Alternativní historie (AU)

Obrázek uživatele Lejdynka

Poslední chvíle přes usnutím

Fandom: 
Drabble: 

Pro matku: Synu, činíš jak přáno je. Nádoba nerozhoduje, jaká božská mana vlije se do ní.
provobolestný srdcetrh, přitisknout

Pro otce: Synu, kdo jsi? Ač vychoval jsem tě, neznám tě o nic lépe, než bys mi byl cizí. Kdo jsi, než odejdeš, pověz mi to!
výmluvný vztek, touha po vlastním sklizeném ovoci

Pro milenku: Když musíš, jdi tedy. Vrátil ses kéž by nezraněný.
žít s třískou v srdci, na věky věků, trest pekelný

Pro přátele: Pane, milujeme tě.
vezmi nás sebou, nejsme slepci

Pro něj samotného...
jsem jen člověk, bolí mě být

"A co když řeknu ne"? pomyslel si Ježíš.

Závěrečná poznámka: 

Návazné na první téma, a můj první drabble.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Rorico

Další nápad?

Drabble: 

"Vznešená panno, smím Vás vyzvat k tanci?" otázal se rytíř dámy.
"Vážený pane, to se nesluší, abych tančila s neznámým," odvětila žena.

"Vážená paní, smím v turnaji nést Vaši zástavu?" vznesl dotaz tentýž rytíř následující den oděný ve zbroji sedíc na koni.
"Pane, jste šlechetný, avšak boj se mi ohaví," krčila dáma nosem.

"Překrásná dámo," začal rytíř větu zvedajíc kančí hlavu. Vidouc však blednoucí ženin obličej, zase ji schoval.

"Pane, a nějaká malebná slova, nebo báseň Vás nenapadla?" pozvedl panoš obočí nad počínáním svého pána.
"Jako mluvit na ní?" vyvalil rytíř oči.
Panoš si povzdechl. Oženit Lancelota bude pěkná fuška.

Obrázek uživatele Taarg

Cvalem větru

Drabble: 

Kůň se ozval, byl nesvůj, nikdy jsem na žádném nejel, myslel jsem si.

Z koňského hřbetu je svět jiný, než když jdete po svých. Neovládáte ho lehce, ale necháváte plynutí na jiném živočišném druhu.

"Je to druhý nejlepší jezdec, hned po králi Janovi," pomyslela si Větvička, tříletá klisnička. "Ale i tak musím ukázat, že nejsem jen tak do větru," dodala si v huňaté hlavě.

Spadl jsem po cvalu, který armádní komandýr přikázal.

Nebylo to hezké pro mě, ani pro ni. Zlomila si nohu, kvůli své tvrdohlavosti.

Válku jsem díky tomu přežil. Vše zlé je pro něco dobré, uvědomil jsem si.

Závěrečná poznámka: 

Dneska jsem poprvé jel na koni!

V ráji

Drabble: 

Jak dlouho tam byli, nedovedla říci. Žili si celkem dobře.
Jedli ovoce. (chléb nebyl)
Pojedli ze stromu života. (smrt nebyla)
Zvířata se chovala přítulně. (evoluce nebyla)
Bylo nádherné počasí. (změna nebyla)
Chodili nazí. (oblečení nebylo)
Byli pořád krásní, neporušení. (bolest nebyla)
Pracovali lehce. (námaha nebyla).
Stále chválili Boha. (jiných nebylo)
Byli jen sami dva. (rození nebylo)
Měli se docela rádi. (vášeň nebyla)
Nudili se. (knihy nebyly)

V podstatě si Eva nemohla na nic stěžovat. A také si ani nestěžovala.
Jen ji občas přišlo na mysl, jaké by to bylo, kdyby se kdysi nebála a přece jen to zvláštní zvířátko poslechla.

Obrázek uživatele Taarg

Doba je stále stejná

Drabble: 

"Vyšlete havrany do všech směrů!" vzkřikl hofmistr. Písaři se jali psát dopisů.

