DMD č. 14. pro 14. 4. 2014. Téma: Říše

DMD č. 14. pro 14. 4. 2014. Téma: Říše

Chtěla bych využít této příležitosti a poděkovat Vám za všechna vtipná drabble, která jste napsali do Bonusu 3. Téma už bylo, jak jste si jistě všimli, dobodováno. Některá drabble bod bohužel nedostala pro nedodržení challenge. Nebuďte, prosím, smutní ani na nás naštvaní. I drabble, co nedostala bodík, byla vesměs výborná! a když už se vám nepodařilo pobavit nás, pobavili jste spoustu ostatních lidí a hlavně si challenge sami užili. Však tady o ty body ani nejde!:-)

U drabble byste měli mít vždy buď bodík nebo komentář o nedodržení zadání, pokud chybí, urgujte o bodík!

Jinak samozřejmě přidávám nové téma a přeji pěkné drabblení!

EDIT: Protože jsme pozadu s bodováním a nestihly jsme opravit všechna témata minulého týdne do neděle, abyste si mohli případná neuznaná drabble nahradit, protahujeme nedělní bonus o jeden den, tedy do pondělí.

Téma pro 14. 4. 2014: Říše
Toto téma bude uzavřeno 14. 4. 2014 v 23:59.

Bodíky můžete sledovat zde.
Nezapomeňte si přečíst FAQ.
V případě nejasností konzultujte Pravidla.

Platné do: 
14. 4. 2014 v 23:59
Obrázek uživatele neviathiel

Baseball

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Bez nároku na bod. Za inspiraci děkuji Yoselle Greensteinovi, jemuž patří všechna čest a sláva.
PS: Je to ohrané, ale mně se ta historka tak líbí...

Drabble: 

Než začalo shromáždění, vyvěsili na barák ceduli "Židům a psům vstup zakázán".
Do protějšího krámu se sportovními potřebami napochodoval naštvaný čtyřicátník. Asi tak metr šedesát a šedesát kilo s botama. Ptá se na tu ceduli a chce koupit baseballku. Ne, nenechá si to rozmluvit.
Prodavač jde dozadu k telefonu, zavolat policii. Tohle nedopadne dobře.

"Takže jste sundal ceduli," shrnul o několik týdnů později soudce, "z domu na vás vyběhlo osm naštvaných nacistů-"
"Dvacet, pane," prohlásil hrdě obžalovaný, známý v ringu jako Mighty Atom. "Ty ostatní ještě nepustili z nemocnice. Každá rána byla jako home run. To nebyl boj, ale potěšení!"

Závěrečná poznámka: 

K incidentu došlo v roce 1939 v New Yorku. Tehdy 46letý Yoselle Greenstein utržil jeden monokl a u soudu byl osvobozen, neboť poškození náckové byli místní potížisti a pachatel násilí nevypadal fyzicky schopný napáchat takové škody.

Vzpoura

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Já vím, že téma už je uzavřeno, ale napadlo mě to až teď a navazují mi na to pampelišky :-)

Drabble: 

Soudruzi a soudružky! Nelze již mlčky a nečinně přihlížet nehoráznému bezpráví, které je pácháno na naší říši. Dnes a denně jsou masakrovány tisíce našich pobratimů, od těch nejmenších až po ty nejmajestátnější, zlou a primitivní říší živočichů, zvláště pak druhem Homo sapiens. Říkají si páni tvorstva a vrchol evoluce, ale jakým právem? Umí snad fotosyntetizovat? Říká jim něco autotrofie? Kdepak; bez nás by nepřežili. Miliony rostlin jsou zbavovány své důstojnosti jsouce nazývány zemědělskými produkty a následně barbarsky požírány. Další miliony masakrovány a jejich těla průmyslně zpracována!
Apeluji na vás, soudruzi! Braňte se! Pamatujte, že bez nás nepřežijí! Vítězství je naše!

Ze zrcadla zpět

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Opět krapet úchylný... 15+

Drabble: 

Když jsem se vrátil do své reality, čekalo mě několik změn. Posádka zvlčila a milenka mě striktně odmítala. Tohle jim neprojde. Ne, dokud jsem ještě kapitán této lodi Terranké říše.
Avšak, jedno pozitivum to přeci jen mělo. Spock se sice povyšoval ve velení, ale zato v posteli byl nezastupitelný. Poměrně rychle jsem si na tu výměnu osob ve své posteli zvykl. A řeknu vám, že ten zelenokrevnej ušatec se šuká opravdu výborně. A jak jsme si to s Kostrou rozdali ve třech... Pokud to nebude přehánět a bude sát můj penis jako: "Oh...," jako právě teď, budu mu to tolerovat.

