Mycélium

Obrázek uživatele hidden_lemur

Bez morální kocoviny

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Věnováno fanouškům a posluchačům Nejlepšího ročníku. Díky za všechno a nebojte, psát a natáčet budu i s kyslíkem na ksichtě a s kanylou v žíle. Metal forever!

Varování: 

Staré dobré kocovinové klišé

Drabble: 

Dívat se, jak spí, bylo útěšné a děsivé zároveň. Obočí měl - jako ostatně pořád - preventivně svraštělé, ale jinak byl jeho výraz uvolněný. Vypadal... uspokojeně. Skoro až moc, na někoho, kdo se tu měl svíjet v nepříjemném dojezdu po první aplikaci
räwë.
Aöhrlëmëgehrl tiše obrátil oči v sloup.
Jak jen mohli provést takovou pitomost!? Kdy se to tak zvrtlo?
Couvl o další krok. Ode dveří ho dělil sotva půlmetr, když profesor otevřel oči.
"Víš, že odejít bez rozloučení je tady na Zemi TAKY neslušné?"
"Nečekáš, že ti na to ještě skočím, že ne?"
"Doufám!"
Smích.
A podezřelý nedostatek morální kocoviny.
Fascinující.

Obrázek uživatele hidden_lemur

Úplně nové možnosti

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Seznamte se - profesor Hildebrand. Jediný Ex, co dokáže být otravný ještě roky poté, co exnul.

Drabble: 

Když se TO stalo, vyklouzl Giles ze své pracovny s lehkostí, která ho samotného překvapila. Neohlížel se - žaludek měl odjakživa silný, ale určité obrázky mít vypálené na sítnici přece jenom nechcete. Jen dostat krev z koberce bude hrozná fuška.
Tak jo. Hotovo. Nemá tělo. Mnohaletý balanc na příšerně nabroušeném ostří tady končí. Všechno bylo připraveno, poskládáno a ukončeno. Nápovědy nastraženy. Na zbytek událostí už nebude mít vliv. Maximálně na ně může dohlížet. Koukat přátelům přes rameno. Nebo - uchechtl se - jít zatím na fakultu strašit své studenty. Beztak se mimo zkouškové akorát flákají. Vyrazil ulicí. Spokojený. Definitivně mrtvý. A definitivně svobodný.

Obrázek uživatele hidden_lemur

Vzpomínky

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Věnováno drahé polovičce a taky nejvíc cool postavě, co se v celé sérii vůbec mihla. Metal forever!

Drabble: 

Když se profesor po čtyřech dnech (nutných diplomatických rozhovorů, obrušování hran a vysvětlování, že jeho syn není úplný kretén) odhodlal zavolat svému drahému příteli na Össe, ještě se trochu třásl. K jeho překvapení vypadala Jeho Eminence spíš pobaveně.
"Klid. Tohle zvládneme. Vzpomeň si na svou pubertu, to pomáhá."
"To nemůžu," povzdechl si Giles. "V podstatě jsem ji proležel v knížkách. A vůbec, jak ty to můžeš posoudit? Co nejstrašnějšího jsi mohl provést?"
"Hmmm... zamyslím se. Slyšels tu historku o Giddhörské univerzitní knihovně a sekci nejposvátnějších Knih Akküttlixových, mezi které někdo záhadně propašoval náklad Toma of Finland?"
Dlouhé ticho.
"Tak vidíš."

Obrázek uživatele hidden_lemur

Příliš mnoho slov

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Vilmě.

Drabble: 

Nejhorší na psaní dlouhých ság není samotná práce. Strnulá záda rozcvičíte. Otlačený zadek si zvykne. Kontinuitu příběhu uhlídáte díky osnovám.
Nejstrašnější je ta fáze, kdy si dáváte pauzu, postavy ožijí, bloudí kolem a nepřestávají remcat. Jsou doslova a do písmene všude.
Lucas Hildebrandt se natáhne přes stůl a nacpe si do pusy vrchovatou lžíci arašídové pomazánky.
"Protein," zahuhlá. "Tejráš mě, tak se nediv!"
"A vůbec nepíšeš," podotkne ze žíněnky na podlaze Aš-šád. Zní to zadýchaně. A vyčítavě.
"Mám vás plný zuby," řekne autorka. "Poslední knihu a šmitec!"
Doufá, že se na parapetu neobjeví ještě nakrknutý Sgen. Utloukla by ho. Sedmičkou.