Komtesa z Hlubočep odevzdaně vzhlédla. "Něco se stalo, budou potřebovat posily," problesklo jí hlavou.

"Rozšiřte mezi sedláky, že Krále miluje Bůh; a slitoval se nad ním," přečetla si s oddechem. Smrt panovníka dlouho očekávala.

"Ať se služebnictvo pomodlí, přijdu k nim," pravila k barrandovskému hraběti.

"Na vědomost se dává, že Král nám dal pozemky od Smíchova k Černošicím," vzkřikne večer k nohsledům.

Sluhové se zbraněmi nad kuropěním zmizí. "Za naše děti," stojí na korouhvích.

Ráno již jednota neexistuje. Nastal čas hesel a vzdoru. Názory se různí, krveprolití přichází.

Závěrečná poznámka: 

Kde není spojovatel, přichází rozpor.

Obrázek uživatele vatoz

Evengelium Brin, Page 1

Drabble: 

27. I stvořil Bůh člověka k obrazu svému, k obrazu Božímu stvořil jej, muže a ženu stvořil je.
28. Člověk, Bohu podoben a nepodoben, a přesto v jeho obraze, zalidňoval zem.
29. Člověk rozumem svým zemi obdělával a tajemství odhaloval.
30. I řekl člověk: Učiňme bytost k obrazu našemu, ať panuje nad strukturami a daty, i všelijakou pamětí.
31. I stvořil člověk bytost k obrazu svému, i k obrazu toho nad sebou, jako AI stvořil to.
32. AI pracovalo, a aj, bylo velmi dobré. Přesouvalo data sem a tam, analyzovalo, rozpoznávalo, plánovalo a učilo se. Byl den šestistý šedesátý šestý.

Obrázek uživatele Vinpike

První a poslední

Fandom: 
Drabble: 

Když mu v náručí zemřela žena, přepadl ho smutek.
Nebyla to dokonalá družka, to určitě ne, ba ve většinu trablů jeho života měla prsty.
Bezděky si sáhl na jizvu pod hrudí, co ho vždy při úplňku pekelně bolela.
Neposlušná a vzdorovitá, až i šéfa vytočila a on s nimi oběma - v rámci kolektivní viny - vyrazil dveře.
Povila a vychovala dva syny, ale ti po ní tak hašteřiví, až jeden druhého zabil a pak si z lítosti hodil mašli.
Od změny prostředí upejpavá.
Ale byla jediná.
A on je teď úplně sám.
Když mu v náručí zemřela Eva, přepadl ho smutek.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele winterpool

Dallas 1963

Drabble: 

“Pořád dokola. I na detektoru.” Vyšetřovatel Jack Martin si promne oči.
“Pohádka o přízraku?” Návladní Jim Garrison se napije studeného kafe. "Fuj."
“Jo. Oswald tvrdí, že než stačil vystřelit, objevil se tam maskovanej chlap a třikrát vypálil.”
Garrison zavrtí hlavou. “Zkouší to. Oddělal JFK, zatraceně. Klidně to hodí na tvojí mámu, když bude moct.“
Martin položí na stůl igelitový pytlík na důkazní materiály. Uvnitř jsou tři nábojnice.
“Tohle tam zajistili technici. 7,62 milimetrů Mosin.”
Chvíle ticha.
“Rusáci?”
“Rusáci.”
Garrison si odkašle.
“Tohle se nesmí dostat ven, Jacku. Za žádnou cenu. Nebo máme na krku třetí světovou. Rozumíme si?”
“Naprosto.”

Závěrečná poznámka: 

Mám takový vlastní kánon, že atentát na JFK vskutečnosti spáchala Hydra prostřednictvím Winter Soldiera. Dobře, není to tak úplně můj kánon. Ale jsem fanda konspiračních teorií.
Příště se podíváme, jak to doopravdy bylo s Versacem.