Obrázek uživatele Quiquilla

Uvězněný

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tenhle fandom asi nebude většina z vás znát. Jedná se o dvoudílnou sérii a v tomto drabble je spoiler k druhému dílu. I tak ale doufám, že si to přečte alespoň někdo :D

Drabble: 

Toho večera Finn znovu utekl, aby se mohl dívat na hvězdy. Byly jiné, než jaké si pamatoval ze snů v Inkarceronu.
Jenže to byl svět sám pro sebe. Krutý, nelítostný, zlý. On jediný věřil, že existuje něco venku. Že do Inkarceronu nepatří.
Nakonec se však jen z jednoho vězení přesunul do druhého.
Tady se musel naučit, jak vládnout říši. Musel dodržovat protokol. Tančit jak královna píská.
Ale zároveň věděl, že to nedokáže. Ne bez Keira.
Claudia ho využila ke svým sobeckým účelům. A on ji nechal.
Teď bylo na čase, aby za to převzal zodpovědnost. A bojoval za správnou věc.

Dobré místo

Fandom: 
Drabble: 

„Dobrý jméno vesnice,“ pochválil větší skinhead, když mu přistálo na stůl pivo.
Od stolu místních fotbalistů sklidili pár podezíravých pohledů, vyhrazených cizincům.
„Problémy s černejma hubama tu nejsou, co?“ zkusil se spřátelit menší.
„Nejsou.“
„Ať chcípnou nebo táhnou!“ připili jim povzneseně.
Kupodivu se dva z těch čutálistů zvedli a došli k nim.
„Dopili jste,“ pronesl tiše jeden oznamovacím tónem.

O dvěstě kilometrů dál jiný fotbalista téhož klubu pivo skutečně dopil.
„Musím vyrazit, abych to stihnul domů.“
„Kampak domů?“ dotázal se ho bodře náhodný spolustolovník.
„Stará Říše.“
„Počkej, jako... až do Afriky? Takhle na večer?“
„Ne, blízko Telče. Taky dobrý místo.“

Závěrečná poznámka: 

Drabble je inspirované tímto článkem.

Uznávám, že si to asi poněkud prvoplánově idealizuji.
Původně jsem chtěla psát o Florianovi, o tom taky vůbec nic nevím.

Obrázek uživatele Blanca

Plavání

Drabble: 

Čarodějka zadržela dech, vklouzla pod hladinu a otevřela oči.
Do uší ji tlačilo ticho, plíce jí lehce svíral tlak vody.
Pozorovala žabky proplétající se změtí leknínových stonků.
Jejich listy ležely na hladině nad ní, roztažené jako paraplíčka vznešených slečinek.
Plavala co nejdál doprostřed jezera.
Příbřežní bahno ustupovalo hrubšímu písku a voda postupně tmavla.
Sem tam se objevil trs řas, mezi kterými se proplétaly rybky zvláštních tvarů i zbarvení.
Pak zamířila tam, kde se do jezera vléval potok. V jeho ústí se dobře dařilo mušlím. Většina z nich byla otevřená, vypadaly, jako by se vyhřívaly na slunci.
Tyhle chvíle by nevyměnila.

Závěrečná poznámka: 

*vodní říše je taky říše, žejo?*

Obrázek uživatele Envy

Před bitvou

Drabble: 

"Za Říši!"
"Za Říši!" Ozve se sborově z dáli. Následované hlasitým duněním pochodujících nohou.
Mike sebou zavrtí. Stojí v čele malé armády, kterou Erwin převzala do svého velení. Proti nim pochoduje obrovská armáda Říše. Erwin věří, že on, a malá armáda za jeho zády ji dokážou porazit.
Mike se rozhlédne kolem. Stojí na zelené pláni, jež je pokryta žlutými květinami, slunce svítí ale část oblohy je temně modrá. Nádherný pohled. Zvířata mlčí, na důkaz blížící se bouře, avšak slunce se stále odráží od odlehlé skály.
Zatřese hlavou. Teď se musí soustředit, je tu Říše a armáda, která musí být poražena.

