Budeč

Fiktivní (no, my víme své) svět české kouzelnické školy. Bližší info na stránkách Budečské společnosti

Obrázek uživatele neviathiel

Nakonec

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Sotva si všimne, že je v Oděse. Začalo všechno tady? Nebo mnohem dřív, úplně jinde?
Dům už je opuštěný. Zbyly jen prázdné stoly. Místní buňka se zdekovala zatraceně rychle. Dobře ví proč.
Nestihla to. Malé částečky Milice se zavrtají do země a až přijde jaro, vyraší znovu. Možná ztratili století vědomostí. Možná nedokázala vůbec nic.
Poslední temný plamínek použije pro otevření portálu. Ucítí teplou vlhkost v nose. Už nemá moc času.
Projde kolem rozbité kašny. Vystoupá po kamenných schodech. Jde do jeskyně a posadí se na kamennou lavičku. Zavře oči. Opře se o chladivou zeď.
Tady začal její nový život.

Závěrečná poznámka: 

Další: Nějak

Obrázek uživatele neviathiel

Dokola

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Nemá čas se ohlížet. Otevírá ohnivý portál. Nepotřebuje ani jiskru. Je plná ohně. Portál se na moment narovná a změní v zrcadlo. Olena v něm nenachází svou tvář.
Oheň je cizí živel - Aleksandrův živel - a nelíbí se mu v těžké studené zemi. Olena ví, kde ho vypustit.
Vrací se do bytu. Nikde nikdo a nic..
Dotkne se křesla, na kterém nedávno seděl Petr. Důvěřuje jí a ona jemu. Ale musí začít u něj.
Jde po svých stopách, stopách věcí, kterých se dotýkala, lidí, kteří se jich dotýkali.
Za sebou nechává maličká spáleniště. Zničené disky. Spálené servery. Shořený papír.
Otřesené lidi.

Závěrečná poznámka: 

Další: Nakonec

Téma je v druhém a třetím odstavci odspoda. Opakuje se to pořád dokola.

Co nevešlo: dotyčný už zmíněný člen Milice, kterému ona ještě věří, se jmenuje Petr.

Obrázek uživatele ef77

Marcela

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

„Pořád tomu nemůžu uvěřit,“ hlesne Naty zničeně.
„Zjistili jsme v katastru, že vlastníky těch spálených polí nic prvoplánového nespojuje,“ vysvětluje Františkův táta, „až ve starých pozemkových mapách je možné vodítko. Všechna původně patřila jedné rodině. O část přišli při pozemkové reformě, část nedobrovolně odevzdali družstvu.“
„To prostě není možné,“ zaboří Natálie hlavu do dlaní.
„Po revoluci se soudili, ale prohráli. Jasná křivda. Možný důvod k pomstě. A Natáliina spolužačka z Budče Marcela je jejich poslední potomek. Navíc je oheň.“
„Přece by nenapadla mě, jsme kamarádky,“ slzavě namítne Natálie, ale sama cítí, jak chabě to zní.
„Byly jste,“ pronese chmurně František.

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že Natáliin kolovrátek je zřetelně k poznání :).
Následující drabble

Obrázek uživatele Aries

Poslední pokus

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Poučený souhlas

Drabble: 

To je konec. Konec, honí se Alešovi hlavou pořád dokola.
Evžen s Martinem už posté opakují správný postup.
Vnímá jen jednotvárný bzukot, nedokázal by zopakovat jedinou větu.
Uvědomuje si jediné:
Že promáčený ledovým lijavcem klečí v hlíně.
Že mu vnucují nepochybně jedovatou břečku s rozblemcaným papírkem.
Že spoléhat může jen na roztřeseného liškomága s příšernými kruhy pod očima, který by se sesypal, kdyby ho jeho žena nepodpírala.
Martin mu téměř násilím vlije lektvar do úst.
Odporné nutkání k zvracení.
Šílená závrať.
Předivo vědomí zběsile víří, uzluje se v strašlivý šmodrchanec.
Zmrzačená ruka s drápy tvrdě přitiskne Alešovu dlaň k zemi.

