DMD č. 1. pro 1. 4. 2014. Téma: Už je tady zas

Obrázek uživatele Mairam

Nepřátelské období

Fandom: 
Drabble: 

"Cože?" vyděšeně se podíval na vybarvená políčka v kalendáři.
"Ale tohle není možné!" hypnotizoval čísla v naději, že se Božím zásahem změní v něco, řekněme prostě cokoliv jiného, třeba na březen, nebo na prosinec, nebo na léto, to je jedno. Hlavně ne květen.
"Před chvílí jedno skončilo, nemůže být přece už další," zoufale se vrhl do indexu a počítal.
"Šest pitomých zkoušek," mumlal a rychle nahazoval stávkující počítač.
Systém se dle očekávání hroutil. Systém padl. Jakub padl. Hlavou do kláves:
"Zase na mě zbyde jenom termín v pátek v sedm ráno." Kdyby mohl, plakal by.
Tak zatraceně moc nenáviděl zkouškové...

Závěrečná poznámka: 

Kdo má SIS, tak ví... Já vím.

Obrázek uživatele Gwendolína

Neplacená společnice

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tak to vypadá, že rovnou svým prvním drabble navážu na jedno loňské. :)
http://sosaci.net/node/4991
Slash :)

Drabble: 

Jiné dítě by se z toho zbláznilo, ale já ne. Brzo jsem zjistil, že je na mně závislá a že může udělat jenom jeden otisk ruky v bytě. Takže jsme uzavřeli spojenectví. Já nedovolil rodičům vymalovat a ona mě přestala strašit. Naopak mi pomáhala s úkoly, kradla se mnou sladkosti a tyranizovali jsme kočku.

V novém bytě udělala další otisk ruky. Když na něj přiložím svou, už dávno neslyším ošklivé věci.
Teď se ale u toho často červenám.
Taky se naučila vytvořit si hmotné tělo.

Děsí mě, že do mě tak vidí, sucuba jedna nevycválaná.

To tělo totiž bývá mužské.

Obrázek uživatele hidden_lemur

Taky pěkná mrcha

Úvodní poznámka: 

Jedna navíc, mimo soutěž. Věnováno všem psavcům, kterým se to taky občas stává. Julie, ty to vidíš...

Drabble: 

„Tak sláva,“ řekla Inspirace, „už jsem tady zas. Co je? Darovanýmu koni na zuby nekoukej.“
„Ale tohle není můj fandom!“
„Dobře ti tak,“ řekl Vzorný Americký Hoch, „máš psát a ne si zbůhdarma pouštět trailery!“
Zkusila jsem ho zavraždit pohledem, ale odrazil se od jeho ospandexované hrudi jako bumerang. Padouch neřekl nic. Jen pokrčil rameny a upřel na mne oči smutného, deviantního mývala – což samozřejmě mohlo být jen tou pitomou škraboškou.
„Budeme hodní,“ slíbil klaďas. „Půjčíme si frisbee a půjdeme si házet na střechu.“
Inspirace se škodolibě zachechtala. Znáte to. Ruku v ruce s Prokrastinací dokáže být taky pěkná mrcha.

Obrázek uživatele Anne

Středozemský syndrom

Drabble: 

„Nazdar týme!“ Jack proběhl kolem svých spolupracovníků. Od dveří zavolal: „Tosh, co trhlina?“
„Jen mírné výkyvy,“ odpověděla.
„Výborně, to počká,“ odpověděl a zmizel ve dveřích. „Ianto, prosím, kávu!“ otočil se ještě.
V tu chvíli se trhlina zbláznila. Cardiff zmizel. Objevilo se místo plné zeleně, nedaleko zpívala řeka a cvrlikali ptáci. Teda do té doby, než přijeli dva smějící se mladíci na koních. Seskočili z koní a vytáhli meče a připravili se k souboji.
„Pánové, co vaše hodina dějepravy!“ rozhořčeně křičel elf v tmavém plášti přijíždějící na poníkovi.
„Už je tady zas!“ řekl Elrohir. Nasedli na koně a odcválali v dál.

Obrázek uživatele vatoz

Chrabrý a bratři jeho

Fandom: 
Drabble: 

Za devatero horami žili tři bratři rytíři. Jeden se zval Chrabrý, druhý Chytrý a třetímu - nejmladšímu - říkali Chcípáček.