Závěrečná poznámka: 

Bylo to fajn. Zas příště.

Obrázek uživatele hidden_lemur

Říká se

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Ok, ok... Sedmý díl mě právě úspěšně rozkládá na prvočísla a Vilma musí mít díky mě šílenou škytavku, takže aspoň jedno Mycelium proběhnout musí.
Tuhle scénu nutně potřebuju v tom posledním. Páč si ji zasloužíme. A kurňa, Broderick si ji zaslouží. <3
PS.: Sivmás, NIC Z TOHO TAM SAMOZŘEJMĚ NENÍ. Je krásný, že to pokládáte za spoiler, ale ne.

Drabble: 

Říká se, že než z hlavní třídy N-N-Yorku odklidili obrovskou, už zapáchající hlavu mrtvýho Sgena Samozvance, odvážil se k ní přiblížit jediný člověk. Takovej zvláštní týpek ve fialovým ponču, co vypadal jako obstarožní, hodně vyžilej rocker, kopl zrůdu do nehybný čelisti a řekl:
"Vítej na Zemi, šmejde. Šťastnou cestu do pekel."
A pronesl to prej v nejvznešenější a nejčistší verzi Össeinu, v chrámový řeči, ačkoli na první, druhej i třetí pohled vypadal jako echt pozemšťan.
Pak prostě zmizel. Jak nějakej přízrak, nebo tak něco. Znáte tyhlety historky.
Pravda možná furt poletuje Protonací, ale jsem já nějakej Gleewarin?
Co já vim.

Obrázek uživatele strigga

Pozvolné střízlivění docenta E. H.

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Absolutní a krystalické BJB, které vlastně nevím, proč jsem napsala, když
30 jich stejně už ani náhodou nedám. :D

(Když mně bylo líto nevyužít toho nápadu. Jen kdyby ho můj sežranej mozek dokázal využít nějak dobře, žejo..)

Drabble: 

Připravoval se zodpovědně. Nevzal si s sebou skoro nic, nejen proto, že se následující týden hodlal živit téměř výhradně stravou duchovní, ale také protože ho napadlo, že by ho stav naprostého vyhladovění mohl přivést blíž k Nim. Stejně tak přece Ony hladoví po svobodě! Taky Jí to řekl. Hučel do Ní do ochraptění, od rána do večera, vysvětloval Jí, že musí s ostatními založit politické hnutí, že jedině tak dosáhnou svobody mírovými prostředky, a to je přece nejvíc, čeho dosáhnout lze! Přesvědčoval, argumentoval, logicky... lidsky.
To byla ta chyba.
Sdílené vědomí z jeho plamenných řečí nepochopilo nic.
Zatracené vesmírné slepice.

Obrázek uživatele strigga

Jen tak zaslechneš píseň v mnohosti Vesmíru

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Takový skvělý téma a mě na něj napadne jenom taková blbost.. měknu, nebo co!

Drabble: 

Chlad zatuchlého sklepního prostoru, mihotavé světlo svící a slabý zápach hub.
"Odvrhněte všednodennost, ustrňte v povznesení ducha a naslouchejte moudrosti posvátných svitků."
Visí na ní dychtivýma očima, ani nedýchají.
"Össenská moudrost praví: nech oči své, aby splynuly s tmou, jen tak znovu nalezneš světlo. Nech uši své, aby splynuly s tichem, jen tak zaslechneš píseň Akkütlixovu v mnohosti Vesmíru. Nech duši svou, aby splynula s prázdnotou, jen tak pocítíš vesmírný kruh dokonalého bytí!"
Trochu se zděsí. Co to plácá, takovou hovadinu jí přece nemůžou věřit!
Dychtivě se naklánějí, chlap v rohu vypadá, že dosahuje extáze.
Ëltaühl si povzdechne.
Zřejmě můžou.

Obrázek uživatele Scully

Ve tmě

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Původní asociace byla nějaká nestoudnost, ale nakonec jsem z toho vykřesala něco vážnějšího.

