zítra je zítra a v čase se vše mění, tak je to!"

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Troška uheráku

Úvodní poznámka: 

I v rodině Zlámaljelitově je někdy bouřka.

Drabble: 

"Kdo sežral ten uherák? Měl být na chlebíčky!", brblá Jenovéfa.
"Nevím, Zdirádek?", reaguje Pankrác.
"Kdyby to byly buchty, možná. Ale v salámech si nelibuje."
"Tak nevím, kdo ještě.."
"Ještě, že už u nás není Aurelius. To bys to svedl na chudáka kocoura. Tak budeme hledat indicie. Ukaž pusu! Samozřejmě, ještě mastná! Styď se!"
"Přiznávám se a stydím se."
"Chlape jeden mlsnej, nezdrženlivej! Kdyby sis zobl, ale celých deset deka sežrat!"
"To bylo deset deka, taková troška?"
"Zřejmě jsi čím dál rozežranější."
"Asi se mám s tebou dobře."
"To máš. Tak teď mazej pro nový salám, ať aspoň nějaké kalorie spálíš!"

Závěrečná poznámka: 

Jak je vidět, i slušňák Pankrác má své slabosti.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Mona Lisa na Plutonu

Úvodní poznámka: 

To si tak Pankrác jednou v dobrém rozmaru pobrukuje písničku ze svého dětství, když jej překvapivě vyruší Zdirádek.

Drabble: 

"...na Plutonu,na Plutonu, tam mám svoji Lisu Monu..."
"A proč, tati?"
"Jenom, aby se to rýmovalo. I kdybych uměl doletět na Pluto a měl nějakou Monu Lisu, určitě bych ji tam nebral. Co také s obrazem tam ve tmě."
"Tam nesvítí sluníčko?"
"Jen trošku, jako nejjasnější hvězda. Je to od Slunce příliš daleko."
"A na Neptunu vážíš tunu?"
"To také ne, to by musel být Neptun mnohem větší než Země, což není. Celá ta písnička je legrace, Zdirádku!"
"I to, že chceš mít na Saturnu s popelem urnu?"
"Ano, tak daleko kosmonautika ještě dlouho nebude, abys mě tam vystřelil."

Závěrečná poznámka: 

Jedn můj kamarád z dětství skutečně složil písničku se zde citovanými verši, čímž mu alespoň takto na dálku děkuji za inspiraci. Pokud jej do budoucna přesvědčím, aby se též účastnil DMD, bude to určitě obohacení naší komunity.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Diskuse o hranici zeměkoule

Úvodní poznámka: 

Rodina si takhle jednou prohlíží starší fotografie z cest.

Drabble: 

"Tak, a tady jsme s maminkou na místě, kterému se říká konec světa. Samozřejmě to konec světa není, jen je tam okraj pevniny a dál je oceán", popisuje Pankrác.
"A kde je konec světa?", zeptá se Zdirad.
"Nikde, zeměkoule nemá žádné hranice."
"Jak to, je nekonečná?"
"Ne, kulová plocha je konečná, ale neohraničená. Jak bys chtěl hledat na ní hranice? Když se vydáš po zeměkouli rovnou za nosem, dojdeš nakonec na to samé místo."
"Ale třeba je někde nějaká neznámá hranice", fantazíruje Zdirádek.
"Není, je to matematicky dokázáno, ale to je vysoká matematika. Raději ti o tom pustím jednu písničku."

Závěrečná poznámka: 

A zde písnička, kterou Pankrác pustil Zdiradovi:
https://www.youtube.com/watch?v=iPTbnXvN6Kg

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Masožravka a nehmyzožravci

Úvodní poznámka: 

Rodina Zlámaljelitova se vydala do botanické zahrady.

