Vinnetou

Obrázek uživatele Julie

Zakázané ovoce

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Další Nšo-či pro Avevu k narozeninám!

Drabble: 

Občas to zřejmě myslely dobře.
„Dlážděné ulice tě musí děsit, že?“
Někdy to byly jen nevinné poznámky.
„Tohle je mýdlo, Nšo-či.“
Sem tam došlo i na zcela zamýšlenou krutost.
„Nebudu jíst z talíře, kterého se dotkla ta divoška!“
Bála se, co se stane, až zmizí autorita, která drží dívky na uzdě. Nemohla se však vychovatelkám za sukně schovávat pořád. Poprosila velkého Manitou o sílu a připravila se na nejhorší.
Nestalo se nic.
Vychovatelky nad šikanou nepřivíraly oči, ony ji podporovaly a téměř nařizovaly týrat nechtěnou cizinku.
Uklidnilo ji to. Být zakázaným ovocem může být ve společnosti dospívajících dívek docela výhodné.

Obrázek uživatele Julie

Její vyvolený

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 18 (Terno)
Pokračování Nšo-či AU. Souvisí (volně) s Rudou pasažérkou

Drabble: 

„Zálesák?“ podivila se Katie. „Vždyť bude pořád špinavý. A taky ho věčně nebudeš mít doma a peníze taky nepřinese. To tedy není žádný terno.“
Nšo-či peníze ani špína vůbec netrápily.
„Němec?“ spráskla ruce Adelaide. „Z celé Evropy zrovna Němec? Kdyby to byl Francouz nebo alespoň Angličan. Snad i Rus, ti mají duši složitější, než román. Ale Němec? To už by sis rovnou mohla vzít Američana. Taková exotika není žádný terno.“
Byla ráda, že si nemusí vzít Kajovu.
„Chceš se učit, abys pro něj byla dost dobrá?“ zvedla obočí Sofie. „A jsi si jistá, že on je dost dobrý pro tebe?“

Obrázek uživatele a.j.rimmer

Vzpomínka

Fandom: 
Drabble: 

Narodila se v pueblu na řece Rio Pecos. S ostatními dětmi se učila sbírat jedlé části rostlin, chytat ryby a uctivě poslouchat, když mluvili starší. Později se pak s ostatními ženami starala o oheň, vařila a vydělávala kůže. Když se ve vesnici objevili bílí lovci, nejprve je nenáviděla, pak si jich začala vážit a nakonec se do jednoho z nich zamilovala. Jejím snem bylo vydat se do velikého města bledých tváří a naučit se všem dovednostem, které umí bílá squaw. Zemřela kulkou z pušky zlatem posedlého a k lidem lhostejného lotra na pahorku Nuget's hill. Krásný den, dcera Dobrého slunce.

Obrázek uživatele Julie

Rudá pasažérka

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Já mám už strašně dlouho v hlavě AU, kde by Nšo-či nezemřela, ale skutečně se vydala na východ učit se způsobům bílých žen.

Drabble: 

„Slečno, obávám se, že si musíte přesednout do nižší třídy.“
„Mám lístek.“
„Bohužel, rasová…“
„Co to povídáte?“ osopila se na průvodčího dáma sedící u okénka. „Slečna je přece očividně Italka.“
„Ach tak, v tom případě…“
„Nšo-či je dcera kmena Apačů.“
„Indiánům není dovoleno cestovat první třídou.“
„Nšo-či si přesedne.“
„Tak to prrr… Přesedneme si obě. A vy nám hezky vyplatíte rozdíl v ceně lístku.“

„Ženy v tomto světě mají dvě možnosti,“ usmála se dáma, když už seděly v tom „správném“ kupé. „Buď se přetvařují nebo ne. Jakkoli chápu ty první, druhé považuji za výrazně lepší společnice pro mnohahodinovou cestu vlakem.“

Obrázek uživatele Tenny

Pomsta za nedokonalou péči

Úvodní poznámka: 

Já vám ani nevím, jestli je to parodie. Nechám to na posouzení sosaček.
Je to každopádně takové meta-něco a jediné, co mě napadlo.