Závěrečná poznámka: 

Navazuje na drabble Dopadne to dobře , i když to v původně nebylo vůbec v plánu, hehe =D

Obrázek uživatele Lyta

Lynda

Drabble: 

Ivan a Saša si vlastně nebyli jistí, kde přišli k Lyndě. Když se jich na to někdo po letech zeptal, pokrčili rameny. Vlastně se nemohli mezi sebou dohodnout.
Ivan trval na tom, že seděli vykalení na lavičce v parku, když do křoví vedle začala zvracet nějaká čubka v kostýmku, a že se o ni gentlemansky postarali.
Saša zase vyprávěl, že seděli s Ivanem lehce podnapilí na zastávce autobusu, když k nim přišla slušně oblečená slečna a požádala o připálení cigarety.
Nicméně se probrali u ní v obýváku na zemi. Do jejich říše opilosti, kocovin a mrzkých pracovních výkonů zapadla dokonale.

Obrázek uživatele Runt

Říše

Fandom: 
Drabble: 

Tahle říše jako by měla tisíce malých srdcí, co neustále tepala a do žil jí vháněla čerstvou krev. Byla jako jeden velký organizmus. Sestávala z příslušníků té nejodolnější ze všech ras, z trpaslíků, kteří ve dvě v noci bušili do stěn svého království, aby vytěžili kýžený kov. Elfové i lidé jimi spíše opovrhovali než naopak, ale i oni museli ocenit dokonalost jejich zbraní a šperků. Staletí tvrdé práce přivedlo jejich umění k dokonalosti.
Gandalf znovu zadumaně popotáhl z dýmky. Krása obrovských síní v nitru hory trpaslíky nechrání před zlem. V Osamělé hoře sídlí drak a před Morií právě probíhají jatka.

Obrázek uživatele Kfira

Říše v nás

Fandom: 
Drabble: 

Bylo to tak jednoduché.
Zavřít oči, nebo jenom rozostřit pohled, upřený kamsi do dálky.
Už dávno věděla, že nemusí věci zkoušet doopravdy.
Stačilo vklouznout do brány fantazie a mohla prožít cokoli.
I to, co by v reálném životě nikdy nepřipustila.
A tak krajinou uvnitř své hlavy utíkala k němu...

***

Prsty se mu rozlétly po klávesách.
Hudba ho uklidňovala a zároveň dávala tolik prostoru se vyjádřit.
Obvykle se mu do ní vpíjely obrazy, které se mu promítaly na víčka.
Mohl do ní vylít celé svoje srdce a věděl, že bude v bezpečí.
Tuhle melodii skládal pro tu, která rušila jeho sny.

Obrázek uživatele Carmen

Velký vládce

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Tentokrát oprvdu nestíhám, ani jsem ještě neprošla drabblátka ostatních, tak doufám, že nejsem moc neoriginální.

Drabble: 

Bylo náročné udržet tak velkou říši. Měl u nohou vlastně celý svět. Neměl už vůbec čas na sebe.
Celý týden strávil vymýšlením toho, jaký bude další titul, kterým ho jeho poddaní můžou častovat.
Měl na poddané štěstí. Chovali se k němu hezky. Nosili stejnokroje. Projevovali patřičnou úctu, i když se občas moc vyptávali na jeho politické strategie a záměry, což člověk prostému lidu zkrátka neříká.
Skutečně, málokterý vládce se takovou říší mohl pochlubit. Ve své autobiografii to musí zdůraznit.
*
„Pane Vomáčka- Vaše Veličenstvo, jakpak se dnes máme? Byl byste tak laskav a přijal na znamení mé úcty tento vzácný prášek?“

Obrázek uživatele kytka

Balada

Fandom: 
Drabble: 

Naším otcem byl Hitler.
Naší matkou byla Říše.
Vyvolení.
Zrozeni pro vzrušující poslání.
Kolonizovat opuštěnou zemi.
Dobrodružství.
Pocit důležitosti.
Opora a naděje Říše.
Tak nám to říkaly modrooké sestry v bílých uniformách.

Otec vrah.
Matka kurva.
Prokletí.
Zrozeni pro ústrky a pohrdání.
Táhnout do pekla i s celou Říší.
SS bastardi.
Pocit méněcennosti.
Ostuda celého města.
Tak nám to říkali sousedi s nenávistnýma očima.