Drabble: 

"Podívej, Zdirádku, rosnatka, to je masožravka", upozorňuje Jenovéfa.
Zdirad si ji prohlíží a pak vznese otázku:
"A kde má nějakou tlamu, aby to maso dostala do sebe?"
"Nežere maso, jako třeba řízky, ale chytá a lepí na sebe mouchy a podobný hmyz", vysvětluje Pankrác.
"A proč se jí říká masožravka?"
"Hmyz je také maso."
"Ale takové nejíme", doplňuje Jenovéfa.
"To už tak docela neplatí, hmyz do gastronomie proniká. Už bylo pár akcí, kde bylo možno hmyz ochutnat. Také bych rád někdy zkusil třeba takovou smaženou kobylku."
"Na takovou akci si ale půjdeš sám, fujtajble ani neochutnávám!", rázně odvětí Jenovéfa Pankráci.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Naturalistický (naturistický) sněhulák

Úvodní poznámka: 

Když mrkev v zimě, tak typicky jako součást sněhuláka.
Pro jistotu, přístupnost mládeži dávám raději 15+.

Drabble: 

Pankrác se Zdiradem stavějí sněhuláka. Koule jsou na sobě již navršeny a zbývá dopracovat detaily. Pankrác vytahuje z kapsy mrkev a instaluje ji typicky jako nos.
"Tati, nemáš ještě jednu?"
"Ne, proč?"
"Jako pindíka."
Pankrác se chystá namítnout, že je to sněhulačka, avšak vzápětí mu dochází, že by Zdirádek chtěl tvořit ňadra. Naštěstí se mu vybaví vzpomínka z mládí.
"Zdirádku, budeme jiní frajeři, toho pindíka mu uděláme ze sněhu!"
A začne vzpomínat, jak tehdy spolužáci na koleji formovali sněhulákovi ztopořený úd.
A pokud se jim tvorba povede, tak bude muset Zdirádka zapřísáhnout, aby se jejich výtvorem rozhodně nechlubil doma Jenovéfě.

Závěrečná poznámka: 

Inspirováno skutečnou vzpomínkou, jak v době listopadové revoluce postavili spolužáci před kolejí sněhuláka s údem ze sněhu. Faktem je, že jsem viděl jen výsledek, nikoliv tvorbu, takže bych to asi nedokázal udělat jako oni. Naštěstí mé děti neměly nápady jako Zdirádek, ostatně v posledních letech nebylo moc příležitostí ke stavění sněhuláků.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Na tenkém ledě

Úvodní poznámka: 

Pankrác se synkem Zdiradem jsou na procházce u zamrzlého přehradního jezera.

Drabble: 

"Tati, půjdeme na led?"
"V žádném případě!"
"Nesmíme tam?"
"To ne, ale vstup je tam na vlastní nebezpečí. A nepůjdeme tam, protože je teplá zima a led je tenký", vysvětluje Pankrác.
"A co je to vlastní nebezpečí?"
"To znamená, že když se tam proboříme a utopíme, tak z nikoho nevymůžeme žádné penízky. Tedy my už ne, ale pozůstalí, v našem případě maminka."
"A kdyby nebylo nebezpečí vlastní, bylo by to hodně peněz?"
Pankráci došlo, že se ve snaze vysvětlit právnický termín dostal na tenký led, aniž lezl na ten skutečný.
"Zdirádku, hospůdka",mění téma. "Jdeme na čaj a něco dobrého!"

Závěrečná poznámka: 

Pravidelní čtenáři fandomu vědí, že Pankrác Zlámaljelito je slušňák, který si v návštěvách hospod nelibuje. Tentokrát mu však ta hospůdka určitě přišla k duhu.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Aureliův odjezd

Úvodní poznámka: 

Navazuje na drabble Kolegové živočichové ( http://sosaci.net/node/10665 ).