I stalo se, že království začal pustošit drak. Mocný král Fridrich, jak to bývalo v těch dobách zvykem, vypsal odměnu - za hlavu draka ruku princezny.

Chrabrý se ozbrojil a začal s drakem zápolit, sekal mečem hlava nehlava, skutečně pár hlav pozusekal, než ho drak rozpáral.

Chytrý si vzal sud střelného prachu a vyrazil za drakem. Ten však mocně plivl plamen a zapálil sud.

Tohle nemám zapotřebí, pomyslel si drak. Vím, jak to končí s třetím synem. A odletěl.

Chcípáček ho dodnes hledá.

Závěrečná poznámka: 

Drabble Grilovačka s drakem, psaný pro poslední téma DMD 2014, přidává něco jako happyend.

Obrázek uživatele Sid

Pod keřem

Úvodní poznámka: 

(na zahradě u Thurzů)

Drabble: 

Kerberos se tiskl k zemi v nejzapadlejší části zahrady, klepal se jako vyděšené štěňátko a všechny tři čenichy se mu chvěly v předtuše nadcházejících hrůz. Ve zvířecím mozečku mu blikala jediná myšlenka: Najdou ho!
Když se ozval ten hlas, přitiskl uši k hlavě a tichounce zakničel.

„Obludkó… zlatíčko naše… kdepak jsi?“ zacukrovala Riza znovu.
„Má jméno,“ opravil ji Patrick škrobeně.
Vyplázla na něj jazyk. „Si ho najdi sám, ty chytrej.“
„Jako by to tušil,“ povzdechl si Patrick a zadíval se k altánu, kde stál lavor chladnoucí vody, kartáč a psí šampon.
Tenhle každoroční rituál vždycky začínal jako hra na schovávanou.

Obrázek uživatele hidden_lemur

Chceš si hrát?

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

00Q.
Protože Quartermaster si žádá odplatu. Má ji mít.

Drabble: 

Nevím čím to je, ale kdykoli vejdu do téhle kanceláře, už je tady zas. Útržek vzpomínky na Eton. Na horkou chvilku strávenou na koberečku, když vycpaný jestřáb z kabinetu profesora Learyho zničehonic, (samozřejmě sám od sebe), lehl popelem.
M už na mne čekala.
Usmívala se. Jako lvice, co by vám mohla ukousnout hlavu, kdyby to bývalo bylo podle předpisů.
„007. Jistě už tušíte, proč jsem si vás nechala zavolat.“
Koukal jsem na ni jako Le Chiffre těsně před tím, než vynese trumf. Něco mi říkalo, že vrátit Q všechny formuláře potisknuté kopií Cardiffského telefonního seznamu možná nebyl ten nejlepší nápad.

Závěrečná poznámka: 

P.S: Kde mám pyžamo?

Obrázek uživatele Sindual

Jako každý podzim

Fandom: 
Drabble: 

"Už je tady zas," povzdychl si starosta Jezerního města při odtrhávání listu kalendáře. "Dnešek není vhodný den pro nástup do funkce," oznámil ještě svému novému pobočníkovi.
"Proč?" Mladý pobočník se nerozhodně díval na starostu. Dnešek se mu nezdál o nic horším dnem než jiný.
"Za týden končí podzim. Už pět let nás v tuto dobu obtěžuje jistý trpasličí pobuda. Tvrdí, že je král pod horou. Prý jde zabít draka a chce po nás zbraně a zásoby."
Dříve než mohla zaznít další otázka, vpadl do místnosti strážce. "Je tady," oznámil zoufale.
"Tak ho zase vyžeňte! My o žádné zabíjení draků nestojíme!"

Obrázek uživatele Ginger

Věrně následován

Fandom: 
Drabble: 

"Bože dobrý, svatá Kateřino, ona už je tu zas! Vy všichni tam nahoře víte, jak moc ji miluju, ale i král přece někdy musí mít čas a komnaty jen sám pro sebe, ne?" mocný vladař vyhlížel z maličkého okna zcela bezmocně.
Po nádvoří běhalo sem tam služebnictvo, nosily se truhly, chystalo se k obědu. Uprostřed toho všeho stála nová skutečná vladařka čerstvě dobyté pevnosti a s úsměvem rozdávala pokyny na vše strany.
"Můj pán a vládce nebude jíst studenou šunku jako nějaké knížátko! Kočí, nech vyložit toho kance, co jsme cestou ulovili."
Tak již ani na Radyni nenaleznu božský klid...