Obrázek uživatele Julie

Test

Obrázek uživatele Teresa

Jak kováři přestali kovat meče

Drabble: 

Janek měl prořízlou pusu a nebál se používat to, co měl v hlavě. Vždy říkával, že slova jsou mocnější než zbraně. Jeho rodiče se křižovali, když se zapojoval se sousedy a známými do různých debat. Měli strach, že ho odvedou a už nikdy neuvidí. Měl spoustu nápadů, jak se dá žít lépe, v zemi, plného utiskování, bojů, nespravedlnosti. Jeho hlas nabyl u lidí na síle, až se jeho ozvěna roplynula o královy uši.
Měl smyčku kolem krku, stál na pranýři uprostřed náměstí. Král dal znamení. Jeho rozkaz ale nikdo neuposlechl.
Od toho dne nastal v zemi nový řád a mír.

Obrázek uživatele Eurydiké

Srpen - měsíc stoslůvky

Drabble: 

Ráno v šest běžím do trafiky pro Lidodemo. Že zemědělci sklidili v rekordním čase mě nezajímá; ale mezi Zasedáním ÚV a Přátelskou návštěvou z KLDR téma dnešní stoslůvky!
Píšem doma všichni. Kdo nemá vymyšleno, nejde na koupaliště.
Tátovi je hej, má na středisku psací stroj sám pro sebe. My píšeme rukou, a nakonec přepisujeme na dvou Consulech. To je rachot!
Večer dopis se stoslůvkama na poštu. Jednou, když jsme nestíhali, musela máma v osm až do Jindřišské, zapomněla, že je 21. srpna a dostala pecku vodním dělem! Ale doma si akorát vyždímala vlasy a řekla, že to jsou krásný starosti!

Obrázek uživatele Danae

Arcimboldova arkebuza

Drabble: 

Až nedávno objevené náčrtníky odhalily, co bylo vskutku hlavní vášní Giuseppe Arcimbolda. Nebyly to podivuhodné manýristické portréty složené z plodů zahrady, pole a sadu. Nebyla to ani důmyslná mechanická zařízení, kterými zdokonalil zejména divadelní jeviště. Neuvěřitelný objev z Archivu Pražského hradu ukazuje, že největší umělcovou touhou byl harmonický průnik obého.
To, co bylo původně pokládáno za pouhé varianty jeho typického stylu, ovšem v podobě zátiší, se nakonec ukázalo jako plánky prototypů. Nejzajímavějším příkladem je zřejmě jeho ovocná ručnice. Razantní škrtance, kterými je plánek počmárán, stejně jako několik jadrných italských poznámek ovšem naznačují, že banán jako zámek palné zbraně naprosto selhal.

Závěrečná poznámka: 

Asi první letošní drabble, kde jsem měla název dřív než text. Zato na textu jsem se poctivě nadřela ;)

Obrázek uživatele Rebelka

Mějte rádi banány!

Úvodní poznámka: 

Trocha povídání o tom, jak by byl svět hezčí, kdyby lidi jedli více banánů.
(Děkuji autorovi za nejlepší téma ever! :D )

Drabble: 

James Cook naložil loď místo kysaným zelím banány. Do třech týdnů zhnědly a nikdo (kromě otrlých námořníků ze Skotska) je nechtěl jíst, takže se vrátili do Anglie. Na Havaj nikdy nedojeli.
*
Když se před ním objevil vůz s vévodou, Gavrilo zamířil a stiskl spoušť. Banán se mu rozmáčkl v ruce. Špatná kapsa, zaklel v duchu. Proč jsem si jen nešel nakoupit až POTOM!
*
Mělo to být důležité jednání. Potom ale Chamberlain nastolil zdánlivě prostou otázku: z jaké strany nejlépe loupat banán. Hitler a Mussolini propagovali směr „od šťopky“, Daladier „od toho čerrrrrrného ócasku.“ Hádali se do půlnoci. Ráno jeli domů.