Závěrečná poznámka: 

Kol, kruhů, točení a vracení a dokonce předení je tam snad dost :-)

Příště Ke zdroji

Obrázek uživatele ef77

Doma

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

„Tak jak?“ zeptá se Smrtka otec.
„Třískal magií do spáleniště hlava nehlava,“ odpoví suše Ester, „takže jsem měla pravdu a ty vaříš večeři. Snaž se nespálit poslední hrnec.“
„Mohli byste vaše sázky neprobírat přede mnou? Zvlášť, když se týkají mě?“ naoko nevrle reaguje Franta, ale pak zvážní. „Nevíme bohužel, kdo nebo co ublížilo úrodě… a hlavně Naty.“
„Ale víme,“ řekne Ester klidně, „někteří z nás umí zaklepat a slušně se zeptat, místo toho, aby rovnou rozkopli dveře. Byl to ovinnik. Dobrý duch sklizně, kterého někdo pokřivil ke zlu.“
„A my možná víme kdo a proč,“ kývne otec směrem k Naty.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele ef77

František

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Předchozí drabble
Pro vysvětlení: Františkovým živlem je vítr, Esteřiným země.

Drabble: 

Kouzlí na souvrati spáleného pole, vztekle buší čarami do černé půdy. Něco se zlomilo, když viděl Natáliino bezvládné tělo, rozlomilo to petlice a rozkoplo tajené dveře uvnitř něj. Temné zvíře, zraněná hrdost, prožitá hrůza, rána, co se nestačila zcelit.
Země sténá, trhá se a praská, dokud mu někdo zezadu nesevře paže.
Prudce se otočí, ale Ester ho drží a nepouští. Zakolísá, když do ní udeří vichr, ale nepadne. Je země, je skála a kámen, silná a pevná. František zahanbeně sklopí oči a vítr tiše odvane.
„Pojď domů,“ řekne Ester a on pokorně poslechne.
Bestie je zpátky v kleci, zkrocená, tichá.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Jistota

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Jsou zpátky. Nahoře. Na chodníku. Studí.
Olena se opatrně zvedne na nohy. Zahlédne několik vyšehradských strážníků. Zahlédne Vrbenského a Millerovou z mordparty. Šimon ztropil adekvátní rozruch. Kdyby mu neřekla pravdu…
Pečeť je pryč. Aleksandr leží na boku, je mimo sebe, na levém spánku krev. Zranění, které kdysi vyléčila nejčernější magií. Doběhne k němu Millerová. Dotkne se rány, zamumlá nějaké kouzlo. Druhou rukou cosi vytáhne z kapsy.
„Držte se dál, mně jeho kouzla neublíží,” vychrlí na Olenu a pokračuje v práci.
Velká gesta. Celý on.
„Už neublíží nikomu,” řekne Olena.
Vrbenský jí zírá do tváře.
Něco se stalo.
Cena za magii.

Závěrečná poznámka: 

Další: Dokola

Obrázek uživatele Aries

Poučený souhlas

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Strach

Drabble: 

Nakonec se Aleš objevil. Bledý, roztřesený, ale se smlouvou v ruce.
Martin vystřihne podpis. S napětím ho vhodí do tyglíku.
Tekutina zavíří, zaprská, několikrát změní barvu, až se ustálí na podivné hnědofialové.
„Abyste věděl, do čeho jdete,“ promluví Evžen tiše. „Jakmile to vypijete, musíme si pospíšit, esence rychle vyprchá. Povedu vás. Jestli mám pravdu, dokážete pavučinu vymazat.“
„A jestli se mýlíte?“
Evžen si nervózně kouše klouby prstů.
„Vy budete mít začarovaný pozemek a mě pavučina vysaje,“ odpoví po chvíli váhavě. „A ještě je tu jedna možnost: Že Vaňková nechtěla syna obdarovat, nýbrž zničit. V tom případě umřeme oba. Nějaké dotazy?“

Závěrečná poznámka: 

Co Evžen říká, je pravda, tak doufám, že to takhle bude uznáno

Příště Poslední pokus

Obrázek uživatele neviathiel

Zatraceně

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Šimon Illner si protáhne záda. Na chvíli vstane. Další noční u monitoru. Za dnešek jedna rvačka dvou strejců, kteří se neuměli bez kouzel ani porvat o místo ve frontě, natož dohodnout. Vlastně ani porvat se neuměli.
Pak zmatený telefonát od technika, na kterého předevčírem při předletovce vyskočila peklokočka. Těch potvor neškodně hnízdilo v jednom motoru asi patnáct, jenže na ně přišla říje. Technik nic neviděl, ale něco mu ten palec prokousnout muselo. Šimon ho ujistil, že na kamerách taky nic neviděl.
Zakloní hlavu.
U misky pro vodní spojení leží obálka. Před chvílí tady nebyla.
Olenin rukopis pozná okamžitě.
Zavolá vyšehradské.