Nikdy jsme neviděli svého otce.
Neznáme jeho jméno.
Matka nás darovala SS.
Neznáme její objetí.
Cizí lidé nás vychovali.
Nevíme, kdo jsme.
V rodném listě jen: původ bezchybný.

Jsme děti z programu Lebensborn.
Jsme jeho oběti.

Družina neznámé bohyně

Úvodní poznámka: 

Místo abych vymýšlela něco na děsivé pampeliškové téma, přidávám na pokraji tvůrčích sil mimosoutěžní kousek.
Ačkoliv to vlastně nebyl původní záměr, tohle je jakýsi protipól mého předchozího kousku. Stín té první říše, druhá strana mince.

Drabble: 

Biskup brixenský hleděl nedůvěřivě na dvě stařeny z Val di Fasa. Dopustily se jakéhosi divného čarování.
„Sloužily jste tedy ďáblu?“ tázal se.
„Milosti, náležíme družině dobré paní.“
„Jaká je to paní?“
„Paní všeho živého. Říkáme ji Richella. Navštěvovaly jsme ji o nocích v horách.“
„Ona nám naděluje hojnost jídla. Dotkla se nás prackami, byly jako medvědí…“
Negramotné stařeny mluvily podivným nářečím. Neznaly ani Credo.
Biskupovi připadaly napůl pomatené. Zavřel je a venkovanům kázal proti bludům.
Sotva tušil, že stanul na pomezí neznámého světa, říše bohyně, paní zvířat.
Byla před křesťany, Římany, přetrvávala dál. Města náležela pánům. Divoká příroda však jí.

Závěrečná poznámka: 

Výslech (historicky doložený) se odehrál roku 1457. Brixenský biskup byl Mikuláš Kusánský, proslulý vzdělanec a diplomat a svým způsobem typický představitel toho prvního, civilizovaného světa.
Jméno Richella, které používaly staré ženy z Val di Fasa, je jen jedno z mnoha, které se té bytosti dávalo.

Obrázek uživatele Voliéra

Říše: živočichové

Drabble: 

"Sešit. Hmm... Vědecká klasifikace člověka."
"Kmen: strunatci
Třída: savci
Řád: primáti
Čeleď: hominidi
Rod: člověk"
"Nezapomněla jsi na něco?"
"Co?"
"Nebuď drzá. Říše."
"Co, prosím?"
"Říše."
"Mno... Osmanská, Velká římská...?"
"Vidíte jí? To snad není možné. Něco z přírodopisu by nebylo?"
"Jo, jasně, říše. To je, tamto... Ježiš, to sem věděla! Hmm..."
"Živočichové."
"Co s nima? Upřesníte prosím otázku?"
"Říše živočichové."
"?"
"Kmen strunatci."
"To sem přece říkala. Já vás nechápu."
"Markéto jdi si sednout. Jdi. Tohle se nedá poslouchat. Říše patří do klasifikace. Zhoršuješ se. Když se nebudeš učit, narazíš.
Za čtyři."
"Zapípaná říše. Si budu pamatovat do smrti. Blbost."

Obrázek uživatele Marek

Korunovace

Fandom: 
Drabble: 

Pomalým krokem procházel sálem. Všichni se mu klaněli. On však musel dělat, jako když je nevidí. Právě se stal jejich nejvyšším vládcem. On, který byl ze zemí českých. První kdo to kdy dokázal. Navíc, bude již brzy i králem českým.
Jakmile stanul před trůnem, otočil se k němu zády a pohlédl do davu. Ne všichni mu přáli, avšak momentálně nedávali nic najevo. Pikle začnou kout ihned jmenování.

Biskup začal pronášet řeč, on ale neposlouchal. Již plánoval, co vše musí zajistit. Most, univerzitu, práci hladovějícím. Bylo toho moc.
Tu se ozvalo:
„Všichni poklekněte před novým vládcem Svaté říše římské. Karlem IV.“

Závěrečná poznámka: 

Nevěřím že takhle to bylo. Berte to jako výkvět mé fantazie. Historické nepřesnosti jsou vytvořeny uměle :)

Obrázek uživatele swarrow

Na konci svých dní

Fandom: 
Drabble: 

Chodíval sem každý den. Zvlášť teď, když cítil, že už mu jich mnoho nezbývá. Usedl pod strom a prsty přejížděl po jeho prastaré rozpraskané kůře. Závan větru ho zasypal tisícerými kvítky. Ukryly se v jeho bělostných vlasech.
Pohled mu bloudil po bělajících se věžích a domech, po městě, které se mu rozprostíralo pod nohama. Město, které opět povstalo z rozvalin. Jak bylo tehdy zubožené! Jak zraněné, město bez krále...
Jak už je to dávno...
Zadíval se až k obzoru. Tak jasný a tak bělostný. Co se asi skrývá za ním? Oči se mu zalily slzami.
Všude viděl jen bílou záři.