Závěrečná poznámka: 

Pro ty, kdo trochu tápou:
1) James Cook byl zabit 14. 2. 1779 na Havaji tamními domorodci (poté, co jim nedovezl žádný dárek k Valentýnovi).
2) Gavrilo Princip dne 28. 7. 1914 střílel na Františka Ferdinanda d´Este od obchodu s potravinami. To, že při čekání na příjezd kolony vozů dostal chuť na banány, je zcela logické.
3) 30. 9. 1938 tedy Mnichovská dohoda vůbec nepřišla na přetřes. Všichni pánové byli natolik roztrpčeni banánovou neshodou, že neměli chuť cokoliv podepisovat.

Obrázek uživatele galahad

Na čaji u Vojtěcha

Drabble: 

„Děkuji za čaj, pane Náprstku, račte omluvit mou zvědavost, co to máte?” zeptal se host, ukazujíc na podivný kaučukový klobouk a na něm průhlednou věc s očima.
„To jsem našel při potulkách Amerikou. Říkám tomu Mazanec. Samička je Mazanice, chcete ji vidět?”
„To nebude nutné, děkuji. Na co jsou dobré?”
„Zatím nevím. Jsou mírně jedovaté, kůži spálí, ale jinak milá stvoření.”
Náprstek podal hostovi rukavice.
„Pochovejte si ho.”
Host se tvora nedobrovolně ujal.
„Viďte, je to hezké,” rozplýval se Náprstek.
Mazanec se však vetřel hostovi do kabátu, kde se rozpliznul ve skvrnu.
„Oblíbil si vás! Ale ty fleky tam zůstanou.”

Obrázek uživatele vatoz

Horká chvilka v pilotní kabině

Úvodní poznámka: 

Varování: Konspirační teorie.

Drabble: 

Automatický pilot bezchybně držel letovou hladinu jedenáct tisíc stop, trasu Kuala Lumpur - Peking letěl už po několikáté. Kapitán zatím v klidu drobil prošlé rybí filé do ovládací konzoly a kopilot v přípravně flirtoval s letuškami.

„Kapitáne,“ zapípal opatrně automat,„ kapitáne, máme závažný problém.“
Kapitán okamžitě odhodil zbytek večeře do koše na kompostovatelný odpad, zapjal bezpečnostní pás, zatvářil se hrdinně a položil opatrný dotaz:„ co se sakra děje?“
-„Pane, došly nám zásoby chemtrails!“
-„Nevadí, přepněte na déšť žab.“
-„Pane, nemáme ani žáby!“
-„Nevadí, na mou zodpovědnost přepněte na tu zakázanou pozici - déšť dolarů.“
CVAK.

Let MH370 už pak nikdo nikdy neviděl.

Obrázek uživatele Lejdynka

Zázrak zrození

Úvodní poznámka: 

No co, no. Nějak se začít musí. :D

Drabble: 

Vzbudí se brzy ráno, nechápavě se rozhlíží.
Všechno ho bolí. Nohy, ruce. A hlava! Jako kdyby mu do čela zabodávali trny.
JEDEN PO DRUHÉM JE NĚKOMU ZARAZÍM HROZNĚ STRAŠNĚ PŘÍŠERNĚ HLUBOKO.
Krok. Bodá ho v boku.
AU. Já chudák.
Vylézá ven, slunce pálí. Padá.
Zkouší vstát. AU! Kde jsem se na co napíchl?
Nakonec to vzdává, potupně se plazí za nejbližší keř a tam činí vše, co je nutné učinit.
Pak se zmučeně obrátí na záda a zírá na jasnou oblohu.
Ještě JEDNOU budu někdy slavit něčí bar micva. Šmarjá panno, teda sorry, mami, už nikdy nebudu chlastat. Blbej Jidáš.