Závěrečná poznámka: 

Další:

Obrázek uživatele ef77

Práce a odpočinek

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Natálie hodně spí. Hodně jí. Pije nechutné lektvary.
Třetí den může opustit ložnici, teď leží v obýváku, zachumlaná do přikrývek.
„Kde jsou všichni?“ zeptá se Františkova otce, který u velkého okna něco rýsuje.
„Jako každý jiný den – v práci. Ester pleje, sází, váže kytky, prodává a pokouší se proklít krtka. Talgat jí pomáhá. František je na spáleništi a snaží se zjistit, co se stalo. Já navrhuju lávku přes potok. A ty bys měla odpočívat.“
„Já bych mu měla pomáhat,“ vzlykne tiše Natálie, „ale nesmím.“
„Magicky ne,“ Smrtka senior se ušklíbne a hodí po ní notebook, „ale internet ti nikdo nezakázal.“

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Aries

Strach

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Alchymistu

Drabble: 

Aleš chvatně otevře desky, vyjme smlouvu.
Zaváhá.
Oni ji zničí… těch oplítaček potom… Mnohem rozumnější by bylo přece jen Vaňkovi vysvětlit situaci… Kdyby tam zatím nikdo nechodil, co by se mohlo stát?
Jenže co Evžen zasažený kouzlem? Ale co. Vzal riziko na sebe. Bude v pořádku, vždyť se po lektvaru vzmátořil. A hned urážel…
Ale co když ne? Kdyby umřel, vezmu si ho na svědomí? A mít v patách smečku rozzuřených lišek by mohlo být horší než začarovaný pozemek. Mají ho rádi, kdo ví proč…
Teď ovšem chtějí experimentovat se mnou… Nasadit do mě cizího chlapa…
Co když nepřežiju já?

Závěrečná poznámka: 

Šelmy tam jsou. Celá smečka

Příště Poučený souhlas

Obrázek uživatele netopýr budečský

Tak už opravdu hepyend

Úvodní poznámka: 

Toho drabble vzniklo, protože čtenáři remcali, že konec seriálu o souboji s dietou není moc šťastný. Tak tady to máte. :-D

Drabble: 

"Veršování je ode dneška mým denním chlebem
abych se to pořádně naučil a dámu si našel
musím cvyčtit jinak mi najednou
verše a prasopys vůbec nepudou"

"Ahojííík ty můj bicáčků, kdypak mě pozveš do svího domešku?"

"Domek mám ale spolublící bi se mohl zlobyt
poť se mnou kočeno do lesa lovyt"

"Přesně tak! Pravidla jsou jasná, ženské si sem tahat nebudeš!"

"Já tutem zmutně veršýki skládám,
tak rát bich nabídl pidlení dámám"

"NE!"

"Dvakrát víc ti nalovíme"

"Moment, co jsi říkal? Jsem ochoten slevit, pokud přestanete plevelit echochat. Můžete se spolu učit pravopis!"

"Pravopis je áut ale oukej, plavidla podržím!"

Závěrečná poznámka: 

Netopýří namlouvací rituály čtenář snadno nahlédne, případně vygooglí

Obrázek uživatele neviathiel

Daleko

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

První krok. První dimenze. Na tloušťku řasy daleko od reality. Černočerná tma.
Druhá. Rozkvetlý sad. Příliš blízko.
Třetí. Vypadá jako… normální svět? Cestování dimenzemi není Olenin denní chléb. Nikdy nebyl. Patří k zemi, ne k prázdnotě.
Aleksandr patří k ohni. Poloprůhlednému ohni blízkém z prázdnotě. Proto je třeba jít co nejdál.
Jsou pod zemí, uvnitř země. Aleksandr se z té cesty ještě nevzpamatovat.
Je třeba spěchat.
Kreslí Olena, kreslí země, mnoho rukama, příliš známý tvar.
Aleksandr zvedne hlavu. „To nemůžeš,” hlesne. „Zabiješ mě.”
„Já ne.”
Nemůže ven. Kruh je uzavřen. Zbývá poslední ingredience.
Zřídlo.
Olena se nadechne a…
… vloží sebe.