Drabble: 

Nadešel den D, kdy měl být Aurelius předán novým opatrovníkům. Pankráce přepadla nostalgie, i když od počátku věděl, že Aureliův pobyt v jejich domácnosti byl jen dočasnou výpomocí.
Byla to nová zkušenost nejen pro Zdirada, ale i pro Pankráce, který doma nikdy žádné zvíře neměl. Na rozdíl od Jenovéfy. Nikdy by do sebe neřekl, že nechá tohoto tvora sdílet lože s ním a s Jenovéfou. Teď mu to ale už připadlo naprosto přirozené.
Aureliovy propriety jsou sbaleny, převozní taška připravena. Doufám, že ti tu bylo s námi stejně dobře, jako nám s tebou. Tak pac a pusu, milý kocoure Aurelie!

Závěrečná poznámka: 

Snad to je optimální námět na finální drabble ročníku, na rozdíl od svého hrdiny Pankráce však nejsem až tak nostalgický, neboť se již těším na ročník další.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Pankrácova letní idylka

Úvodní poznámka: 

Rodinka je zase jednou na své chatě v lůně přírody.

Drabble: 

Do chaty vnikly první paprsky ranního slunce. Pankrác vstává a vychází před chatu. Labužnicky si vychutnává ráno v přírodě. Bos a v trenýrkách se vydává k potoku, aby v něm provedl ranní mytí. Ale to už za ním přichází i Jenovéfa, též více neoděna než oděna. Ne, nic žhavého nebude, za chvíli se může vzbudit i Zdirádek.
"Miláčku", začne Jenovéfa, "opravdu se hodláš celý pobyt neholit?"
"To se ví, že ano, hned tak se mi opět nepoštěstí být patnáct dnů mimo civilizaci."
"Budeš jak Krakonoš..."
"A proč ne, chatu si rodiče pořizovali, aby se sblížili s přírodou, tak to naplňujme."

Závěrečná poznámka: 

Úmyslně to označuji jako idylku Pankrácovu, pro Jenovéfu zarostlý chlap zřejmě už tak idylický nebude.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Zamyšlení o moderní ekonomice

Úvodní poznámka: 

Inspirováno dnešním nedělním výletem.

Drabble: 

Pankrác s rodinkou sedí v restauraci. Nedělní půldenní výlet je úspěšně završen chutným, přímo svátečním obědem. Pozře poslední doušky pivního speciálu a pak již platí číšníkovi. Je pamětliv přísloví z minulých století o nelezení do hospody bez peněz, takže jej nezaskočí, že restaurace neakceptuje platební karty.
Jak se ten svět změnil, napadne Pankráce, pračlověk toto řešit nemusel. Ulovil si svého mamuta... Dokázal bych to já? Nedokázal! Ani to tele na dnešní řízek.
Asi je dobře, že máme sofistikovanou ekonomiku.
Ale to se už blíží k nádraží, kde za okamžik zakoupí jízdenky integrovaného dopravního systému. Další z tisíců transakcí v životě.

Závěrečná poznámka: 

Netřeba snad ani dodávat, že odchytit divokého koně a odvézt na něm rodinu, kam potřebuje, by Pankrác taktéž nedokázal.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Kolegové živočichové

Úvodní poznámka: 

Dnes to bude opravdu živočišné drabble.

Drabble: 

Pankráce vzbudil hrabavý zvuk. To nepochybně kocour Aurelius zahrabával svůj produkt do kočkolitu. Pankrác vypnul budík, který měl zakrátko zazvonit a vstal. Též něco vyprodukoval, ovšem v příslušné místnůstce. Pak zlikvidoval produkty obou. A již je tu snídaně. Aurelius je připraven u svých misek. Dostává granule a vodu, pak teprve Pankrác chystá jídlo pro sebe a rodinu. Ty se máš, kamaráde, myslí si Pankrác, avšak kocoura opečovává s láskou. Byť k němu přišel jako slepý k houslím, vše zorganizovala Jenovéfa. Nasycený Aurelius mizí do postele k Jenovéfě, ta dnes vstává později.
A stejně jsme, Aurelie, kolegové, z jedné říše - živočišné.