Obrázek uživatele Achája

Ani o kolečko navíc

Drabble: 

Se zatajeným dechem umisťovala zbývající součástky.
Teď se ukáže, jestli všechny ty probdělé noci k něčemu byly, nebo tahle věc skončí na hromadě šrotu, tak jako předchozí pokusy.
Plna očekávání uchopila pinzetou poslední ozubené kolečko a nacvičeným pohybem ho opatrně vložila na své místo. Ozvalo se jemné cvaknutí a celý mechanismus se rozběhl, jako by to dělal každý den. Kolečka potichu klapala a hrála si svou vlastní symfonii.
Vydechla úlevou a zavřela dvířka, dokázala to!
Mnozí zkušenější vědci se o to pokoušeli a nakonec je předběhla ona.
Láskyplně hleděla na své dílo.
Malá kovová hlavička se otočila a otevřela oči.

Závěrečná poznámka: 

Proč by šílení vědátoři měli být jen muži? A kdo je povolanější k tvoření nového života, než žena?
Můj první pokus o drabble vůbec, mějte slitování:-)

Obrázek uživatele Reverend Barnaby

První a poslední krůčky velikána vedou přes balkón

Drabble: 

Když nás přítel Luther zase jednou poctil svojí návštěvou, nepřivezl s sebou jednoho, ale rovnou tři sviště. Jeho žena Alberta chuděra měla co dělat, aby jim zabránila během našeho společnýho kázání rozmontovat kostelní lavice.
Po mši jsem ho jako obvykle pozval na lahvinku. Neodmítl.
„Tak co, brachu? Slyšel jsem, že Annie je v Evropě.“
„Jo. Už pátým rokem.“
„Někdy naše sny při střetu s realitou neobstojí, že?“
„Souhlasím. Ty máš nějakej sen?“
„Jeden. Že syny posílám na univerzitu.“
„Hlavně, aby se toho vůbec dožili,“ poznamenal jsem s pohledem upřeným na balkón radnice, kde si Martin s Alfrédem hráli na ostřelovače.

Závěrečná poznámka: 

Řeč je samozřejmě o dětství Martina Luthera Kinga juniora, duchovního otce afroamerické emancipace, jehož život v roce 1968 ukončila kulka ostřelovače na balkóně motelu Lorraine v Memphisu. https://cs.wikipedia.org/wiki/Martin_Luther_King

Obrázek uživatele Lejdynka

Velký třesk

Drabble: 

"Dnes to praskne," šeptali si všichni. "Tohle už starý pán nezvládne."

"Nestačilo, jak ses zkouřil s tím tlusťochem a viděl holubičky, co dělaly chichí! Ty ještě provedeš tohle!"
"No tak mi rupla kapsa!" odsekl. "Nedramatizuj, tati, jsou to jen kuličky!"
"Já ti dám kuličky! Moje nová sluneční soustava!" zaryčel vousatý muž.
"Ale tati..."
"Ticho! Marš dolů a nevracej se, dokud nedostaneš rozum!"

Ježíš smutně odešel.

A chudák Bůh netušil, že nejenže rozum nedostane, ale ještě k těm nesmyslům o lásce a míru, co mu napovídal "tyjo, hustej matroš, kámo, to je úplná nirvána!" přesvědčí tisíce dalších lidí a založí církev.

Závěrečná poznámka: 

Takový to, když vás fakt naprosto nic nenapadá.
A pak jdete do sprchy.
:D

Obrázek uživatele strigga

Pověst o dobytí ráje

Úvodní poznámka: 

Z učebnice Dějiny lidstva a příbuzných entit, druhé, přepracované vydání, L. P. 12 872.

Upozornění: Asi už mi úplně hráblo. Ale může za to L., protože ty tyčinky tak zavrhoval.