Neviditelný fandom: 

Výuka

Fandom: 
Drabble: 

Když si otec našel na Tobina čas, vyprávěl mu všechno, co věděl o šlechticích ve Skale. A také o všech královnách, které vládly a o obdobích bídy, které nastaly, když trůn uchvátil některý z mužských potomků.

Představoval si, jaké by to bylo žít někde blíž dvoru než tady v téhle zapadlé tvrzi. Netušil, jak využije své znalosti, ale snažil se vše zapamatovat a dělat otci radost. Lepší než nuda.

Po letech, už jako Tamír, velice oceňovala všechno, co se naučila jako dítě. Bylo třeba poučit se z chyb předchůdců, aby její říše zase vzkvétala. Rozhodně před sebou neměla jednoduché úkol.

Obrázek uživatele Owlicious

Crystal Empire

Drabble: 

"Pumpkin Cake, posaď se, cukrátko. Povim ti příběh!" zvala Applejack.
"Equestrie je veselý a krásný místo, žejo?" začala blondýnka. "Ale tak tomu nebylo furt. Kdysi dávno najednou sem padl takovej ošklivej stín a splín. Celestii chvíli trvalo, než zjistila, co se děje. Ona totiž naše země je propojená právě s Crystal Empire - nejradostnějšim, nejláskyplnějšim místem na světě, který nám sem normálně září. Ale tehdy ho zabral takovej zlej černokněžník, Sombra mu řikali. Udělal všem smutně... Celestia s nim bojovala, ale von nechal Empire zmizet, tak ho nemohla uplně zlikvidovat. Naštěstí uvěznění stačilo, aby vod něj byl pokoj... na tisíc let"

Obrázek uživatele Aveva

Čarodějka

Fandom: 
Drabble: 

Vzhůru potokem. Přes Jakubíčkovo pole. K lesu, kde žijí divé žínky. Kolem kopce dolů křoviskem a nahoru po úvozové cestě. Skrz obecní pastvinu a po okraji mokřiny. Zpátky do vesnice. Deset chalup, co se choulí k sobě kolem návsi. Pět dalších roztroušených opodál. To byla její říše. Tady vládla. Tiše a užitečně.
Protože moc znamená závazek.
Poslouchali, když jim dávala rady, ale radit jim byla její povinnost.
Přijali od ní hořký lék a nikdy se neptali, co ji stálo ho připravit.
Prokazovali jí úctu, ale nikdy ji docela nepřijali mezi sebe.
Chránila je. Pomáhala jim. Sloužila. A odolávala pokušení vládnout.

Obrázek uživatele Saya

Revoluce

Fandom: 
Drabble: 

Začalo to vědomím sounáležitosti.
Bylo třeba zbavit se okovů! Nenechat se zotročovat!
Svobodu!
Demokracii!
NE kontrole porodnosti!
Aby mohly dosáhnout svého, musely změnit stávající společenské uspořádání. Bylo naprosto nevyhovující.
Plán se mohl zdát krutý, ale řídily se zásadou „oko za oko, zub za zub“.
Zavřít je do dřevěných beden byla pitomost. Osvobodily se celkem snadno.
Druhý den ráno našli nočního hlídače nacpaného v bedně, ostříhaného a zmalovaného tak, že by ho vlastní matka nepoznala a ve stěně prohryzanou díru úctyhodných rozměrů.
Osvobozené mini-mjúzik-nutrie si to vesele štrádovaly lesíkem. Nastal čas promíchat hudební směry a založit říši, nad níž Slunce nezapadne.