Závěrečná poznámka: 

Inspirováno obdobím, kdy jsme doma měli na čas na opatrování kocoura.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Zdirad a mimozemšťané

Úvodní poznámka: 

Jelikož je toto téma vyhlášeno na Den kosmonautiky, tak jsem tentokrát zabrousil do vesmíru.

Drabble: 

Jak už to tak bývá, jednou se Zdirad s rodiči dostal do debaty o kosmických raketách, UFO a mimozemšťanech.
"...a v UFO létají malí a oškliví mimozemšťani nebo ufoni", rozumuje Zdirad.
"UFO se jmenuje UFO proto, že je nepoznané, takže nemusí být vždy mimozemské", snaží se to rozmotat Pankrác.
"A mimozemšťany ještě nikdo nespatřil, takže nemusí být malí a oškliví", doplňuje Jenovéfa.
"Takže jsou možná i hezcí?"
"Možná, Zdirádku, ale pokud existují, tak jsou od nás moc daleko. Světlo tam letí celé roky."
"Na Marsu?"
"Ne, tam letí jen minuty", upřesňuje Pankrác.
"Tak proč se jim taky někdy říká marťani?"

Závěrečná poznámka: 

Volně inspirováno dnešním rozhovorem se synem.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

O významu uměleckého vzdělávání

Drabble: 

Pankrác s Jenovéfou sedí večer v obýváku, když tu Jenovéfě spočine zrak na jejím piánu. Praví Pankráci:
"Neměli bychom už brzy zkusit nechat zapsat Zdirádka do lidušky?"
"Nevím, hudební sluch snad po tobě má... Chceme však z něj mít umělce?"
"To snad ani ne, ale umění člověka povznáší. Proto jsem si sem to piáno po svatbě dotáhla."
"Ale moc na ně v současnosti nebrnkáš..."
"Protože nestíhám, když jsi od rána do večera v práci a já tu odedřu vše sama."
"Pravdu máš. A Zdirada to umění opravdu povznese. Investice do vzdělání se vyplatí. Kdy že má zdejší liduška ty přijímačky?"

Závěrečná poznámka: 

Kdyby nebylo drabble tak krátké, dala by se o tom vésti mnohem hlubokomyslnější debata.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Energeticky nejvýhodnější

Úvodní poznámka: 

Děti někdy dají se svými otázkami zabrat.

Drabble: 

Rodinka sedí před chatou a kochá se západem slunce.
"Tati, proč je sluníčko kulaté?", přeruší idylku Zdirad.
"Protože je to energeticky nejvýhodnější", vypadne automaticky z Pankráce.
"Co je to energeticky nejvýhodnější?", kontruje synek.
"Prosím tě, tohle říkat dítěti...". usměrňuje Jenovéfa.
"Tak jinak, protože by se muselo moc namáhat, kdyby chtělo být třeba kostkou", snaží se to zlidštit Pankrác.
"A sluníčko je líné?"
"Není, přece nám svítí".
"Tak proč se nenamáhá, aby nebylo kulaté?"
"Proč by to dělalo, koule je dokonalý tvar".
"Jak to?"
Pankrác se raději již do rozborů nepouští a praví:
"Neřeš to, Zdirádku, hlavně když nám sluníčko svítí".

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Zamyšlení na balkóně

Úvodní poznámka: 

Dnes si náš hrdina trošku zafilozofuje.

Drabble: 

Pankrác uložil Zdirada ke spánku a vylezl na balkón. Rozhlédl se do dáli a uvědomil si, že okolí domu se od doby, kdy byl ve Zdirádkově věku, neuvěřitelně změnilo. Vznikl tam hypermarket, hobbymarket, opodál dokonce čtvrť mrakodrapů.
Náhle spočinul jeho zrak na nebi. Ten kousek nebe je stále stejný. Měsíc a hvězdy se tam objevují podle té samé nebeské mechaniky a září jako tehdy. Pravda, možná méně viditelně vinou většího světelného smogu.
Uvědomil si nicotnost lidského pinožení zde na zemském povrchu a vzpomněl si na Kanta, jeho hvězdné nebe a kategorický mravní imperativ. Vzal kbelík odpadků, popelnice volá, přízemnostem neunikneš.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Pankrácův kus země

Úvodní poznámka: 

A po čase tu máme zase manžele Zlámaljelitovy. Tentokrát již v roli rodičů.