Drabble: 

Kamëlë ležela schoulená ve tmě, v drüeinové kleci, tak malá, až byla skoro neviditelná. Zavřené oči, pevně semknuté rty, uši splývající podél hlavy jako závoj temně fialových vlasů. Zdánlivě bez dechu.
Nebyla mrtvá. Jen čekala.
Paüsüe ji byla zkontrolovat, ale nakonec její slabosti nevyužila. Nechala ji tam ležet v hybernaci, v podivném stavu na prahu smrti.
Kamëlë neměla jinou možnost, pokud chtěla získat alespoň sebemenší šanci na přežití. A trefila se. Paüsüe nebyla hloupá, ale boty její předchůdkyně velekněžky jí byly zatím příliš velké.
Tma byla nekonečná, chladná, össenské tělo dokonale objímala jako perfektně padnoucí rukavice.
Kamëlë vyčkávala. Tiše, pokorně.

Obrázek uživatele Saphira

Mona

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nové téma mě okamžitě inspirovalo k napsání tohoto :-) Chvála Akkütlixovi!

Drabble: 

Pinky pevně zavřela oči. Nádech, výdech, povzbuzovala se v duchu. Myslela na vlnku energie v podbřišku, na paprsky žluté aury. „My dvě se nedáme,“ promluvila k ní tiše.
Prožívala velmi zmatené období. Její těhotenství, ukončení kariéry v plazmolyžování, Lucasovo… zössenštění… Na jednu mladou ženu toho bylo až až. Navíc pod návalem hormonů.
Pinkertina nechtěla nic než se v klidu usadit a obklopit se svou rodinou, stejně jako se obklopovala svými porcelánovými soškami zvířátek. Ale zatím jí připadalo, že se to všechno rozpadá na střepy, jedno po druhém.
Otevřela oči. Ne, my to zvládneme.
Pocítila odvěkou sílu mateřství, která překoná všechno.

Obrázek uživatele Scully

Smrt Össe!

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Ehm... prznit jakýkoli fandom mi nikdy nečinilo potíže, nicméně s Mycéliem je to trochu těžší, to je mi víc posvátné.
Když já se toho posledního dílu prostě nemůžu dočkat 0:-))

Drabble: 

KONEC SLOŇÁCKÉ NADVLÁDY! NENECHEJME SE OVLÁDAT FEŤÁKY!
Velectěná velekněžka regentka Paüsuë víry Akkütlixovy rozhodla, že s platností od zítra musí každý obyvatel Země podstoupit pohovor s kněžím za účelem odhalení všech lidí s psychotronickými předpoklady, aby je mohla nechat odstranit! Každému odhalenému latentnímu psychotronikovi bude podána myceliální droga, jež ho zahubí pomalou a krutou smrtí.
Nenechejme se zatlačit sloňáky, roztahují se už příliš dlouho! Tento jejich třetí pokus o nabytí absolutní nadvlády nad Zemí je nanejvýš odporný a trestuhodný! Vyjděte do ulic a volejte Aš~šáda, který nám jako jediný může pomoci!
Nenechte ze sebe udělat oběti toho jejich hmyzího boha!

Hvězdy a beznaděj

Fandom: 
Drabble: 

Arne Miller byl jeden z mnoha nešťastníků trpících Morrisonovou nemocí. Užíval silné opiáty proti bolestem a ne, nebyl smířený s tím, že tohle už je všechno. Pravidelně aplikoval svoje dryáky a navštěvoval mnohé lékařské kapacity. Ale nemoc byla vždy o krok napřed. Třeba teď. Byl na chatě. Léky nechal doma, záchvat čekal nejdřív zítra. Ale přišel před hodinou. Bolest byla nesnesitelná; nešla vydržet, nešla. Vystřelila ho do vesmíru - nebyl sám, své vědomí sdílel - s kým vlastně? Vesmír ještě nikdy nebyl tak blízko. Zpívaly to hvězdy?
Odeznělo to, ten pocit splynutí. Bolest taky pryč, nanedlouho. Zůstal Arne, vyčerpaný, nemocný, bez perspektivy.