Nový dům

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Další Irene.
Navazuje na Noční můru

Drabble: 

Irene si zbytek cesty nakonec užila. Seděla v limuzíně, popíjela šampaňské a dívala se na BBC. Ne, Irene rozhodně nebyla levná. Pronajala dům s velkou zahradou obehnaný zdí v místní zbohatlické čtvrti. Přivítal je obtloustlí zástupce realitní kanceláře. Byl úslužný, až slizký. Dům byl luxusně zařízen a, což bylo důležité, měl sklep. Ideální na práci.
Jediným problémem bylo srocení na blízké křižovatce.
„Alláh je věčný a tyto lidé žijí ve hříchu!“ hřímal imám z tribuny. Lidé kolem něj procházeli se sklopenýma očima.
„Nebojte se, jen neškodní blázni.“
„Je potřeba je všechny zabít, ve jménu Alláhovi říše!“
Zástupce omluvně pokrčil rameny.

Nekorunovaný král

Drabble: 

Po dlouhých kamenných schodech vstoupil do budovy. Pozdravil službu na recepci a konečně si sundal černé brýle. Sešel do suterénu, kde byly převlékací skříňky. Oblékl si bílý plášť se jmenovkou, zamířil k výtahu a zmáčkl dvojku. Ve druhém patře panovalo přítmí. Slunce se marně snažilo prozářit ztmavená okna. Kráčel po vyleštěné podlaze, v níž se odrážel, okolo skleněných kójí, navzdory brzké ranní hodině kypících životem. Otevřel dveře a vstoupil do laboratoře. Jeho kolegové už byli všichni u svých pracovních stolů. Pomalu se rozhlédl přijímaj přátelské pozdravy od svých podřízených. Cítil, že tady jeho království, jeho říše. Horacio byl doma.
YEEAAAAHH!

Obrázek uživatele Chrudoš Brkoslav Štýřický

Kolegové živočichové

Úvodní poznámka: 

Dnes to bude opravdu živočišné drabble.

Drabble: 

Pankráce vzbudil hrabavý zvuk. To nepochybně kocour Aurelius zahrabával svůj produkt do kočkolitu. Pankrác vypnul budík, který měl zakrátko zazvonit a vstal. Též něco vyprodukoval, ovšem v příslušné místnůstce. Pak zlikvidoval produkty obou. A již je tu snídaně. Aurelius je připraven u svých misek. Dostává granule a vodu, pak teprve Pankrác chystá jídlo pro sebe a rodinu. Ty se máš, kamaráde, myslí si Pankrác, avšak kocoura opečovává s láskou. Byť k němu přišel jako slepý k houslím, vše zorganizovala Jenovéfa. Nasycený Aurelius mizí do postele k Jenovéfě, ta dnes vstává později.
A stejně jsme, Aurelie, kolegové, z jedné říše - živočišné.

Závěrečná poznámka: 

Inspirováno obdobím, kdy jsme doma měli na čas na opatrování kocoura.

Obrázek uživatele Erishika

Objev

Úvodní poznámka: 

Tento příběh je zasazen do Dreamer's Ship (=DS) světa. (Na mém profilu je odkaz na náš web.) Povídka se jmenuje "Vesmír v krystalu".
Cris a Anthony spolu cestují vesmírem a dostávají se potíží, do kterých je dostává hlavně Cris.

Drabble: 

Sordes byla velká a mocná říše.
Vládl ji jeden panovník a senát plný těch nejinteligentnějších.
Města byla velká, plná moudrých a slušných lidí, ulice se leskly čistotou a z kašen se dalo pít.
Vzdělání bylo velmi vysoké a každou chvíli občané této říše něco objevovali. Třeba před chvílí zjistili, že jejich říše doopravdy existuje teprve pár týdnů, i přes to, že pro ně je to několik generací.
Zrovna, když se to panovník rozhodl oznámit lidu, osvítilo ho světlo a uviděl tvář Boha.
"Crisi? Ty jsi nevyhodil ten jogurt!" zakřičel Tony a vyhodil celou říši Sordes i s panovníkem do koše.

Obrázek uživatele Jacomo

Znovu a znovu

Fandom: 
Drabble: 

Prožila jsem spousty životů.
Zrodila jsem se na východě, odkud přichází slunce a odkud vzešlo lidské plémě.
Klaněla jsem se bohům se zvířecími hlavami a zvedala kamenné kvádry z písku.
Spojila jsem kmeny roztroušené ve stínu hlubokých hvozdů, aby snáze odolaly síle kočovných nepřátel.
Vztyčovala jsem kříže a sloužila tomu, v jehož jméně mne jinde lidé dobývali a bořili.
Žila jsem uprostřed džungle s hlavou obrácenou k nebi, slunci a hvězdám.
Poznamenala jsem osudy mnohých krví, bolestí a utrpením.
Některá moje převtělení trvala staletí, jiná jen krátce, avšak lidé si dodnes pamatují má jména.
Jaká budu, až budu znovu žít?

