DMD č. 4. pro 4. 4. 2012. Téma: ...a taková to byla láska!

Obrázek uživatele Tyto Alba

Sbohem (a už se nevracej!)

Má drahá,

měl jsem tě opravdu rád.
S tebou jsem se cítil víc dospěle a nad věcí.
Pamatuješ na naše poprvé? Jak se mi zatočila hlava a podlomily kolena? Scházeli jsme se tajně, rodičům natruc.
Taky jsi mě hodně stála. Ale co jsem měl dělat, když jsem bez tebe nemohl být?
Platil jsem ti čím dál víc, jen abys byla, proboha, se mnou.
Každou z tvých podob jsem miloval, i tu nejobyčejnější.
Ale víš co? Došlo mi, že páchneš. A taky už mě nebaví chodit s tebou pořád na balkon. Už jsem se rozhodl, tak se nesnaž.
Kouřit jsem přestal.

Obrázek uživatele eliade

Řeka

Když se s Vronským setkala na plese, měla Anna pocit, že ji nějaký strhl nějaký neviditelný proud, z něhož se nelze vymanit. Přesto to zkusila. Poslechla intuici a odjela z Moskvy. Tušila, že pokud se nedostane na břeh a podvolí se oné řece osudu, utopí se.
Pak se jí ale plavání zalíbilo. Chtěla se nechat navždy unášet proudem, který se jí najednou zdál tak lákavý.
Jednoho dne už nedokázala dál plavat. S posledním tempem jí do plic vnikly první kapky vody.
Vronskij byl největší láskou jejího života. Ale co z té lásky zbylo? Jen skřípění vlakových brzd a obláček páry.

Fandom: 
Obrázek uživatele estriel

Halfway

We had been acquaintances.
Accidental encounters led to regular meetings.
Over coffee, we explored each other’s eyes and hearts, until friendship became more and passion burned us up.
Time made us lovers, then partners, then married, and finally parents.

I no longer remember the way your hair smelled, or the way your lips curled in a smile as you combed our daughters' hair.

Now we are "clients", you and your lawyers, me and mine, the kids in between like milestones. As far from you as they are from me; such a sad sight since we can't seem to meet halfway.

Obrázek uživatele Suzanne

Odhalení

Minerva McGonagallová zastávala názor, že jíst se má v klidu. Proto nikdy neotevřela Denního věštce dříve než u kávy. Toho rána po něm ale chňapla stejně rychle jako většina Velké síně.
Na titulní stránce byla fotka jejích bývalých studentů. Ron Weasley a Hermiona Grangerová Weasleyová.
Titulek: Slavný pár se rozvedl. Je za tím nevěra?
„Ach,“ povzdechla si. „To je smutné. Přitom to byla taková láska.“
„To nebyla láska, ale hormony,“ poznamenal Severus Snape spokojeně.
Minerva se na něj podezřívavě podívala.
Minulý týden měla pocit, že viděla Hermionu dole ve sklepení. Myslela si, že potřebuje silnější brýle, ale co když ne?

Fandom: 
Obrázek uživatele Lunkvil

Stará láska nerezaví

Varování: Nevhodné pro tučňákovce.

„Táto, ale já mám tu černou obrazovku ráda! Stačí napsat princ a můžu hrát!“
„Tohle zase umí spoustu jiných věcí. Určitě si zvykneš. Aspoň to zkus.“
---
„Ale mně se tohle nelíbí. Nemá to ty okýnka. Jak mám vědět, kde co najdu?“
„Je to úplně stejný, akorát místo spousty oken to má jenom jakoby jedno. Určitě si zvykneš. Aspoň to zkus.“
---
„Já se nechci zase něco přeučovat! A proč Word neumí otvírat koncovku .sam? A vůbec, já mám 98 ráda.“
„Ach jo, už je to tu zas. Určitě si zvykneš. Aspoň to zkus.“
---
„Tak aby bylo jasno, XP se nikdy nevzdám!“

Poznámka: Připisuju si aspoň částečné vítězství nad ošklivými ajťáky, slavte se mnou...