Drabble: 

Někdo mu zaklepal na dveře velmi pozdě v noci. Vzal si svojí věrnou pušku a pohlédl skrze kukátko. Osoba za dveřmi měla obličej skrytý pod kloboukem.
"Kdo tam?" zeptal se.
"Přítel z Ameriky."
Věděl, že dělá chybu, ale nemohl si pomoci a otevřel. Vzápětí dostal ránu do hlavy.
"Já ti dám, žes byl v Americe! Víš o tom houby, mohl ses alespoň víc snažit!"
Další rána.
"Kdo sakra jste?" Zoufale se bránil, ale jeho útočník byl silnější.
"Nepoznáváš svého pokrevního bratra? To je mimochodem naprostá kravina, Šárlí!" zvolal Vinnetou a praštil svého autora ještě jednou.
"A to máš za Hitlera!"

Neviditelný fandom: 
Závěrečná poznámka: 

Asi bude třeba vysvětlení... Karl May byl svými díly tak posedlý, že o sobě tvrdil, že je Old Shatterhand a že všechny příběhy se opravdu staly a že se staly jemu. Ve skutečnosti ale v USA nikdy nebyl a všechny informace o indiánských kulturách měl napůl z druhé ruky a napůl vycucané z prstu. (např. celá ta záležitost s pokrevním bratrstvím)

Co se týče Hitlera, ten byl Mayovým velkým obdivovatelem a využíval Mayovi knihy k nacistické propagandě.

Aby bylo jasno, filmy i knihy byly součástí mého děství a mám pro ně slabé místo, ale stejně si nemohu pomoci a musím si rýpnout. :D

Překážka

Úvodní poznámka: 

Jako dítě jsem je milovala ve filmech i knihách. Ostatně i můj nick s nimi souvisí :)

Drabble: 

„Kde vězí můj rudý bratr? Což mu jeho stateční zvědové nepřinesli zprávy, že Cornelova banda trampů se chystá přepadnout vlak do Rosswellu?“ nahlédl do náčelníkova wigwamu dobře stavěný muž a uhladil si pečlivě učesané černé vlasy. „Hobble Frank, tetička Drollová, Dlouhý Davy i Tlustý Jemmy jsou připraveni vyrazit.“ Po těchto slovech vytáhl z kapsy zrcátko a znepokojeně si prohlížel čerstvou ranku po holení. Zamračil se a podotkl: „Bude třeba upozornit Potrhlého medvěda, aby se příště nevřítil jako velká voda.“
„Šarlí, musíme odjezd ještě pozdržet. Má santillská přikrývka ještě po vyprání neuschla. A bez ní náčelník Apačů vyjet nemůže,“ zašeptal Vinnetou.

Obrázek uživatele Danae

Zřetězení důsledků

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Julii opožděně k narozeninám.

Drabble: 

Klekí Petra vidí dále než jiní. Je to dar. Vidí následek za příčinou, řešení za problémem.
Klekí Petra vidí dále než jiní. Je to prokletí. V prvním činu zahlédne zřetězení důsledků vedoucí k nevyhnutelnému.
Nevinné tyče zeměměřičů jsou v jeho očích strašnější než naostřená kopí. V jejich stínu jdou zástupy nádeníků, kteří staví cestu vlastní krví. Za nimi se řítí monstrum požírající zemi od východu k západu. Pro ně se otevírají další doly a hutě, vybíjejí statisíce bizonů. Pro ně je rudý muž hnán po stezce slz k smrti nebo vyhnanství.
Ví, že nemají šanci. Přesto do tábora zeměmeřičů sestoupí.