Závěrečná poznámka: 

Vím dobře, že ta záležitost s Karlštejnem je mýtus. Proto taky tento fandom a ne čirá historie :)

Neviditelný fandom: 

Výprodej na farmě

Fandom: 
Drabble: 

Už je to tu zase,
slevy jako prase
na prase.

Jedno prase za hotové
peníze na ruku.
Mrtvé, ale jako nové -
padesát kilo tuku!

Při rychlém jednání
okamžitá sleva,
50% sleva.

Prasátko kvalitně živené,
za svého života
se páslo na trávě zelené -
výjimečná flákota!

Bonus, který dostanete jenom u nás,
doprava zdarma,
balné zdarma.

Naše prasátka nemarodí -
zdravé maso, které nikdy neprojde
a nemoci u něj nepochodí -
do domu i na talíř samo dojde.

Chov prověřovaný staletí,
s dlouhodobou tradicí
profesionální nekromancie.

Naše zombie farma U křížku
se všemi svými členy
vám nabízí panenku, plec i kližku
za přítažlivé ceny.

Obrázek uživatele Hippopotamie

V 1.A

Fandom: 
Drabble: 

Profesor Parkhill měl noční můry plné pravopisných chyb již celý týden před začátkem školního roku, přesněji od doby, kdy četl seznam letošních žáků. H. Kaplan. Jak je to možné? Pan Kaplan přece před rokem absolvoval, ještě si vzpomíná na pitku, na kterou sezval své kolegy a z níž si nic nepamatuje, jen to, že od té doby z nějakého důvodu bydlí profesorka Higbyová u něj a tváří se, že na to má nezpochybnitelný nárok.
S bušícím srdcem a kamennou tváří statečně vstoupil do třídy. Naštěstí se ukázalo, že ten drobný turecký emigrant jménem Hasad Kaplan je zcela nepříbuzný a neškodný.

Obrázek uživatele Zanthia

Dobré ráno

Drabble: 

Tresk-tresk-tresk!
Spike, vytrhnutý zo spánku, sa zrútil z náhrobnej dosky. Dvere krypty sa rozleteli.
„Nenaučili ťa klopať, ženská?“ zašomral.
Buffy vkročila do šera – na tvári odhodlanie, v ruke kolík.
„Prišla si po ďalšiu porciu kvalitného mäsa?"
„Je koniec, William.“ Oceľová ruka preletela vzduchom, a než Spike zareagoval, preťala mu srdce ostrá bolesť.
Kryptou sa rozľahol výkrik.
Spike už cítil ako sa delí na čiastočky, ako sa mení na prach, ale bolesť v jeho srdci sa stupňovala...
Pozrel dolu na svoju hruď. Trčal z nej plastový kolík.
„Prečo?“ útrpne sa zadíval do milovaných očí.
Premožiteľka sa zaškľabila: „Prvý apríl!“

Obrázek uživatele Trigatron

Pralinka

Fandom: 
Drabble: 

"Už je tu zas," povzdechl muž v čele stolu.
"A takové jsem měl krásné léto. Těch nových receptur..." zasněně dodal jeho kolega. "Uteklo to rychle."
"Také jsem si užila léto. Na farmě u Northamptonu. Když jsem přijela, bylo tam spousta myší. Nevydržely dlouho," řekla starší dáma s hranatými brýlemi a nepřítomně si přejela tvář hřbetem ruky.
"Další rok už nezvládnu!" zakvílel drobný mužík, když v tom se otevřely dveře. Právě včas.
"Tak už jsem tady!" zahlaholila silnější dáma a donesla ke stolu dva tácy. Rumové pralinky z nejkvalitnější čokolády byly mezi profesorským sborem Bradavic tradičním antidepresivem na začátek školního roku.

