Budeč

Fiktivní (no, my víme své) svět české kouzelnické školy. Bližší info na stránkách Budečské společnosti

Obrázek uživatele neviathiel

Vyšehrad

Seznamte se, vyšehradská mordparta. Přebírá všechny zločiny, nad nimiž normálním kriminalistům zůstává rozum stát a vlasy se ježí hrůzou. Pravda je taková, že i ostříleným policajtům se občas ježí vlasy hrůzou z nich.

Karel Vrbenský. Nemá jen zvláštně pronikavý pohled, jako když vám vidí do duše. On vám skutečně do duše vidí.
Helga Millerová. Zdatná patoložka a vyšetřovatelka, která opravdu není žádné ořezávátko.
Jeremiáš Ditrich. Chytrý hodný kluk, který skvěle vychází s lidmi i nelidmi. Vyzná se v čarách i runách. Chraň vás Kazi, abyste ho podceňovali.
Erik Kaminski alias modrooký ďábel. Pokud víte, jak se jmenuje, patrně ho znáte tak dobře, že se mu vyhejbáte jako vodník Sahaře.

Mordparta má spolupráce i protihráče, a někteří jsou zvlášť vytrvalí.
Aleksandr Kosturak. Na půli cesty mezi nezodpovědným floutkem, mafiánským zabijákem a démonem.
Olena Ševčuk. Magické zřídlo. Chraňte vás všichni bohové, abyste podcenili ji.
Občas se mihne Evžen Vulpes. Neštvěte ho, občas kouše.

Více na budec.net

Obrázek uživatele Aries

Liškomág Evžen

Evžen Vulpes patří do Budče a ještě loni se taky pod Budčí vyskytoval, pak mu kdosi stvořil vlastní fandom, děkuji.
Pochází ze starodávného rodu liškomágů, což jsou napůl lidi napůl lišky. Absolvent Budče, odborník na magické kameny a rituály, bydlí s rodinou v Lysolajích a provozuje krámek s amulety a ochrannými kouzly pro obyčejné lidi maskovaný jako trafika, po revoluci přeměněná na obchod s bižuterií.
Permanentně se zaplítá do průšvihů. Jeho příběhy jsou na Budči, v drablatech jsou okrajové střípky.
www.budec.net

Obrázek uživatele Aries

Pomezí

Úvodní poznámka: 

Pomezí je pohraničí mezi tímto a oním světem. Seriál vypráví příběh o dobrodružství Evžena Vulpese a jeho bratrance Ambrože, kteří se právě tam ocitli.

Obrázek uživatele Aries

Půlnoční schodiště

Úvodní poznámka: 

Tak třeba tohle. Je tam Praha a není tam moc velký spoiler

Drabble: 

Zlatozelené špice Svatého Víta zhasly. Vládu převzalo měsíční stříbro, přelilo se do starobylých luceren, stékalo po prejzových střechách, zrcadlilo se v kluzké dlažbě. Tmavomodré koruny hlohů vydechly těžkou vůni.
Ze schodů vesele sestupovala skupinka turistů. Vydatná večeře korunovaná řízným pivem vyšla neuvěřitelně lacino. Teď nešetřili spokojeným wunderbar a plnými doušky vychutnávali romantické kulisy jako zákusek zcela zdarma.
Zákrut plný husté tmy nečekaně vyplivl mrazivý chlad.
Na Němce padla tíseň. Zmlkli, nejistě se k sobě přimkli. Nespatřili neurčitý protáhlý stín, jenž vykročil ze zdi, ale rozjařenost byla ta tam. Chvatně sbíhali dolů.
Ve výklenku opodál vítězně zazářily liščí oči. Všechno viděly.

Obrázek uživatele neviathiel

Epilog

Úvodní poznámka: 

BEZ NÁROKU NA BOD

Předchozí: http://sosaci.net/node/44282

Drabble: 

„Jak jste našli Aleksandra tak rychle?“
„Zavolal jsem do budečské školy, jakmile jsem ho uviděl.“ Tabitinýma očima. „Studoval tam. Mají své metody.“
Tabitha myslí na bortící se kouzlo, rozplývající se pseudolidskou postavu, a pak na Daniela Jovana.
„Fandův otec tou díru mezi světy prošel,“ řekne Tabitha zamyšleně. „Nebyl čaroděj. Neměl ji vůbec najít.“
„Stačila sebemenší špetka nadání.“
A opravdu zoufale hledat, nedodá.
„Aleksandrův démon se rozplynul, díra je zavřená, Fanda v pořádku doma. Co bude dál?“
„Fanda to bude mít těžké. Nemá zrovna ideální zázemí.“
Tabitha se přivine ke Karlovi a zavře oči. „A co my?“
„To záleží na tobě.“