Fandom: 
Obrázek uživatele Sid

Svět je malý

(a pro vlkodlaky obzvlášť :D )

Dlouhověkost je těžké břímě. Tisíckrát omílané klišé. Lidé kolem stárnou, zatímco vy – pokud nemáte v bance zatraceně tučné konto – se musíte co pár let stěhovat. Koloběh života.
Možná proto se vztahům se smrtelníky vyhýbala – měla pocit, že mrtvých už oplakala dost.
Ale ani tak nebyly známosti bez překážky... s jedním to víc neznamenalo, s druhým je rozdělila válka. Taková to byla láska a stejně ho hledání omrzelo. Další zmizel a po letech se objevil, jen aby se nechal odpravit. Trvalo dlouho, než se nechala znovu ulovit. Poprvé někoho přijala za druha.

A ti prevíti se zvládnou sejít v jedné hospodě.

Obrázek uživatele Jackie Decker

Ashina zpověď

„Tamaru jsem znávala. Byla takové hodné děvče. Když se poprvé objevila v Telmiru se svými černými vlasy, držela se Amautera, jako klíště, které si našlo čerstvou krev. Vzali se, a měly vás dva, Kolgare. Jenže čas si vždy nakonec vybere svou daň. Tamara zemřela po porodu tvé sestřičky. Nedokázala jsem tomu zabránit. Viděla jsem ji pohřbívat své sny i stále hledat nové a nové naděje. Zvíře zavřené v kleci, to byla…
Amauter propil a prohrál všechno. Vy jste utekli a žili na ulici. Vše skončilo v ruinách, daleko od toho, čím měl život být. A taková to byla velká láska…“

Fandom: 
Obrázek uživatele Joan Watsonová

Můj milostný život je jako Ferrari. Mám Bentley.

Když jsem do Diany vrazil v té irské hospodě, líbil jsem se jí.
Když jsem jí podal šálu, kterou upustila, pozvala mě na pivo.
Když jsem jí pomohl do kabátu, dala mi své telefonní číslo.
Když jsem jí zavolal, domluvili jsme si kino.
Když se vedle nás posadil Sherlock, ještě nechápala.
Když jí Sherlock otevřel nahý, považovala to za žert.
Když se dozvěděla o tom šíleném večírku u Grega, už se mi neozvala.
„A taková to byla láska!“ poznamenal Sherlock k paní Hudsonové, odfrkl si a otočil se na mě. „V kině dnes dávají Kung Fu Pandu, tak co, nepůjdeme?“

Fandom: 
Obrázek uživatele Sothis Blue

Přehrabávání bláta

Hrobka z 15. století? Rád bych dělal nejmíň na památkách ze starého Říma. Ach jo.
Dva měsíce přehrabávání bláta v zaplesnivělém sklepě, a výsledek?
Jeden mosazný svícen, důkladně promáčknutý, jak jsme do něj kopli.
Zachovalá kostra muže, podle lebečních švů kolem 18 let.
Dva mosazné knoflíky.
Spona opasku a kousek kování, pravděpodobně z pochvy zbraně.
Zdobený skleněný flakón.
Kostra dívky, asi čtrnáctileté.
Několik úlomků krumplování šatů.
Dýka s ozdobnou rukojetí a čepelí skoro sežranou od rzi, přímo uvnitř hrudního koše.
Jediné, co mělo trochu cenu, byly dva zlaté prsteny.
Proč ten obchoďák nepostavili bez celé téhle šaškárny s archeologickým výzkumem?