Závěrečná poznámka: 

Další: Zatraceně

Obrázek uživatele ef77

Žitné pole

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Předchozí drabble

Pro Ave, která má ráda šťastné konce (stejně jako já :)).
Ostré nůžtičky patří Rye a její Viktorce.
A pro ty, kdo (ještě) neznají Smrtkovic rodinu: František je Esteřin nevlastní syn a Natáliin milý. Talgata osud zavál z Kazachstánu do Čech, je to zahradník a pracuje s Ester v jejím Kouzelném květinářství.

Drabble: 

Uvnitř je černá a spálená, jako pole pod ní. Zbývá už jen poslední věc, ostré nůžtičky, kterými se odstřihne od žití. Ale než se ostří pohne, pod ní, nad ní a v ní se rozezní magie jako hudba. Frantova, jásavý varhanní zpěv lásky, tympány moci, zlost v žestích. Esteřina, ukolébavka hraná jedním prstem na klavír, silná v jednoduchosti. Talgatova, cizí píseň v šalmajích. A nakonec obyčejný hlas Františkova otce, plný starosti: „Natálko. Musíš nám taky trochu pomoct.“
Třaslavě se nadechne a otevře oči.
Žitné pole ožilo, zelené klasy se k ní něžně sklánějí.

Daleko odtud vykřikne ovinnik jako raněné zvíře.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Aries

Alchymista

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Nápad

Drabble: 

„Tušil jsem, že jednou narazím,“ vrčí Evžen. „Ale že umřu, protože zákazník je pitomec… Máte smlouvu? S jeho vlastnoručním, zaručeně pravým podpisem?“
Aleš zaraženě přikývne.
„Tak pro ni upalujte.“
Aleš zmizí.
Martin se řítí do laboratoře s Evou v patách.
V Evženovi netrpělivostí hraje každá žilka, ale nezbývá než čekat.
Důvěřovat Martinovi. Je zručný alchymista. Málokdo ví, že například řada receptů na sladké likéry, které Eva prodává, jsou ve skutečnosti jeho výtvory. Snad zvládne i takhle komplikovaný elixír.
Xénie mlčky stiskne Evženovu dlaň. Cítí, jak je ledová. Ale jeho objetí je vřelé jako vždycky.
Zahání pomyšlení, že je možná poslední.

Závěrečná poznámka: 

Evženův denní chléb je padat do průšvihů a Martinův a Evin denní chléb je výroba marmelád, sirupů a podobných sladkých sajrajtů, takže doufám, že to bude dost chleba :-)

Příště Strach

Obrázek uživatele Aries

Nápad

Úvodní poznámka: 

Přímo navazuje na Neřádného vlastníka

Drabble: 

„Dej sem ten lektvar!“ Xéniin hlas zavibruje panikou.
Eva přiskočí. Navzdory jeho malátnému odporu společně Evžena donutí lék vypít.
Nejdřív se ozve bolest. Pak se zbystří smysly. Krev se rozproudí. Do ochablých svalů se nakrátko vrátí síla.
„Tak dobře, teď už je to asi jedno.“ Evžen se s letmým pousmáním zvedne. Okamžitě se vrátí k věci: „Jedině zkusit pavučinu přelstít. Kdybychom ji přesvědčili, že vy jste Vaněk...“
Aleš nechápavě vyvalí oči.
Martin však rozumí.
„Máš pravdu. Ale musel bych mít jeho esenci.“ Obrátí se naléhavě na Aleše: „Nenechala si nějakou památku? Vlasy? Amulet?“
„Netuším,“ zasténá Aleš. „Všechno letělo na skládku.“

Závěrečná poznámka: 

Příště Alchymista

Obrázek uživatele neviathiel

Dolů

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Udělá pět kroků a přinutí se neohlížet. Cítí závan, jak se Aleksandr prudce narovnává a zvedá na nohy.
Uhodí nejdříve její mysl. Na telepatii nikdy machr nebyl. Olena se zastaví a předstíraně zakolísá.
Pak přijde ohnivý poryv. Naráží na o magický štít schovaný pod zastíracím kouzlem. Odrazí se jako o zrcadlo, odvane zástěru. Olenina magie je teď všem na očích. Oheň se zachvěje. Aleksandr pochopil, že se přepočítal.
Olena se obrátí. „Nechala bych tě na pokoji, kdybys nevyhlásil válku Milici,” řekne. „Takhle budu potřebovat tvoji magickou sílu.”
„Máš smůlu,” odsekne Aleksandr a rozsvítí černý oheň.
Olena ho stáhne pod zem.