Závěrečná poznámka: 

Celé jsem to bezostyšně vykradla z čehosi, co jsem zaslechla (?) o víkendu (?) v rozhlase (?) - snad ukázka z nějaké knihy. Poukazovala na to, že právě stavba železnice a to, co se na ni nabalilo, byla tím základním hybatelem nevratné změny, kterou USA v 19. století prošlo. Parní mašinky mi na chvíli přestaly připadat romantické. (Nevíte někdo, co to mohlo být za pořad nebo knihu?)

Všeho do času...

Drabble: 

Svedla Old Shatterhanda a když on odpočíval zmámen láskou, chytila Santera do lasa. Než ho předala spravedlnosti, stihl ji požádat o ruku.
Hravě strčila myslivce do kapsy ve střelbě a Vlka zneškodnila hypnotickým pohledem svých černých očí.
Voldemort proti ní nezmohl nic ani s bezovou hůlkou. Strachy se třesoucí jí dobrovolně předal své viteály a prosil o smrt, že bez její lásky nechce žít.
Když se později sešli na skupinové terapii, přísahali jí strašlivou pomstu.
„Provdáme ji za někoho, kdo jejímu kouzlu nepodlehne.“
„Pošleme ji za Jamesem Bondem.“
„Pošleme ji za Chuckem Norrisem!“
„Pošleme ji za majorem Zemanem,“ prohlásil Vlk.

Závěrečná poznámka: 

A nikdo jistě nepochybuje o tom, že tohle byl její konec, protože Honza Zeman je ze všech "mařeňáků" ten "nejmařenovitější" :-)

Dnes nic

Drabble: 

„Co psát?“ zoufal si autor.
„O kom?“ třískal hlavou do klávesnice.
Vypravil se za inspirací.
Na Divokém západě se Vinnetou právě osvobozoval od mučednického kůlu.
„Zmiz, bledá tváři, a neopovažuj se urážet plytkým příběhem Vinnetouovu čest, sic přiváže ke kůlu tebe!"
Na jiném místě v záři zapadajícího slunce hrdina s hrdinkou vycházeli z kostela.
„Nám už farář ruce svázal, náš příběh skončil,“ řekli autorovi a ani ho nepozvali ke svatebnímu stolu.
„Já nestojím o žádnou nehynoucí slávu, tak už mi konečně dejte všichni pokoj!“ vykřikl mladý muž s jizvou na čele a přemístil se pryč.
Autor měl dnes svázané ruce.

Obrázek uživatele Julie

Nelituji

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji č. 7. pro 7. 4. 2016. Téma: Záblesk
Varování: Patos, mooooc patosu.

Drabble: 

Noc odcházela a blížilo se ráno. Naše oči byly suché, ale srdce přetékala vzpomínkami. Zpoza obzoru přicházel úsvit. Slunce pozlatilo jeho tvář zbrázděnou bolestí.
„Ach, Vinnetou,“ zašeptal jsem to drahé jméno a stiskl jeho ruku. Věděl jsem, že želí její smrti. Já však litovat nedokázal.
Začínal další z dní, které mi bylo dopřáno strávit po boku svého bratra.

O mnoho let dříve na hoře Hancock
Červený záblesk.
Vrznutí modrých dveří.
Z budky vyběhla dívka.
Zazněl výstřel.
„Za slash!“ vykřikla a vlastním tělem zastavila kulku.
Přesně tohle chtěla Zářná Vzora udělat už od čtyř let. Teď konečně znala ty správné fandomy.

Závěrečná poznámka: 

Ehm... ve skutečnosti jsem měla dokonce i plán, jak bych dokázala přežít. Jen ta Tardis mi furt chyběla!