Fandom: 
Obrázek uživatele Quiquilla

Zrada

Varování: Spoiler. Velkej.
Poznámka: Pro ty, co neznají fandom, jde o román z viktoriánské Anglie s lesbickou tématikou. Doufám, že se mi podařilo vystihnout tu hlavní zápletku. Ve sto slovech je to docela problém. Samozřejmě v knize je to o dost složitější a tak, ale snad se mi podařilo alespoň to, co jsem chtěla.
_______________________________________________________

Už jsem nic necítila, když mě dovlekli k vaně a přivázali k dřevěnému rámu.
„3000 liber, Sue!“ sliboval.
Kolo zahrčelo, slyšela jsem smích. A pak bylo ticho.
„Strčíme tu děvku do blázince!“
Ledová hladina se nade mnou zavřela. Voda se mi dostala až do plic. Nestačila jsem se nadechnout.
Mělo nám to vyjít.
Vzduch. Místo nádechu však dávím vodu. Než znovu skončím pod hladinou.
„Vezměte si ho, slečno. Láska ještě nikomu neublížila,“ tvrdila jsem.
A znovu.
„Možná, kdybych jí řekla: ‚Miluji tě…‘“

Ta mrcha. To ona tu měla skončit!
Taková byla dohoda.
Byl teplý letní den a právě mě „koupali“.

Fandom: 
Obrázek uživatele kytka

Vím, že mě miloval

Hlavu držím vysoko vztyčenou, ale v očích mě pálí slzy a hrdlo se mi svírá.
Vím, že mě miloval. Jak jen mě miloval!
Něžná slůvka, která mě šimrala na krku.
Vášnivá objetí, která až bolela.
Vím, že mě miloval.
Vzpomínám na chvíle důvěrných rozhovorů.
Vzpomínám na chvíle důvěrného mlčení.
Jak jen mě miloval!
Stál při mně proti celému světu.
Stál při mně proti svým nejbližším.
Vyvzdoroval si mě na samotném Bohu.
Milovala jsem ho.
A bála se, protože jsem věděla, že tahle chvíle jednou přijde.

Prkenná podlaha zaskřípala. Na tvář mi dopadly první kapky jarního deště.
Kat pozvedl svůj meč.

(pozn.: Anna Boleynová)

Fandom: 
Obrázek uživatele Lejdynka

I taková smí být

Myslela jsem, že ho miluji. Říkal, že mne miluje.
Laurel hrdé jeho čelo krášlil.
Však – věnec vavřínu
kryje lysinu.

Listy opadaly, uschly, a duch se zkroutil s nimi.
Zčernal, zuhelnatěl, rozpadl se na prach. A já s ním.
Taková to byla láska!

Pak přišel jiný, bojovník nepokořený.
Chybila jsem znovu, nevěda, že
muži ve zbroji
za moc nestojí.

I on prohrál. Zemřel. A já s ním, já – země egyptská.
Výstřihy jsou pro polibky a ne pro hady,
však taková to byla láska!

Kleopatro,
učeš si vlasy do čela
a buď veselá.

Protože taková je láska! Bezvěká,
že smrt ji nepřemůže.

poznámka: Text kurzívou jsou slova písničky Kleopatra od Bratří Ebenů.

Obrázek uživatele Bilkis

A někdy je to jinak

AU, BJB (mám tucha, že jsem letos první s touhle zkratkou, ne? :D)

Kurt Hummel poznal, že je Blaine Anderson blbec k pohledání, sbalil si kufry a vrátil se k otci.
Réza nedokázala vydržet bez Brna, nechala Václava ve vyhnanství a vrátila se na Moravu.
Ginny Weasleyová zanechala Harryho Pottera stát před oltářem a utekla s jiným.
Alek opustil Seregila po padesáti letech vztahu a šel svou vlastní cestou.
Henri nechal Victorii a Tonyho žít jejich lidské životy a vypařil se.
Kornel opustil Sedmihradsko po boku Stěpana a už nenapsal.
Jack odmítl riskovat Iantův život a vyhodil ho z Torchwoodu.
Albus opustil Gellerta a nikdy se neohlédl zpátky.
A takové to byly lásky…