Závěrečná poznámka: 

Další: Daleko

Obrázek uživatele neviathiel

Možná

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Jsou tři. Aleksandr, Olena a Pochybnost s láskou vypěstovaná Milicí, která nikdy zcela neodešla.
„Co když je jiná možnost?” ptá se neslyšně Pochybnost.
Kdyby byla, kdo by chtěl stvořit… tohle?
„Jak zvládáš život ty, zcela bez magie?” zeptá se Pochybnost a tentokrát má Aleksandrův hlas.
Nic nevidí. Zastírací kouzlo funguje i na něj. Pochybnost se zavrtí na židli.
„Rozhodně lépe než ty,” odpoví Olena ostře. „Dohodnout se s tebou po dobrém asi nepůjde, že?”
„Větší nesmysl jsem ještě neslyšela,” zívne neslyšně Pochybnost.
„Černá magie mě drží při životě. Bez ní zemřu.”
„S ní taky.”
Ohnivý záchvěv.
„Tady se prát nebudeme.”

Závěrečná poznámka: 

Další: Dolů

Obrázek uživatele ef77

Touha

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

V kleci z vrbových proutků září ovinnik, jako tvor z pohádek, které četla až jako dospělá, protože v dětství slýchala jiné vyprávěnky: O zradách, křivdách, uloupených majetcích, pomstě.
Pomstila jsem nás, mami, pomyslí si, všechno, pro co ses tak trápila, shořelo na uhel.
A byla opojná, ta moc ohně a prostupovala celé tělo, plnila duši až po okraj a když plamen strávil, co strávit měl, zůstal po něm v nitru žhavý uhlík neukojitelné chuti ničit a pálit znovu a znovu.
Ovinnikovo světlo se zachvěje v ozvěně její vlastní touhy.
„Dočkáš se,“ zašeptá, „první můru už plamen sežehl a přilétají další.“

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Spolu

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Přišel včas.
Nečekala to od něj. Působil na ni jako zazobaný floutek, kterému všechno projde. Privilegovaný frajírek. Namočený do černé magie.
Drahá kožená bunda. Nohy opřené o vedlejší židli. Aspoň si je nedal na stůl.
Vážně po tomhle muži kdysi toužila?
„Neměla jsem zasahovat,” řekne mu. Vrbenský svou magickou transformaci zvládl. Aleksandr ne. Viditelně.
„Takže se ti všechno vrátilo?”
Neodpoví.
„Nechala bys mě exnout?”
„Určitě byla jiná možnost.”
„Tohle,” ukáže si na levé oko s černočernými skvrnami, „byla jediná možnost.”
„Přibyla ti skvrna.”
„Použil jsem černé kouzlo.”
„Nebyla jiná možnost?” opáčí Olena. „Nebo nezvládneš život bez černokněžnictví?”
Teď mlčí on.

Závěrečná poznámka: 

Další: Možná

Obrázek uživatele Aries

Neřádný vlastník

Úvodní poznámka: 

Pokračování dialogu z Co dál?

Drabble: 

„Nedivím se,“ naváže Eva. „Sama jsem se jí klidila z cesty. Víte, jak se říká, že si někdo nechá pro korunu koleno vrtat? Taková byla, ale nejradši by vrtala cizí kolena.“
„Vždyť v tom baráku zůstala jen bezcenná veteš.“ Aleš se chytá za hlavu: „Takže vy tady vlastně tvrdíte, že se můj vlastní pozemek snaží vraždit, protože ho nepřevzal její syn? Ale vždyť on to udělal a řádně mi ho prodal!“
Evžen už nemá na teatrální gesta sílu, jen zoufale protočí oči.
„Na papíře,“ bručí Martin. „Já vám to říkal.“
„Třeba by přijel, kdybych mu napsal…“
„Není čas,“ sykne Xénie.

Závěrečná poznámka: 

Chtíč má být lačnost po penězích, nebude-li uznáno, tak holt nebude.