Nemoc

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Náhrada za téma č. 16 - Mozky

Drabble: 

Morrisonova nemoc. Objevila se jako blesk z jasného nebe. Nebyla způsobena žádnou známou infekcí, nebyla podmíněna geneticky, nevznikla po úrazu. Zkrátka a dobře nikdo netušil, kde se vzala. A nedala se léčit. Mozky nemocných jednoduše něco neznámého likvidovalo.
Nikoho tenkrát nenapadlo, že by nemoc vůbec nemusela být pozemského původu. A i kdyby napadlo... ničemu by to nepomohlo. Stejně by se nedala léčit. V lidských silách bylo jen jakž takž tlumit příznaky, kruté, neúprosné a podivně pravidelné bolesti hlavy.
Nemocní do sebe pěchovali kvanta opiátů nebo páchali sebevraždy, když už ty šílené bolesti nebyli schopni snést.
Lodě žádný z nich neslyšel.

Obrázek uživatele Rya

Poslední záležitost

Fandom: 
Drabble: 

SMRT! SMRT! SMRT!
Málo času?
Neumírejte nudně!
ZAŽIJTE, CO UŽ NEZAŽIJETE!
Pád do Niagarských vodopádů
VELENÍ V POSLEDNÍ VÁLCE LIDSTVA
skonejte v náruči panny
NIKDY NEUVIDÍTE NIC LEPŠÍHO
anebo
NÁŠ NESTÁRNOUCÍ HIT

!!!ZEMŘETE V KRUHU RODINY!!!
vytvořené přesně podle vašich požadavků
VAŠE POSLEDNÍ DÁVKA EMOCÍ
doporučuje 9 z 10 umírajících

Obrázek uživatele Eurydiké

Dobývali se do dveří

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Kdo nečetl 4. díl, toho varuji před spoilerem...

Drabble: 

Kamëlë stála a hlavou jí vířily jen zcuchané smotky myšlenek. Svaly se jí chvěly vyčerpáním, hlava jí třeštila. Ten její nevítaný, nechtěný soucit. Co jí bylo do Jeralda Craiga?!
Během několika vteřin poté, co velekněžka vytáhla zbraň, se Kamëlë stala psancem na Zemi, na Össe, dost možná i na Fomalhiwě.

Maëwënë je mrtvá. Zabila velekněžku.
Nenajde v celém R-A prostoru místo, kde by se něco takového nepočítalo jako zločin nedozírné váhy.

Hluk za dveřmi ustal. Lucasovy myšlenky uslyšela tak jasně, jako kdyby stál za ní.

„Naopak, Kamilo,“ řekl. „Teď už se nemusíš bát NIKOHO. Odteď se budou všichni bát tebe.“

Obrázek uživatele ef77

Gömeršaül

Fandom: 
Drabble: 

Kdyby se zastavila, kdyby si povolila okamžik klidu, musela by se rozběhnout a běžet, dokud by neskončila v zapadlé uličce, v kavárně, dokud by zase neokusila ten neuvěřitelný stav, neskutečný prožitek. Neměla v sobě probouzet vzpomínku na návštěvu v domě Lucasova otce, na šálek čaje, ale dveře se otevřely a démon byl vypuštěn. Gömeršaül. Už to slovo jako by ji rozechvívalo neodolatelným nutkáním pít plnými doušky, polykat. Kdyby existoval v pevné podobě, snad by si jej rvala do úst jako neandrtálec. Otřásla se tou představou, nazula si lyže a znovu a znovu se pouštěla dolů plazmovou dráhou, až do zemdlení.

Závěrečná poznámka: 

Ale stejně ji nemám ráda.

Obrázek uživatele se.id

Pomsta!

Drabble: 

Připadám si nápadná jako kraslice v kamení, a zrovna tak zranitelná. Krčím se ve stínu chrámu, obezřetně sleduju chodce. Rozhodně nechci potkat nikoho z těch ušatejch, děkuju pěkně. Žádnej pohled z očí do očí, kdepak!
Ti, na které čekám, zrovna přicházejí. První vypadá unaveně, ale stejně se mi z něj podlamujou kolena. Blonďák v zelenozlaté tunice je velkolepý. Za nimi, jak nešťastnej ocásek, ta holka.
Když po ní mrsknu syrovým vejcem, vyjekne a překvapeně se otočí.
„Co… proč?“ pípne bezbranným hláskem.
„Protože mě štveš, Pinky!“
Dej mu ten dopis, mám chuť dodat.
Jenže nevím, jestli by všechno nebylo ještě horší.