Fandomy, jak jdou za sebou (aneb nehodlala jsem to vypisovat všechno do políčka fandom, ale případně to udělám): Glee, Pavel Renčín: Městské války, Harry Potter, Nightrunners, Tanya Huff: Krevní pouta, Juraj Červenák: Dobrodružství kapitána Báthoryho, Torchwood

Romantička na prázdninách

Objevila na půdě staré dopisy. Milostné. Ona byla chudé vesnické děvče a on syn ředitele továrny. Rodiny byly odlišných vyznání. Rozhodli se na sebe čtyři roky počkat, než jí skončí učitelský závazek. Jemu matka našla vhodnější partii. Odmítl. Jí tatínek vyhrál věno v kartách.

Dolů sešla až k večeři.
"Kde mám brejle?"
"Tam, co vždycky. Vzal sis prášky?"
"Nojo. Zítra zajedem nakoupit, mají toaleťák v akci."
"Prosím tě, nemlaskej!"

Babička si tenkrát mohla kvůli útrapám lásky sáhnout na život a děda zešílet žalem. Nebo mohli strávit život s nemilovanými partnery a potkat se až po letech. Místo toho se vzali.

Fandom: 
Obrázek uživatele galahad

Mesto detstva

Nadväzuje na Prvá úloha.

Miloval to mesto. Nikdy tam nebolo zima, preliezal na lanových mostoch z budovy na budovu a plával v bazéne pod mestom budovaným v korunách. S kamarátom študovali a trénovali boj v akadémii. Predstavovali si čo zažijú, keď budú chodiť po svete.

Aká iná je táto chladná cela. Bola noc a vonku obchádzali prízraky. Nikoho tu nepoznal.
Musel z mesta svojho detstva odísť. Svojou sladkou príchuťou by spôsobilo hnilobu a zničilo všetko čo bolo v ňom. Vedel to, ale tak rád by sa do neho teraz vrátil.

Cez malé okno v cele presvitalo mesačné svetlo. Prezeral si v ňom svoj meč.

Fandom: 
Obrázek uživatele Hippopotamie

Je to vážné

„S panem Petrucciem není něco v pořádku,“ dumal Grumio, když na dvoře čistil pánovi boty. „Ráno řekl paní: „Dobré ráno, pusinko,“ a přinesl jí snídani do postele.
„S paní Kateřinou také něco je,“ na to Lucia, Kateřinina komorná. „Místo, aby mu vyčinila do oslů praštěných a něčím po něm hodila, usmála se na něj a řekla mu: „Děkuji ti,“ (Lucia zkrabatila svůj jinak hezký obličejík do pohrdlivé grimasy) „pejsáčku.“
„On jí říká „zlato“ a „kočičko,““ přidal si Grumio.
„A ona jemu „miláčku“ a „čumáčku,“ kontrovala Lucia.
„No jo, pět let manželství člověka otupí,“ rozumoval Grumio. „A taková to byla láska!“

Obrázek uživatele Aveva

Čtvrtá

Čas okrádá.
Stane se to nenápadně.
Krůček po krůčku.
Ta, která se u stolu posune až na čtvrté místo, je jen o trochu víc než služka.
Neunesu tu potupu.
Neunesu tvou potupu.
Nemělo to skončit takhle.
Nemělo to skončit takhle.
Ale teď s tím můžu něco udělat.
Ale teď s tím můžu něco udělat.
Sobecká smrt je hřích.
Sobecká smrt je hřích.
Ale existuje hřích, když se Bůh nedívá?
Ale existuje hřích, když se Bůh nedívá?
Zbavím se té potupy!
Zbavím tě té potupy!
Své dvě starší souložnice našel až ráno po zatmění. Mrtvé.
Třetí i čtvrtá židle zůstaly prázdné.

Obrázek uživatele Uhla

Odešel věrný přítel

Čas občas neúprosně letí.