Příště Nápad

Obrázek uživatele ef77

Telefon

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Během zoufale marného vytáčení Natáliina mobilu jí podvědomí vykreslí přehršel scénářů, od nepozorných řidičů až k masovým vrahům.
Přesto se nemůže odhodlat zavolat na číslo z vizitky, kterou jí Naty dala: Vždycky měla problém navazovat kontakt s cizími lidmi a představa, že bude někomu, koho v životě neviděla, vykládat o děsivém pocitu tíže, který se jí zabydlel v zátylku…
Kašlu na to, pomyslí si, uvařím si bylinky, v klidu vypiju čaj a půjdu si lehnout, konečně Naty je dospělá a má právo nebrat mobil.
Pak se ale ozve svědomí a než ho Lenka umlčí, v Kouzelném květinářství začne vyzvánět telefon.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele netopýr budečský

Dobrý konec?

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Jak lidé řekli, tak udělali.
Naše voliéra byla večer přepažená napůl. Každý dostal vlastní misku, ale byla ještě menší než ta včerejší.
Smutně jsem se pustil do jídla, vědom si faktu, že bicas si kdykoliv může nalovit. Bicas totiž nemá žádný hendikep, jen u mě bydlí. Nechtěl mě nechat na holičkách, ale přes pletivo se sem nedostane on a ani jeho úlovky.
Vzpomínal jsem nostalgicky na staré časy, kdy jsem ještě mohl lítat a...
... a copak se to spouští ze stropu voliéry?
Ham!
Spokojeně jsem se olízl a zapředl.
Ještě mám naději.
Na mě si s nějakou dietou nikdo nepřijde!

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Mezičas

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Cesta zpátky trvá tři čtvrtě hodiny. Portálem do polozřícené barabizny u nádraží a z nádraží hromadnou dopravou. Ne že by ji magie nechala na holičkách. Musí zametat stopy.
Zamkne za sebou, shodí zablácené věci a jde do sprchy.
Ukradne si chvilku bezčasí v křesle s hrnkem silného čaje.
Pak sbalí z bytu poslední věci, které jsou skutečně její. Vejdou se do cestovní kabely.
Cestou se zastaví v bance. Obsah své bezpečnostní schránky přesune do obálky. Na toaletách napustí vodu do umyvadla. Odešle obálku vodní sítí.
Pak se zhluboka nadechne a otevře nové spojení.
Aleksandr.
„Je načase všechno skončit,” řekne mu.

Závěrečná poznámka: 

Další: Spolu

Obrázek uživatele Aries

Co dál?

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Čtvrtý pokus

Drabble: 

Kdyby měli přesně popsat, jak se všichni dostali do domu Raposových, asi by to nesvedli.
Evžen je při vědomí, ale strašlivě zesláblý. Černá skvrna se rozlézá na hrudi. Cítí, že času moc nezbývá, přesto odmítne Evin posilující lektvar. Pavouk ulovil nový zdroj síly. Netřeba mouchu přikrmovat.
„Vysála všechno živé v dosahu včetně sebe sama. K tomu musela mít zatraceně vážný důvod. Zanedbaný dvorek - neurazte se - za to nestojí."
„Asi je tam schované něco cenného,“ přemýšlí Martin. „Všichni věděli, že do poslední chvíle doufala v synův návrat. Jenže taky každý ví, že čekala zbytečně. Utekl totiž před ní. Bál se jí.“

Závěrečná poznámka: 

Dá-li KaTužka, příště bude porada pokračovat, víc se mi nevešlo. Téma je snad zřejmé.
Příště Neřádný vlastník

Obrázek uživatele ef77

Natálie

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Nemůže se pohnout.
Prudký náraz syrové, surové, pokřivené magie ji srazil na spálenou zem. Vidí její stopu i přes zavřená víčka, zašmodrchané klubko rudých žhavých korálků. Měla by ho rozmotat, ale nemůže se pohnout.
Slyší hlasy mrtvých klasů, žalují svou ztrátu, slyší v hloubce pod sebou promlouvat zem, ten hlas rezonuje jako zvon. Mluví o ohni a ona cítí, jak hoří, v návalu hrůzy zdvihne hlavu, čeká, že uvidí vlastní škvařící maso, jak se odlupuje od žhnoucích kostí, ale je celá, neporušená, jen se nemůže pohnout.
Jediná slza skane spod zavřených víček.
Dopadne na poskvrněné žitné pole a slabě zasyčí.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Aries