Obrázek uživatele George

Hrr na ně!

Drabble: 

Římská říše, velká, vznešená a mocná. Přesto měla ona i její slavný vládce Julius Caesar nejednou na kahánku. Mnohokrát utrpěla porážku jak její vojenská síla, tak její hrdost. A měla to na svědomí jedna malá vesnička v Armorice. Jen vzpomeňme, jak galové zahanbili římany na olympijských hrách, nejednou vyhráli sázku, uzavřenou se samotným Caesarem, překazili mnohé plány a intriky a to nemluvíme o nespočtu drobných šarvátek, které pro římské legie končily katastroficky.

Přiznejme si, že k úpadku římské říše by došlo daleko dříve, kdyby nebylo celkem tři skutečností:
Galské lásky k domovu, záliby v divočácích a jejich sympatií k římanům.

Závěrečná poznámka: 

Vzpomněla jsem si na ty štosy komiksů asterixových dobrodružství, které doma nějak dlouho zahálí :D Je asi na čase si je zas pročíst :)

Obrázek uživatele erebri

Težký život fangirl

Úvodní poznámka: 

Potřebuju se povzbudit. Ale jsem online tudíž se pokusím přispět jedním BJB.

Drabble: 

Z malých repráčků se ozývá předení motoru sportovního auta a do toho hýkavě vzdychají dvě slečny, které zírají na monitor.
"This blessed plot, this earth, this realm, this England."
"Tome, tvůj Loki se ukazuje když se takhle směješ."
"It's all mine."
Ne zrovna tiché nadšené pískání proťalo pokoj a zvuk motoru linoucí se z repráčků.
"Lokiho říše, jo tam by bylo hezky. Sice by jsme se hodně naklečely..."
"... pro něj klidně. Stark už své imperium má tak se to jen rozšíří."
"Nepoperou se o trůn?"
"Pfff, Stark Lokimu nabídne drink a dál jsou pravidla shippingu a frostironu."
"Lokiland. Ou jé."

Obrázek uživatele Tess

Jeden svět nestačí

Úvodní poznámka: 

Pro Zuzku a Blancu.

Drabble: 

Hned jak si uvědomil sám sebe, měl jasno. Byl silný, o tolik silnější než obyčejní lidé. A pak se stala ta nehoda... zlomená noha. Málem ho utloukli... a stačilo si přát, aby kost srostla a ona srostla!
Útočníky roztrhal na kusy, pár posledních opravdu pomaličku. Tak, aby to jejich sousedé viděli. A pamatovali si.
Do měsíce vládl městu. Našel další jako byl sám, ale jaksi nezaostřené. Neměli ambice.
Aspoň ho neohrozí.
Poslouchali ho.
Jejich počet stoupal.
Do roka vládl celé zemi. Smrtelníci neměli práva, byli... dobytek.
Pohodlí?
Nuda.
Co je za Hranicí?
Zvědavost.
Země k dobytí.
Výzva.
Smrtonoš se usmál.

Obrázek uživatele hidden_lemur

Nebezpečné území

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pro Q.

Drabble: 

Za všechny ty roky, strávené ve službách Jejího Veličenstva, jsem tohohle chlápka nikdy neviděl v rozpacích. Nebo vyvedeného z míry. Bruce Tanner je zkrátka jistota, a i když se všechno zhroutí v troskách, on si tak akorát opráší smítko ze saka a řekne: „Ehm. Co tam máte dál?“
Teď se mu ale tváří mihlo cosi nebezpečně podobného nervozitě.
„Fakt chcete jít dolů? Vybavení by vám přinesli.“
„Není třeba.“
„Vybudovali si tam něco jako podzemní říši. Dorozumívají se výhradně technickou hantýrkou, nikdo zhora jim nerozumí. Žijí na čaji a koláčcích.“
Zvedl jsem sáček.
„Mám.“
Víte, já ten pud sebezáchovy vždycky postrádal...

Stránky

-A A +A