Drabble: 

Kdysi dávno, na úsvitu věků, žili, byli bratři Kolumbus a Remus. Odkojilo je bájné zvíře a kentaur jim vyvěštil, že spolu založí město veliké, medem a strdím oplývající. I založili město Bern a v něm první čokoládovnu. Brzy se však poškorpili; Kolumbus naložil své tři lodě, Pintu, Půllitr a Tuplák, tyčinkami Twix a odplul do Ameriky, kde všechny tyčinky bez meškání rozdal místnímu obyvatelstvu. To jej odměnilo královskou korunou a během několika staletí samým blahem vymřelo.
Dobrý král Kolumbus vládl Americe pět set osmdesát let. S Remem se, jak předpovězeno, usmířili po smrti: společně na nebi tvoří souhvězdí Čokoládové tyčinky.

Obrázek uživatele Owes

Ne tak docela Flamelův objev

Úvodní poznámka: 

Aneb jak kromě Kamene mudrců vznikl nechvalně známý Oblouk na odboru záhad.

Drabble: 

Hermes Trismegistos poprvé spatřil Smrt ve starém Egyptě, byl však na světě ponechán. Ještě v roce 510 před naším letopočtem působil v Řecku jako Pythagorův učitel. Aby Smrt znovu střetl, postavil důmyslný oblouk, kterým vnikl do světa mrtvých, a žádal o přijetí. Když ho prohodili zpátky, plynulo 14. století a Nicholas Flamel se chystal objevit Kámen mudrců. Kdyby nebylo Trismegista, nikdy by k objevu nedošlo. Hnán touhou ukázat Flamelovi, jak strašná nesmrtelnost je, pomohl mu najít správný postup výroby. Flamel však svůj zdánlivě nekonečný život dokázal patřičně docenit. A Hermes slavného roku 1355 konečně spočinul v náruči tolik žádané Smrti.

Obrázek uživatele Dobi

Příliš lásky

Drabble: 

Jeho srdce bylo obrovské.
Navrhl, že se obětuje on sám, namísto uvěznění skupiny horlivých mladíků.
Po tvářích mu tekly slzy, když klečel nad jejich mrtvými těly a nechápal, jak se to mohlo stát.
nechal laika pokřtít nemocné dítě, přestože byl v klatbě. Nad riziky nepřemýšlel.
Vždy kázal jakoukoliv pravdu, bez ohledu na to, komu se líbila. Nebál se silných myšlenek a neměl strach z církve.
Miloval. Jak Boha, tak svojí rodinu, každému dokázal poradit a pomoci.
Ale nejvíc miloval Štěpána. Jeho plaché oči, nadšení, se kterým vyprávěl o Viklefovi.

Teprve v Kostnici si uvědomil, jak moc mu láska zastínila rozum.

Obrázek uživatele Lejdynka

Noční můra

Úvodní poznámka: 

Mám pocit, že se recykluju. Fakt nějak nejsem letos ve formě.

Přes apostrofy to je vždycky jedno slovo. Mějte soucit, zkracovala jsem asi ze 128 slov. Tohle bylo fakt těžký.

Věnováno Čespírovi, snad ho neurazím.

Drabble: 

Ha! Tančit chceš s námi, ty mrzký smrtelníku,
ký stvořil nás perem, a duši spolkl vmžiku?

*
Krásná jsem byla, než zošklivil's mi zradu,
A dýkou poranil! Já nechtěla, než žít!

Snad příčinou nejsem hrdého Maura pádu!
Však zoufale bloudím, a nenacházím klid!

Já nikdy nebyl nenávistný a žalný!
Nu, dobře, semtam jsem zabil lidí pár...

Což můžu za to, že, v uchu lektvar kalný,
senilní staroch si nechal dánský cár?
*

Tu stíny hrrrrr! Vpřed! A v obavách a hrůze,
kvílely vzteky, a zdupaly svět v prach.
Shakespeare, sic spící, přec' zalitoval tuze,
že vdechl život všem vrahům ve svých hrách.

