Taková normální rodinka

Obrázek uživatele Akumakirei

U televize

Úvodní poznámka: 

Bez bodu.

Drabble: 

„Už bude začínat.“
„Káčo, kde je ta mami?“
„Šla ještě zalít rajčata, se jí nějak nelíbí.“
„Teď šla zalívat rajčata?“
„Ale znáš ji.“
„Máte tady želvu!“
„Holky moje, kde jste se zas toulaly. Díky, Petře. A Lucinka-“
„Fuj, dej pokoj s těma myšma!“
„Ještěže dal aspoň toho hada pryč, co...“
„Mami, bábí tady není a chtěla se dívat.“
„Už jdu, jdu, jsem si jenom zapomněla cyankáli.“
„Arsén!“
„Auu, Zdeňku, dávej pozor, máš nohu jak slon!“
„Hele, ona nejde zapnout.“
„Cože?“
„Jak nejde?! V osm mi začíná Poirot!“

Pavel nenápadně strčí do dvojčete. „Neměli bysme jim říct, že Poldinka překousala šňůru?“

Obrázek uživatele Akumakirei

Lesk a bída Hanáků

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 18: Terno.

Drabble: 

„Co Péťa?“
„Péťa je tady,“ hukl, zatímco sundával boty.
„Sláva-“
„Mami,“ zarazila ji Pavla s hlavou v dlaních.
„Co,“ polkl, „něco s malým?“
„Představ si, že Raubíři vedle Mařánkům vysklili v obýváku okna.“
„My za to nemohli,“ ozvalo se sborově, „my spletli barák!“
Mami chytal fantaz. „Jak můžete splíst dům, když ho mají béžovej?!“
„Jak vypadá běžová?“ drkl Pavel do bratra. Ten pokrčil rameny. „Ale mají kostičkovaný závěsy!“
„Ty kostky ze slev, mami,“ vzdychla Káča.
„No...“ Petra polévalo horko. Zase nic. Krucifix! „Nevadí, já dneska vyhrál, víš, jak občas vsadím a-“
Raubíři se vymrštili ze židlí. „Teď pořídíme opravdickýho grizzlyho!“

Obrázek uživatele Akumakirei

Jablečný fíkus

Úvodní poznámka: 

Jen taková (hrozná) blbost na poslední chvíli :)

Drabble: 

„Chcete říct, že jsem našla štrúdl na fíkusu, protože je středa?!" prohlásila přísně.
Raubíři se ošili.
„Dneska totiž chodí pan Vomáčka s poštou,“ začal Pavel.
„A ve středu má vždycky nově přeleštěné boty,“ doplnil Petr.
„V úterý nestíhá.“
„Tak se zdržuje u paní Součkové...“
„...a my mu necháváme otevřené dveře.“
„Jenže Poldinka utekla!“
„Andula pro ni letěla, ale my ji dávno hodili oknem na gauč.“
„Taky jsme si předtím hráli s knoflíkama u skříně.“
„Andula to pak vzala zkratkou.“
„A v obýváku je ta ozdobná židlička po pradědečkovi...“

Pavla zavřela oči a zhluboka se nadechla. „No, tak si pěkně hrajte.“

Závěrečná poznámka: 

(* Poldinka je želva.) Někdy je asi lepší nevědět xD

Obrázek uživatele Keneu

Dědičná tetička

Poznámka: inspirace tu byla okamžitě, ale vzala roha, takže nakonec BJB.

Už zase se mačkali v kuchyni. Válečnou poradu svolala Káča.
„Já to nevydržím! Ona je tak nesnesitelná. Má někdo nápad, jak se jí zbavit?“
Babičce se zablýskalo v očích: „Co takhle ji otrávit? Co je ten jed, co není cítit po hořkých mandlích? Cyankáli?“
„Arsen, babi, arsen. Ale ten na tetičku použít nemůžeme. Dokážeš si představit, že by byla nejen otravná, ale navíc i otrávená?“
Argument byl přijat. Jenže co dál? Petr si pod stolem tajně četl noviny. Pavla mu je sebrala a…
„Inzerát! Dáme tetičce inzerát do novin a provdáme ji!“
„A na svatbě se bude podávat mandlový dort!“

Rok: 
2011

Jak se zbavit tetičky

Posezení u čaje se táhlo už čtvrtou hodinu.
„To když my jsme byli děti..." pohoršovala se tetička Otýlie nad chováním Raubířů.
„Ona jistě jen si připomíná doby svého mládí, když ještě pospolu jsme chodívali do budečské školy!" zanotovala maminka.
„Ona snad neodejde už nikdy," děsila se Pavla, „bude nám tu navěky sedět v pokoji a kritizovat."
„Sedět může," usmála se babička tajemně. „Pst! Zdeňku! Pije tetička mandlový likér?"
„Snad, proč?"
„Protože v něm oběť nepozná, když do něj vrah přidá trochu –"
„Neviděli jste Tondu?" objevil se na schodech tatínek. „Zrovna teď mi utekl."
„Jakého Tondu?"
„Sklípkánka."
Cyankáli nakonec nebylo potřeba.

Rok: 
2010
-A A +A