Čtvrtý pokus

Úvodní poznámka: 

Navazuje na Otázku

Drabble: 

Aleš zkusmo pootevře. Ledový vichr ho zažene zpět.
„Jsme v pasti.“
Evžen odhodlaně vstane: „Zbůhdarma sedět tu nehodlám.“
Opustí dům a bouře okamžitě znovu zaútočí.
Přikrčí se pod krupobitím, přivírá oči před oslepujícími blesky, krok za krůčkem se plíží zpátky k ohnisku.
Tentokrát nepřichází jako nepřítel. Snaží se pochopit, nabízí vstřícnost.
Pavučina úporně vzdoruje. Žhavé kolo propaluje dlaň.
Pod zuřivým odporem narazí na výsměch a opovržení.
Ještě hlouběji najde uraženou pýchu.
Hořkou vrstvu starých křivd.
Zaťatou lakotu tvrdou jako kámen.
Zmatenou úzkost.
Drtivé zklamání.
Trpkost samoty.
Pod tím vším neutěšitelný žal.

Pak už nevnímá nic, ani Xéniinu ruku na čele.

Závěrečná poznámka: 

Příště Co dál?

Obrázek uživatele neviathiel

Dál

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ, protože se končí druhá třetina měsíce a já jsem sotva v polovině děje. Děkuji svým dvěma nebo možná třem čtenářům, že stále ještě neodpadli. Moc si vás cením.
Kromě plánu nestíhám ještě hromadu dalších věcí, včetně sledování tvorby ostatních. Mrzí mě to.

Předchozí: Jistě
Celý seriál
První letošní drabble

Drabble: 

Světlo se jí zařízne do očí. Reflexivně si je zakryje paží. Zavíří popel. Olena se rozkašle.
Opatrně vstává. Země ji pouští s nesouhlasným mručením odněkud z hlubin.
Smete ze sebe popel a bláto. Uprostřed kruhového spáleniště zůstal její otisk v zemi.
Dva kroky. Zaváhá. Tady někde začínaly čáry pečeti. Opatrně smete popel.
Nic. Čáry nikde. Sebedivočejší magie je zemi jedno. Byla tu před lidstvem a bude i po něm.
Mávne rukou. Popel se líně rozprostře mezi stromy. Magie koluje jejími žilami, jako kdyby byla vždy její součástí, schovanou kamsi za okrajem zorného pole.
Poděkuje zemi.
Pak si otevře portál.
Domů.

Závěrečná poznámka: 

Další: Mezičas

Obrázek uživatele ef77

Flashback

Fandom: 
Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Po Natáliině odchodu se Lenka cítí klidně. Kombinézu hodí do pračky a v návalu energie se pustí do úklidu koupelny. Vlastně jí ani nepoděkovala, vezme do ruky mobil, ale Naty to zase nebere.
Zvenku je slyšet rádio, moderátor zpovídá jakéhosi módního experta, zatímco zrcadlo Lence ukazuje nenalíčenou tvář s okudlanými vlasy. Měla bych se sebou něco dělat, pomyslí si, pak z éteru zazní „letošním trendem je ohnivě červená“ a jí před očima začnou tančit plameny. Do krku stoupá žluč a dráp předtuchy se zatne do zátylku. Znovu a znovu vytáčí Natáliino číslo.
Volaný účastník hovor nepřijímá. Zkuste to později, prosím.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele neviathiel

Hluboko

Úvodní poznámka: 
Drabble: 

Otáčí se. Země. Pečeť. Dívka uprostřed.
Pomalu. Neměnně.
Jedna malá prasklina se postupně šíří celou pečetí. Kusy čar líně odlétají ven i dovnitř, jsou ostré jako břitva a horké jako plameny, protínají vše co jim přijde do cesty, až se vpijí do hlubin chladivé země a se syčením nachází věčný klid.
Olena zaryje prsty do měkké hlíny a stiskne zuby, aby nezačala křičet.
Veliký kus pečeti se odtrhne a roztočí. Trhá se na kusy, trhá na kusy ostatní kousky, trhá na kusy Olenu.
Chce uhnout. Chce se stočit do sebe. Chce se schovat pod zem.
Prudce se nadechne.
Vykřiknout nestihne.

Závěrečná poznámka: 

Další: Dál

Stránky

-A A +A