Závěrečná poznámka: 

KONEC
Obrázek uživatele Aries

Svítání

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ na téma Ženský úděl

Navazuje na Dům staré dámy

Drabble: 

Slunce už vystoupilo nad obzor, když se Evžen po špičkách vplížil do ložnice a co nejtišeji vklouzl pod deku.
Xénie se však okamžitě vytrhla z polospánku a prudce se posadila: „Tys byl venku? Co se stalo?“
„Všechno je v pořádku,“ zamumlal a zavrtal se do polštáře. „Ambrož už je doma.“
Xénie se zaradovala. Začala se vyptávat, ale Evžen neodpovídal.
Tvrdě spal.
Xénie se nad ním sklonila a jemně pročísla prsty jeho mokré vlasy. Všimla si modřin, šrámů a popálenin. Zlehka políbila čerstvou jizvu v dlani.
Nejvyšší čas vstávat. Čeká ji spousta práce.
Stáhla roletu v okně, aby Evžena nerušilo světlo.

Závěrečná poznámka: 

A to je konec, přátelé.

Děkuju všem, kdo tu byli, psali, četli a komentovali, a samozřejmě vřelé díky za perfektní organizaci.

<3 <3 <3
Obrázek uživatele neviathiel

Jeden

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Předchozí: http://sosaci.net/node/44264

Drabble: 

„Co je to?“ vyhekne Fanda, sotva ho Tabitha konečně pustí.
„Démon, magická stopa, nevím,“ odpoví ona. „Chce zpátky k Aleksandrovi. Sám nepřežije. Nesmí k němu bez souhlasu. Je to podmínka.“
„Co když bude Aleksandr souhlasit?“
„To se doufám nestane,“ vzdychne Tabitha.
Aleksandr stojí v kruhu a hledí na svou… démonickou část. Z koutku oka mu skápne kapka krve a razí si cestu po tváři.
„Ty ho znáš?“
Tabitha si otře slzy.
Přijde nějaký čaroděj. Vezme ji za ruku. Ona se unaveně usměje a opře o jeho paži.
Vzduch srší elektřinou.
Pak Aleksandr vystoupí z kruhu a špičkou boty naruší čáry.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Aries

Dům staré dámy

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Zklamání

Drabble: 

Dům obrostlý břečťanem obklopuje zvláštní mlha. Nespočet průsvitných postav krouží po zemi i ve vzduchu a zastírá malé okénko nad vysokou zdí.
Evžen ten dům zná. V jejich světě tu žije jeho zákaznice, proslulá spiritistka.
Poslední, jediná, nepatrná naděje.
Evžen začne bušit na vrata, Ambrož se přidá.
Dlouho klepou a volají s pocitem stále větší marnosti.
Jen duchové tiše šeptají, dům zůstává němý.
Konečně…
Dveře se váhavě pootevřou. Madame Erebisa div neomdlí zděšením, dovolí jim však vstoupit.
Když po chvíli zase vyjdou, vítá je oprýskané baroko zrůžovělé svítáním.
Před Klementinem rachotí poslední noční tramvaj.
Karlův most důstojně přijme jejich poděkování.

Závěrečná poznámka: 

Příště: Svítání

Obrázek uživatele neviathiel

Dva

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Prošel poslední. V cizích dimenzích nevítaný. Malou částí člověk, malá část člověka.
Čaroděj jemně odstrčí Fandu z cesty. „Kurva,“ oznámí pak světu.
Fanda se zalyká černou smůlou. Nedokáže se pohnout.
„Cítíš tu moc, Aleksandře?“ slyší uvnitř hlavy. „Můžeš ji mít zpátky.
Anebo ty, Tabitho? Chceš být bojovnice, nebo oběť?
A co ty, malá čarodějko v mužském těle?“
„Nech je na pokoji!“ rozkřikne se Aleksandr. „Jsi část mě, ne jejich!“
Fanda zachytí koutkem oka pohyb.
Aleksandr vstoupí do ochranného kruh.
Smůla se rozpouští, Fanda může volně dýchat.
Tabitha ho popadne a vyvede z kruhu.
Fanda se ohlédne.
Poslední má Aleksandrovu tvář.