„Někdy až příliš rychle,“ pomyslel si…
„Není to fér, ještě o něj nechci přijít,“ stěžoval si.

„Někdy nemáš na vybranou, nech ho jít, vzpomeň si co jste všechno spolu zažili, všechen ten smích, tolik nářků a slz. Ve všem tě věrně provázel, ale už je na čase se posunout dál,“ povzbuzoval ho kamarád.

„S žádným toho nezažiju tolik jako s ním!“ slzy se mu vháněly do očí.

„Neměj strach, to přejde.“

Kamarád ho objal.

„Nemůžu než doufat, že máš pravdu…“

S těmito slovy odložil svého miláčka na poličku a dopřál mu věčný pokoj v křemíkovém nebi.

Fandom: 
Obrázek uživatele Smrtka

BISkvit

Pozn: pro lepší pochopení tohoto drabble se budete muset přemoct a přečíst si úterní zprávy. Chechtací pytlíky s sebou.

Byly tři hodiny odpoledne a nad Prahou se stahovala mračna.
„No tak co ten kolibřík,“ poznamenal už popáté předseda a klepl do stolu. „Lesy vytuneloval. Jestli on to nebude spíš datel!“
„Ssssskvíííííí, sssskríííííí,“ souhlasil náměstek náměstka vážně. Když se po něm kolegové nechápavě ohlédli, dodal: „Takhle snad dělá štěnice, nebo ne?“
„Tohle není sranda, pánové,“ vložil se do toho nosovým sopránem zakladatel strany. „Já bych se pojistil nějakou tou obálkou. Chceme přece zůstat ve hře.“
Ozvaly se zvuky všeobecného souhlasu. Ministr však znaveně hodil lejstry o stůl.
„A já bych se na ně prostě vy...!“

A taková to byla láska.

Obrázek uživatele Justinka

Svatba

„Můžete někdo pochopit, proč to udělali? Zrušit zařízenou svatbu?
Chudák Emmett se s tím tak nadřel,“ Debbie začala znovu a znovu rozebírat největší novinku na Liberty Avenue.
„I ty zlaté gardénie pro Justina sehnal!“ řekla Debbie jako by právě na tomhle nejvíc záleželo.
„Shit. Justin si klidně odjel! Pff …a taková to byla láska!“ vzlykla.
Michael, který to slyšel po několikáté, poplácal matku po ruce a konečně se odhodlal jí zadržet.
„Ma, ale oni se přece stále milují, jen je to takhle pro ně lepší… Asi. Přišly by výčitky.“
Samotného ho překvapilo, co řekl. Ale věděl, že je to pravda!

Fandom: 
Obrázek uživatele kopapaka

Změna fandomu

Pomalu otáčela listy. Těch nepřečtených pomalu ubývalo.
Nebylo to bez přestávek.
Stále častěji se odvracela a se zavřenýma očima zapadala do příběhu.
Hluboko.

Dočetla.
Trochu smutně pohlédla na polštář ve tvaru kočičí hlavy.
Na pokoj ve sladce červené a bílé. Se srdíčky.

Rozhodla se.

Červená zmatněla, bílá zezlátla a srdíčka překryly malé erby. Se lvy.
Nad další knížkou se znovu zasnila.
Na nočním stolku už nenahmátla plyšovou kočku a její přátele.
Jen deset palců hůlky z vrbového dřeva. Svitek pergamenu.

Rodiče si už zvykli. Při každé další knize chodili kolem po špičkách.
Jen kolem krabic odložených hraček s tichým povzdechem...