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Aveva

Ztracené schopnosti

Fandom: 
Drabble: 

Když Old Shatterhand dorazil k místu setkání, seznal, že Vinnetou již čeká a zachmuřeně při tom hledí do otevřené plechovky.
“Co trápí mého rudého bratra?” zeptal se starostlivě, když Vinnetou po jeho příchodu ani nevzhlédl.
“Velký Mannitou ode mne odvrátil svůj vlídný zrak Šárlí,” odpověděl Vinnetou smutně. “Už od východu slunce je hledám a stále mému zraku unikají. Ztratil jsem právo nazývat se nejlepším stopařem Západu.”
Povzdechl si, předal Old Shatterhandovi plechovku a zamířil pryč.
Old Shatterhand chvíli jen nechápavě zíral na hladký povrch obsahu plechovky a teprve pak ho napadlo podívat se na etiketu.
Stálo tam: Obsahuje stopy korýšů.

Obrázek uživatele vatoz

Výlet k rybníku

Fandom: 
Drabble: 

Pětice uhání alejí jak s větrem o závod, slunce se odráží od pedálů a opálených lýtek.
Jejdamánku, mám defekt, zahlásí náhle Rychlonožka.
Copak, obrátí se na něj vedoucí naší pětice. Ta čistá usměvavá tvář, ty ušlechtilé rysy, dobrotivý jako Mirek Dušín, ano, je to sám Ježíš.
Přistoupí k Rychlonožkovu kolu, a vida, prasklá duše, a v ní hřebík. Ježíš je na hřebíky odborník.
Ten musí z kola ven, říká a chopí se kleští.
Kluci, máte tady někdo lepení, já nemám, zoufá si ještě Rychlonožka. Ale MacGyver si ví rady v každé situaci a zalepí duši lepkavými listy lípy.
Výlet pokračuje.

Obrázek uživatele Terda

Úskalí života pistolníkova

Drabble: 

Ovšem obstarat si zbraň to není jen tak. Obzvlášť jste-li obávaný a všude známý pistolník. To si nemůžete jen tak nakráčet do obchodu. Nebo na trh nebo dokonce do nákupního střediska. Někdo by vás totiž mohl poznat. A jak by zmerčili, že jste neozbrojení, hnedle by využili početní i váhové převahy a šoupli by vás do chládku. A to by bylo tak říkajíc z deště pod okap. Totiž z pekáče do ledničky. Tohle si uměl Sunkáč snadno spočítat. Naštěstí měl dobrého známého. Jednou mu pomohl s jistou nepříjemnou záležitostí. Určitě mu tu službičku rád oplatí. Ten známý se jmenoval Santer.

Obrázek uživatele BC_Brynn

Zvony

Fandom: 
Drabble: 

„Zvony,“ vydýchol.

Strnul som. Skutočne, v diaľke bolo počuť zvony. Ich hlas sa niesol nocou, mocný a čistý ako úprimná náklonnosť. Nikdy by mi nenapadlo, že raz začujem hlas kostolných zvonov uprostred prérie.

„Akoby niekto spieval,“ šepkal do tmy. „Počuješ? Akoby ma volali...“

Pocítil som strach.

Pomkol som sa bližšie, obaja sme sa chveli. V žiare dohasínajúcich uhlíkov som uzrel črty jeho tváre. Zbožný výraz na jeho obličaji bol tak nový, neznámy.

Priložil mi ruku na hruď, no ani teplo jeho dlane nedokázalo roztopiť ľadový črep hrôzy zaťatý do môjho neodbytne tlčúceho srdca.

„Šarlí?“ spýtal sa zmätene.

Nerozumel som. „Winnetou?“

Obrázek uživatele Skřítě

Proč byl Olda pěkný smolda

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

(*smolda je v tomto případě eufemismus pro slovo smolař)

Drabble: 

Ten kouzelný zpěv pil mu pěkně krev.
Trénoval vždy o sto šest, rychlý postřeh, tvrdou pěst.
Old Shatterhand byl muž činu,
prach a broky na svačinu.
Když se zjevil, ve všech byla jenom malá dušička,
neumíral, když smrtelná přišla na něj rýmička.
Měl dost pádnou pěst,
aby získal čest,
zlepšoval se v koňské jízdě,
znám byl nejen v rodném hnízdě.
Taky střelba šla mu skvěle,
když šlo o boj, vždy byl v čele.
Oslňoval indiány potíráním bezpráví,
legendy se dodnes o něm u ohniště vypráví.
I kdyby se vyšvihl na samotného šamana,
dál bude vzduch pro bratříčka, ten skloňuje "Ribana".