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele ef77

Krámek na kraji čtvrti

Fandom: 
Drabble: 

Zašedlý krámek v zapadlé čtvrti, výlohy plné esoterické veteše, ničím lákavý, a přesto navštěvovaný nečekaně hojně. Medianty, toužícími po investigativních odhaleních, hledači smyslu svého nicotného života s očima obrácenýma dovnitř, zvědavci bažícími po všem novém, jiném, zvláštním, cizím. Hemží se v něm, ti lidští mravenci, pochybní mystici, hledači spásy. A vlídná prodavačka ráda poslouží, kupčí přece s nadějí, byť by na sebe měla brát podobu artefaktů značně pochybných. Jen nemnozí jsou uznáni hodnými. Takoví smí s Prastarou dolů, takoví okusí výluh z hub i závan vytržení, aniž by tušili, jak slabý vývar víry polykají. Šejdířka jedna. Ale vynáší to slušně.

Závěrečná poznámka: 

Uděluji si pomyslného bludišťáka za to, že jsem dokázala napsat drabble na Mycélium bez jediné přehlásky :o).

Obrázek uživatele Doktor

Košín píše fanfiction na Mycélium

Drabble: 

Planeta Košín (s měsícem Želvíkem) byly prapůvodní Říší, odkud se kočky rozšířily do celého vesmíru. Jejich vrnění upředlo neviditelné kosmické dráhy, jimiž se dostaly až na Össe.
Dříve, než to gleewarini postřehli, začaly vedle strašlivých chrámů Akkütlixových vyrůstat útulné kočičí paláce. V nich pak namísto ohyzdného Hmyzího Boha nad kamenným oltářem přebývaly hebké kočky v myceliálních pelíšcích. Nevyžadovaly lidských obětí, avšak za trochu žrádélka a občasné pomazlení věnovaly návštěvníkovi něhu a teplo.
Protože se kočky o Akkütlixovi zásadně nevyjadřovaly, nepodařilo se je obvinit z hereze a vliv Církve upadl. Kdysi pyšné chrámy dnes slouží jen jako kočičí záchůdky. Říše zvítězila.

Obrázek uživatele Julie

Pečlivá výslovnost

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Nifredil chtěla Lodě, dostane Lodě. Snad je to alespoň trochu pochopitelné. Osekávání ze sto třiceti slov už je znát.

Drabble: 

Dokončoval přehláskovou transkripci – svatý grál všech lingvistů za posledí tři dekády. Dětské hlasy na pozadí skoro nevnímal.
„Nééé,“ zaječel Lucas.
Giles chtě nechtě zvedl oči.
Sofie rozšlápla jeden z origami parníků, kterými pokryl celou podlahu.
„To nesmíš,“ vyčetl jí Lucas. „To je moje království. Říše Lodí, jež jsou služebnicemi nekonečného spánku živícího temnotu.“
To je poprvé, co vyslovil ř bez zaváhání, pomyslel si pyšně Giles. Jenomže pak si uvědomil, že lidský foném nezazněl. Jako by mu jednu každou cévu v těle zaškrtila stříbrná smyčka.
Sklonil se zpět ke svému životnímu dílu, které se právě posunulo na samý konec žebříčku priorit.

Obrázek uživatele Julie

Pod hladinou

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Na okamžik odbočuji od Dobrých zmamení (každý chce přece udělat radost Nifredil). Nicméně, musím se omluvit, vím, že Nif nemá Pinky ráda a navíc si nejsem úplně jistá, jak moc je to pochopitelné.

Drabble: 

"Představ si, že stojíš na lyžích!" zakřičel na ni Lucas.
Pinky napadlo, že tohle je možná poslední, co uslyší. Hustá hmota protkaná jemnými vlákny se jí zavřela nad hlavou. Pevně stiskla víčka, ale stejně cítila, jak se jí houby derou do očí. Do uší. Do nosu.
Představila si svah pod nohama. Myšlenky se uvedly do pohybu. Přepnuly se. Je na lyžích. Nachází řešení dřív, než stihne přemýšlet. Ví, jak přežít. Je to o dost jednodušší než telefonovat.
Vlákna se jí dostávají pod kůži. Do krevního řečiště.
Kdoví jak dlouho už drží na živu hloupou, bázlivou Pinky. Zvládne velet pitomým houbám.

-A A +A