Závěrečná poznámka: 

Snad taková poločlověčí troska projde :)

Další: http://sosaci.net/node/44282

Obrázek uživatele neviathiel

Zpátky

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ, protože tradičně nestíhám.

Předchozí:
http://sosaci.net/node/44108

Drabble: 

Kdo první přišel, poslední musí vyjít. Zpět musí stejnou cestou.
Fandu pohltí prázdnota, na okamžik, a nebe je zase modré.
Vedle se Tabitha zvedá ze země, rozcuchaná, promočená a od červeného písku.
Jsou v ochranném kruhu, kolem čarodějové, chvějící se stojatý vzduch a za nám máma.
„Kolik je ti let?“ vyhrkne někdo.
„Šest a půl.“
„Máš magii jako já. Oheň, trochu prázdnota. Ne, spíš prázdnota.“
Fanda nerozumí.
„Já ji vytáhnu,“ řekne muž přes rameno.
„Ne!“ zavřískne Tabitha.
„S dětma to umím. Mám tři mladší sourozence.“
„Nepřibližuj se! Nejsme sami.“
Čaroděj pohlédne za Fandova záda a trhne sebou.
Třetí právě prošel.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Nikdy více

Úvodní poznámka: 

Navazuje na moji pradávnou fanfiction, jejímž výsledek je Luna Lovegood jako companion desátého Doctora.

Drabble: 

"Kam teď?"
Měl rozvernou náladu. Možná by mohla znovu zkusit...
"Budeč. Třinácté století."
"Tam ani omylem!"
Takže to zase nevyšlo.
"Poslyš... co se tam stalo?"
"Tak já ti to povím!" Doktor natáhl třinácté století, pro jistotu na Havaji. "Těsně předtím jsem byl v Moskvě uprostřed zimy. Dveře jsem našel zaseknuté, protože se místní bezdomovci pokoušeli rozpustit zámek samohonkou. Chtěl jsem si uklidnit nervy ve slavné čarodějnické komunitě a hádej, co se stalo? Zamotal jsem se do ochranného kouzla a Tardis spadla do zrcadlové dimenze. Když mě vysvobodili, hledal jsem ji tři hodiny. Víš, kolikrát jsem se pokoušel odemknout zrcadlový odraz?"

Obrázek uživatele Aries

Zklamání

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Na padrť

Drabble: 

Šílený úprk vzhůru zužující se průrvou.
Děs přebije bolest i vyčerpání.
Pryč! Ven!
Ambrož se vysmekne první.
Evžen vykřikne, nemůže vyprostit nohu. Nakonec ji prudkým trhnutím vyrve z tenisky a zhroutí se na ledovou dlažbu.
Trhlina zmizela.
Stále panuje zelená noc.
Ambrož doufal, že venku čeká domov. Teď sedí, otupěle zírá na roztrhanou botu vrostlou do dlažby. Neúspěšně ji zkusí vyškubnout.
Vzdychne, otočí se k Evženovi: „Aspoň tě poslepuju z nejhoršího.“
Evžen se probírá, snaží se zvednout.
Pozorně prohmatává dlažbu: „Trhliny se zacelily.“
Ambrož nic.
Evžen předstírá klid: „Najdeme dveře.“
Lichá bota skončí v řece. Ihned ji zhltne zubatá tlama.

Závěrečná poznámka: 

Příště: Dům staré dámy

Obrázek uživatele neviathiel

Rozruch

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Handrkují se jako na tržnici, pomyslí si Fanda, kdy se jde převléct. Jeho oblečení už je suché.
„… jdi do háje, odmítám měnit život dítětě za život mého kamaráda!“
„Život? Jaký žije život, kdy já, jeho součást, zůstal tady!“
„O tom si snad může rozhodnout sám, ne?“
Fanda skládá a hladí sukni. Mámě vždycky vadilo, když si zkoušel její staré oblečení. Ale Tabitha říkala, že vyměnit klukovství za děvčenství je možné, jen ne tak snadné jako koupit jablka u stánku.
„… nehodlám se hádat do skonání světa! Buď přistoupíš na moje podmínky, nebo si tady zůstaň!“
„Tak dobře. Jaké jsou ty podmínky?“