Obrázek uživatele Julie

Démon alkoholu

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Jedno velice ošklivé AU.
Drabble: 

„Odpusťe, miss,“ potřásl jsem hlavou. „Ale je to stejný zmetek jako ti lumpové. Tvářil se, že neslyší jejich urážky, předstíral, že nevidí, jak se vám snaží ublížit. Ani slovem se vás nezastal.“
Odvrátila své překrásné sametově hnědé oči.
„Neznal jste ho před tím, než poprvé okusil ohnivou vodu. Byl to čestný muž. Mohl se stát velkým náčelníkem našeho kmene.“
Pohlédl jsem s odporem na lidskou trosku válející se na slámě. Pomočený a v kaluži vlastních zvratků vyspával whisku, kterou si dnes prolil chřtán. Jen z ohledů na ni jsem si neodplivl.
„Jak říkám, zmetek.“
„Přesto Nšo-Či svého bratra miluje, mister.“

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele BC_Brynn

Porozumenie

Fandom: 
Drabble: 

Môj brat ma naučil o tichu.

Sedeli sme v tráve, rameno vedľa ramena, kolená pritisnuté k sebe. Cítil som závan vody z ramena Rio Pecos, kvety, dym od puebla.

Preletel kŕdeľ vtákov. Chcel som sa spýtať na ich druh, no môj brat sa priklonil bližšie – vzduch sa naplnil vôňou jeho tela – a priložil si prst k ústam.

Počúvaj, vraveli jeho tmavé oči. Sleduj, čo sa deje navôkol, spoznaj chodníky bizóna aj vlka, nechaj sa viesť divokým mustangom naprieč prériou. Každý tvor rozpráva vlastným jazykom, no len v tichu nájdeš porozumenie, čo preklenie bariéru reči.

Stisol som Winnetouovu ruku vo vlastnej.

Obrázek uživatele Aurora

Hľadanie

Fandom: 
Drabble: 

Vysoký, svetlovlasý muž bol jedinou postavou, ktorá sa vynímala na širokej prérii. Unavene zoskakoval z koňa, sadal si pod osamelý strom a púšťal sa do skromného jedla: kukuričné placky a bizónie mäso.

Načúval zvukom prérie a sledoval všetko naokolo. Len náznak, kúsok odpovedí. Kam zmizol? Kde je teraz? A je vôbec nažive?

Zahryzol do mäsa, a, hoci to bolo ťažké, musel si to priznať: pred dvoma dňami stratil jeho stopu a nedokáže ju znovu nájsť.

Cítil sa, akoby hľadal mrkvu v zime, ihlu v kôpke sena, sneh na púšti. Beznádej mu zväzovala hrdlo.

Môj milý Winnetou, uvidím ťa ešte niekedy...?

Zlí duchové

Obdarovaný: 
Profesor
Fandom: 

Výňatek z knihy Na věčnosti od Karla Maye, který mě inspiroval k napsání této povídky:

…Winnetou, der nüchternste, der hell- und scharfdenkendste aller roten Männer, war gewiß kein Phantast, aber zuweilen, wenn wir miteinander im nächtlichen Dunkel lagen, rings von Gefahr umgeben, da geschah es, daß er die Hand hob, um grüßend rundum zu winken, und als ich ihn einst fragte, warum er das thue, antwortete er: „Mein weißer Bruder frage nicht. Wir sind beschützt, das mag dir genügen!“…

Určitě je tam spousta překlepů a chyb, ale prosím o jejich ignoraci - nedostatek času. Povídka je psána v odlehčeném duchu a rozhodně jsem se nesnažila napodobit Mayův styl. Naši hrdinové jsou vykresleni trochu jinak, než jak je známe, zranitelnější, postaveni před záhadu, na jejíž rozřešení nemají dostatek odvahy, neboť rozkrývá příliš mnoho niterných ran minulosti. Snad se Ti to bude líbit. Veselé vánoce a krásný nový rok!