Pravá láska

Miloval ho. Věděl to od první chvíle, kdy ho spatřil. Jejich oči se střetly a on se v nich ztratil. Odevzdal mu svou duši, své sny, každý svůj nádech a výdech. Zamilované srdce bilo jen pro něho. Sledoval jeho tvář, můj bože, jak on ji miloval. Ty nádherné průzračně modré oči, lemované hustými řasami. Dokonale řezané lícní kosti, jeho alabastrovou pleť s dechem růže na líčkách. Miloval ty rudé rty, které by spíše měly patřit dívce a záplavu zlatých vlasů, jež dělala z jeho lásky nejkrásnější stvoření pod sluncem. Až zemřou, budou ležet vedle sebe. Společně. Narcis a jeho zrcadlo.

Fandom: 
Obrázek uživatele Maladi

Souznění

Sev svůj cíl potají sledoval. Tess seděla v kokpitu a pohrávala si s nožem. Náhle pronesla: „Slezte z toho lustru, Donalde, vidím vás.“
Sev se ohlédl. Za ním nikdo nestál. Otočil se zpět. Tess se mezitím neslyšně přesunula k němu a upřela na něj oči.
„Jmenuju se Sev, madam, ne Donald,“ řekl rozpačitě. Pohledem sklouzl k vibronoži v její ruce. „Není to náhodou Treppus-2 od Merr-Sonnu?“ zeptal se s posvátnou úctou.
„Jo.“
Natáhl ruku. „Můžu?“
„Jasně.“ Vtiskla mu rukojeť do dlaně.
Byla to láska na první pohled.
Když však Tess vzápětí vytáhla zánovní těžký blaster DeathHammer, Treppus-2 byl rázem zapomenut.

Obrázek uživatele Ebženka

V žáru mé lásky

Mamá řekla, mlč a usmívej se, jsi krásná. Nezapomeň Tajemství. Dokud máš Tajemství, bude tě chtít.
Seděla jsem, usmívala se. Měl začarované oči. Bylo mi žhavě. Měl široká ramena. Úzké boky. Díval se mi na... Říkal krásné složité věci. Odvedli mě, a nemohla jsem usnout.
Oblékli mi do kostela nej- nejkrásnější šaty. Mamá přikázala stát, říct "ano", nic víc. Pak jsme jeli kočárem. Líbal mě. Chtěla jsem ho. Chtěl mě.
Než uhasl.
Chtěla jsem ho. Nebo někoho. Žár.
Prý jsem zvrácená.
Odvezl mě, lodí, strašně daleko. Zamknul. Je tu ona, tma a zima.
Ohřívám klíč v dlani.
Ať hoří.
Všechno.

Obrázek uživatele Iswida

Okouzlení

Omamovala ho jako droga, přiháněla ho až k šílenství, odlišovala se od vše ostatních vůní, a přece jaksi patřila ke špinavému pachu města. Ve všech odstínech se k němu kradla a přitahovala ho jako magnet. Šťavnavé stopy ovoce na špičkách prstů, ještě čerstvé, nezkažené dalšími doteky. Teplý a těžký závan vůně zpod vlasů, který se ještě rozvířil, když pohodila hlavou. Směs ženství a potu linoucí se z mezery mezi ňadry. Všechny póry její kůže ho volaly k sobě tak naléhavě, tak lákavě, že nemohl odolat. Toužil zaplnit celou svou mysl, celou svou existenci tou vůní. Jen kdyby se tak nebránila...

Obrázek uživatele neviathiel

Překážka

Pozn: Tag "Hraniční čára" je název delší dosud nedopsané a nezveřejněné práce (takový spin-off vyšehradských povídek, který není tak docela budečskou, ani vyšehradskou povídkou a vlastně to ani není povídka :-).

Do poslední chvíle nevěřila, že skutečně vystřelí.
Měl zabít Marinu. Olena byla jen návnada. Která se náhodou ocitla mezi zabijákem a obětí.
Říkal jí přece, že se mu líbila už od první chvíle. Byl to on, kdo se ji neúnavně snažil sbalit. První pozvání na rande odmítla. Několikrát mu nezvedla telefon. Trochu se ho tehdy bála. Druhé pozvání přijala.
Miloval ji někdy? Musel k ní něco cítit, proč by jinak tolikrát přijel do Prahy jen proto, aby se s ní mohl setkat?
Ona sama teď najednou nevěděla, jestli vůbec někdy milovala jeho.
„Proč?“ zašeptala.
„Stála jsi mi v cestě,“ odpověděl.