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Konečně

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Dveře chaloupky se rozletí a Fanda na sebe málem vysype drobky z talíře.
Není to máma, ale jakási cizí žena, někoho má v patách, ale ten někdo zůstane za prahem chaloupky.
„Dobrý den,“ promluví cizinka a zatváří se překvapeně. „Proč je Fanda oblečený jako holka?“
Stařenka zvedne oči k nebi. „Protože je holka odjakživa. Jste vy lidi všichni tak nedovtipní?“
„Kdopak jste vy?“
„Baba Varga.“ Úšklebek. „Vezmi si Fandu a toho rádobydémona taky. Nechceme ho tady. On tady taky být nechce. Proto nachystal past na Fandu, že?“
„Nechtěl jsem —“
„Teď je krapet pozdě na ohledy k dětem, ty sobecký pitomče!“

Závěrečná poznámka: 

Téma je v posledních třech odstavcích.

Další: http://sosaci.net/node/44108

Obrázek uživatele Aries

Na padrť

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Golema

Drabble: 

„Proč ty?“
„Je to můj úkol.“ A nechci se dívat, jak tě ta obluda rozmačká.
Ambrož neochotně nastaví spojené ruce, Evžen se odrazí, vyskočí nahoru, visí na golemově paži, s výkřikem padá, dlaň pálí, skáče znovu, odletí jak hadrový panák, znova nahoru, zachytit se skály, rána, žebro praská, kamení se sype, vyražený dech, znovu, oči slzí prachem, ruce v ohni, neúprosné beranidlo letí, už neuhne, nemůže…
„Josefe, stůj!“ zařve Ambrož.
Golem na vteřinku zpomalí. Evžen zachytí šém, zpuchřelý pergamen se drolí, golem se mění v hromadu chladnoucí hlíny.
Evžen náhle leží, nemůže vstát.
„Jeskyně se zavírá! Seber se! Musíme ven!“

Závěrečná poznámka: 

Evženovi připadá jednodušší nechat se pomlátit sám, než by si vzal Ambrože na svědomí. Jestli to neprojde, no tak neprojde, lepší to nebude

Příště: Zklamání

Obrázek uživatele neviathiel

Hra na schovávanou

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Tabitha je jako přirostlá ke stromu; černá řeka divočáků mizí v křoví, a kdosi na ni odněkud hledí, ale ona nevidí jeho.
Tam venku, ve skutečném světě, je kdesi v podsvětí, několik metrů pod vyasfaltovaným chodníkem, rourami kanalizace, plynu a vody propletenými s hady elektrických kabelů.
„Přemýšlíš, kde jsem?“ zeptá se tiše hlas v její hlavě. „Jsem všude, jsem nikde, jsem ti v patách, jdu před tebou. Jsem tady dlouho. Čekám možná na tebe. Možná na někoho jiného. Možná na nikoho.“
Tichý smích.
„Přestaň mi tady vykládat tajemné historky.“ Tabitha se vztekle otočí. Nikdo. „Tak o co tady sakra jde?“

Závěrečná poznámka: 

K tématu: Tabitha cestuje dimenzemi paralelními s tou naší. Hned v první přešla z uliční úrovně "o patro níž". V případě potřeby pošlu odkaz na drabble.

Další: http://sosaci.net/node/44093

Obrázek uživatele ef77

Epilog

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

„…a tak dívenka sebrala všechnu lásku a do kouzla ji vetkala. Kouzlem Mistra do kamene zaklela a nikomu neublížila. Odešla pak do Budče a stala se mocnou čarodějkou.“

„A co se stalo se Stázi, babičko?“

„Inu, co z mlýna zbylo, prodala, provdala se za stárka a odešli na Moravu. Založili tam vinohrad. Mlynáře vzali s sebou. Tak dlouho o zakletém mlýnu vyprávěl, až ho všichni za blázna měli.“

„A Mistr?“

„Kdo ví, kde takové duše končí, děvečko. V jiném světě? Kdesi v podsvětí? Možná, že je stále v kameni zakletý.“

„Tam, co teď v novém lomu kámen lámou?“

„Ba tam.“

Obrázek uživatele netopýr budečský

Katastrofa!