Obrázek uživatele Kleio

Jak to celé vzniklo

Obdarovaný: 
Darsalam
Fandom: 

Název: Jak to celé vzniklo
Obdarovaný: Darsalam
Beta-read: Keneu
Fandom: RPF, Vinetou
Poznámka/věnování: Milá Darsalam, tvé přání bylo velmi inspirující, ale to bych nebyla já, aby z toho nevzniklo něco tak trochu jiného. Je to příběh a vlastně není, je to pravda a taky je to lež jako věž, stalo se to i nestalo, je to slash a vůbec to není slash. Rozhodně je to ovšem dárek psaný s radostí a s nadšením, takže doufám, že se ti bude líbit. V neposlední řadě moc děkuji Keneu, která v předvánočním shonu vynaložila snahu a skvěle mi text zbetovala.
S přáním krásných Vánoc Kleio

Obrázek uživatele Blanca

Vzpomínka na rudého bratra

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Jedna nesoutěžní, protože mi napadla cestou domů a protože s touhle scénou jsem se vždycky potřebovala nějak vyrovnat.

Upozornění: vyspoilovaný konec knihy

Drabble: 

Old Shattehand přijíždí k Deklilto.
Santer nejprve střílí, pak se chvástá. Vyleze až úplně nahoru na skálu.
"Tadyhle je ta závěť, ten indiánský hadr!..." začíná ji trhat na kusy, rozhazovat - ale v tu chvíli se klátí k zemi.
Místo něj na skále stojí postava, svírající lopatku, která se rychle zase vrhá za skalní převis, kam se pomalu snáší zbylé stránky.
Old Shatterhand zoufale vykřikne.
Skálu i s bezvládným zloduchem smete výbuch do jezera.
"Omlouvám se, že jsem ji nezachránila celou," žena v podivném postroji předává o chvíli později zbylé listy vyjevenému hrdinovi. "Musela jsem viset tak, aby si mě nevšiml."

Závěrečná poznámka: 

Protože roztrhat závěť byla ultimátní sviňárna, kterou jsem nikdy neodpustila ani Santerovi, ani autorovi samotnému. Tak.

Obrázek uživatele Profesor

Vejce a podivní návštěvníci Lorda Elronda

Úvodní poznámka: 

Vždycky jsem si přála napsat Mařenu z LOTRa. Takže jí tu máte v omeletě.

Drabble: 

Na počátku bylo vejce. Rozprsklé na dlažbě jedné z Roklinských teras. Zastánce vajíčkové teorie si dovoluji upozornit, že hned vedle seděla slepice s notebookem na klíně. Na slepici, kterou pochopitelně byla moje Profesorská maličkost, shlížel zmatený Lord Elrond.
Nerozuměla jsem mu ani slovo.
Opodál se objevilo další vejce. Za ním spadl Rudý gentleman v celé své kráse. Vzápětí přistál Doktor.

Dnes je tomu týden, co jsme hosty elfů. Je nás tady víc, pouze my tři jsme schopni se spolu domluvit. Tardis totiž nefunguje.
S Doktorem probíráme oviparní živočichy. Nejspíš se začnu učit sindarsky. Přírodovědec se tady určitě neztratí.

Nenávidím vejce.

Obrázek uživatele BC_Brynn

Vlaky

Fandom: 
Drabble: 

Posadím sa na lavičku. Reumou zachvátené ruky zložím do lona. Osamelý dôchodca.