Fandom: 
Obrázek uživatele Blueberry Lady

Soumrak bohů

I zatřásly se nebesa i zem a vzduch byl prosycen vůní krve. Křik bohů snášel se k uším všech, křik bohů z úst jedné ženy.
Islandská valkýra, překrásná Brunhilda, tasila svůj meč. V myšlenkách naposledy vzpomněla na Siegfrieda, statného a smělého, co silou i krásou vynikal. Od chvíle, kdy poprvé zkřížili meče, milovala ho vášní hodnou valkýr. Nyní však balvan převeliký, mohutnosti i váhy takové, že čtyři rekové ho nésti museli, kryl hrob ctihodného prince.
Nebeský kov chrlil jiskry spolu s vichrem, ostří vnořilo se jí do hrudi, dřík roztrhal bolavé srdce. Na Sigfriedově hrobě zemřela Brunhilda.
Severští bohové plakali.

Obrázek uživatele Danae

Spáleniště

Slash?! Asižejo... Hrozně mě zajímá, jak se z něj stala taková svině. A jsem teprve u 1x04, tak mě nebijte ;)

Když si ho vévoda vyžádal jako osobního lokaje s tímtéž zářivým úsměvem jako tehdy v Londýně, Thomas zadoufal, že ho pochopil. Že vyděračský náznak v telegramu vnímá jako absolutní důkaz lásky. Lásky zoufalé, schopné čehokoli.
Když mu v pokoji položil dlaň na tvář a ucítil pod palcem hrbolek lícní kosti, těch pár šílených týdnů se vrátilo na okamžik zpět. Políbil ho a uvěřil, že vše je možné, zázraky existují, konec vše napraví.
Když viděl, jakým prudkým plamenem vzplály v krbu jejich dopisy, cosi se v něm proměnilo v prach a popel. Zapřísáhl se, že už nebude milovat.
Nikdy.
Nikoho.
Takhle.

Úplně všední příběh

„Jsi tak nádherná,“ šeptal jí něžně do ouška a hladil všude tam, kde to bylo možné, aby to na autobusové zastávce nebudilo veřejné pohoršení.
„Jsi fakt boží. Ostatní kluci sou líný, jen by vysedávali v hospodě, ale ty ne, ty přijdeš z práce a ještě pomáháš vašim.“

„Brontosauři hrajou na Strahově, pojedeme, že jo, zlato,“ tetelila se nadšením.
„Nemůžu, musím tatovi pomoct s tým plotkem. A mama postonává, nemožu ju nechat samu doma.“
„Pořád jen skáčeš okolo vašich. Ať jim pomůže brácha! Nevidíme se, leda v nedělu. Jen sa maminých sukní držíš.“

Už se nesešli. A taková to byla láska...

Fandom: 
Obrázek uživatele Galadion

Konečně spolu

Radost, ta obrovská radost ho zaplavila.
Zase jsi můj! Zase jsi můj!

Padal a nevěděl, nevnímal. Byli zase spolu.

Už tě nikdy nikomu nedám! Nikdy tě neopustím.
Už budeme jen ty a já, nikdo mezi nás nevstoupí.
Nikdy už se tě nedotknou, ani ti zlí, ani ti malí.
Nikdo z nich už na tebe nevtáhne ruku!

Horko se pod ním rozlévalo, ale on ho nevnímal.

Konečně, po tak dlouhé době!
Ano, opět spolu a opět jedno!

Objala ho svou horkou náručí, ale on měl oči jen pro něj.

Vzali jsme si tě zpátky!
Doštali šme tě k naroženinám, můj mil...

Fandom: 

Stránky

-A A +A