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Krčili jsme se v nejzazším koutě. Hlásky nám odumřely v hrdlech, která skutečně máme, ač u tak dobře živených chlapáků jako my se skrývají pod bohatým límcem.
Do domku táhlo a svítilo.
Dorazili lidé a stěnu přiletovali zpátky.
Na tamtu frekvenci si budeme dávat majzla.
Sotva jsem vystrčil hlavu, přitancoval...
... latinsky Vampyrum spectrum, česky listonos nosatý. Má totiž prasečí rypák.
"Ahoj kluci!"
Protáhl se MÝM vchodem do MÉHO pokoje.
Tedy pokusil se.
Vampyrum spectrum je dvakrát větší a třikrát těžší než my rezouni.
Pokusil se odletět s boční stěnou MÉHO pokoje!
Šel k zemi jako hruška.
Lidi ho ještě politovali.

Závěrečná poznámka: 

Listonose nosatého si chutě vygooglete a podívejte se na jeho čenich.

Obrázek uživatele Aries

Golem

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Sešup

Drabble: 

Hliněná postava dvakrát vyšší než člověk. Rozžhavená do ruda.
Stovky let tu zběsile rube, bez ustání, bez oddechu.
Boří hranici mezi světy.
Evžen těžce polkne: „K neuvěření. Slyšel jsem, že se ho nějaký budečský student kdysi pokusil oživit. Udělal zřejmě chybu, golem se zhroutil a zavalil ho. Jak se stalo, že propadl až do Pomezí?“
„Otázka nezní, kde se tu vzal, ale jak ho zastavíme,“ vrčí Ambrož.
Kouzla se od golema neúčinně odrážejí.
Evžen si zamyšleně hryže klouby prstů: „Musíme mu sebrat šém.“
„U Želmíra, jak?“ vykřikne Ambrož zoufale. „Nadělá z nás fašírku!“
Žhavé tlapy neúprosně drtí skálu.
Smrtící stroj.

Závěrečná poznámka: 

Znáte tu pověst, jak nějaký (budečský) student našel na půdě synagogy golema, vyrobil si šém a oživil ho? Golem ho zabil a jak vidno, propadl se až do Pomezí, což je hranice mezi tímto a oním světem, a protože vlastně nedostal žádný rozkaz a pamatuje si jen to, že má pracovat, tak tam od té doby kope. (Proto ho Kisch nenašel, to dá rozum).

Příště: Na padrť

Obrázek uživatele ef77

Po bitvě

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Kde stával mlýn, je skála. Pevná žula, tvrdá jako místní kraj. Anděla klesne na zem námahou. Vedle ní štká Stázi, mleči se rozhlíží, jakoby nemohli uvěřit, že jsou volní.

Jen mlynář běhá, jak ovádem bodnutý, ze dvora ke skále. Rukama lomí, bezradně je rozhazuje, do kamene kope, jako káča se točí. Dopotácí se k Anděle, rudý jako rak, v odulé tváři krvavé šrámy od nehtů. Prasečí očka se zabodnou do jejích.

„To je tvoje vina! Vo mlejn si mě připravila, špíno čarodějná,“ zasípe.

„Že vám huba neupadne, pane otče,“ zaburácí stárek, „on by se tu těžko roztahoval, kdyby nebyl vítán.“

Obrázek uživatele Aveva

Sladké tajemství

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma 23 - Masky

Drabble: 

Zdejší med je vyhlášený. Včely krouží nad rotundou a hřbitovem, pak zamíří k lípám. Do květů vlétnou mezi lukami a vylétnou uvnitř kamenných hradeb.
Je tu rušno. Okna zdobí truhlíky s podivuhodnými květinami, v zákoutích se kroutí neobvyklé stromy a na ústředním náměstí roste už víc než tisíc let lípa. Včely vlétnou do jejích květů a vrátí se nad louky budečské planiny.
Nenechají se splést maskami, které krajina nasazuje pro lidské oči. Volně létají tady i tam.
Proto je zdejší med tak vzácný. Jen včelař, který si je svým rojem jistý, ho sem může přivést beze strachu, že ho ztratí.

Závěrečná poznámka: 

Tady jsem tedy musela hodně krátit a asi se mi tam nevešla celá myšlenka :o(
Ale o včelách a Budči bych si ráda ještě někdy napsala.