Do uší sa zareže ostré škrípanie bŕzd. Berlin Hauptbahnhof sa okolo mňa premení na ľudské mravenisko.

Zavriem oči. Spomínam na iné vlaky – parné lokomotívy ženúce sa po tratiach, čo som sám vymeral.

Z nekonečnej diaľky ma volá Divoký západ, Rio Pecos, slnkom zaliate prérie mojej mladosti. Vydať sa na poslednú cestu, zosadnúť z koňa v údolí riečky Metsur kde som kedysi so svojím bratom pochoval aj svoje srdce. Nech ma privíta vo Večných loviskách.

Kostolné zvony začnú odbíjať šesť hodín, a ja si ticho šepkám slová Ave Maria.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele BC_Brynn

Krásny deň

Fandom: 
Drabble: 

„Old Shatterhand... Ty... si... tu... Takto... musím... zomrieť...“ Nšo-či naposledy vydýchla.

Čo sa dialo v mojej duši, tomu mohol rozumieť iba Winnetou. Vykríkol som. Skaly mi vracali ozvenu.

Takto zahynula žena, s ktorou som sa chcel oženiť. Jediná, ktorú by som kedy mohol milovať – tá pravá. Na ceste z rodného puebla na Rio Pecos do Európy, ktorá v nej vzbudzovala strach aj vytrženie, ktorá pre ňu znamenala život po mojom boku.

Nikdy ju neuzrie.

Nšo-či, sestra môjho srdca. Bez nej sme osireli. Čo si počneme, Winnetou a ja?

Môj brat ma zovrel v náručí a zodpovedal moju otázku: „Pomstíme sa.“

Obrázek uživatele angie77

Šikovná věcička

Fandom: 
Drabble: 

Skupina u ohně sledovala přibližující se postavičku - maličkého mužíčka na křivých nožkách vyčnívajících mu z tuhého kaftanu.

„Dobrý večer vespolek,“ pozdravil.
„Same, co vy tady?“ zazněla otázka doprovázená úsměvem.
„Vy ho znáte?“ ujišťoval se chlapík, který zjevně nepochopil, že bílé kalhoty a sako nejsou ideálním oblečením do prérie.
„Jistě, je to můj učitel a rádce.“
„Sam Hawkens, jméno mé,“ řekl mužíček a s komickou vážností smekl.

Ozvalo se několikeré vyděšené zalapání po dechu.
Sam si nenuceně nasadil na hlavy paruku a tichounce se pochechtával, jak ty zelenáče překvapil.

„Vlastní skalp mi sebrali Indiáni. Tahle věcička je ale moc šikovná, víte?“

Závěrečná poznámka: 

Znáte to, když vám nějaká myšlenka vleze do hlavy a nejde se jí zbavit. Když jsem si včera přečetla téma, jako první se mi vybavil Sam Hawkens se svým sundávacím skalpem. A ačkoli jsem se usilovně snažila vymyslet něco jiného, prostě to nešlo...

Obrázek uživatele Danae

Stesk

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pro Julii k narozeninám, bez nároku na bodík. Časem bude i větší vánoční dárek, slibuju! V zásadě navazuje Na Rio Pecos.
Pokročilá bromance.
Všechno nejlepší!

Drabble: 

Vinnetou dobře věděl, že ho Šarlí bude opouštět. Kdo mohl zadržet takového muže? I jiná místa potřebovala jeho horoucí srdce, silné paže, smysl pro spravedlnost. Libye, Arábie, Afrika… Přesto mu zoufale chyběl každý den. Když mu stesk rval nitro až k nesnesení, vycházel Vinnetou z puebla, aby si Šarlího přípomněl o samotě. Položil se na záda a otevřel všechny smysly. Vybavoval si jeho tvář. Zlátnoucí tráva prérie byly jeho vlasy. Modravé nebe nad prérií jeho oči. Zvuk větru byl jeho hlas. Kosův sladký zpěv jeho smích.
Vinnetou prudce zabořil prsty do hlíny. Prosluněná prsť byla jako dotek jeho teplé tváře.