Obrázek uživatele Mia

Za zavřenými dveřmi

Drabble: 

Leandros seděl na pohovce v hale Andrásova sídla, popíjel zlatavou whisky, a sem tam zabloudil pohledem ke dveřím na konci chodby. Pokaždé, když je sklápěl zpět ke katalogu motorek, si neznatelně povzdechl, a zavrtěl hlavou. „Už je tady zas,” konstatoval při tom pochmurně, aniž by jeho slova měla konkrétního adresáta.
Fenris už ho nějakou dobu pozoroval opřený o futra jídelny, ale když to druhý vlkodlak zopakoval snad posté, nevydržel mlčet. „Nacvičuješ si osobní mantru? Kdo je tady zas?”
„Jaro,” odvětil Leandros stručně a oba stočili pohled ke dveřím alfovy ložnice, odkud on ani jeho družka už pár dní nevystrčili nos.

Obrázek uživatele Julie

Andělé a ďábli

Drabble: 

Někomu prý na jednom rameni sedí anděl, který ho podporuje v dobrých činech, a na druhém ďábel, co svádí ke špatnostem. Ona měla Azirafala s Crowleym, kteří se zásadně shodli.
Například o svaťáku se rozhodovala, jestli vyrazí na koncert nebo se ještě chvilku bude učit. Skončila v posteli s novým Ecem, který měl skoro tisíc stran a ani nebyl v povinné literatuře.
Teď se ti dva objevili zas. Zrovna když přemýšlela jestli půjde na rande s Tomem - lékařem s vlastní neziskovkou - nebo s Trashem - metalistou s vlastní kapelou. Okamžitě jí bylo jasné, že skončí s Filipem - knihovníkem s vlastním foodblogem.

Obrázek uživatele strigga

Symbolickej význam

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tohle jsem vždycky strašně chtěla udělat :) bez nároku na bodík.

Drabble: 

Pustili jsme se do oprav. Nejdřív to byla Hagridova bouda - chodili jsme tam s Harrym, Hermionou, Ginny a Nevillem každou volnou chvíli a pracovali rukama, bez kouzel, což prý, podle Hermiony, mělo svůj symbolickej význam. Přiznávám, že jsem ho v tom za celou dobu nenašel.
Pak ale přišly věci, ke kterým kouzla byla nutná. Ten nápad dostala Hermiona a já jí u toho spíš překážel, ale nemohl jsem si pomoct.
A když jsme pak Harryho dovedli k Soše a já uviděl jeho výraz, když se před ním znovu vynořila Komnata nejvyšší potřeby, myslím, že jsem pochopil symbolickej význam toho všeho.

Obrázek uživatele Birute

Konečně je tady

Úvodní poznámka: 

Drabble bez nároku na bod.
Schválně, jak dlouho mi vydrží počáteční zápal?

Drabble: 

Zima se táhla jako výšivka na nekonečném závoji a tklivé balady při večerních sedánkách.
Na všechny kromě Skadi a Ulla s jejich neutuchající lyžařskou vášní padala únava a letargie.
„Už je tady zas!“ zaburácel zvenku mužský hlas.
Když zvedla hlavu od látky a podívala se oknem ven, uviděla Heimdalla, jak si to zcela netypicky rázuje po mostě k Ásgardu a přitom rozhazuje rukama, jako by lámal hůl nad všemi devíti světy.
Že by první oběť zimního šílenství?
Za Heimdallem se objevila známá zrzavá kštice.
Sigyn si uvědomila, že jí vyšívání sklouzlo z klína.
Usmála se.
Do Ásgardu se vracely příběhy.

Obrázek uživatele Owlicious

Návrat noční princezny

Úvodní poznámka: 

Yay pro návraty!

Drabble: 

Osvobozená Celestia roztáhla křídla a na prvních paprscích se snesla do polorozpadlého hradu v Everfree forest. Další události se odvíjely v chaotickém a hektickém víru barev.
Cestou z Ponyvillu měly sestry konečně čas na rozhovor.
"'Tio, proč jsi opustila naše sídlo?" zahájila ho Luna.
"Nemohla jsem snést, když elementy mlčely... a mluvily vzpomínky," Celestia odpověděla.
"Mohly bychom se tam vrátit," navrhla mladší princezna. Vidět svůj jediný známý domov v ruinách bolelo - příliš to zdůrazňovalo, jak dlouho byla pryč.
"Nezáleží na tom, kde složíme kopýtka, když jsme teď zase spolu," ujistila ji sluneční princezna jemně. "Připravila jsem ti v Canterlotu komnaty."