Obrázek uživatele Aries

Sešup

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Chvatný sestup úzkou průrvou nebere konce.
Skáčou, kloužou, sjíždějí po krkolomných klouzačkách.
Kamenné stěny se úzkostně třesou v rytmu stále silnějšího rachotu.
Se zemí spjatí mágové zřetelně vnímají strach. Rozeklaná skála jim neublíží – rozhodně ne víc, než se může zranit člověk, co v chabém světle sféry spěšně slézá po ostrých výčnělcích a nejistě hledá další oporu.
Co však může tam dole být tak strašlivého, že děsí i kámen?
Konečně volný prostor!
Třeskot odrážený mnoha ozvěnami připomíná hromobití v horách.
Sféra ozáří část neuvěřitelně rozlehlé jeskyně.
V dálce se pravidelně kývá něco těžko rozeznatelného.
Zdá se to obrovské, zavalité a... růžové?

Závěrečná poznámka: 

Příště: Golem

Obrázek uživatele ef77

Kámen

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Anděla polkne strach, natáhne se hlouběji ke kameni a zeptá se ho na radu. A kamenné srdce kraje odpoví.

„Nejsi jen služka, děvenko, máš svou sílu,“ řekne rázně kořenářčiným hlasem.
„Nejsi jen pastýřka, dítě, máš svou moc,“ zaduní stárkovým basem.
„Nejsi poslední chudák, máš svůj dar,“ zašeptá jako Stázi.
„Nejsi jako on,“ promluví chór mlynářských chasníků.

Naposledy, hlasem ze žuly, kámen radu zašeptá.
A ona poslechne: Zahrne láskyplnou náklonností Stázi, která podlehla z lásky. Pochopení věnuje mlečům, kteří padli z pýchy. Naposledy, kdesi hluboko, najde špetku porozumění pro hrabivého mlynáře, jehož duši svázala lakota.

Pak sebere všechnu sílu a udeří.

Obrázek uživatele neviathiel

Černá řeka

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

V chaloupce je rozsvíceno. Tabitha přidá do kroku a vyhýbá se pohledem nebi.
Zahlédne pohyb.
Z houští se žene tmavá hradba divokých prasat. Země duní, stmívá se, světélka očí prasat tančí šerem jako svatojánské mušky.
Tabitha se probere z překvapení. Rozběhne, pryč z vyšlapané prasečí stezky. Přivine se k rozložité lípě. Opře nohou o suk, druhá sklouzne po kůře. Napře síly, vymrští se a dosáhne rukou na větev.
Divočáci se vyhnou lípě a běží dál. Za chvíli jsou pryč.
Tabitha si oddechne a sklouzne po kmeni stromu na zem.
Pak si uvědomí, že prasata neutíkala za ní, ale před něčím.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Aries

Před posledním krokem

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Dunění

Drabble: 

Ambrož se zalyká vzrušením z nadcházejícího střetnutí.
Evžen přitahuje nebezpečí jako magnet, ale on žije v poklidu voňavé dílny. Kdy naposled spolu něco výjimečného podnikli? Snad teď nezklame.
Oba musejí být plně při smyslech. Nic nepřehlédnout, ohrožení či léčku okamžitě rozpoznat, soustředit magické schopnosti, mozky nabroušené, síly vyvážené, oba sehraní, připravení k boji, vyjednávání, úskokům... Musejí si navzájem krýt záda, jeden se stane prodlouženou paží druhého.
Teď!
Kouzlo přetrhne trans.
Naléhavé bušení zesláblo v jemné chvění. Evžen se sveze na zem, protírá si oči, protahuje rozbolavělé tělo.
Cesta do neznáma je otevřená.
Jen Libuše ví, co čeká na jejím konci.

Závěrečná poznámka: 

Musejí koukat, přemýšlet, bojovat, řešit, čarovat... to je dost práce, doufám

Příště: Sešup

Obrázek uživatele ef77

Volba

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Na dvoře mlýna stojí Anděla, vedle ní Stázi, hrůzou bledá. U vrat černý myslivec, tma už pomalu rozmazává jeho rysy.

Mezi nimi mleči jako hráz. Mladí, neochmýření, bok po boku těch, kterým už mráz postříbřil vlasy.

„Co uděláš? Udeříš a zabiješ nevinného. Couvneš a udeřím já. O sílu tě připravím, o moc tě oberu. Pak tě nechám jít, abys mohla každou trpkou chvíli zbylého života litovat, o co jsi přišla. A nevinní stejně pomřou, jeden po druhém. Teď musíš volit, dívko s jménem anděla. Ať zvolíš cokoli, budeš mít na rukou krev. V čem se pak ode mne budeš odlišovat?“

Závěrečná poznámka: 

Pes je zakopán v nemožnosti volit mezi zlým a zlým.
Doufám, že mi to projde, dnes to opravdu byl boj, potila jsem u psaní krev...