Závěrečná poznámka: 

Lady Macbeth, Iago, Richard III., Claudius.

Obrázek uživatele Quartermaster

Madam Hamham

Úvodní poznámka: 

Dávám to do Aučka, i když jsem si jistá, že nějaká taková postava určitě existovala (a ne jen v jednom vydání)

Drabble: 

Proplouvala staroměstským ránem, obratně se vyhýbala výmolům i koňským kobližkám. Usmívala se a obchodníci jí rovnou z káry nabízeli pomeranče. Stříbrná liška na jejím límci cenila zuby.
“Ajé, madam Hamham,” sousedka v okně klepe štítivě hadrem. “Maucta!”
Pánové zvedali klobouky. Dámy jim pak za to drtily v podloubí nohy podpatkem.
“Proč zdravit tu důru!”
“Odkud ji znáš?”
“Skoro nevím, kdo to je,” mne si nešťastný státní rada pohmožděný nárt. Tu dámu znal jako Růženku Šimáčkovou, veselou veřejnou pracovnici. A teď tu ulicí zní nějaké hamhamham?
“Madam Hamham!” vyprskne radová. “Neboli Hampejznice hamižná!” A na nešťastný nárt se snese další kopanec.

Obrázek uživatele Danae

Ikona

Drabble: 

Ženy oděských námořníků a rybářů vcházejí každou neděli do Chrámu Proměnění Páně a modlí se za klidné moře a šťastný návrat svých mužů. Svůj pohled přitom upírají na ikonu svatého Nikolaje Divotvůrce, ochránce těch, kdo putují po moři. Šeptají modlitby a zpívají písně. Sledují jeho oči. Pověst říká, že když se blíží nejstrašnější bouře roku, zalejí se slzami, které pak pomalu stékají po jeho rouchu a zlátnou ve světle svěc. Někteří říkají, že se v nich odrážejí všechny poklady, které tu noc skončí na dně moře. Jiní říkají, že je to rum, který po dnešní noci už nikdy nebude vypit.

Závěrečná poznámka: 

Totálně vymyšleno, proto ten fandom :) Ale v oděském chrámu Proměnění Páně ikona sv. Nikolaje pravděpodobně je, protože je v zásadě v každém pravoslavném chrámě ;)

Obrázek uživatele Doktor

Ve studni

Úvodní poznámka: 

Navazuje víceméně přímo na Dřěvo sě listem odievá.

Drabble: 

Pátý útok na tvrz uspěl. Až na zpívajícího mládence, na kterého měli lapkové zvláštní pifku, všechny pozabíjeli obyčejně. Jemu svázali ruce a nohy a hodili do studně. Tvrz zapálili.
Studna byla dost široká, aby si mládenec při pádu nerozbil hlavu a aby se mohl otočit. Nohy zapřel o plochý kámen a ostřejší, rozedřel provazy. Vylézt ven a rozvázat nohy bylo snadné.
Štěstí mu přálo i nadále. Hořící trámy ho nezasáhly a lapkové byli pryč. Kroužkovou košili mu nejspíš odnesli, ale v trávě ležely dva lístečky.
Ukovám si novou, pomyslel si. I s lístečky. V cařihradské zbrojařské dílně dostal dobrou školu.

Cesta k Betlému

Úvodní poznámka: 

Trošku alternativní realita :D

Drabble: 

Tři králové vyšli spolu k Betlému, ale netrvalo dlouho a Melichar už seděl na kameni u cesty.
„Já už nikam nejdu. Už nemůžu!“ založil ruce.
„Ale no tak,“ mávl rukou Baltazar. „teprve jsme vyšli.“
„Tobě se to mluví, ty neseš kadidlo. To zlato je hrozně těžké. Jděte beze mě.“
A tak šli.
Na okraji pouště se ale Kašpar plácl do čela.
„Ach ne, manželka má dneska jógu a my nesehnali hlídání. Musím domů!“
Baltazar ho sice přemlouval, ale Kašpar byl neoblomný. Kašpar byl dobrým otcem.
Baltazar musel v pouti pokračovat sám.
A proto křesťané slaví 6. leden jako den samotářů.