Obrázek uživatele ioannina

Neodbytná

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pro Zanu, která chtěla nějaký mandalovitý příběh.

Drabble: 

Zakopl o kamennou obrubu Mandaly. Div že nepřepadl dovnitř.
Její Stromy se radostně rozhořely girlandami květů.
Ayre provinile odtrhl pohled od knihy. Nesmí sem. Nechtěl sem. Celý den se Mandale dokázal vyhýbat. Tak proč...?
Ohlédl se přes rameno k věži Prázdnoty. Jen ať ho tu nenachytá mistr Hjalmar! Sklapl knihu, upřel oči na kameny nádvoří a opatrně se šoural pryč, nejdřív pomalu, pak čím dál rychleji. Přes Horní dvůr už běžel trapem. Pod schody chvíli chytal dech. Nakonec znovu otevřel knihu, našel stránku. Začetl se.
Nevědomky udělal první krok. Druhý. Třetí.
Zakopl o kamennou obrubu Mandaly, div že nepřepadl dovnitř.

Obrázek uživatele Jeřabina

Nezdolné odhodlání

Úvodní poznámka: 

Drabble je na motivy hry na motivy seriálu Hell on Wheels, ovšem fandom mi přišel natolik rozvolněný (navazuje výrazně spíš na larp než na seriál, od kterého se samotný larp hodně odchyluje), že to uvádím spíš takhle. Pokud budu takových drabblí psát víc, zkusím fandom nějak pořešit a předefinovat.

Drabble: 

Doktor Whitehead seděl na zápraží. Rád sledoval obyvatele tohohle železničního městečka, ale některé pozoroval výrazně častěji. Třeba Gretu.
Každé úterý v poledne důstojně zamířila ze svého koloniálu k saloonu – a bordelu v jednom. Nikdy nevešla, jako by se bála, že na ní ulpí neřest. Zavolala si ven mladičkou překrásnou Barb, kterou každý znal, mnoho mužů velmi důvěrně. Někdy s ní mluvila klidně, jindy křičela, jindy prosila. Barb křičela často. Odešla vždycky.
Grete se vracívala se strhaným výrazem. Úterý odpoledne považoval doktor za dobrou chvíli pro návštěvu koloniálu.
Jako jediný muž ve městě už chvíli věděl, že Barb je Gretina neteř.

Obrázek uživatele Maladi

Časovaná bomba

Fandom: 
Drabble: 

Na můstku začínala denní směna. U kormidla seděl Sulu, u věděckého stanoviště se skláněla Spockova štíhlá postava. Kirk si připomněl, aby ho poškádlil kvůli včerejší povinné zdravotní prohlídce. Posadil se do křesla, nadechl se a... kvííík. Strnul, sáhl za sebe. Tribl! Malá chlupatá příšera, která minule zamořila celou loď! Potlačil zalapání po dechu, ale zděšení se mu muselo promítnout do tváře, neboť od vědeckého stanoviště se ozvalo: "Podle vašeho výrazu soudím, že se vám váš nový anatomický polštářek nelíbí, kapitáne?"
Zamžikal. Polštářek?! Chlupaté cosi se nehýbalo. Rozhlédl se. "Kdo...?" Pak si všiml zcela nevulkánsky samolibého výrazu ve tváři vědeckého důstojníka.

Obrázek uživatele Scully

Vlci jsou nevyzpytatelní

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

A po roce jsou tady zase Vlk s Ovečkou. Nevěřila jsem, že bych Vlkoveč ještě obnovila, ale tak nějak mi chyběli. Naštěstí :)

Drabble: 

S Vlkem to nikdy nebylo jednoduché. Přicházel a odcházel, někdy na pár dní úplně zmizel, jindy se zase vrátil k Oveččině ohrádce, podle toho, jak se mu zrovna zachtělo.
Vlkové obecně jsou dost nevypočitatelná stvoření. To Ovečka už věděla. Ale nemohla si pomoct. Trávila dny zasněným vyhlížením směrem k lesu, opřená o ohrádku a přežvykující trs lahodné trávy.
Vlk věděl, že se Ovečce stýská po jejich hrách. Nebo si to alespoň myslela. Jenže stejně chodil do Tmavého lesa a honil tam kdejakou Karkulku. A Ovečka zatím snila a snila a vůbec nevnímala, že okolo ní vlastně existuje celý krásný svět.