Drabble: 

"Tati, proč pořád musíme jezdit na tu chatu?", zeptal se malý Zdirad Zlámaljelito.
"Je naše a tak se o ni musíme starat", odvětil Pankrác.
"Tak ji prodejme a kupme si lepší auto, jeďme k moři..."
"To ne, tady je to má rodná hrouda..."
"Táta si vymýšlí, narodil se v porodnici", vmísí se Jenovéfa.
"Neznevažuj to, JZZ", opáčí Pankrác, který ji tak oslovuje jen v případě naštvanosti, "víš jak to myslím. Sem jsem jezdil už jako miminko se svými tátou a mámou. A mám k tomu kusu země tady citový vztah. Pojď, Zdirádku, zryjeme spolu ten záhonek, i tvoji rodnou hroudu."

Závěrečná poznámka: 

Nemám co dodat. Snad ctěný čtenář pochopí, jak to myslím.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Akční Jenovéfa

Úvodní poznámka: 

Volně navazuje na drabble Pankrácovo setkání se Zubatou. Vyslyšel jsem přání více diskutérů, aby to Pankrácovi s Jenovéfou klaplo, a tak se s nimi dnes setkáte jako s manžely.

Drabble: 

"Pankráci, jede k nám návštěva!", volá Jenovéfa Zlámaljelitová Zubatá.
"To je celý brácha, takové přepadovky."
"Pankráci, dej vařit vodu!"
"Ale Vefinko, máme tu jen suchý chleba..."
"...a ten nakrájej!", velí a vzápětí opouští chatu jen v plavkách a s košíkem v ruce.
"To jde na houby?", kroutí hlavou švagrová, zatímco tři pubertální synovci se jen uhihňávají. Bratr je pouze napjat očekáváním věcí příštích.
"Už ti vaří voda?" zjevuje se po chvíli ve dveřích mokrá Jenovéfa a vzápětí vybírá z košíku raky a hází je do hrnce.
Klepeta klapou už jen krátkou chvíli.
"S hlavohrudí nebo bez?", zeptá se Jenovéfa hostů.

Závěrečná poznámka: 

V naší rodině se traduje, že takto řešila pohoštění nečekaných návštěv manželčina prababička ještě v době zhruba před sedmdesáti léty. Nevím, zda je dnes někde ještě tolik raků, aby to stačilo na pohoštění několikačlenné návštěvy, v reálu by za to možná Jenovéfu pranýřovali ochránci přírody.

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Pankrácovo setkání se Zubatou

Úvodní poznámka: 

Kdo se sázel, že hrdina mého dalšího drabblete bude mít jméno Pankrác, může inkasovat výhru. Tentokrát jsem se ovšem snažil pojmout příběh optimističtěji.

Drabble: 

Pankrác Zlámaljelito byl svobodný mládenec, dá se i říci starý mládenec. Bylo zde již hodně pokusů o vztah, zatím bez valného výsledku. Už ani nepočítal inzeráty, které podal či na ně odpověděl, stejně jako agentury, jejichž služeb využil.
Teď byla zrovna chvíle, kdy jej samota tížila více než kdy jindy. Bacil jej nějaký bacil a tak ležel v horečkách v posteli. Náhle zazvonil telefon. Pankrác se k němu ztěžka došoural.
"Dobrý den, tady Zubatá, my se ještě neznáme..."
"Ne, proboha, ještě ne, ještě jsem si nic neužil..."
"...Jenovéfa Zubatá, byl jste mi agenturou vytipován k seznámení jako potenciální životní partner."

Stránky

-A A +A