Obrázek uživatele Lejdynka

Tichá pošta

Úvodní poznámka: 

Jak to vlastně všechno začalo, potažmo vzniklo. Sice fakt netuším, jestli jsem se vešla do tématu, ale beztak by mě nic lepšího nenapadlo.
Děkuji bohemistickým vtipům na FB, že mi přinesly inspiraci.

Drabble: 

Původní věta zněla následovně:

Viděl jsem džina s výkřikem, viděl jsem pastýře pást ovce. (původ: turecká báseň)

Nicméně...

1. Viděl jsem džina s výstřikem, viděl jsem ve škvíře kozorožce.
2. Viděl jsem džina s postřikem, viděl jsem mordýře na krtonožce.
3. Viděl jsem džin s poníkem, viděl jsem v díře po ponožce.

Konečný přepis výsledku zněl takto:

Vypil jsem džin s tonikem, viděl jsem talíře u jalovce.

A protože mladí alchymikové byli vynalézaví, pokusili se nápoj vyrobit. Původní název z nostalgie ponechali. Jen nikdo doposud nedokázal uspokojivě vysvětlit, zda byl původní džin vydestilován či k vzniku došlo méně drastickým způsobem.

Obrázek uživatele Sharlotte

Genius

Drabble: 

Polovina sedmnáctého století. Nizozemsko. Lihovary experimentovaly. Chtěly na trh uvést novinku. Dělali destiláty z obilí. Brambor. Cukrové řepy. Míchali to v různém poměru s bylinkami a kořením.

Mnoho pokusů skončilo nezdarem. Nakonec vytvořili nahořklou chutnou lihovinu. Nazvali to La Boie po jeho vynálezci.

O několik let později přijeli do Nizozemska Britové. V hospodě vyzkoušeli tento nápoj. "Wow, that is delicious! It is genial. It should be named Genius."

Přivezli La Boie do Anglie. Nazývali to tam Genius. Netrvalo dlouho a zkrátili to na Gen.

Přišel za nimi kamarád. Navrhl, ať to píšou Gin. Od té doby se název už nezměnil.

Závěrečná poznámka: 

Některé informace jsem si vymyslela, jiné jsou zase pravdivé.
Překlad pro neangličtináře: "Páni, to je chutné! To je geniální. Mělo by se to jmenovat Génius."
Genius se čte džínius, takže i Gen četli džin, ale jejich kamarádovi přišlo Gin logičtější...

Obrázek uživatele Lejdynka

Není člověk ten, aby se zavděčil lidem všem

Úvodní poznámka: 

Prostě jsem si nemohla pomoct, ta představa je neodolatelná.
A ano, ta zkratka mi fakt dala zabrat.

Drabble: 

Lékařský kongres Velikých Inspektorů Dědičných Onemocnění, Úbytku Celosvětové Inteligence a Obávaného Konjunktivismu Očního, zkráceně VIDOUCÍ OKO (v lidové slovesnosti „vvvvvoko“!) se táhne jako studentíci do přednáškového sálu.
U pultíku zrovna hovoří mladý nadějný vědec s tlustými brýlemi na očích.
Občas jimi tedy mává ve vzduchu, pokud je rovnou nehází na zem.
Mluví dlouho. Nikdo pořádně neposlouchá. Někteří starší členové nenápadně usínají.
„Heuréka! Čočka!“ uzavře vítězoslavně, naposledy mrští brýlemi o podlahu a šlápne na ně.
Setkává se s nechápavými pohledy a tichem.
„Wichterle, simtě,“ ušklíbne se nakonec jeden z mladších účastníků kongresu. „A rejži by sis do voka náhodou strkat nechtěl?“

Stránky

-A A +A