Obrázek uživatele Lady Vader

Už zítra!

Fandom: 
Drabble: 

Zítra.
Už zítra!
Senátor Palpatin se tetelil nedočkavostí.
Zítra se bude volit nový kancléř.
A kdo jím bude?
Nedočkavě spěchal Senátem. S každým se vřele zdravil.
Vlivných přátel není nikdy dost.
„Výsosti!“ zazubil se na královnu Amidalu. „Zítra budu potřebovat vaši podporu.“
„Zajisté. Už nejméně třikrát jste mne informoval.“
„Vskutku?“
Amidala očima hledala podporu u Mistra Yody, jenž ji doprovázel.
Ale než Mistr Jedi stačil zasáhnout, Palpatin odkvapil oslovit další senátory.
„Snad už nepřijde,“ zadoufala Amidala.
„Hmmm, tím já jistý bych si nebyl,“ našpulil Yoda zelenou tlamičku. „Palpatin jak korkový špunt v záchodě jest. Nikdy jej nespláchneš, pořád se vrací.“

Obrázek uživatele Bilkis

S květenou už nebojuje

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nic, celý den nic. A pak si lehnu a je tu nápad! Pche! Snad to poznáte :)

Drabble: 

Ponurý hrad obcházela mlha a svými pařáty se dotýkala věže, která přízračně světélkovala do šera. Vetchý stařec s mečem po boku se dobelhal k vnější zdi a pohlédl na cimbuří. Zjistil, že ho nikdo nevítá, pokrčil rameny a vydal se dál. Nebojoval s vegetací, jako tehdy poprvé. Na to už byl moc stár. Nevěděl, zda se dostane do věžní komnaty. Na květenu neměl síly.

„Přesný jako hodinky,“ řekla Láska a usmála se.

„Ten už dlouho nevydrží,“ zhodnotil to Osud a přimaloval na tabuli čárku.

„Udělej něco! Nepoznáš pravou lásku?“ rozčílila se Láska.

„Mám svázaný ruce! Jednou se řeklo sto let...“

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Tadeášův letní čas

Úvodní poznámka: 

A po necelém roce zde máme zpět jednoho z našich oblíbených hrdinů.

Drabble: 

"Tadeáši, doporučuji ti jít také někdy spát, děti se ráno ptát nebudou, co jsi dělal v noci", kárá svého muže Timea.
"Vždyť jo", zabrblá Tadeáš, projížděje ještě dálkovým ovladačem teletext.
"A dnes bude noc o hodinu kratší!"
A sakra, pomyslí si Tydlitát, už je tady zas ten letní čas. Na víc než půlrok mi seberou hodinu. Pravda, na podzim si delšího spánku užiji, ale teď to bude krize. Kdybych přes léto umřel, je ta hodina v pytli. Ihned však morbidní myšlenku zavrhuje, není ještě přece tak starý.
A stejně je to sranda, řekne se letní čas a venku leží sníh.

Závěrečná poznámka: 

Inspirováno tím, že loni touto dobou při změně času skutečně byl sníh.

Obrázek uživatele Tess

Další krok

Úvodní poznámka: 

Drabblátko zapadá někam mezi Změnu rovnováhy a Špatnou volbu.

Drabble: 

Ozvalo se hlasité zacinkání.
Už zase.
Peter se zavrtěl a v polospánku proklel své spolunocležníky. Který idiot má na mobilu nastavené takovéhle buzení?
V rozespalosti si neuvědomil, že mobily už pár let nefungují. Zvuk zvonění detektoru mu splynul s neskutečně otravným budíčkem; zvonění jako zvonění. Na detektory stejně nevěřil. Copak by se Zóna mohla posouvat? Na velitelství jenom straší.
Smrtonoš kráčel a Zóna se pohybovala za ním, pomalu, ale přece. Už zdálky slyšel hlasité zvonění. Stačila jedna střela, aby zmlklo.
Ošklivě se usmál.
Oddíl nováčků byl příliš unavený a příliš bezstarostný, aby postavil hlídky.
Peter měl po starostech s vstáváním.