Obrázek uživatele neviathiel

Sedmý svět

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Vědět, že stěna hurikánu je jen hranice šesté dimenze, je jedna věc.
Druhá je zadržet dech, ochránit si hlavu rukama, projít, nadechnout se a nepadnout na zem, protože jste se vzpírali vichru a ten je najednou pryč.
Obloha je z kamene.
Sedmá dimenze je obří kamenná kobka.
Zavře oči, zažene nával paniky. Zklidní dech. Opatrně otevře oči a zabodne pohled do země.
Stojí přímo u mraveniště.
Rezaví mravenci nosí jehličí na stavbu, jiní staví mraveniště, další nesou kousky listí a hub a jiní se šikují na obranu.
Zvedat pohled, výš, opatrně. Jde to.
Vykročí k pohostinně vyhlíčející chaloupce uprostřed světa.

Závěrečná poznámka: 

A možná mezi nimi byl i Ferda mravenec, práce všeho druhu!

Další: http://sosaci.net/node/43646

Obrázek uživatele neviathiel

Šestý svět

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Tabitha prochází studeným, elektrizujícím sametem brány. Zavře oči, aby jí nezamrzly.
Když je otevře, je v šesté dimenzi.
Bičuje ji vítr točící se dokola, škube jejími vlasy, šeptá jí do uší nezřetelná slova zmírajícími hlasy svých obětí. Obrovská, hučící kruhová světa sahající do nekonečně.
Stojí přímo v oku hurikánu.
Mysli, mysli, mysli.
Světy jsou uzavřené a nevelké. Tenhle končí za větrnou stěnou. Stačí projít.
V tom není zakopaný pes.
Prohledala šest světů, temnotu, rajskou zahradu, prázdný svět barevných iluzí, pláž pod vodami, marťanskou poušť a teď oko hurikánu, ale malý František Jovan nikde.
Kde je?
A jak se tam dostal?

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Aveva

Kouzla pro dům i polnosti - položka 235

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Varování: explicitně použité téma

Drabble: 

Chceš-li dům svůj před všemi poberty uchrániti, použij kouzlo Hieronyma z Dolního Hrádku.
Ze psů, za letního slunovratu vržených, nejsilnější štěně vyber, rok ho dobře krm a vychovávej.
V kovárně nech vykovati řetěz, který obemkne celý tvůj dům, či dvorec. Řetěz zakopej ne méně než dva lokty pod zem kol toho, co brániti chceš.
K řetězu ať patří železný obojek, který psu svému na krk nasadíš, až ho zakopávat budeš tři lokte před branou či dveřmi.
Až pes v hlíně naposledy vydechne, kouzlo se zpečetí. Duch jeho řetězem obemknutou državu věrně hlídati bude, dokud rez nebo zlá vůle řetěz nerozpojí.

Obrázek uživatele Aries

Dunění

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Srdce z kamene

Drable pro Ryu

Drabble: 

Evžen kráčí s proudem řeky.
V transu sálá magií jak horečkou, nevnímá okolí.
Ničivá rána za ranou prostupuje tělem, bolest odsekává vteřiny života jak železo skálu. Nemilosrdně popohání vpřed.
Ambrož odráží démony podrážděné neobvyklou cizí magií, odhazuje překážky, prolamuje cestu.
Voda běsní jak rozbouřené moře.
Ve tmě poletují okna zprohýbaného domu. Připomíná dámu v krinolíně.
Dům odtančí na křivých nohách. Hrbolatá dlažba poskakuje v těžkém valčíkovém rytmu.
Dunění země přehluší vřeštění zmatených démonů.
Ambrož už také cítí pravidelné údery.
V uších zní skřípání železa o kámen.
Přehluboká trhlina v zemi náhle zívne jak černá tlama.
Tam dole.
Tam to vězí.

Závěrečná poznámka: 

Poznámka pro kontrolory: Zdroj problému je někde pod zemí. Může být?

A ještě poznámka všeobecná: Příběh se odehrává na konci jara 1995. Tančící dům v naší realitě tehdy ještě nestál. V paralelní realitě, jak vidno, taky nestál.

Příště: Před posledním krokem

Stránky

-A A +A