Nečekaný úkol

Obdarovaný: 
Neúčastnila jsem se první fáze, jelikož jsem to tu objevila později, dá se říci, že obdarovávám sama sebe :-)
Fandom: 

Vinnetou, Old Shatterhand a Sir Emery Bothwell potřebují získat od židovky Judith důležitý dopis, který usvědčuje bratry Meltonovy z krádeže dědictví sourozenců Marthy a France Vogelových (postavy zapůjčeny z trojdílného románu Karla Maye Satan a Jidáš). Rozhodnou se proto vmísit se na ples, který pořádá jistý bohatý právník v New Orleans, jehož se má zúčastnit i ctěná dáma, která dopis nosí neustále při sobě. Vinnetou, který příběh vypráví, dostane za úkol se tohoto dopisu zmocnit.

Obrázek uživatele Ebženka

Golem to chápe

Úvodní poznámka: 
Tohle bylo hodně krkolomné, ale co mohu dělat proti náhlému osvícení? Zase blbej název. Ale vy se s tím určitě srovnáte.
Drabble: 

Pro pana Pumpu byla rodná hrouda víc než jenom terminus technicus pro pár hektarů obyvatelného prostoru. Byla to krev jeho krve, tělo jeho těla, potažmo tělo všech ostatních golemů stejného původu. Pokaždé, když se rozbil na novém místě a slepili jej novým jílem, nasál s ním trochu genia loci toho místa.
Proto se ho velice dotklo, když se dozvěděl, že kdesi na dálných stepích nějakým rudochům (asi vysoký obsah železa) prý národ přezdívaný bledé tváře (a tohle bude kaolín) berou jejich půdu, orají ji, pokrývají ji spletí vlakových kolejí a betonovou slupkou.
V tom roce Apači kolonizátory z území vytlačili.

Neviditelný fandom: 
Vinnetou
Obrázek uživatele ef77

Noc na prérii

Fandom: 
Drabble: 

Víš, milý čtenáři, jaká je noc na prérii?

Městský člověk, uvyklý neustálému ruchu, šumu a nočnímu povyku opilců, sotva si dovede představit, jaké je ticho noci. Pouze noční pták tiše zapěje, jen lehký praskot větviček citlivému uchu prozradí, že dravec vyráží na lov.

Žádné pouliční lampy rušící spáče, ale zastřené světlo měsíce a miriády hvězd – ani nejbohatší sultán Orientu neuléhá pod takovou klenbou.

A svítání, chvíle, kdy slunce vyjde nad obzor a obleče vše znovu do jasných barev!
Velebný chrám přírody!

Takové je, milý čtenáři, lože zálesákovo. A jeho ošumělá deka, nad všechny pokrývky z prachového peří je mu vzácnější.

Obrázek uživatele Danae

Na Rio Pecos

Úvodní poznámka: 
Pokročilá bromance. Pro Julii.
Fandom: 
Drabble: 

Vinnetou mě od prvního dne zasvěcoval do opravdového umění Indiána. K tomu patřilo i naslouchání - položit se do trávy, zavřít oči a nechat své srdce zcela prostoupit zvuky okolí. Měl jsem ovšem podezření, že Vinnetou procvičuje můj sluch také proto, že jsem po přestálých strázních stále ještě potřeboval více odpočinku. A tak jsem teď ležel se zavřenými víčky pod horkým poledním sluncem, když mě náhle napadlo otevřít oči. Vinnetou seděl vedle mě a díval se na mě zamyšleným pohledem.
“Na co hledí můj rudý bratr?” zeptal jsem se překvapeně.
“Vrývám si do srdce tvou tvář pro dny, kdy nebudeme spolu.”

Stránky

-A A +A