Závěrečná poznámka: 

Omlouvám se za drobně drastický začátek. Máte v Ostrovech nějaký oblíbený prvek, období nebo postavu? Beru objednávky :) *konec reklamy*

Obrázek uživatele Erishika

(Ne)Klid

Úvodní poznámka: 

Tento příběh je zasazen do Dreamer's Ship (=DS) světa. (Na mém profilu je odkaz na náš web.)
Cris a Anthony spolu cestují vesmírem a dostávají se potíží, do kterých je dostává hlavně Cris.

Drabble: 

Anthony seděl na verandě a užíval si chvíli ticha. Dokonce odložil svoji knížku, jen tak tam seděl a nic nedělal. Nemohl se toho nabažit.
"Tony!" zavolal Cris, zatímco běžel k němu. Anthonymu přejel mráz po zádech.
"Ale ne!" povzdychl si, "už je tady zas! Já se ho snad nikdy nezbavím," řekl pro sebe a pozoroval Crise.
"Tony! Že neuhodneš, co jsem našel?" volal radostně.
"No, jedno vím určitě, klid to rozhodně nebude," řekl sarkasticky.
"To ne, něco jiného!" Za ním se ozval strašlivý rachot a křik naštvaných mužů.
"Aha... Takže jsi našel trable, co?" zeptal se Tony.
"Jop," přikývl Cris.

Závěrečná poznámka: 

Moje první drabble! Yay!

Opakování

Drabble: 

Věci mají nepřekonatelnou tendenci se opakovat. Lidé, události, obrazy, myšlenky a jakékoli další entity. Toto puzení k vytváření obdobných vzorů je tak silné, že sama nevím, jestli jsem některé z řádků tohoto drabblu už nenapsala. Svádí mě to pokaždé, když při cestě městem potkávám znova a znova stále stejné lidi,
Staré věci do sebe zapadají v nových souvislostech. Avšak počet entit je omezen, a tím pádem by měl být omezen i počet výsledných stavů. Tato idea se mi zdá být děsivá a hluboce s ní nesouhlasím. Opakování je totiž vlastností povrchu a konečná konstelace světa (či příběhu) je určována vnitřkem.

Obrázek uživatele kytka

Rituál

Fandom: 
Drabble: 

Jedna, dva, tři... Myju si ruce a počítám. Počítám dvanáctkrát do deseti a pak ještě jednou. Když se spletu, musím začít od začátku, jinak se stane něco strašného. Jedna, dva, tři...
Ruce musí být čisté, na tom závisí všechno. Závisí na tom život. Nikdo nesmí nic poznat. Jedna, dva,...
Stačí mít čisté ruce, o nic jiného nejde. Stačí je pořádně vydrhnout. Nikdo si nevšimne těch skvrn. Už tam nejsou. Je to dobré.
U všech svatých, NE! Jsou tam zase! Copak se toho prokletí nikdy nezbavím?
Možná jsem špatně počítala. Určitě. Tak to bude. Musím začít ještě jednou. Jedna, dva, tři...

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Ness

Dopadeny!

Drabble: 

Uááá! Ty kalhoty, co nemůžu dopnout, mi ještě minulý týden byly!
Hnána temnou předtuchou zalovím v hlubinách skříně a vytáhnu jiné. Jsou mi taktéž tak tak. Teda spíš jako tak ne.
To bude ten „jeden čtvereček“ Milky, rýpne si můj vnitřní hlas škodolibě do včerejšího (neúspěšného) předsevzetí nesežrat tu čokoládu celou (a začít zítra cvičit, vážně!), leč aspoň už tuším, kdopak se to zas objevil.
Po urputném půlhodinovém prohrabávání šatníku vypátrám celé hnízdo mezi chlupatýma ponožkama - očividně se tu s příchodem teplých jarních dní cítily v bezpečí. Očividně špatně, neb vzápětí letí z okna následovány jejich šicími proprietami.
Nesnáším kalorie!

Závěrečná poznámka: 

A/N: Jsou to totiž ty malé mrchy, co Vám vždycky v noci zalezou do šatníku a přešijou všechno oblečení, aby Vám bylo malé...

Stránky

-A A +A